Jestli lze o nějaké naší kapele říci, že nenaplnila slibná očekávání, jsou to UNCLEAN. V polovině devadesátých let to vypadalo, že by mohli usednout na trůn, který tehdy opustili MASTER´S HAMMER, ke kterým byli často právem přirovnáváni. Hned první demo vydané v roce 1995 („Tam kdesi v hlubinách“) posbíralo kladné ohlasy, plnohodnotný debut „Ten, který se vyhýbá světlu“ patřil v době vydání (1997) mezi nej... počiny a dodnes je považován za kultovní. Jenže poté se kapela tak nějak zasekla, řadu let plánovaný závěr trilogie „Satane, oroduj za nás“ dosud nevyšel a živě UNCLEAN vystupují sporadicky. Přesto, že je kapela schována tak trochu v ústraní, se „Ten, který se vyhýbá světlu“ dočkal důstojné reedice na gramofonové desce.
Ta je pochopitelně černá jak blackmetalový zákon káže, černá barva převládá i na obalu, který ctí ducha původního vydání (kazeta a CD u Pussy God Records). Na přední straně se nějaký satanáš věnuje neoděné děvě, na zadní je zachycena kapela a seznam skladeb. Přebal je klasická kapsa, uvnitř je vložen list 30x30 cm, na němž jsou kompletní texty, info o nahrávání (19.-29.4.97 ve studiu MACAC v ústeckém rádiu) a pár vět, které ilustrují textovou náplň alba.
Blahoslavení jsou od této chvíle tisíce hříšníků......
Kteří v jednom čase a místě pootočí kruhem......
Soumrak je dokonán......
Vzývání......
Podobně jako MASTER´S HAMMER i UNCLEAN svou hudbu označovali jako okultní a mystický black metal. Ono mystično opravdu z nahrávky čiší od samotného začátku, mluvené/šeptané intro doplněné bijícími zvony navozuje tajemnou atmosféru, kterou dotvářejí i tympány, další to styčný bod s „okultisty z Jilemnice“. Co však mají UNCLEAN navíc, je ženský zpěv, většinou éterický, a opět lze mluvit o prvku atmosférickém, který do mozaiky ideálně zapadá. Dá se říci, že co fungovalo před skoro dvaceti lety, funguje i dnes. Samozřejmě nelze srovnávat tehdejší produkci s dnešními standardy, ale on i ten obstarožní zvuk má něco do sebe, je přirozený a v pohodě poslouchatelný.
Po již zmíněném intru, v němž zazní hlavně to, že časy kříže a svaté trojice končí, následuje titulní kompozice, v níž se zpočátku hraje pomalu, vedle klasického metalového nástrojového obsazení se objevuje i vybrnkávání na akustickou kytaru a klávesy, ale nechybí ani kvapíková pasáž, ryzí to black metal. Vokalisti spolu v rolích Media, Abbého a Mephistophela vedou dialogy, což charakterizuje i ostatní skladby, ve kterých se objevují ještě další postavy nebo entity - Duše nemrtvých, Archanděl Michael, Gorgony a v poslední skladbě samotný Satan. Z toho je patrné, že jde o koncepční album, zkráceně o návratu Satana na trůn. Vše je napsané velmi zajímavě, sofistikovaně, nejde jen o bezduché vyvolávání Satana, ale o propracovaný příběh plný náboženských odkazů. Ale zpět na stranu A, kterou skvostně uzavírá asi nejpropracovanější song „CHORAL - Ó duše, bdíš?“ s démonickými vokály i parádními melodiemi, ve skladbě se pořád něco děje, mění, tu a tam hraje prim kytarová práce (chvíli dokonce takřka heavymetalová), místy na sebe strhávají pozornost vokalisté, opět nechybí tympány ani decentní klávesy, prostě tahle položka se opravdu povedla, a to ještě musím pochválit variabilní zpěvy, i když z dnešního pohledu není sem tam frázování úplně ideální.
Asi největším hitem je „U bran apokalypsy“, nejméně nápaditou pak „Hadí sfinga“ - právě ta je, dá se říci, „nejvíce black metal“, místy takový obyčejný, navíc jsou mužské čisté vokály lehce nejisté... I tak „Hadí sfinga“ nabídne zajímavé motivy, kterých ale následující „U bran apokalypsy“ přináší mnohem víc. Po tympánovém intru se rozjíždí chytlavá melodická skladba na pomezí doom a black metalu, v níž se prolíná řada vokálních poloh, ale hlavně se muzika přelévá od divokého nářezu k pomalejší ponuré poloze, opět nechybí zvolnění ani akustická kytara. Nejsilnější momenty přicházejí s refrénem (z něhož je výše citováno), který se mi zaryl do paměti už v době vydání a ač jsem nahrávku neslyšel řadu let, hned s prvním poslechem se vynořil. Závěrečný song pak kvačí ve svižném tempu, místy působí hororovým dojmem, místy skoro symfonicky... UNCLEAN prostě uměli navodit tu správnou atmosféru a „Ten, který se vyhýbá světlu“ určitě patří do černého fondu českého metalu a gramo-reedice mi udělala radost.
Reedice - nebodováno.
Seznam skladeb:
- Strana A
- INTRO - Moudré oko jasnozření
- Ten, který se vyhýbá světlu
- CHORAL - Ó duše, bdíš?
- Strana B
- Hadí sfinga
- U bran apokalypsy
- EPILOG - Princ temnot
Čas: cca 34 min.
Sestava:
- Abbé - vocals
- Lord Unclean´s - guitar
- Necros - guitar
Hosté:
- Margot - female vocals
