Hardcoru a punku v Brně pšenka kvete. Neustále se v jihomoravském městě objevují další a další kapely, často složené z muzikantů, kteří už mají leccos za sebou nebo při sobě, takže hrají v několika projektech najednou. Typickým případem je TRAUMA. Tu tvoří lidi, kteří hrají (nebo hráli) v MORAL HANGOVER, BOMBATÖLCSÉR, TERRORELHÁRÍTÁS, RESURGU nebo ZEMĚŽLUČI, jen Perla zatím nikde nekřičela. TRAUMA funguje od roku 2013 a loni v létě zvěčnila první materiál v prověřeném studiu Davos. To se jeví jako správné řešení, protože zvuk linoucí se z kazety je evidentně solidní, byť se neubráním dojmu, že z CD by to znělo lépe, o vinylu nemluvě. Kazeta je totiž nosič potvorný, ne každá mechanika si s ní ví rady, takže minivěž s kazetkou nepohne, naštěstí je tady japonský tape deck, který roztočí všechno...
Zajímavě to roztáčí i TRAUMA, když tedy vynechám první minutu, protože nervní intro mi do uší neleze, i když k nějakému post apokalyptickému filmu by jako doprovod pasovat mohlo. Zajímavější muzika se hraje od první zpívané skladby „Priority“, pánové se s tím nemažou a drtí typický nasraný hardcore s typickými žánrovými texty. Hudební stránka je evidentně promyšlená, skladby mají přehlednou stavbu a díky ideální stopáži (76-127 vteřin) nemají šanci začít nudit. Navíc se na oné krátké ploše děje spousta zajímavých věcí, mění se tempo, takže vedle ultra svižných pasáží se objevují i úseky o něco volnější, umožňující krátký oddych. Kdybych měl TRAUMU přirovnat k nějaké jiné partě, tak z mého okolí mě napadají třeba CONOPED či BEHIND THE CEMETERY WALL, z čehož je zřejmé, že TRAUMA lehce koketuje i s metalem, i když to asi nebude ráda slyšet; leč já tam lehké dotyky thrashe slyším, stejně jako náznaky punku, ke kterému se kapela na svém BZ profilu hlásí – tady bych se ale klonil k tomu, že ono hlášení má spíše ideový rozměr, protože hudebně jednoznačně dominují hardcore postupy.
V podstatě se mi líbí práce všech muzikantů, i když z mého pohledu albu dominuje zajímavá kytara, která kromě běžné riffovačky předvádí nejedno kvílivé sólo či vyhrávku. Právě tyhle momenty činí nahrávku přitažlivou, basa taky tu a tam vystrčí růžky, vcelku podle očekávání je čitelná hlavně v pomalejších pasážích, pěkně si ji lze vychutnat třeba v závěrečné „Infekci“, kde dostala asi největší prostor.
Předkládaný materiál má ambice zaujmout hlavně na živo, kdy si dovedu představit, že TRAUMA lidi zblázní a donutí k pořádné rotyce. Taky nebude vadit, že zpěvačce není prakticky nic rozumět... Tím se dostávám k tomu, co mě na nahrávce nesedí, a to je vokál. Perla je asi pěkná divoška, řve tak, že ani není poznat, že jde o slečnu, ale s artikulací je to špatné, jen při civění do obalu se jakž tak chytám. Být v kůži kapely, tak bych zpěvu příště věnoval mnohem více pozornosti, snažil bych se Perlu dokopat k pečlivější výslovnosti, protože takhle je posluchač připraven o sdělení, o nějž se dáma a pánové v textech snaží. Když se tu a tam k mikrofonu dostane Ofca, zpěv (řev) je přece jen srozumitelnější. Tím nechci říci, že by bylo lepší, kdyby zpíval pořád, Perla to v hrdle má, snaží se i o pestřejší rejstříky, jen ta artikulace...
Texty... co napsat a neurazit? (úsměv) Stokrát omletá klišé hardcore/punku. Ne, že by mi to vyloženě vadilo, ale poslouchat pořád dokola „nenechaj si vzít slobodu“, „žiť so svedomím“, „nebuďme už otroci“, „stratili sme nádej“, „infekce, podrobení a vymytí mozku“... V HC kruzích to asi pořád zabírá, ale texty TRAUMY nejsou napsané s fortelem, takže mi nakonec až tak nevadí, že jim není rozumět.
Obal je udělaný poctivě, obsahuje všechno potřebné a navíc i anglické překlady textů, každý kus je navíc ručně očíslovaný, v tomhle směru poctivá práce, byť titulní obrázek se s mým vkusem míjí... ale na druhou stranu pochvala za použití originálního díla.
Seznam skladeb:
Čas: cca 12 min.
Sestava:
Zajímavě to roztáčí i TRAUMA, když tedy vynechám první minutu, protože nervní intro mi do uší neleze, i když k nějakému post apokalyptickému filmu by jako doprovod pasovat mohlo. Zajímavější muzika se hraje od první zpívané skladby „Priority“, pánové se s tím nemažou a drtí typický nasraný hardcore s typickými žánrovými texty. Hudební stránka je evidentně promyšlená, skladby mají přehlednou stavbu a díky ideální stopáži (76-127 vteřin) nemají šanci začít nudit. Navíc se na oné krátké ploše děje spousta zajímavých věcí, mění se tempo, takže vedle ultra svižných pasáží se objevují i úseky o něco volnější, umožňující krátký oddych. Kdybych měl TRAUMU přirovnat k nějaké jiné partě, tak z mého okolí mě napadají třeba CONOPED či BEHIND THE CEMETERY WALL, z čehož je zřejmé, že TRAUMA lehce koketuje i s metalem, i když to asi nebude ráda slyšet; leč já tam lehké dotyky thrashe slyším, stejně jako náznaky punku, ke kterému se kapela na svém BZ profilu hlásí – tady bych se ale klonil k tomu, že ono hlášení má spíše ideový rozměr, protože hudebně jednoznačně dominují hardcore postupy.
V podstatě se mi líbí práce všech muzikantů, i když z mého pohledu albu dominuje zajímavá kytara, která kromě běžné riffovačky předvádí nejedno kvílivé sólo či vyhrávku. Právě tyhle momenty činí nahrávku přitažlivou, basa taky tu a tam vystrčí růžky, vcelku podle očekávání je čitelná hlavně v pomalejších pasážích, pěkně si ji lze vychutnat třeba v závěrečné „Infekci“, kde dostala asi největší prostor.
Předkládaný materiál má ambice zaujmout hlavně na živo, kdy si dovedu představit, že TRAUMA lidi zblázní a donutí k pořádné rotyce. Taky nebude vadit, že zpěvačce není prakticky nic rozumět... Tím se dostávám k tomu, co mě na nahrávce nesedí, a to je vokál. Perla je asi pěkná divoška, řve tak, že ani není poznat, že jde o slečnu, ale s artikulací je to špatné, jen při civění do obalu se jakž tak chytám. Být v kůži kapely, tak bych zpěvu příště věnoval mnohem více pozornosti, snažil bych se Perlu dokopat k pečlivější výslovnosti, protože takhle je posluchač připraven o sdělení, o nějž se dáma a pánové v textech snaží. Když se tu a tam k mikrofonu dostane Ofca, zpěv (řev) je přece jen srozumitelnější. Tím nechci říci, že by bylo lepší, kdyby zpíval pořád, Perla to v hrdle má, snaží se i o pestřejší rejstříky, jen ta artikulace...
Texty... co napsat a neurazit? (úsměv) Stokrát omletá klišé hardcore/punku. Ne, že by mi to vyloženě vadilo, ale poslouchat pořád dokola „nenechaj si vzít slobodu“, „žiť so svedomím“, „nebuďme už otroci“, „stratili sme nádej“, „infekce, podrobení a vymytí mozku“... V HC kruzích to asi pořád zabírá, ale texty TRAUMY nejsou napsané s fortelem, takže mi nakonec až tak nevadí, že jim není rozumět.
Obal je udělaný poctivě, obsahuje všechno potřebné a navíc i anglické překlady textů, každý kus je navíc ručně očíslovaný, v tomhle směru poctivá práce, byť titulní obrázek se s mým vkusem míjí... ale na druhou stranu pochvala za použití originálního díla.
Seznam skladeb:
- Intro
- Priority
- Sloboda
- Legálné ničenie
- Jdu dál
- Agónia
- Geneticky zruinován
- Infekce
Čas: cca 12 min.
Sestava:
- Perla – zpěv
- Ofca – kytara, zpěv
- Erik – baskytara
- Bubák – bicí
