Opilá návštěva budějcký Fabriky /Peťan/
„Zima už doufám táhla definitivně do prdele“, pomyslel jsem si v pátek ráno při pohledu z okna na ostrým sluncem zalité pole před domem. Do práce toho dnes udělám jen minimum, protože už ve dvě odpoledne mám sraz s Lukášem na budějovickým hlaváku. A skutečně. Rychlík ČD neměl žádné zpoždění a v záplavě pěkných studentek se vynořilo cosi, co připomínalo ošklivého člověka, pardón metalistu. To byl samozřejmě Lukáš, kterej si nezapomněl postěžovat na milou společnost v kupé (asi 4 babky soutěžící o titul Miss Hospic) a téměř nefunkční sluchátka. Po asi 10vteřinové poradě usuzujeme, že sednout si už teď do hospody by nedopadlo dobře. A protože je tu slovenský kolega poprvé, bylo třeba ho po tom krásném městě trochu provést. Na náměstí o bludnej kámen nezakopl, za to si tu ve výprodeji koupil za 50 Kč mikinu DEATHROW. Viděl jsem ji sice první, ale bylo mi jasný, že ji přes moje vysportované břicho neobleču. Škoda. Došli jsme až k Budvar Aréně, kde se hraje ten nejlepší hokej na světě. Byla ztichlá a jen vyčkávala na pátý pondělní zápas, ve kterém snad ted anti-hokejovej Přerov dorazíme. Ve tři odpoledne se dostavil hlad, jdeme ke Koníčkovi. S jídlem jsem spokojen, ale ještě spokojenější jsem s výtečným tankovým Platanem. Původní plán další cesty do města bere za své, protože mi to pivíčko prostě chutná. To byl první zlomový bod. Tím druhým byla moje kamarádka Simča, se kterou jsem měl jít původně na kafe, ale nakonec přišla rovnou na pivo. No dobrá, vždyť v sedm sem dorazí Růža se svojí vltavotýnskou sebrankou a také Johan. V sedm jsme tu fakt komplet a padají další škopky. Klub Fabrika je co bys půllitrem dohodil, a tak vyrážíme přesně na osmou. Takhle upravenej jsem na koncert snad nikdy nepřišel. Vždy jsem přece slušný a vzorný redaktor…
Ve Fabrice je velice slušná návštěva a několik přátel a známých tvářích v čele s Vlakinem. Vzápětí z onlajnů zjišťujeme výhru Motoru a tak je další důvod jít na pivo. Mezitím už na pódiu drtí svůj set YTIVARG. Upřímně – ISACAARUM byla kapela, která mě nikdy nebrala z desek, ale naživo to celkem šlo. YTIVARG je vlastně takové pokračování, ale mně se set líbil. Jedná se o hodně dobře složený mix blacku, grindu a vlastně i death metalu. Dalším plusem je vokál, který seděl k muzice jako prdel na hrnec. Jo, tohle bylo fajn!
Grindovou brusku БУТ jsem měl vždycky rád, tentokrát jim ale patří má omluva. Já se prostě pozapomněl u baru (úsměv).
LAHAR, no jako vždy thrash inferno. Navíc v poslední době s obměněným setlistem. Tady to šlape vždycky. Zvuk byl fajn, v první půlce setu jsem si zamlátil hlavou, sem tam něco zařval s Inym, klasika. Druhou půlku jsem si stoupl dozadu. Po dlouhé době jsem si tak LAHAR vychutnal i jinak než z první řady nebo od stropu (úsměv). „Řecko“, „Stý ze sta“ nebo „Neviditelná fronta“. Ať tihle borci zahrají cokoliv, vždy jim to sežeru i s navijákem. Perfektní. Zjistil jsem, že se jednalo o můj 58. koncert této bandy. Pravděpodobně jich bude ale o něco víc z doby, kdy jsem si žádné záznamy o návštěvách koncertů nevedl. Brzy se zase uvidíme. Doražte 16. dubna do Písku na jejich speciální set. Bude to brajgl!!!
A konečně death metalová úderka BRUTALLY DECEASED. I tady Žlábovi a spol. patří má omluva. Viděl jsem jen část setu, protože mě začínala přepadávat únava a přisedl jsem si k „radě starších“ v čele s Korkem a Žroutem (úsměv). Nicméně BRUTALLY DECEASED naservírovali svojí švédskou klasiku se vší parádou. A to i včetně několika nových věcí, které letos vyjdou na nové desce u Doomentia Records. Tohle určitě neprošvihněte! Death metal, který v našich končinách patří k tomu nejlepšímu. A ještě palec nahoru za trika VOIVOD a EXHORDER pánové!
