Naprosto šílený týden, kdy na mě čekaly čtyři koncerty v pěti dnech, se pomalu chýlil ke konci. Čtvrteční večer v Modré Vopici, která se v posledních dnech stala mým domovem, byl ve znamení thrash metalu. Na své vůbec první evropské tour se totiž vydala americká smečka LICH KING. Bez supportu a tak byli tentokrát pořadatelé nuceni doplnit headlinery domácími kapelami. Zde bych měl asi jedinou výtku – pět kapel je uprostřed týdne podle mého názoru příliš. Od začátku bylo jasné, že se kvůli výměně aparátů a zvukovým zkouškám jednotlivých kapel hrací časy nedorží. Takže si dávám na čas a po pracovním dni se chvíli ještě válím v posteli, abych nabral poslední zbytky sil. Krátce po sedmé však vyrážím pražskou podzemkou…
Do Vopice, která zatím podle očekávání není moc zaplněná, přicházím po půl osmé. Platím dvě kila vstup, Karlos už roztáčí pivko. Ideální stav (smích). Úvod večera obstarali plzeňští 1000 BOMBS. Tahle parta kolem Asury hraje thrash metal, který mi moc do uší neleze. Tentokrát stihnu s bídou poslední song a tak mi nepřísluší výkon kapely nějak hodnotit a nebo do kluků rejpat, protože se mi to zase zdálo pomalý (smích).
Konečně dorazila i delegace z jihu Čech a akce tak mohla skutečně začít (úsměv). Jako druzí šli na řadu HORRIBLE CREATURES. Karlovarská parta hrající mix hardcoru, deathu a thrashe. Od začátku mě to při vší úctě nebaví. Osobně preferuji old school hc/thrash, tady jsem měl místy pocit, že především díky vokálu kapela utíká do moderny. To je však můj problém (úsměv). Celkově ale HORRIBLE CREATURES působí sehraně a čiší z nich energie, což mělo několikrát za následek první bordel pod pódiem. Jediné co jsem fakt nepochopil, jsou zpěvákovo výzvy k fans v angličtině. Na akci, kde bylo asi 100 % českých thrashových domorodců, mi to přišlo zbytečné a celkem i úsměvné.
Domácí antikristi KAAR jsou již stálicí české scény a potvrdili to i tentokrát. Opět se jednalo o nekompromisní nálet se všemi jejich hitovkami i novotou vonícími vály. KAAR během poslední doby udělali další pořádný krok vpřed a na jejich koncertech je to znát. V klubu to výrazně ožilo a fans to Pražanům vraceli se vším všudy. Kvalitní thrashovej nálet, kterému na stoprocentním výkonu ubíral pouze ne zrovna ideální a zahuhlaný zvuk (a to je ve Vopici doslova zázrak). Tomáš za mikrofonem nebyl přes ostatní nástroje příliš slyšet, a pokud ano, nebylo mu moc rozumět. To byla jediná kaňka na jinak výborném setu. KAAR chystají na příští rok nový materiál, tak si to nenechte ujít.
Američané LICH KING hrají jedenáct let, vydali čtyři velké desky a na rozdíl od svých vrstevníků WARBRINGER nebo BONDED BY BLOOD nikdy nehráli v Evropě. Až tedy konečně letos. Kapelu provázely personální změny a tak dnes z původní sestavy zůstali pouze kytarista Joe a bubeník Brian. Asi největší změna přišla na postu zpěváku, když letos Toma Martina nahradil osmnáctiletý mladík Ryan Taylor (jinak CONDITION CRITICAL, THRAH OR DIE, COMBAT). Jo, mimochodem, tenhle týpek byl na pódiu totální killer a taky trochu podobný Borisovi z CATASTROFY (smích). Od samého začátku bylo jasné, že LICH KING jsou o tři třídy jinde, než zbytek dnešního večera. Amíci to prostě mají v krvi a okamžitě do nás začali pumpovat prvotřídní thrash metal s old school HC vlivy. Zkrátka – Bay Area se střetla s New Yorkem kdesi v Massachusetts a nechala vzniknout LICH KING. Neuvěřitelná energie čišela z každého riffu, pot tekl proudem a ve Vopici se strhlo thrashové běsnění. Ryan má perfektní frázování, jeho štěkot připomínal trochu Seana Killiana z legendárních VIO-LENCE. A právě od nich zazněl i nesmrtelný cover skladby „Eternal Nightmare“. Palec nahoru, protože se pro mě jedná o totální srdcovku. Jinak LICH KING za podpory výborného zvuku a 120% nasazení nasypali asi čtrnáct válů mezi nimiž nechyběly „ED-209“, „Axe Cop“, „Lich King III“, „In the End, Devastation“, „We Came to Conquer“, „Combat Mosh“ nebo vyřvanej přídavek „Black Metal Sucks“. LICH KING hráli téměř 80 minut, což je na tuto odnož až příliš, ale na druhou stranu, kdo ví, kdy zas tihle borci přijedou, že? Perfektní crossover/thrashing se vším všudy!
Rychle dopíjím pivko a mizím pryč. Poslední BAJONET mě nezajímají a další den je zase koncert (úsměv). Díky za super akci Hard Bones Productions, kterou nakonec přišel podpořit slušný počet 70 thrashers.
A vzhledem k tomu, že se letos jednalo o mou poslední návštěvu klubu Modrá Vopice, Karlos a lidi kolem si zaslouží největší poděkování za to, že tyhle skvělý prostory drží při životě a dokážou dotáhnout mnoho zajímavých kapel ze zahraničí a zároveň podpořit tuzemské party. Můj kalendář říká, že jsem letos navštívil 16 koncertů ve Vopici a vždycky jsem se tam bavil. Díky a nejpozději v lednu na VENOMOUS CONCEPT (úsměv).
Do Vopice, která zatím podle očekávání není moc zaplněná, přicházím po půl osmé. Platím dvě kila vstup, Karlos už roztáčí pivko. Ideální stav (smích). Úvod večera obstarali plzeňští 1000 BOMBS. Tahle parta kolem Asury hraje thrash metal, který mi moc do uší neleze. Tentokrát stihnu s bídou poslední song a tak mi nepřísluší výkon kapely nějak hodnotit a nebo do kluků rejpat, protože se mi to zase zdálo pomalý (smích).
Konečně dorazila i delegace z jihu Čech a akce tak mohla skutečně začít (úsměv). Jako druzí šli na řadu HORRIBLE CREATURES. Karlovarská parta hrající mix hardcoru, deathu a thrashe. Od začátku mě to při vší úctě nebaví. Osobně preferuji old school hc/thrash, tady jsem měl místy pocit, že především díky vokálu kapela utíká do moderny. To je však můj problém (úsměv). Celkově ale HORRIBLE CREATURES působí sehraně a čiší z nich energie, což mělo několikrát za následek první bordel pod pódiem. Jediné co jsem fakt nepochopil, jsou zpěvákovo výzvy k fans v angličtině. Na akci, kde bylo asi 100 % českých thrashových domorodců, mi to přišlo zbytečné a celkem i úsměvné.
Domácí antikristi KAAR jsou již stálicí české scény a potvrdili to i tentokrát. Opět se jednalo o nekompromisní nálet se všemi jejich hitovkami i novotou vonícími vály. KAAR během poslední doby udělali další pořádný krok vpřed a na jejich koncertech je to znát. V klubu to výrazně ožilo a fans to Pražanům vraceli se vším všudy. Kvalitní thrashovej nálet, kterému na stoprocentním výkonu ubíral pouze ne zrovna ideální a zahuhlaný zvuk (a to je ve Vopici doslova zázrak). Tomáš za mikrofonem nebyl přes ostatní nástroje příliš slyšet, a pokud ano, nebylo mu moc rozumět. To byla jediná kaňka na jinak výborném setu. KAAR chystají na příští rok nový materiál, tak si to nenechte ujít.
Američané LICH KING hrají jedenáct let, vydali čtyři velké desky a na rozdíl od svých vrstevníků WARBRINGER nebo BONDED BY BLOOD nikdy nehráli v Evropě. Až tedy konečně letos. Kapelu provázely personální změny a tak dnes z původní sestavy zůstali pouze kytarista Joe a bubeník Brian. Asi největší změna přišla na postu zpěváku, když letos Toma Martina nahradil osmnáctiletý mladík Ryan Taylor (jinak CONDITION CRITICAL, THRAH OR DIE, COMBAT). Jo, mimochodem, tenhle týpek byl na pódiu totální killer a taky trochu podobný Borisovi z CATASTROFY (smích). Od samého začátku bylo jasné, že LICH KING jsou o tři třídy jinde, než zbytek dnešního večera. Amíci to prostě mají v krvi a okamžitě do nás začali pumpovat prvotřídní thrash metal s old school HC vlivy. Zkrátka – Bay Area se střetla s New Yorkem kdesi v Massachusetts a nechala vzniknout LICH KING. Neuvěřitelná energie čišela z každého riffu, pot tekl proudem a ve Vopici se strhlo thrashové běsnění. Ryan má perfektní frázování, jeho štěkot připomínal trochu Seana Killiana z legendárních VIO-LENCE. A právě od nich zazněl i nesmrtelný cover skladby „Eternal Nightmare“. Palec nahoru, protože se pro mě jedná o totální srdcovku. Jinak LICH KING za podpory výborného zvuku a 120% nasazení nasypali asi čtrnáct válů mezi nimiž nechyběly „ED-209“, „Axe Cop“, „Lich King III“, „In the End, Devastation“, „We Came to Conquer“, „Combat Mosh“ nebo vyřvanej přídavek „Black Metal Sucks“. LICH KING hráli téměř 80 minut, což je na tuto odnož až příliš, ale na druhou stranu, kdo ví, kdy zas tihle borci přijedou, že? Perfektní crossover/thrashing se vším všudy!
Rychle dopíjím pivko a mizím pryč. Poslední BAJONET mě nezajímají a další den je zase koncert (úsměv). Díky za super akci Hard Bones Productions, kterou nakonec přišel podpořit slušný počet 70 thrashers.
A vzhledem k tomu, že se letos jednalo o mou poslední návštěvu klubu Modrá Vopice, Karlos a lidi kolem si zaslouží největší poděkování za to, že tyhle skvělý prostory drží při životě a dokážou dotáhnout mnoho zajímavých kapel ze zahraničí a zároveň podpořit tuzemské party. Můj kalendář říká, že jsem letos navštívil 16 koncertů ve Vopici a vždycky jsem se tam bavil. Díky a nejpozději v lednu na VENOMOUS CONCEPT (úsměv).
