Žít ve světě, kde je svoboda vyprázdněným termínem? Nechat se zbavit myšlenek, nasadit si klaunovský nos a připojit se spletí kabelů k obludnému Stroji? Oprostit se od vlastní vůle a pracovat na realizaci Strojem definovaného Blahobytu? Nevšímat si rudnoucí oblohy a vzdálených nářků? Přijít o svou krev ve jménu Pokroku? Stoupnout si do řady? Zbavit se svalů a masa a vrzavým krokem skeletona pochodovat kupředu? Za Lepších Zítřky? Vážně? „FUCKING WAKE UP,“ řve na nás nasraný hlas z reproduktorů. Už zase.
BLACK OIL je sonická revoluční garda, jejíž hlavní základny se nachází v Kalifornii a Brazílii. Jejich zbraněmi jsou nasteroidované kytary, hrdla několika nasraných troublemakerů, těžkotonážní bicí, šamanské bubínky a známosti ve světově proslulých spolcích. Na kontě mají nyní už tři dlouhohrající alba, několikanásobnou spolupráci s Loganem Maderem (chlapík, co produkoval výlevy band jako jsou SOULFLY či DEVIL DRIVER) a ucházející základnu fanoušků na druhém nejmladším kontinentu. Sami válečníci svůj odboj nazývají groove metalem, ale je tam slyšet i hodně latinské Ameriky. A jak se jim vlastně daří nakopávat kovový zadek systému?
Na rovinu – v oblasti moderně šlapavého metalu (ať už tomu budeme říkat groove nebo ne – já téhle prapodivné škatulce nijak zvlášť nerozumím) je docela obtížné přijít s něčím svěžím a zábavným. Po světě se toulá přehršle pouličních směsek nové vlny thrashe s melodickým death metalem, které jsou taky sem tam šmrncnuté metalcorem a občas mají NUtkání zabrouzdat i trochu někam jinam. BLACK OIL si tohle zřejmě uvědomují, což je dobře. Na chvalozpěvy vzývající originalitu téhle bandy to však taky nevidím.
Rozjezd první skladby, která nese název „Rise Up“, je našlápnutý v tradičním „groovy“ slova smyslu. Jedna kytara to do nás valí pumpující, houpavý riff a druhá útočí vysoko položenými, sirénovitě znějícími energickými minisóly. Slibná předzvěst námrdu – ten se však dostavuje v podobě klasicky „moderní“, rytmicky rozfrázované jednoakordové třískačky. V kontextu skladby to však není vyloženě špatná věc. Hrubé vokální techniky pohybující se někde na půl cesty mezi growlem a řevem jsou v rámci žánru poměrně standardní, ale neurazí. Strunné nástroje si rozumí a bicí nezůstávají pozadu. Navíc se objevují i čistým hlasem vykřičená či recitovaná hesla, která padnou jako ulitá k obrazu výtržníka s megafonem v ruce. Šlape to kvalitně, ctí to zavedené postupy, ale zároveň se nejedná o zvuk nastokrát prosáklý přes kopírák. Slibné - alespoň místy.
Za mě je deska „Resist To Exist“ vlastně docela symetricky rozvrstvená. Připadá mi, že každá lichá skladba má náboj, zajímavou strukturu a solidní drive, zatímco sudé co do nápaditosti většinou pokulhávají. Třeba dvojka „Justified“ je sice formálně slušná jízda, avšak chybí jí zapamatovatelnost a podle mě i vlastní ksicht. Čtyřku „Exoskeleton“ vnímám jako nejslabší článek kostry alba. Oproti ostatním věcem na mě působí jako dobře odehraná nuda. V šestce „Revolution“ do bicí soupravy sice kvalitně mlátí Raymond Herrera (FEAR FACTORY, stará BRUJERIA), ale ani ten bohužel nic nemění na tom, že tahle skladba taky patří k tomu méně nápaditému, co z tohoto černého, krví nasáklého oleje vylezlo. Závěrečná „Paper Slaves“ nese pořadové číslo 8, ale prokletí sudých skladeb na ni nezapůsobilo. Jedná se o nejpomalejší, ale za to poctivě valivý, pesimistický a zlověstný kus solidně ukončující solidní album. A teď k těm lepším skladbám.
Trojka „Callate“ s Tonym Camposem (STATIC X) hostujícím jak vokálně tak basově, je rozhodně jednou z hitovek na první poslech. Parádní riffy, NU-metalové frázování, které nezní lacině, výbušnost a propracovaná sóla. Velmi dobré. Pětka „Combustion“ (na čistých vokálech hostuje brazilský vokalista Silverio Pessoa) je plná šamanského rituálního bubnování, ryzí melodiky a naléhavosti. Hodně zábavné a revoluční až běda. To samé se dá říct i o sedmičce „Stand Against Everything“, která v latinské melodičnosti, zvucích politického převratu a latinského šamanismu sahá ještě dál. Navíc tu najdeme i vkusnou rapovanou pasáž. Moje oblíbená věc.
Takže závěr? „Resist To Exist“ je rozhodně kvalitní deska pocházející z dílny kvalitních muzikantů. Nestagnuje na jednom místě, je hravá, hudebně propracovaná a dlouhá tak akorát. Na druhou stranu NENÍ nikterak přelomová a JE plná revolučního patosu. Texty jsou podle mě hodně špatné a neobratně napsané, ale svůj účel více méně plní.
Takže se kurva proberte, posbírejte cihly, šutry a molotovy a šup s tím do ksichtu bezcitné politické mašinérie.
Nebo jste snad ovečky?
Seznam skladeb:
- Rise Up
- Justified
- Callate
- Exoskeleton
- Combustion
- Revolution
- Stand Agains Everything
Čas: 30:28
Sestava:
- Mike Black - vokály
- Addasi Addasi - kytara, vokály
- Drew Petropoulos - basa, vokály
- Michael Gomez - bicí
