Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

CD/LP 2015, Southern Lord Recordings / blackened death/thrash / USA

Máte chuť nechat klesnout svoji duši do temného podsvětí, kde není místo bez bolesti, kde řetězy utrpení způsobují strast, kde zní jen nářek Kainových potomků a odkud není snadného úniku? Pokud podlehnete masochistické touze vydat se na exkurzi do míst, kde nevládne čas, pak se na cestu motivujte poslechem BLACK BREATH.

Tohle americké zvíře uvězněné v lidské kůži pochází ze Seattlu a svým okultními, bezútěšnými výlevy nabourává psychiku svých konzumentů už téměř deset let. Od roku 2006 vydali demo, EP a tři dlouhohrající desky. Svojí počáteční tvorbou se zařízli do paměti svých obětí crossoverovou směsicí deathu a thrashe ve staroškolské švédské podobě, kde vlastní tvář odlišovali od ENTOMBED a DISMEMBER uřvanými corovými pasážemi. Ovšem, kdo jejich starší tvorbu nezná, ať nepropadá panice, je to starý, sakra ostrý HC, žádné ty moderní kombinace. Přestože předešlá alba byla přijata velice pozitivně, kapela nikterak neustrnula a snaží se hledat další zrůdné možnosti vyjádření. A poslední vývojové stádium tohoto netvora je vskutku smrtonosné.

Na desce „Slaves Beyond Death“ je dost věcí jinak, první je délka skladeb, kdy se průměrná stopáž jednoho songu pohybuje přes pět minut, dále je to podstatně čistší zvuk, který sice je starodávně deathově zašpiněný, ale opouští polohu skřípajícího crustu, poté je ještě odlišné tempo, tady se obecně nespěchá, tady je jedinou jistotou věčné zatracení. Ale hlavně, co kontrastuje nejvíce s předešlou tvorbou, je poloha a zejména intenzita hlasového projevu, ten absolutně nedominuje, ale naopak se ztrácí, obklopen a mnohdy přehlušován muzikou, nicméně o to naléhavěji vyznívají tyto utopené vokály vybízející k maximálnímu soustředění na kompletní hudební materiál.

BLACK BREATH tvoří pětice hodně solidně fungujících muzikantů, a kapela od svého vzniku nezaznamenala výraznější personální změny. Jen dlouholetého kytaristu Zacka Muljata vystřídal před nahráváním posledního počinu Mark Palm, který s druhým kytaristou Ericem Wallacem rozehrál výtečné party plné nečekaných riffů a zoufalých melodií v harmonickém souznění. Basová linie Elijaha Nelsona je nejen rytmicky perfektní, ale je slyšet i její přispění k melodické složce. Jamie Byrum je bubeník výtečný, nikterak jednotvárný, výbušný i velice citlivý, zvlášť, když rozeznívá činely. O zpěvu Neila McAdamse jsem se zmínil, jen chci podotknout, že on sám je autorem textů vyznačujících se naprosto bestiální zhoubností, to jsou výlevy zatracence, kde jen jedinkrát zazní zmínka o jakémsi návratu a to ne hned, ale až někdy. Všechno sedí dohromady, a přestože sedm vokálem podpořených skladeb a závěrečná instrumentálka zaberou téměř padesát rmutných minut, není to ztracený čas. Deska má navíc výjimečně dobrý zvuk, tvrdý, hutný a zároveň čitelný. Skvělý zvuk! Není divu, vždyť pod produkcí je podepsán Kurt Ballou, jenž má na svědomí například loňské HIGH ON FIRE nebo poslední SKELETONWITCH. V obecné charakteristice chybí snad už jen zmínka o obalu. Typický rukopis na něm uplatnil Paolo Girardi, který je momentálně hodně v kurzu a jeho malby zdobí namátkou třeba desky BELL WITCH, VASTUM, RIPPER či BRUTALLY DECEASED. Dominantu vždy tvoří krutý výjev a logo kapely a hlavně název desky je graficky silně potlačen. Mně se jeho tvorba obecně líbí, k extrémní hudbě zkrátka pasuje.

Vraťme se zpět k muzice. Desku „Slaves Beyond Death“ otevírá pětiminutová „Pleasure, Pain, Disease“, první dvě minuty tvoří riffová a rytmická úvodní smršť, do níž pronikne řev a chroptící zpěv Neila McAdamse a atmosféra potemní i díky tomu, že střední pasáž zpomalí a technicky se zdokonalí. Na podobné střední tempo riffů a vokálu naváže i druhá skladba nesoucí totožný název s pojmenováním alba. Také starobou prolezlá deathová věc s šíleně zrychleným sólem a zase zpět k prvopočáteční vlažnější rytmice. Od třetí písně se atmosféra mění a vyvíjí, téměř rozkvétá zapojením blackového podtextu. „Reaping Flesh“ je technicky úžasně zvládnutá a nápaditá palba se vznášejícím se zpomalujícím kytarovým sólem. Se čtvrtou „Seed of Cain“ jsem měl zpočátku problém a zároveň se mi líbila a hned zase rozčilovala svým úvodem, jako kdyby to hrála METALLICA. Nakonec jsem ji vzal na milost pro její ještě hlubší podladění, z něhož se linou melodické vyhrávky a kytarový konec zahraný do úplného ztišení, ale ona tam, sakra, koncepčně patří! Následující „Arc of Violence“ opět hodně zatlačila projev směrem k zoufalému, bolestnému výlevu, výtečný valivý kus starého kovu smrti. Pravidelnost naléhavých riffů je narušena působivými harmoniemi, skvělá kytarová práce, bezvadně zkomponováno, jak vlna zloby. Album mě nepřestává překvapovat, protože téměř pochodový začátek s dominantními bicími a následně s přidávajícími se nástroji vhání posluchače do kruté atmosférické začernalé pasti. „A Place of Insane Cruelty“ se mi tedy líbí hodně, tady se neexperimentuje s tempem, tady jde vše k bezodkladné zkáze. Předposlední věc „Burning Hate“ jen podtrhuje, že album není jen pár písniček, ale logicky poskládaným hudebně koncepčním nátlakem. Mám pocit, že se chystá uzavření kruhu díky podobnosti s úvodním songem. Závěrečná instrumentální záležitost se zvukově i náladou loučí a logicky uzavírá album i příznačným názvem „Chains of the Afterlife“. Tady se inspiroval Girardi těmi řetězy, které nás všechny v postmortálnu svážou.

Seznam skladeb:
  1. Pleasure, Pain, Disease
  2. Slaves Beyond Death
  3. Reaping Flesh
  4. Seed of Cain
  5. Arc of Violence
  6. A Place of Insane Cruelty
  7. Burning Hate
  8. Chains of the Afterlife

Čas: 49:12

Sestava:
  • Elijah Nelson - basová kytara
  • Jamie Byrum - bicí, doplňkové perkuse
  • Eric Wallace - kytara
  • Neil McAdams - zpěv
  • Mark Palm - kytara, doplňkové perkuse, doprovodný zpěv

http://blackbreathsl.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/BLACKBREATH.MUSIC
http://blackbreath.com/


Zveřejněno: 11. 03. 2016
Přečteno:
3799 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: štěpán | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář