HUNTRESS jsou heavymetalovou kapelou z Kalifornie a od zástupu ostatních se odlišují tím, že mají za mikrofonem zpěvačku. Ve stále značně mačistickém hevíku věc zatím ne moc běžná, na rozdíl od extrémních odnoží, kde už mají ženy svojí pozici jistou. Je to jedna z věcí, jež značně jitří emoce řady posluchačů. Popravdě dokud jsem nezačal psát tuto recenzi, tak jsem netušil, jak moc tato kapela leží některým jedincům v žaludku a jak moc ji odsuzují. Po prostudování řady recenzí z doby vydání jejich debutu jsem většinu názorů mohl celkem klidně rozdělit na dva tábory. Ten první pracoval s tím, jak je vůbec možné, že si nějaká ženská vůbec dovolí stoupnout za mikrofon v metalové kapele, ba co víc dovoluje si přitom napodobovat samotného Kinga Diamonda, jaká to drzost, hned s ní zpátky do kuchyně. Ten druhý pro změnu pracoval s konspirační teorií, že HUNTRESS jsou vykonstruovanou snahou Napalm Records a Jägermeistru, jak nám prodat průměrný heavy metal skrze ženské vnady. Ano, pravda, HUNTRESS rozhodně nepřinášejí žádnou revoluci, a ano, je pravda, že jejich frontwoman se nezříká využívaní vlastní sexuality v propagačních a jiných materiálech kapely( viz. například prostřední dvojstrana bookletu „Static“). Ale mluvit hned o kalkulu mi přijde přitažené za vlasy, hudební vydavatelství mají myslím svých problémů dost a jedna nová kapela, byť by se prodávala sebelíp, je nespasí. Já se k HUNTRESS dostal poměrně pozdě po jejich druhém albu a ani jsem nezhlédl žádnou z jejich zastávek v naší vlasti, takže jsem se vlastně původního honu na čarodějnice, nebo spíše honu na jednu konkrétní čarodějnici, nemohl zúčastnit a vůbec mi to nevadí. HUNTRESS mi vždycky přišli jako příjemná kopírka MERCYFUL FATE. Nic víc, nic míň.
„Static“ je tedy třetím řadovým albem HUNTRESS, jehož nahrání kapele zadotovali fanoušci skrze crowdfundingovou kampaň. Kampaň to byla úspěšná, takže krom digipackové verze bylo vydáno i na barevných vinylech. Já měl k dispozici standardní vydání na CD, čili klasický digipack s malým bookletem, který obsahuje pouze texty a pár fotek. No moc práce si s tím nedali a ani přebal mě tedy nikterak nezaujal, oproti oběma jeho předchůdcům je naprosto nezajímavý.
Bohužel, jak už se u mladých kapel stává, tak už při třetí nahrávce nezůstal z původní sestavy kámen na kameni. Upřímně už předem musím říct, že je to rána citelná a nepodařilo se jí nejspíše řádně zacelit, neboť novinka je co do skladatelské práce na nižším levelu než její předchůdci. Bohužel, jestliže jsem v začátku recenze zmínil, že kapela pro předchozí tvorbu brala inspiraci hlavně od Kinga či MERCYFUL FATE, tak pro novinku to už neplatí skoro vůbec. Tematicky jsou sice HUNTRESS stále značně ukotveni ve stejných vodách, ovšem celkový projev se přesunul do jednoduché popkornové produkce až kýčovitého pozlátka. Mystiku v textech vystřídali hlavně upíři a jiná nudná klišé. Vokál zpěvačky Jill Janus, poznávací to znamení kapely, mi přijde po většinu času hrozně plochý, neprůbojný a téměř nevyužívá svého dřívějšího širokého rozsahu. O nějakém mrazení v zádech z něho si můžete nechat jenom zdát. Taktéž kytarová práce je slabinou „Static“ a kytarové linky trpí často až přílišnou trivialitou, o nějaké zajímavé sólo jsem všehovšudy zakopl snad jen jednou. Už jenom úvodní riff první skladby „Sorrow“ byl pro mě natolik iritující, že ač skladba samotná mi nevadila, často jsem ji při poslechu přeskakoval a začínal až od druhého songu „Flesh“. To není moc dobrá vizitka pro otvírák, alespoň že si kapela odpustila intra, nicméně na videoklip k němu se mrkněte, ten je zpracovaný pěkně a vtipně, ač to není, jak už jsem zmínil výše, ten projev, jaký bych si od kapely přál.
Po prvních několika nevýrazných skladbách přijde okolo středu alba mírné zlepšení a taky důvod proč „Static“ úplně nezatratit, ale jen odeslat do šedivého průměru. Sama titulní skladba alba „Static“ patří asi k tomu nejlepšímu co na albu uslyšíte. Za zmínku pak rozhodně stojí taky poslední tři skladby „Nobel Savage“, „Fire in my Heart“ a „Black Tongue“. Sám pro sebe jsem si tuhle trojici pracovně překřtil na: „čtvrthodinka s VIRGIN STEEL“, protože jsem při prvních posleších nevěřil, že to jsou vlastní skladby k HUNTRESS a ne cover verze od právě zmiňované kapely, ač ta minimálně v případě „Nobel Savage“ má také skladbu stejného jména. Jestli je to pochvala nebo další poklesek, to už nechám na vašem rozhodnutí, každopádně já to řadím taktéž k tomu lepšímu, co na desce uslyšíte.
No nejde se zavděčit všem, třeba si jen kapela potřebovala odpočinout, upustit páru, udělat něco pro zábavu, ale nemůže se pak divit, že už ji pro příště nebude nikdo brát vážně. Ono se to neposlouchá špatně, je to takový jednoduchý prvoplánově líbivý metálek postrádající hloubku. Chvílemi sice kapela vystrčí růžky s nějakou pasáží jak z jejich debutu „Spell Eater“, ovšem tyto chvíle jsou vzácné. Celkově je to však těžce průměrná nahrávka. Fanoušci kapely si jistě i k třetí řadovce najdou cestu, pokud jste však s HUNTRESS dosud neměli tu čest, tak radši ruce pryč a běžte si pustit „Spell Eater“.
Seznam skladeb:
Čas: 50:58
Sestava:
http://huntresskills.com/
https://www.facebook.com/HuntressKills
https://www.youtube.com/user/HuntressKills
https://twitter.com/HuntressKills
„Static“ je tedy třetím řadovým albem HUNTRESS, jehož nahrání kapele zadotovali fanoušci skrze crowdfundingovou kampaň. Kampaň to byla úspěšná, takže krom digipackové verze bylo vydáno i na barevných vinylech. Já měl k dispozici standardní vydání na CD, čili klasický digipack s malým bookletem, který obsahuje pouze texty a pár fotek. No moc práce si s tím nedali a ani přebal mě tedy nikterak nezaujal, oproti oběma jeho předchůdcům je naprosto nezajímavý.
Bohužel, jak už se u mladých kapel stává, tak už při třetí nahrávce nezůstal z původní sestavy kámen na kameni. Upřímně už předem musím říct, že je to rána citelná a nepodařilo se jí nejspíše řádně zacelit, neboť novinka je co do skladatelské práce na nižším levelu než její předchůdci. Bohužel, jestliže jsem v začátku recenze zmínil, že kapela pro předchozí tvorbu brala inspiraci hlavně od Kinga či MERCYFUL FATE, tak pro novinku to už neplatí skoro vůbec. Tematicky jsou sice HUNTRESS stále značně ukotveni ve stejných vodách, ovšem celkový projev se přesunul do jednoduché popkornové produkce až kýčovitého pozlátka. Mystiku v textech vystřídali hlavně upíři a jiná nudná klišé. Vokál zpěvačky Jill Janus, poznávací to znamení kapely, mi přijde po většinu času hrozně plochý, neprůbojný a téměř nevyužívá svého dřívějšího širokého rozsahu. O nějakém mrazení v zádech z něho si můžete nechat jenom zdát. Taktéž kytarová práce je slabinou „Static“ a kytarové linky trpí často až přílišnou trivialitou, o nějaké zajímavé sólo jsem všehovšudy zakopl snad jen jednou. Už jenom úvodní riff první skladby „Sorrow“ byl pro mě natolik iritující, že ač skladba samotná mi nevadila, často jsem ji při poslechu přeskakoval a začínal až od druhého songu „Flesh“. To není moc dobrá vizitka pro otvírák, alespoň že si kapela odpustila intra, nicméně na videoklip k němu se mrkněte, ten je zpracovaný pěkně a vtipně, ač to není, jak už jsem zmínil výše, ten projev, jaký bych si od kapely přál.
Po prvních několika nevýrazných skladbách přijde okolo středu alba mírné zlepšení a taky důvod proč „Static“ úplně nezatratit, ale jen odeslat do šedivého průměru. Sama titulní skladba alba „Static“ patří asi k tomu nejlepšímu co na albu uslyšíte. Za zmínku pak rozhodně stojí taky poslední tři skladby „Nobel Savage“, „Fire in my Heart“ a „Black Tongue“. Sám pro sebe jsem si tuhle trojici pracovně překřtil na: „čtvrthodinka s VIRGIN STEEL“, protože jsem při prvních posleších nevěřil, že to jsou vlastní skladby k HUNTRESS a ne cover verze od právě zmiňované kapely, ač ta minimálně v případě „Nobel Savage“ má také skladbu stejného jména. Jestli je to pochvala nebo další poklesek, to už nechám na vašem rozhodnutí, každopádně já to řadím taktéž k tomu lepšímu, co na desce uslyšíte.
No nejde se zavděčit všem, třeba si jen kapela potřebovala odpočinout, upustit páru, udělat něco pro zábavu, ale nemůže se pak divit, že už ji pro příště nebude nikdo brát vážně. Ono se to neposlouchá špatně, je to takový jednoduchý prvoplánově líbivý metálek postrádající hloubku. Chvílemi sice kapela vystrčí růžky s nějakou pasáží jak z jejich debutu „Spell Eater“, ovšem tyto chvíle jsou vzácné. Celkově je to však těžce průměrná nahrávka. Fanoušci kapely si jistě i k třetí řadovce najdou cestu, pokud jste však s HUNTRESS dosud neměli tu čest, tak radši ruce pryč a běžte si pustit „Spell Eater“.
Seznam skladeb:
- Sorrow
- Flesh
- Brian
- I Want To Wake Up
- Mania
- Four Blood Moons
- Static
- Harsh Time On Planed Stoked
- Nobel Savage
- Fire In My Heart
- Black Tongue
Čas: 50:58
Sestava:
- Jill Janus – zpěv
- Blake Meahl – kytara
- Eli Santana – kytara
- Tyler Meahl – bicí
http://huntresskills.com/
https://www.facebook.com/HuntressKills
https://www.youtube.com/user/HuntressKills
https://twitter.com/HuntressKills