Poslední pivo jsem, samozřejmě neúmyslně, vylil pod stůl. Omlouvám se tímto úklidové četě druhý den. Byl to pro mě ale jasný signál k opuštění Fabriky. Game over. Rozlučka se všemi kamarády a hurá k domovu. Cesta s Johanem utekla jako voda. Mám pocit, že jsme dobře pokecali a trochu jsem během rozhovoru vystřízlivěl. Tak snad to není jen můj dojem (smích). Díky za fajn akci, Johanovi za odvoz a tobě za to, jestli jsi ty moje opilecký žvásty dočetl až sem. Příště budu hodnější.
Lukáš poprvé v Českých Budějovicích...
České Budějovice momentálne žijú hokejom, ale ani metalová scéna nestojí v pozadí. V piatok to mala dokázať akcia Heavyweight night vol. 1, ktorá lákala na výbornú zostavu štyroch kapiel toho najtvrdšieho razenia. O mojej účasti som bol rozhodnutý už dávno dopredu a na vlakové nádražie jihočeskej metropoly, kde mám zraz s Peťanom, dorážam okolo druhej hodiny. Je krásny slnečný deň, tak to hneď využívame na prechádzku mestom, samozrejme nesmieme minúť miestny hokejový svätostánok a potom si to oblúkom namierime do hospody U Koníčka a tam už trávime celý deň. Čas neúprosne beží a postupne sa začínajú schádzať známe tváre, u stolu panuje veselá nálada a sedí sa nám dobre, no prišli sme kvôli muzike a tak sa pred ôsmou presúvame do Fabriky, kde je už všetko pripravené na metalovú smršť.
Role otvárajúcej kapely sa zhostili domáci YTIVARG, ktorých zostavu tvoria aj bývalí členovia ISACAARUM. Tvorbu týchto pánov nesledujem a nepoznám a na koncert som teda šiel absolútne nepripravený. Ich kombinácia grindu a blacku ale funguje a moju pozornosť si toto vystúpenie získalo. Hlavne vokál holohlavého speváka bol absolútne odzbrojujúci, pri niektorých výkrikoch sa mi až ježili chlpy na rukách. Aj po inštrumentálnej stránke bolo všetko na vysokej úrovni, hráčske kvality a skúsenosti týchto pánov sú nepopierateľné. Myslím, že lepší rozbeh piatkový večer ani nemohol mať.
Druhí v poradí na pódium vystúpili jihočeskí БУТ. Kapela od začiatku nikoho nešetrí a staroškolský grind v ich podaní sa fakt do každého zarezáva. Chlapi do nás sypú jeden krátky song za druhým a svojím nasadením strhávajú predné rady ku grindovým tančekom. Naozaj veľmi kvalitná produkcia, ktorá odkazuje na legendy žánru z počiatkov vzniku grindu ma veľmi baví a aj môj krk dostáva chvíľami zabrať. Jednoducho, kto má rad NAPALM DEATH, nemôže byť z vystúpenia БУТ sklamaný a vo Fabrike si ma títo maniaci získali.
Teplota klubu sa pomaly približuje k bodu varu a po príchode LAHAR ešte prihorieva. Thrash metalový vulkán práve vybuchol a sálou sa hneď valí nezastaviteľný príval riffov, ktoré nám kapela servíruje pod heslom „rýchlo a ešte rýchlejšie“. Tutovky ako „Neviditelná fronta“, „Řecko“, „Stý ze sta“, či „Oheň“ mali ako je zvykom neuveriteľný ťah na bránu, táto banda to svojím nasadením proste ničí a je jedno kde. LAHAR proste prídu, všetko to rozbijú, nechajú po sebe potom obliate publikum a zase odídu. Za zmienku ešte určite stojí jeden divoký fanúšik v podkolienkach, ktorý svojími výskokmi do výšky skoro prerazil strop. (úsmev)
Večer sa pomaly blíži do finále a to znamená, že je čas na trochu Švédska. BRUTALLY DECEASED sú kapelou, ktorá patrí k tomu najlepšiemu, čo český death metal ponúka. Ich prvotriedny old school, ktorý ctí moje obľúbené kapely ako GRAVE, DISMEMBER či ENTOMBED, od prvej sekundy ovládol celý večer. Žlababov prejav je nekompromisný a hlas nezameniteľný a neuveriteľne silný. Zbytok kapely samozrejme nijak nezaostáva a dokopy toto teleso naživo funguje dokonale. Až teraz si uvedomujem, ako veľmi milujem ten chrastivý zvuk gitár, ktorý je pre to Švédsko tak typický. Táto kapela je na absolútne špičkovej úrovni a verím, že každý návštevník Fabriky so mnou bude súhlasiť. Skvelo odohraný set, pri ktorom som sa nenudil ani na jedinú sekundu. Škoda len, že som prepásol koniec, no príroda zavolala... (úsmev)
Piatková akcia sa vydarila, čo sa odzrkadlilo aj na spokojných tvárach všetkých účastníkov. Zvuk bol relatívne dobrý počas všetkých kapiel, po celý večer v klube vládla príjemná atmosféra a návšteva bola hojná. No vďaka tomu bolo v priestoroch Fabriky celkom nedýchateľne, možno by nebol zlý nápad počas podobných akcií chodiť na cigáro vonku. Ale to je asi jediná vec, ktorá sa dá prvej Heavyweight night vytknúť. Bolo to super a môžem skonštatovať, že môj výlet do Českých Budějovic stál za to.
Dojmy vzorňákovy /Johan/
Jihočeské koncertní zastávky nemají konce, tu další opět lemují LAHAR, kteří se tak v mém letošním kalendáři objevují každý měsíc. Přesto mě tahle jihočeská parta pořád baví a patří mezi málo kapel, které bych mohl vidět každý den. Společnost kapelní slibovala mnohé, společnost lidská snad ještě více... po letech letargie se probral Márty, a nejen že začal psát recenze, on dokonce vyrazil na koncert jen tak a jinam než do Tábora (úsměv), chybět neměla ani klasická dvojka Peťan-Lukáš plus další známé tváře, takže s chutí do města, ve kterém by chtěl žít každý. Škoda, že dvě třetiny DéPéHá ulehly s antibiotikami, takže jsem cestu tam absolvoval sám, ale uběhla rychle, takže jsem přesně na čas dorazil na místo srazu a před koncertem stihl dvě pivka plus kus řeči s podařenou přiopilou dvojkou i týnským komandem.
Do Fabriky jsme vyrazili pěkně na čas, abychom všechno stihli, YTIVARG zahájili kolem půl deváté a tentokrát mi sedli mnohem lépe než na konci loňského roku na Satanovi ve Volyni. Bylo to hlavně tím, že kapela vystoupila v plné sestavě (minule chyběl basák) a taky tím, že zvuk byl o mnoho lepší. YTIVARG to drtili v rytmu blackgrindu, zpěvák se do toho chvályhodně opřel a výsledkem byl kvalitní set.
БУТ jsem neviděl několik let. Jestli mě paměť a oči neklamou, tak kapela prošla docela výraznou obměnou sestavy, říkal jsem si... Jeden nový obličej mi byl povědomý a na BZ jsem si pak dohledal info - byl to Dádus (ex-GRIDE, RETROPROTEST). Za bicími to pořád mastí Zbyňa (ex-INGROWING), a mastí to v rytmu grindu, možná s lehkým deathovým odérem. Minutové vypalovačky opět podpořil dobrý zvuk, který nechal vyniknout originálnímu zvuku kytar - ty řezaly jako motorové pily a mělo to něco do sebe.
LAHAR letos potřetí a rozhodně ne naposledy - 16. dubna se všichni, doufám, sejdeme znovu, protože se bude slavit osmdesát let života dvou pětin sestavy - obou otců-zakladatelů aktuálně bezesporu nejlepší tuzemské thrashové kapely. Ta mi napotřetí sedla nejlépe, jednak ji podpořil parádní zvuk made in Honzík Vozáry, což mělo na vystoupení blahodárný vliv, tudíž to beru jako letošní nejlepší koncert LAHAR, byť tentokrát chyběli plavci i skokani, kteří buď nedorazili (Žakyn, Štěpán), nebo se chovali mravně (Lukáš, Peťan).
BRUTALLY DECEASED Fabriku zničili jako krutý severský vítr. Intenzivní a nadupané vystoupení srovnatelné s velikány žánru, instrumentálně a vokálně geniální... Je to řežba, ale má to hlavu i patu, nechybí i nějaké ty stylové chladné melodie, takže jsem stál tak nějak s hubou dokořán a hltal borcům každý tón, každou perdu do bicích a Žlababovi každé slovo. Překvapivě došlo na celou řadu nových songů, které se letos objeví na desce, která bude bez debat patřit k tomu nejlepšímu, co vyjde. A zapomenout nesmím na baskytaru... ač se BRUTALLY DECEASED jeví jako velcí profíci, underground jim rozhodně zůstává v krvi, protože basák si vystačí s třemi strunami... v době, kdy většina baskytaristů natahuje strun pět (a hraje na dvě - úsměv), si Ubina neláme s image hlavu, mydlí tři tlusté dráty a ani se nesnaží zamaskovat díru po chybějícím kolíku.
Po půlnoci pekelný večírek skončil, ne tak moji milí kamarádi s tlacháním a popíjením piva. Takže jsme ještě na chvilku zasedli s Laharovcema a klábosili, a až když jsem navrhl, že bych tedy jako odjel i sám, se chlapec a chalan zvedli a dopotáceli k autu. Cesta utekla jako voda, v půl druhé jsem pasažéry vysadil v Čejeticích, ve tři čtvrtě na dvě jsem dorazil domů, v autě našel jednu kšiltovku a jedno cédo, které hošani jaksi nechali ležet ladem, takže o nějakém vystřízlivění cestou zmiňovaném výše nemůže být řeč. (smích)
Fotky: Syky, Skalík
