Bylo nebylo, komunistickej režim se otřásal v základech a kromě metalovejch kapel se s demáči vytasily i nějaký ty punkofky. Někdy v létě 1989, kdy už jsme z kazet sjížděli VISACÍ ZÁMEK nebo PLYN, kdosi přitáhl demo plzeňský ZNOUZECTNOSTI. Šlo o „Obludnýho neználka“, navíc jen první polovinu nahrávky (což jsme tehdy netušili), na níž zářily hity „Krysař“ nebo „Veteráni I. světový“... O rok později přišlo další nesmrtelný demo „Odrhovačky a baladajky“, na kterým se ZNOUZE představila v trochu lehčím rozpoložení, ale pořád mě hodně bavila, takže jsem pak řadu let kupoval každej oficiální nosič, a že jich během prvních polistopadovejch let bylo... Ale zpět k tomu prvnímu, „Ukolébavky...“ byly třetím CD, které jsem si do sbírky pořídil, krátce poté, co jsem se konečně zmohl na CD přehrávač.
Bylo nebylo, v roce 2003 jsem začal přispívat na tento webzin. Druhej článek, kterej mi Márty velkoryse zveřejnil, byl report z koncertu ZNC.
Bylo nebylo, poslední desky ZNC už moc neznám, sice je vždycky poslechnu, ale už mě to nedonutí jít si CD koupit. V hlavě mám ty staletý fláky z 80. a 90. let a ty už u mě ZNOUZE nemůže překonat. Je to nostalgie, tehdejší doba přála poslechům nahrávek do zblbnutí, takže dodnes umím většinu textů zpaměti a pořád mě nevomrzely, z novejch věcí neumím nic a už se je učit nebudu.
Bylo nebylo, v týdnu před koncertem ZNC ve Strakonicích o něm nevím. Až při otázce na kamaráda v práci (kterej vymete za víkend většinou tak pět akcí), kam se chystá o víkendu, zjišťuju, že v pátek má hrát v rokáči ZNOUZECTNOST. Říkám, že bych ji po letech rád viděl, ale že se odmítám tlačit v natřískaným klubu a dejchat zakouřenej vzduch.
Bylo nebylo, pátek večer, sedím doma a čumím do počítače, když ve 21.44 zavrní telefon a v něm zpráva „Čau Honzo. Teď dohrává INSPIRO a pak začne ZNOUZE. A narváno, ani nahuleno tu není... malé info... (úsměv)“. Chvíli převládne lenost, takže napřed odmítám, ale po pěti minutách váhání to řeším tak, že (protože lenost trvá) do klubu vzdálenýho 10 minut pěšky vyrážím autem. Tím se vyhnu dešti a taky pivu, který takhle nebudu pít a dorazím domů pěkně střízlivej a v suchu. (úsměv)
Bylo nebylo, když vlezu do klubu, překvapí mě poměrně málo lidí. Měl jsem za to, že ZNC pořád táhne, že bude narváno a tak, ale ona je navíc ve Strakách další punková akce, tak se asi lidi rozdělili, nebo prostě už ta ZNOUZE tolik netáhne. Mně to až tak nevadí, místa spousta, navíc je návštěvnictvo zdvořile žádáno, aby v sále nekouřilo, k čemuž nabádá i tabulka na Cainových bicích; Caine má podle všeho trochu problémy s dýcháním a tak takhle apeluje na ohleduplnost přítomných. Někdo to samozřejmě nedodržuje, ale vyloženě nahuleno není, takže aspoň že tak.
Bylo nebylo, někdy po půl jedenáctý to ZNOUZECTNOST rozjede. První dvě tři skladby a jsem v rozpacích. Nějak mi to nesedí... Hlavně zpěvy jsou jiný než na nahrávkách, který mám v podvědomí a tak mi to ruší dojem. Co se daří hned od začátku, je zvuk. Mám s sebou špunty, ale zůstávají v kapse, což se stává maximálně jednou za deset akcí. Všechny nástroje jsou parádnicky slyšet, takže v tomhle směru panuje spokojenost, která se postupně dostavuje i s tím ostatním. Kapela se rozjíždí, rozjezd tedy v mém případě trochu brzdí skladby, který neznám („Jedeme v autě“ mi přijde dost pitomá, „Vlak do Ženevy“ pak nedokážu naživo docenit), ale když se kapela vypraví do časů, kdy „kvetly jabloně a hořel Reichstag“, dostávám to, co kvůli čemu jsem přišel. Nevzpomenu si už na všechny skladby, který zazněly, ale koncert byl postavenej právě na těch věcech, který mám rád, a ač bych si samozřejmě odpustil některý kravinky typu „Knedlíky“, postupně zavládla radost. Překvapilo mě zařazení jak „Veteránů...“, tak „Krysaře“, kterýho tuším kapela nějaký čas odmítala hrát, protože už jí lezl na nerva. Další plusovej bod za ignoraci „Hasičů“, jejichž popularitu jsem nikdy nepochopil. A pak už namátkou „Nový časy“, „Loutky“, „Stroj času“, „Hamlet“, „Píseň neznámého generála“, „Robot“, „Zlatý hřebík noci“... všechno si to pěkně pro sebe prozpěvuju, občas trochu jinak než Déma a hlavně Golda, kterej pořád ty zpěvy trochu ohejbá a tak mi působí malej zmatek, protože to mám v hlavě zafixovaný kapku jináč.
Bylo nebylo, koncert trval hodinu a fous, během něj se všichni přítomní dobře bavili, k čemuž přispívaly i vtípky z Goldových úst; mně některý přišly fajn a některý míň fajn. U pódia se rozjela i taková menší tancovačka a když kapela zahlásila end, aktivisti z plna hrdla křičeli, až si vykřičeli přídavek.
Bylo nebylo, akce končí krátce před půlnocí, a ač jsem zpočátku trochu pochyboval o správnosti rozhodnutí opustit lenošku, nakonec odcházím spokojený. ZNOUZE pořád umí roztancovat klub, byť ne tak naplněný jako před léty, hraje jí to taky pěkně a to jsem ještě zapomněl uvést, že mi přišlo, že nějak zpunkovatěla, přitvrdila, pěkně nabrousila kytaru i basu, takže zní o poznání ostřeji, než když jsem ji slyšel posledně...
