KANNOUT z Vysočiny jsou teprve na začátku, za víc jak rok existence vydali čtyřskladbové EP „Samoty“, které vyšlo jen v digitální formě. Kapela se na něm prezentuje pomalejší atmosférickou hudbou vycházející z moderně pojatých rockových základů v kombinaci s post hardcore. Zajímavý hudební podklad je pak doplněn netradičně pojatým vokálem zpěvačky Lary. Kapelu představuje bubeník Jakub a v pár odpovědích mu sekunduje Lara.
Můžete se na začátku představit? Kde jste se vzali? Vaše předchozí hudební zkušenosti, atd.?
Jakub: Jsme čtyrčlenná kapela z Vysočiny, převážně z Jihlavy. Vznik kapely se datuje k začátku léta roku 2014, jsme výplodem souhry náhod a doporučení. Každý z nás si nějakou kapelou prošel, dva z nás už spolu měli co do činění, ale hráli na jiných postech. Působili jsme v kapelách THE SEA CHARMER, VICE POVERTY, ATBS...
Proč název KANNOUT a co má znamenat?
Jakub: Hledali jsme slovo, které vyjádří směr, kterým se budeme ubírat. Vymyslet název byl poměrně oříšek, nakonec jsme zvolili slovo kanout, u kterého jsme zdvojili n. Znamená to tedy to, že naše hudba volně plyne. Název předurčuje pomalejší atmosférickou hudbu.
Letos vám vyšla první nahrávka – EP „Samoty“. EP vyšlo jen v digitální formě? Držet něco v ruce vás nelákalo?
Jakub: Zdá se nám, že v době, kdy většina lidí hudbu především stahuje a přechovává v digitální formě, už není hlavní podstatou fyzická forma nahrávky, a proto jsme investovali spíš do lepšího zvuku. Do budoucna nás určitě láká vydat něco na vinylu, optimální by byla split nahrávka s kapelou podobného ražení.
Přijde mi sympatické, že jste vydali nejdřív jen EP. Nemyslím si, že by každá kapela po roce činnosti musela nutně mít hned venku velkou desku. Možná vaše důvody byly jiné a vidíte to jinak, ale debutovou desku jste zatím nenatočili, proč? Nebylo dost materiálu, není kam spěchat...?
Jakub: Nejsme dost zralí na to, abychom stvořili osm, deset kvalitních songů a vydali album. „Samotama“ jsme na sebe chtěli upozornit, dostat se do povědomí, jsou odrazem naší takřka roční práce. Samo sebou máme další věci, na kterých momentálně pracujeme, některé písně necháváme uležet a pak se k nim vracíme. Bohužel nejde to tak rychle, jak bychom chtěli, ale na druhou stranu, vše má svůj čas.
Vaše hudba je na pomezí post metalu/hardcore v pomalejším, atmosféričtějším tempu. Slyšel jsem od vás jenom ty čtyři zveřejněné skladby, ale platí podobný kompoziční postup i pro zbytek vašeho materiálu, nebo hrajete i něco rychlejšího?
Jakub: Rychlejšího zatím určitě ne, ale je možné, že ta chuť přijde. Trochu víc „hrábnout do strun“ a přidat tempo. V současné době je to spíš naopak a řekl bych, že metal naprosto vymizel. Ale jak píšu, sami nevíme, jaká na nás padne nálada, to se odráží na výsledku.
Proč jste vlastně zakotvili v těchto hudebních vodách? Podobnou muziku máte sami momentálně nejradši i jako posluchači? Mají na vás vliv vaše oblíbené kapely a koho byste označili jako zdroje inspirace?
Jakub: Nebylo to tak, že jsme si sedli a řekli si: budeme hrát to, či ono. Ne. To, co hrajeme vychází z nás, nikam to netlačíme a proto je naše hudba docela různorodá. V našich přehrávačích najdete hudbu napříč žánry, např. ZRNÍ a BEHEMOTH.
Plusové body vám na vaše konto naskáčou za to, že jste se rozhodli zpívat v češtině. Slova jdou, předpokládám, na Lařin vrub. Co ty a čeština a jak je pro tebe složité napasovat své texty do hudebního podkladu? Předpokládám, že texty doděláváš až do hotového hudebního podkladu?
Lara: Je to jak kdy. Některé texty mám připravené předem, některé mě napadají, až když poslouchám nahrávky ze zkušebny. Čeština je pro mě přirozená, umím se tak lépe vyjádřit. Texty jsou pocitové, dají se chápat v různých rovinách, takže chci, aby lidi slovům rozuměli a nad jejich smyslem si každý může sám popřemýšlet.
Texty jsou poměrně angažované, vyznění je hardcoreové, hraje se na temnou stranu... nic veselého. Je to třeba obraz toho, jak momentálně vidíš svět? Máš na texty nějaké odezvy, řeší lidé s tebou o čem zpíváš? Přece jen jsi víc na ráně, než kdyby jsi svoje texty zabalila do angličtiny.
Lara: Jasně, texty jsou dost ze života, třeba „Metropol“, „28“ nebo připravovaný singl „Den na konci srpna“, ale není to, že bych byla jenom negativní, prostě to takhle přišlo. Inspiruje mě i moje oblíbená literatura. Hodně mě potěší, když třeba někdo pozná, jaké knihy jsem se v textu dotkla.
Díky vokálu působíte poměrně jinak. Z reakcí se dá vyčíst, že někomu Lařin projev imponuje, dalším pak nejde přes kůži. Těžko se zavděčíš všem, ale jak to vlastně tak vzniklo, že si se rozhodla svůj hlas používat tímto způsobem?
Lara: Opět musím říct, že s hlasem pracuju tak, jak je to pro mě nejpřirozenější. Když jsem si ve zkušebně poprvé stoupla k mikrofonu, prostě to takhle vyšlo. Po vydání „Samot'' a pár koncertech mě hodně lidí přirovnalo k Sifonovi z WWW, což mě baví – jeho projev mám ráda. Můžu slíbit, že v novém singlu budu víc zpívat.
Dali jste si práci a vytvořili ke každé skladbě videoklipy. První tři byly v podobě obrázkových videí, to poslední ke skladbě „Metropol“ už má oficiální ráz. Jaký vlastně má smysl podle vás dneska natáčet videoklipy, dají se přehrát někde jinde než na YouTube? Zkoušeli jste se s klipem někam „nacpat“?
Jakub: Určitě mají videoklipy smysl. Audio vizualní spojení má sílu. Ale je to podstatně nákladná záležitost V tomhle případě nám hodně pomohli naši známí, kteří na klipech pracovali takřka zadarmo. Bez nich bychom si tolik klipů dovolit nemohli. Tímto jim ještě jednou děkujeme.
Cíleně jsme klipy nikam neposílali, ale například nedávno byl song „Interval“ na TV Rebel. Absolutně netušíme, kde se tam vzal.
Zajímavý je front cover vašeho EP. Pocitově mě to hází někam k obalům INTRONAUT, MASTODON, BARONESS, KVELERTAK atd., tipuju správně, nebo střílím úplně mimo? Byl obrázek dělaný dle vaší předlohy? Nebo je to čistě dílo na zakázku?
Jakub: Ano, trefil jsi se, zmíněné kapely máme rádi . Cover jsme tak nějak lepili dohromady. Měli jsem nějakou představu a společně jsme se snažili zachytit téma samot. S grafikem se už známe delší dobu a už pro nás i nějaký věci dělal. Věděli jsem, že on je ten pravý, stejně tak jako v případě nadcházející marchandise.
Jste spokojeni s vaší koncertní kadencí? Jak často hrajete a jaké máte na živou produkci ohlasy?
Jakub: Teď na podzim bude klubových akcí tak akorát – v plánu jsou koncerty u nás „doma“ v Jihlavě a v Havlíčkově Brodě, pojedeme taky zahrát do Prahy a poprvé do Brna. Ohlasy jsou vesměs kladné. Jsme si ale vědomi, že na živé produkci musíme ještě zapracovat.
Jaké jsou vaše cíle, čeho byste pod hlavičkou KANNOUT chtěli dosáhnout?
Jakub: Hlavně zůstat a fungovat v současné sestavě, tvořit nový věci a posouvat se dál. Pokud to bude dobré, ostatní už přijde tak nějak samo, žádné konkrétní plány nemáme. Rádi bychom ještě posílili naše řady o klávesistu/tku.
Co máte v plánu v nejbližších měsících?
Jakub: Nahráli jsme nový singl „Den na konci srpna“, který bude ke slyšení začátkem prosince. Odehrajeme plánované koncerty a budeme pracovat na dalších skladbách. Pomalu připravujeme i nějaké oblečky a jiný propagační materiál.
Díky za váš čas a odpovědi!
Jakub: My děkujeme za prostor.
http://bandzone.cz/kannout
Můžete se na začátku představit? Kde jste se vzali? Vaše předchozí hudební zkušenosti, atd.?
Jakub: Jsme čtyrčlenná kapela z Vysočiny, převážně z Jihlavy. Vznik kapely se datuje k začátku léta roku 2014, jsme výplodem souhry náhod a doporučení. Každý z nás si nějakou kapelou prošel, dva z nás už spolu měli co do činění, ale hráli na jiných postech. Působili jsme v kapelách THE SEA CHARMER, VICE POVERTY, ATBS...
Proč název KANNOUT a co má znamenat?
Jakub: Hledali jsme slovo, které vyjádří směr, kterým se budeme ubírat. Vymyslet název byl poměrně oříšek, nakonec jsme zvolili slovo kanout, u kterého jsme zdvojili n. Znamená to tedy to, že naše hudba volně plyne. Název předurčuje pomalejší atmosférickou hudbu.
Letos vám vyšla první nahrávka – EP „Samoty“. EP vyšlo jen v digitální formě? Držet něco v ruce vás nelákalo?
Jakub: Zdá se nám, že v době, kdy většina lidí hudbu především stahuje a přechovává v digitální formě, už není hlavní podstatou fyzická forma nahrávky, a proto jsme investovali spíš do lepšího zvuku. Do budoucna nás určitě láká vydat něco na vinylu, optimální by byla split nahrávka s kapelou podobného ražení.
Přijde mi sympatické, že jste vydali nejdřív jen EP. Nemyslím si, že by každá kapela po roce činnosti musela nutně mít hned venku velkou desku. Možná vaše důvody byly jiné a vidíte to jinak, ale debutovou desku jste zatím nenatočili, proč? Nebylo dost materiálu, není kam spěchat...?
Jakub: Nejsme dost zralí na to, abychom stvořili osm, deset kvalitních songů a vydali album. „Samotama“ jsme na sebe chtěli upozornit, dostat se do povědomí, jsou odrazem naší takřka roční práce. Samo sebou máme další věci, na kterých momentálně pracujeme, některé písně necháváme uležet a pak se k nim vracíme. Bohužel nejde to tak rychle, jak bychom chtěli, ale na druhou stranu, vše má svůj čas.
Vaše hudba je na pomezí post metalu/hardcore v pomalejším, atmosféričtějším tempu. Slyšel jsem od vás jenom ty čtyři zveřejněné skladby, ale platí podobný kompoziční postup i pro zbytek vašeho materiálu, nebo hrajete i něco rychlejšího?
Jakub: Rychlejšího zatím určitě ne, ale je možné, že ta chuť přijde. Trochu víc „hrábnout do strun“ a přidat tempo. V současné době je to spíš naopak a řekl bych, že metal naprosto vymizel. Ale jak píšu, sami nevíme, jaká na nás padne nálada, to se odráží na výsledku.
Proč jste vlastně zakotvili v těchto hudebních vodách? Podobnou muziku máte sami momentálně nejradši i jako posluchači? Mají na vás vliv vaše oblíbené kapely a koho byste označili jako zdroje inspirace?
Jakub: Nebylo to tak, že jsme si sedli a řekli si: budeme hrát to, či ono. Ne. To, co hrajeme vychází z nás, nikam to netlačíme a proto je naše hudba docela různorodá. V našich přehrávačích najdete hudbu napříč žánry, např. ZRNÍ a BEHEMOTH.
Plusové body vám na vaše konto naskáčou za to, že jste se rozhodli zpívat v češtině. Slova jdou, předpokládám, na Lařin vrub. Co ty a čeština a jak je pro tebe složité napasovat své texty do hudebního podkladu? Předpokládám, že texty doděláváš až do hotového hudebního podkladu?
Lara: Je to jak kdy. Některé texty mám připravené předem, některé mě napadají, až když poslouchám nahrávky ze zkušebny. Čeština je pro mě přirozená, umím se tak lépe vyjádřit. Texty jsou pocitové, dají se chápat v různých rovinách, takže chci, aby lidi slovům rozuměli a nad jejich smyslem si každý může sám popřemýšlet.
Texty jsou poměrně angažované, vyznění je hardcoreové, hraje se na temnou stranu... nic veselého. Je to třeba obraz toho, jak momentálně vidíš svět? Máš na texty nějaké odezvy, řeší lidé s tebou o čem zpíváš? Přece jen jsi víc na ráně, než kdyby jsi svoje texty zabalila do angličtiny.
Lara: Jasně, texty jsou dost ze života, třeba „Metropol“, „28“ nebo připravovaný singl „Den na konci srpna“, ale není to, že bych byla jenom negativní, prostě to takhle přišlo. Inspiruje mě i moje oblíbená literatura. Hodně mě potěší, když třeba někdo pozná, jaké knihy jsem se v textu dotkla.
Díky vokálu působíte poměrně jinak. Z reakcí se dá vyčíst, že někomu Lařin projev imponuje, dalším pak nejde přes kůži. Těžko se zavděčíš všem, ale jak to vlastně tak vzniklo, že si se rozhodla svůj hlas používat tímto způsobem?
Lara: Opět musím říct, že s hlasem pracuju tak, jak je to pro mě nejpřirozenější. Když jsem si ve zkušebně poprvé stoupla k mikrofonu, prostě to takhle vyšlo. Po vydání „Samot'' a pár koncertech mě hodně lidí přirovnalo k Sifonovi z WWW, což mě baví – jeho projev mám ráda. Můžu slíbit, že v novém singlu budu víc zpívat.
Dali jste si práci a vytvořili ke každé skladbě videoklipy. První tři byly v podobě obrázkových videí, to poslední ke skladbě „Metropol“ už má oficiální ráz. Jaký vlastně má smysl podle vás dneska natáčet videoklipy, dají se přehrát někde jinde než na YouTube? Zkoušeli jste se s klipem někam „nacpat“?
Jakub: Určitě mají videoklipy smysl. Audio vizualní spojení má sílu. Ale je to podstatně nákladná záležitost V tomhle případě nám hodně pomohli naši známí, kteří na klipech pracovali takřka zadarmo. Bez nich bychom si tolik klipů dovolit nemohli. Tímto jim ještě jednou děkujeme.
Cíleně jsme klipy nikam neposílali, ale například nedávno byl song „Interval“ na TV Rebel. Absolutně netušíme, kde se tam vzal.
Zajímavý je front cover vašeho EP. Pocitově mě to hází někam k obalům INTRONAUT, MASTODON, BARONESS, KVELERTAK atd., tipuju správně, nebo střílím úplně mimo? Byl obrázek dělaný dle vaší předlohy? Nebo je to čistě dílo na zakázku?
Jakub: Ano, trefil jsi se, zmíněné kapely máme rádi . Cover jsme tak nějak lepili dohromady. Měli jsem nějakou představu a společně jsme se snažili zachytit téma samot. S grafikem se už známe delší dobu a už pro nás i nějaký věci dělal. Věděli jsem, že on je ten pravý, stejně tak jako v případě nadcházející marchandise.
Jste spokojeni s vaší koncertní kadencí? Jak často hrajete a jaké máte na živou produkci ohlasy?
Jakub: Teď na podzim bude klubových akcí tak akorát – v plánu jsou koncerty u nás „doma“ v Jihlavě a v Havlíčkově Brodě, pojedeme taky zahrát do Prahy a poprvé do Brna. Ohlasy jsou vesměs kladné. Jsme si ale vědomi, že na živé produkci musíme ještě zapracovat.
Jaké jsou vaše cíle, čeho byste pod hlavičkou KANNOUT chtěli dosáhnout?
Jakub: Hlavně zůstat a fungovat v současné sestavě, tvořit nový věci a posouvat se dál. Pokud to bude dobré, ostatní už přijde tak nějak samo, žádné konkrétní plány nemáme. Rádi bychom ještě posílili naše řady o klávesistu/tku.
Co máte v plánu v nejbližších měsících?
Jakub: Nahráli jsme nový singl „Den na konci srpna“, který bude ke slyšení začátkem prosince. Odehrajeme plánované koncerty a budeme pracovat na dalších skladbách. Pomalu připravujeme i nějaké oblečky a jiný propagační materiál.
Díky za váš čas a odpovědi!
Jakub: My děkujeme za prostor.
http://bandzone.cz/kannout
