Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
HUSMAN FEST

EP 2015, Xtreem Music / thrash metal / Turecko

Víte proč je hlavním městem Turecka Ankara a nikoliv Istanbul, jak by každý čekal? Protože zakladatel moderního Turecka, Kemal Mustafa, byl voják a razil strategii, že hlavní město země by nemělo být možné dobýt z moře. To je v celku moudré, ovšem s jednou dobyvačnou silou, kterou nezastaví moře ani hory, ve své době prostě počítat nemohl. Thrash metal se jednoduše nezastaví před ničím a už i Ankaru, jinak bezpečně zasazenou do srdce tureckého státu, začíná nahlodávat. Odtud totiž pochází smečka THRASHFIRE, jež se už od roku 2006 snaží svým oldschool thrashem (co jiného byste taky chtěli s takovýmto názvem hrát, že?!) rozčeřit stojaté vody turecké metalové scény, které, řekněme si to upřímně, se zrovna nehemží žádnými velkými rybami.

A hodně vody také již uteklo od chvíle, kdy o sobě dali světu slyšet naposled prostřednictvím svého debutového alba z roku 2011, „Thrash Burned Hell“. Během těch let prošla kapela dramatickými personálními turbulencemi, kdy se sestava zúžila na trio s jediným původním členem a dvěma nově příchozími. Byl jsem tedy hodně zvědav, jestli a jak se nastalé změny projeví v tvorbě kapely. I kapela zřejmě tušila pochyby fanoušků a tak na novém EP „Vengeance of Fire“ najdeme krom třech zbrusu nových skladeb dvě znovu vydané skladby z jejich úplně prvního dema. Takže máme možnost porovnat, jak si kapela vede dnes a tehdy.

Thrashové kapely máme většinou tendenci rozdělovat do dvou skupin, a to na ty, které hrají ve stylu Bay Area, a ty evropského ražení, potažmo hlavně německého. Přitom je tu minimálně ještě jedna podskupina vykazující řadu charakteristických rysů a to thrash z Jižní Ameriky. A přesně k němu mají tihle Turci dle mého názoru nejblíže. THRASHFIRE je přesně pro fanoušky kapel jako THE FORCE nebo VIOLATOR. Je to totiž přesně ta specifická kombinace energie, dravosti a špíny, doprovázená až fanatickou oddaností kořenům žánru, která se zrcadlí v nadužívání žánrové symboliky, jakou bych čekal někde na předměstí Sao Paula a ne z druhé strany světa.

Celé epéčko začíná teatrálním a podle mě zcela zbytečným intrem. Takovéto věci nechť si schovají na plnohodnotnou desku, ale na pětiskladbové placce opravdu nechci dvě minuty poslouchat úvod. Když však člověk překoná tohle, čekají ho už jen samá pozitiva, tedy pokud pánům odpustíte jejich trochu stylisticky kostrbatou angličtinu.

Pochyby o současném stavu kapely jsou rozprášeny snad ještě větší rychlostí, než jakou nasadí rytmus udávající bicí první regulérní skladby „Vengeance of Fire“. Hned je jasné, že i v novém složení se kapela hýbe směrem kupředu jak po zvukové tak i po skladatelské stránce. Jen na těch textech by to chtělo víc zamakat, jak už jsem naznačil výše. Chlapi to drtí takovou rychlostí, jako kdyby snad měli sultánovy janičáře za pozadím. Prostě jako by na nic nebyl čas, honem rychle všechno a všechny rozsekat a jde se na pivo. Třetí skladba „Chainsaw Metal“ pak chytře využívá pomlk a vyvolává tak pocit ještě většího zrychlení. Celkově je to dobrý koncertní materiál na pořádný circle pit s refrény, co si zvládne i podnapilý vestičkář s gustem zařvat.

Zbylé dvě skladby na CD jsou z úplně prvního dema kapely a musím říct, že jak jsem jinak zvědavý na další nový materiál, jsem za toto ohlédnutí nakonec rád. Asi bych neměl moc jinak možnost se k tomuto materiálu dostat na fyzickém nosiči. Jen nechápu proč v bookletu nenajdu k těmto dvěma songům texty tak jako u předchozích tří. Přece jen je velký předpoklad, že pro většinu lidí bude právě tato placka ta první, ke které se dostanou, aniž by znali jejich předchozí tvorbu. Jinak musí nejspíš jít o nějakou digitálně opravenou verzi, neboť skladby zní až podezřele kvalitně na to, aby šlo o původní demo verzi. Což je ovšem jedině dobře. EP se pak dá krásně poslouchat v celku a to bez žádného rušivého a dramatického skoku v rozdílu kvality nahrávky, jak je občas běžné, když dojde na bonusy.

Sečteno a podtrženo jedná se tu kvalitní počin, který jistě potěší každého oldschool maniaka, případně sběratele rarit z méně profláklých destinací metalového světa. Obzvláště fanoušci jihoamerických kapel by měli zbystřit, protože tohle je materiál přesně pro jejich krevní skupinu. Doufám, že se nějakého dalšího materiálu dočkám dříve než za další čtyři roky.

Seznam skladeb:
  1. Vengeance of Fire
  2. Thrash Assassinations of Rotten Streets
  3. Chainsaw Metal
  4. Silent Torture
  5. Kill the Fake God

Čas: 22:34

Sestava:
  • Burak Tavus – kytara,zpěv
  • Oktay Fistik – bicí
  • Okan Özden – baskytara, doprovodný zpěv

https://www.facebook.com/thrashbeerandviolence
https://thrashfire.bandcamp.com/


Zveřejněno: 12. 02. 2016
Přečteno:
3667 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Fredy | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář