Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
HUSMAN FEST

8. 5. 2016, Praha - 007 Strahov

Peťan:

Náročný víkend jsem zakončil na pražské Sedmičce. Pod záštitou Obscure Promotion si zde dali dostavení švédští MONOLORD a kanadští WE HUNT BUFFALO v rámci svého tažení po Evropě - ideální nedělní dýchánek pro milovníky doom/stoneru. V podvečer mi zvoní telefon od Coorneluse s tím, že mě vyzvedne na Smíchově přímo před domem. Jak řekl, tak splnil a na kopci jsme něco málo před sedmou. Kromě všudypřítomných studentů není u legendárního klubu nikdo a dovnitř jdeme hned v sedm. Dlouho to vypadalo, že dnešní koncert bude v opravdu komorní atmosféře pro pár nadšenců. Naštěstí se začali pomalu trousit další doomem nahlodaní jedinci a nakonec byla výsledkem návštěva nějakých 40 hlav. To sice není mnoho, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o neděli a stále poměrně neznámé kapely, mohlo to dopadnout i hůř. Návštěvnost zachraňovalo i dost přespolních, včetně těch, kteří neváhali vyrazit přes celou republiku. Respekt.

Úderem osmé hodiny celý večer odstartovali WE HUNT BUFFALO. Až do potvrzení pražského koncertu se pro mě jednalo o neznámou kapelu. Trojice je z kanadského Vancouveru a první nahrávku vydala v roce 2010. Domácí poslech mě příliš neoslovil a i když to naživo bylo o trochu lepší, stačila mi polovina setu, tedy nějakých dvacet minut. WE HUNT BUFFALO hráli jakýsi mix stoneru, psychedelie a 60./70. rocku. Muzikanti zdatní, vokály také relativně pestré - líbily se mi především společně zpívané pasáže. Jednotlivé skladby měly stopáž kolem 4-5 minut, takže na tento druh hudby absolutně v pořádku. Celkově mě ale WE HUNT BUFFALO příliš nezaujali. Možná bych mluvil jinak v případě, kdybych měl jejich tvorbu dokonale naposlouchanou...


To Švédové MONOLORD si mě získali loňskou výbornou deskou "Vænir", kterou jsem protočil opravdu hodněkrát. Trojice z Gothenburgu se dala dohromady teprve v roce 2013, ale na kontě má již dvě velké desky. Kromě zmiňovaného loňského zářezu je to ještě debut "Empress Rising" a pak ještě EP "Cursing the One". MONOLORD vydávají u známého labelu RidingEasy Records a v podstatě od svého vzniku se jednalo o hotovou kapelu. Od deváté hodiny pak MONOLORD dali do pohybu svůj válec a od prvního okamžiku si získali moji podporu. Perfektní zvuk (standard na Sedmičce) dal vyniknout všem silným momentům v hudbě těchto Švédů. Jednak vynikala výrazná a zničující basa, stejně tak jsme si mohli vychutnávat kytarová sóla z dílny Thomase Jägera. Ten se pak staral i o zpěv, který dokonale vládl nad celou produkcí - výrazný, srozumitelný a disponující zajímavou barvou hlasu. Jednotlivé riffy čerpají inspiraci v samotném pravěku doom/stoneru a já měl pocit, že celý koncert MONOLORD neustále graduje. Potvrzením pak byl závěrečný opus v podobě téměř čtvrthodinové skladby "Empress Rising". Tady člověk nalezl naprosto vše a skladba je takovým shrnutím celé tvorby MONOLORD. Devastující koncert!!!

V deset jako vždy šmitec. Ještě se chvíli zdržíme a pak mizíme k domovu. Pořadatelům z Obscure Promotion patří díky za stažení tohoto turné do Prahy, kapelám pak za koncerty. WE HUNT BUFFALO mě sice nepřesvědčili, MONOLORD ale dali na vše zapomenout a nedělní večer jednoznačně ovládli. Jsem docela zvědav, kolik budu potkávat lidí se žluto-černou nášivkou MONOLORD "satan black cat", která šla díky svému jedinečnému designu docela na dračku (úsměv).

