Od německé kapely WE ARE WOLF toho u nás zatím asi nikdo příliš neslyšel a tak nebude od věci, seznámit se s novým CD „Oklahoma“, které vyšlo na sklonku loňského roku. WE ARE WOLF sebevědomě tvrdí, že je jejich nové album stylově rozmanité, prokládané údernými breaky i melodickými zpěvy s chytlavými melodiemi. No, tak se na to podíváme, snad výsledkem nebude něco ve stylu „neurazí-nenadchne“. (úsměv)
První skladbou není žádné srdcervoucí intro, ale rovnou klipovka s příznačným názvem „Awake“. Takhle na úvod se jedná o řádný kopanec přímo do xichtu - úderný riffy podtržený skvělým zvukem, který se od kapel hrající tento styl očekává.
Druhej song stále drží slibně nasazenou úroveň, byť tedy začátek chviličku trošku připomíná starší tvorbu známějších PERIPHERY. Ale nevadí, neni to rozhodně žádná vykrádačka, spíš inspirace (i když těžko říct, jestli je WE ARE WOLF vůbec poslouchají).
Další vál s názvem „Voice Of The Undead“ stále pokračuje ve velmi sympatickém rytmu, začíná nápaditým riffem se zajímavým feelingem, který se v průběhu skladby opět průběžně vynořuje, přibývá také více melodických prvků, se kterými se výborně doplňuje i zpěvákův scream. Nářez občas trošku zvolní a pak zas plynule naváže na úvodní riff. Sekačka na konci taky dobrá, šlape to fakt pěkně, rozhodně se nenudím. Nerad přirovnávám k jiným kapelám, ale zde bych poslech opravdu doporučil zejména fanouškům kapely BLEED FROM WITHIN.
Skladba „The Void“ je pořád slušnej nášup, ale už se v něm malinko začínám ztrácet. Po chvíli se zase začínám orientovat s příchodem melodického a čitelnějšího riffu v první půlce 3. minuty, po kterém přichází i trošku toho melodického chrapláku. Je to pěkný, ale že by to člověku nějak utkvělo v hlavě, to zas ne.
Hosta za mikrofonem si užívám v songu „Legacy of Crowns“. Christoph Wieczorek (ANNISOKAY) zde zanechává stopu v podobě kvalitního čistého zpěvu, který je podpořen líbivým melodickým riffem. Celkově velmi zdařilý počin, pomalu si začínám uvědomovat osobitě-pocitový rukopis kapely. Mimochodem, na YouTube můžete tuhle hitovku poslechnout/zhlédnout jako lyric-video.
Šestá skladba je taková lehce „zmatená“. Zprvu to místy zní jak poslepovaný zbytky nápadů, no ale jsem sotva za půlkou celkového hracího času CD, tak snad se to ještě zvedne. (úsměv) A ono jo, v půlce skladby začíná celkem hodně slušnej, apokalypticky znějící riff. Za ním se mi ale opět zdá, že jsou na sebe zbytečně nalepené další dva/tři riffy. Dle mě se mohl onen „apokalyptický“ riff opakovat vícekrát a po něm mohl být klidně konec.
„Left Into Madness“ bohužel navazuje zejména na předchozí „zmatenost“. Sice jsou zde pěkně zvládnutý melodický zpěvy, ale i ty jsou tak nějak nepochopitelně rozdrobený do už tak divně znějících riffů. Dohromady mi to vůbec nedává smysl, z mého pohledu pouze nuceně natažená stopáž, škoda.
Už to skoro vypadalo, že se to všechno utopí v nějakém víru zmatenosti, ale „Helltropolis“ to zase všechno posazuje zpátky na koleje. Opět to pěkně valí a opět se zaposlouchávám do zajímavě procítěných riffů, které plynule přechází do breakdownů a zase zpět.
Ani „Pearl Of Beauty“ rozhodně nenudí a drží se slušného standardu, znovu se vrací pěkný kytarový vyhrávky.
Poslední skladba „Lost Frequency“ má také svůj klip, tentokrát se záběry ze zákulisí a života kapely. Poprvý zde slyšíme takový klasický metalový sólíčko. Song je z celýho alba takovej nejjednodušší, jak pro posluchače, tak kapelu, ale baví mě, i když to není vyloženě nic převratnýho.
Všechny skladby alba „Oklahoma“ mají více než tři minuty, což je bohužel v některých případech skoro až názorná ukázka relativnosti vnímání času. (úsměv) Po prvních dvou posleších jsem si z CD zapamatoval fakt asi jenom ten první vál, pár riffů a refrén s výše zmíněným zpěvem hosta. Byl jsem poměrně skeptický a řikal si, že už snad ani nemam důvod si to znovu pustit. Napotřetí jsem už ale našel místa, který mě fakt baví a s delším časovým odstupem mohu říci, že kapela má rozhodně osobitý styl a nezdá se býti čistou kopírkou jiných kapel. Svého stylu se drží a příliš často z něj nevybočují, pro vyhraněné fanoušky plus, pro ty, co mají širší záběr místy lehce nuda. Já si nakonec CD docela oblíbil a určitě se k němu v budoucnu budu opakovaně vracet. Původní hodnocení 6/10 ponechávám, nicméně je to spíše 6,5/10 (úsměv) a rozhodně se těším na nějakej ten živák.
Seznam skladeb:
- Awake
- Execute
- Voice Of The Undead
- The Void
- Legacy Of Crowns
- Bearer Of The Curse
- Left Into Madness
- Helltropolis
- Pearl Of Beauty
- Lost Frequency
Čas: 35:39
Sestava:
- René Becker - vocals
- Felix Becker - guitar
- Nico Ganser - bass
- Andreas Lorenz - guitar
- Jan Grabolle - drums
