Těžko říct, proč jsou TSJUDER poněkud stranou zájmu. Jeden důvod je zřejmý, nesvezli se na stejné lodi s MAYHEM, IMMORTAL, EMPEROR a dalšími norskými peklozvěsty, protože i když vznikli v roce 1993, z undergroundových vod se vynořili později, plnohodnotně debutovali až v roce 2000. Druhou skutečností, která skupinu zastavila v rozletu, byla pětiletá pauza, kterou si trio dalo po roce 2005, takže povědomí o kapele se během let nečinnosti určitě snížilo. Ale v roce 2011 se pánové vrátili solidním počinem „Legion Helvete“, na kterém v podstatě ona pauza nebyla znát, letos pak následovala deska číslo pět... na níž TSJUDER produkují pravý nefalšovaný staroškolský black metal. Tím je řečeno hodně, ale nikoliv vše.
„Antiliv“ začíná tvrdým úderem rovnou mezi oči. Žádné intro, žádné okolky, bez jakéhokoliv varování se ozve frenetický řev a rozjede se extrémní skladba, zpočátku vyložené zlá, nicméně po chvíli se objevuje největší přednost TSJUDER, za kterou považuju chytré a nevtíravé, přesto chytlavé melodie. Hned první „Kaos“ lze díky nim považovat za hit, aniž by skladba sklouzla k podbízivosti a opustila temné zákoutí, v němž TSJUDER přebývají. Vždy na chvilku vystrčí hlavy, nalákají i méně ortodoxního posluchače na cosi stravitelnějšího, aby ho záhy „ztrestali“ další náloží severského blacku, který pálí jako pořádný mráz. Jestliže první song proletěl rychlostí vichru, následující „Krater“ lze označit jako epický hymnický opus. Přes sedm minut trvající záležitost uvozuje krátké intro, po němž se muzika doslova valí hlavně ve středních tempech, do kterých Nag vyřvává o nekonečně nukleární pustině a post-apokalyptickém pekle; jestli si dobře dávám dvě a dvě dohromady, tak text pojednává o jaderné válce, ostatně v rámci skladby se ozývají i zvuky padajících bomb a výbuchů... Za výbuch lze označit i refrén, který po krátké odlehčené mezihře energicky vybouchne a následuje smršť fičící dvojnásobnou rychlostí proti předchozí pasáži, tuplovanou kadencí vyřvává i Nag další temná poselství v titulní roli se slovem, které dalo písni název. „Krater – kjernefysisk endelikt, Krater – menneskeheten råtner, Krater – tellus nuclearis, Krater – all er lagt i grus.“ Z podivných slov je asi zřejmé, že text je v norštině, ale na albu to není pravidlem, zhruba polovina skladeb je otextována v angličtině, polovina v mateřštině muzikantů. Někde napoví už název, v případě „Norge“ naopak trochu klame, protože zrovna tuhle položku bych tipoval na jazyk domácí, nicméně asi aby bylo každému jasné, že Norsko je „nesvatá bezbožná“ země, zvolili pánové mezinárodně srozumitelná slova.
Ale abych se vrátil... „Krater“ je skvělý song plný parádních melodií, ale ono tohle tvrzení v podstatě platí na všech osm skladeb, protože v rámci tři čtvrtě hodiny marně hledám něco, co by mi kazilo náladu. Většina skladeb v určité fázi nějakým způsobem graduje, nejen refrény nebo již zmiňovanými silnými melodiemi, v „Demonic Supremacy“ je to hlavně ústřední riffáž, která míří k thrash metalu líznutému MOTÖRHEAD, „Slumber with the Worm“ se „odkope“ až za polovinou majestátní melodií, škoda jen, že ta končí do ztracena... V titulním kusu pak pánové vystavěli mohutnou poctu samotné smrti, kterou pro ně všechno končí – což reprezentuje úplný závěr osmiminutového obřadu.
Z řady by teoreticky měla vybočovat skladba „Ved Ferdens Ende“, která se poprvé objevila na demokazetě před dvaceti léty, ale kdybych si tuhle informaci nepřečetl a nedohledal na netu, nenapadlo by mě to. Možná má malinko jednodušší stavbu, ale to je tak všechno, co ji od zbytku odlišuje. Spíše je důkazem toho, že už na startu byli TSJUDER obratnými komponisty, byť si nedělám iluze, že aktuální verze je proti té původní vylepšená a poplatná současným možnostem hudebníků i techniky.
K velmi dobrému vyznění alba přispívá parádní Nagův skřehoták (jen občas, hlavně v refrénech, doplněný backing vokály kytaristy Draugluina) a pak samozřejmě instrumentální výkony, u nichž bych poukázal na pestrou hru bicmena AntiChristiana. Nahrávka disponuje perfektně namíchaným podílem nástrojů (i basa je výtečně slyšet), o mix a mastering se postaral veterán Andy LaRocque a tenhle staromilec namíchal ukázkový zvuk.
Album vyšlo v řadě verzí, včetně kazetové či jako 2LP v různých barvách, CD pak jako obyčejné nebo luxusní digibox, který obsahuje bonusový disk s pěti raritními songy, třemi ze zkušebny a dvěma covery (MAYHEM, BEHERIT).
Seznam skladeb:
Čas: 46:18
Sestava:
www.tsjuder.com
www.facebook.com/tsjuderofficial
„Antiliv“ začíná tvrdým úderem rovnou mezi oči. Žádné intro, žádné okolky, bez jakéhokoliv varování se ozve frenetický řev a rozjede se extrémní skladba, zpočátku vyložené zlá, nicméně po chvíli se objevuje největší přednost TSJUDER, za kterou považuju chytré a nevtíravé, přesto chytlavé melodie. Hned první „Kaos“ lze díky nim považovat za hit, aniž by skladba sklouzla k podbízivosti a opustila temné zákoutí, v němž TSJUDER přebývají. Vždy na chvilku vystrčí hlavy, nalákají i méně ortodoxního posluchače na cosi stravitelnějšího, aby ho záhy „ztrestali“ další náloží severského blacku, který pálí jako pořádný mráz. Jestliže první song proletěl rychlostí vichru, následující „Krater“ lze označit jako epický hymnický opus. Přes sedm minut trvající záležitost uvozuje krátké intro, po němž se muzika doslova valí hlavně ve středních tempech, do kterých Nag vyřvává o nekonečně nukleární pustině a post-apokalyptickém pekle; jestli si dobře dávám dvě a dvě dohromady, tak text pojednává o jaderné válce, ostatně v rámci skladby se ozývají i zvuky padajících bomb a výbuchů... Za výbuch lze označit i refrén, který po krátké odlehčené mezihře energicky vybouchne a následuje smršť fičící dvojnásobnou rychlostí proti předchozí pasáži, tuplovanou kadencí vyřvává i Nag další temná poselství v titulní roli se slovem, které dalo písni název. „Krater – kjernefysisk endelikt, Krater – menneskeheten råtner, Krater – tellus nuclearis, Krater – all er lagt i grus.“ Z podivných slov je asi zřejmé, že text je v norštině, ale na albu to není pravidlem, zhruba polovina skladeb je otextována v angličtině, polovina v mateřštině muzikantů. Někde napoví už název, v případě „Norge“ naopak trochu klame, protože zrovna tuhle položku bych tipoval na jazyk domácí, nicméně asi aby bylo každému jasné, že Norsko je „nesvatá bezbožná“ země, zvolili pánové mezinárodně srozumitelná slova.
Ale abych se vrátil... „Krater“ je skvělý song plný parádních melodií, ale ono tohle tvrzení v podstatě platí na všech osm skladeb, protože v rámci tři čtvrtě hodiny marně hledám něco, co by mi kazilo náladu. Většina skladeb v určité fázi nějakým způsobem graduje, nejen refrény nebo již zmiňovanými silnými melodiemi, v „Demonic Supremacy“ je to hlavně ústřední riffáž, která míří k thrash metalu líznutému MOTÖRHEAD, „Slumber with the Worm“ se „odkope“ až za polovinou majestátní melodií, škoda jen, že ta končí do ztracena... V titulním kusu pak pánové vystavěli mohutnou poctu samotné smrti, kterou pro ně všechno končí – což reprezentuje úplný závěr osmiminutového obřadu.
Z řady by teoreticky měla vybočovat skladba „Ved Ferdens Ende“, která se poprvé objevila na demokazetě před dvaceti léty, ale kdybych si tuhle informaci nepřečetl a nedohledal na netu, nenapadlo by mě to. Možná má malinko jednodušší stavbu, ale to je tak všechno, co ji od zbytku odlišuje. Spíše je důkazem toho, že už na startu byli TSJUDER obratnými komponisty, byť si nedělám iluze, že aktuální verze je proti té původní vylepšená a poplatná současným možnostem hudebníků i techniky.
K velmi dobrému vyznění alba přispívá parádní Nagův skřehoták (jen občas, hlavně v refrénech, doplněný backing vokály kytaristy Draugluina) a pak samozřejmě instrumentální výkony, u nichž bych poukázal na pestrou hru bicmena AntiChristiana. Nahrávka disponuje perfektně namíchaným podílem nástrojů (i basa je výtečně slyšet), o mix a mastering se postaral veterán Andy LaRocque a tenhle staromilec namíchal ukázkový zvuk.
Album vyšlo v řadě verzí, včetně kazetové či jako 2LP v různých barvách, CD pak jako obyčejné nebo luxusní digibox, který obsahuje bonusový disk s pěti raritními songy, třemi ze zkušebny a dvěma covery (MAYHEM, BEHERIT).
Seznam skladeb:
- Kaos
- Krater
- Norge
- Djevelens Mesterverk
- Demonic Supremacy
- Slumber with the Worm
- Ved Ferdens Ende
- Antiliv
Čas: 46:18
Sestava:
- Draugluin - guitars, vocals
- Nag - bass, vocals
- AntiChristian - drums
www.tsjuder.com
www.facebook.com/tsjuderofficial