 

Coornelus:

Koncert MONOLORD byl pro mě nejočekávanější akcí jara. Je mi jasné, že si kde kdo ťuká na čelo, ale to je mi jedno. Tyhle tři seveřani si ke mně hledali cestu trošku delší dobu, ale nakonec jsem jim podlehl a ocenil jejich dvě desky, které za poměrně krátkou dobu činnosti nahráli. V roce 2014 jim vyšel debut „Empress Rising“, který je katapultoval mezi jednu z nejzajímavějších doomovek současnosti. Svou formu potvrdili hned v loňském roce, kdy jim vyšla další deska „Vænir“, která se prostě povedla.

Konečně nastala neděle, chalupáři a cestáři zablokovali příjezdy do Prahy a tak mi cesta trvá o něco déle, než jsem zvyklý, ale jelikož i na tohle jsem připraven, tak nabírám cestou Peťana akorát včas a jdeme zevlovat mezi študáky na Strahov, kam samozřejmě bez problémů zapadáme. (úsměv) V příjemném hovoru se dočkáváme první kapely WE HUNT BUFFALO, která hraje přesně ten typ stoneru (hodně zjednodušeně řečeno), jenž mě nedokáže pohltit. Šlapavá muzika, na pohled sympatická trojice muzikantů, basák se střídal ve vokálech s kytaristou, ocenil jsem sem tam použité chytlavé momenty, ale jako celek na mě  WE HUNT BUFFALO nezapůsobili. Osobně bych snesl před MONOLORD něco z temnějšího ranku.

Přesně na minutu přesně v devět hodin se do nástrojů opřeli tři borci ze státu, který od našich hokejistů den na to dostal čtyřku. (úsměv) Musím tady souhlasit s Peťanem, který to jedním slovem naprosto vystihl. MONOLORD jsou HOTOVOU kapelou a troufám si říct, že hned od debutu. Úplně jasně z nich cítím, že mají jasnou vizi, dostatečný skladatelská potenciál, schopnost napsat silné věci a hlavně parádní zvuk, kterým se v té záplavě „sabatu“ poměrně odlišují. Jejich sound člověka na deskách dokáže doslova zadupat a proto bylo živé očekávání na největším možném stupni. Zvukově si to naštěstí sedlo na jedničku, což je na Sedmičce pravidlo. Samozřejmě díky živé prezentaci byl zvuk mnohem ostřejší, ale perfektně čitelný a naštěstí ne přehulený. Tím pádem vynikly kytarové a basové efekty, což je u MONOLORD parádní disciplína. Jestli v něčem tahle kapela vládla, tak to bylo ve vyplňování zvuku. Basák Mika Häkki není v kapele jenom na parádu, ale i díky němu zní jejich produkce absolutně „plně“. U málokterých kapel hrajících ve třech mám z koncertu tak dobrý pocit, jako se to povedlo docílit MONOLORD. Jakoby vyplnili svými tóny všechen prostor. MONOLORD zahráli z obou desek a už tak vydařenou show postupně vygradovali do absolutna díky skvěle sestavenému playlistu. Od dobrých věcí přešli v ty skvělé, protože na závěr si totiž nechali, dle mě, jejich dvě největší hitovky a to „Cursing the One" a mocným riffem charakteristickou „Empress Rising“, u které by si člověk strhnul krk.

Koncert dopadl přesně tak, jak jsem očekával. MONOLORD předvedli precizní práci a potvrdili mi pocit, který mám z jejich desek. Tahle kapela má jasno. A vyloženě svou hudbou žije, což bylo vidět i v jejich nasazení. V jednu chvíli jsem se bál, že basák Mika při svém paření přetáhne svým nástrojem kytaristu a zpěváka Thomase přes hlavu. Škoda, že dorazil relativně menší počet příchozích, ale za ta léta mi je jasné, že podobný druh hudby tady netáhne. Na druhou stranu přišli jen ti, kteří věděli, na koho jdou, což se projevilo na příjemné atmosféře.


Zveřejněno: 12. 05. 2016
Přečteno:
3669 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář