SPITANGER asi příliš čtenářů těchto řádků znát nebude, což je vzhledem ke krátké historii kvarteta z dánského hlavního města pochopitelné. Pánové debutovali dvouskladbovým EP v roce 2014, plnohodnotný debut pak poslali do světa loni na podzim. Žel v poněkud nedůstojném balení, alespoň k nám doputovala pošetka, na které absentuje tak základní věc, jako je sestava... Titulní obrázek je pak jak ze zlého snu, čímž nemyslím, že by někoho děsil jako noční můra, ale že je nevzhledný až běda, navíc těžko říct, co postava počítá...
Dost láteření nad obalem, hudba s ním nekoresponduje (ono taky těžko říci, jakou muziku by mohl prezentovat), ona totiž nekoresponduje s žádným čistým žánrem, ale míchá jich hned několik, a to jsem do záhlaví napsal jen ty, které v promo listu uvádí kapela, která se asi chce prezentovat tvrději, než ve finále nahrávka zní. Dost často totiž muzika sklouzne až k heavy/power metalu či metalcore, možná až grunge... aby se po chvíli přitvrdilo nejen instrumentálně, ale hlavně vokálně. Mario Giovagnoli střídá řev s čistým melodickým zpěvem, bezesporu kvalitním, nicméně rozpolcenost desky se ukazuje hned v úvodním štychu „Unfaithful“, který uvozují jakési sci-fi zvuky, později muzika plyne v groove duchu, aby se zlomila v melodický proud mířící do grunge/rockových zákoutí... a po něm následuje valivá pasáž, jenž by se snad dala označit jako melodický death metal. A to pořád není všechno, ke slovu se dostane i docela dlouhé (i zajímavé) kytarové sólo.
Kapela je evidentně tvořená zručnými muzikanty, zvuk je moderní, pěkně čitelný, s důrazem na vytaženou baskytaru, která hraje rovnocennou partii s kytarou a prakticky celou nahrávku je nejen skvěle slyšet, ale hlavně je pestrá a vůbec zajímavě pojatá. Druhá „Tales From Reality“ opět nabízí mix kdečeho, částečně snad i deathcore, zasekávačka stíhá zasekávačku, k tomu hrdelní řev a náhle melodická pasáž a melodický zpěv... a takhle je to vlastně s celou nahrávkou, která určitě cílí hlavně na mladé publikum oděné v barevných tričkách, kšiltovkách s rovným kšiltem na hlavách a pětikorunami v ušních boltcích. Ti nejspíš budou z „Here You Go“ u vytržení, což o sobě říct nemůžu, byť kapele neupírám kvality. Ani přesně nevím, co mě na nahrávce nesedí, asi to ani není to neustálé míchání tvrďácké a měkoušské polohy, ale spíš se předkládaná muzika obecně netrefuje do mého vkusu... v jednotlivostech se dokážu na vlnu kapely naladit, jako celek je to na mě příliš navoněné a místy přeslazené... viz třeba úvod „Forever“, který by se klidně mohl hrát v rádiu v čase oběda. (úsměv) To rotyka na úvod „Freedom“ by klidně mohla zaznít na koncertu v jižních Čechách a thrasheři by kapelu nezasypali nadávkami, protože song fičí v hodně rychlém thrash tempu a melodické zpěvy absentují, zato se ale později objevuje zkreslené mluvené slovo - a to už by asi onášivkované džísky nedaly. (úsměv) K zahození není ani „Revolt“, rovněž upalující v thrash tempu, navíc je muzika celkem ohlodaná, syrovější, a bác ho, „A Better Man“ je cajdák pro holky, které se u melodického ploužáku možná neubrání slzám... (úsměv) Ne, nechci nahrávku nějak snižovat hloupými žvásty, kapela prostě míchá a míchá, leč rozptyl má široký možná až příliš...
Zpěvák evidentně umí kdeco, takže by mě zajímalo, jak zvládá přechody mezi čistým zpěvem a řevem na koncertech, protože skoky mezi oběma polohami jsou místy náhlé a přelazení asi nebude úplně snadné.
Seznam skladeb:
- Unfaithful
- Tales From Reality
- Welcome To The Real World
- Forever
- Freedom
- Wedding Day
- Revolt!
- A Better Man
- Great Depression
Čas: 47:55
Sestava:
- Mario Giovagnoli - vocal
- Rasmus Toftlund - guitar
- Sammy Damiri - bass
- Niels Alex Larsen - drums
www.spitanger.com
www.facebook.com/spitanger
