Když se řekne Izrael, vedle světoznámých ORPHANED LAND a MELECHESH, mi naskočí další dvě jména – SALEM a ARALLU. Určitě jsem slyšel i nahrávky od jiné tamní kapely, ale v paměti mi neuvízly a už jsem na ně zapomněl. Ono to v podstatě platí i o SALEM a ARALLU, protože když se řekne SALEM, vybaví se mi jednadvacet let staré album „Kadish“, u ARALLU pak „The Demon from the Ancient World“, které vydal tuzemský label Epidemie před deseti léty. ARALLU se ale oněch deset let neflákali, v roce 2009 jim vyšla řadovka i EP, o rok později DVD. Letos se hlásí celkově již 5. velkou nahrávkou „Geniewar“, kterou dovršují plnoletost (ta je v Izraeli stejně jako u nás v 18 letech).
Podobně jako ORPHANED LAND a MELECHESH, ani ARALLU nezapřou svůj původ a ve své tvorbě hojně používají blízkovýchodní motivy. O ty se starají především hostující muzikanti s různými perkusemi, dechovými nástroji či flétnami (promo materiály praví saz, oud, kanoon, darbuka, kongo tom etc.), hlavně úvod je vyloženě v jejich režii, ať už jde o intro „Evil Finest“, nebo začátek „From The Desert To The Ice“, který místy připomíná hudbu k nějaké orientální pohádce, samozřejmě když si odmyslíme nadechující se kytaru a posléze zpěvákův řev. Skladba je to hodně pestrá, velký podíl na vyznění mají hlavně exotické perkusní nástroje, snad konga nebo darbouka, které místy hrají větší roli než klasické bubny; ty se ke slovu dostávají v okamžiku, kdy se muzika přelije z etnické do metalové, kytara začne klasicky kvílet a výsledkem je těžko zařaditelný mix black a death metalu. ARALLU si obecně potrpí na to, aby posluchače neustále něčím překvapovali, což se daří hned v úvodu „Bloodshed Around“, nablacklém rychlém songu, ve kterém nechybí ani chytlavá pasáž, v níž se o zjemnění stará flétna. Ale aby to nevyznělo, že je řeč o folk metalu – to rozhodně ne, nebo ne v podobě, jak bývá většinou chápán. Izraelci jsou dostatečně tvrdí a temní, flétna sice působí jako nástroj lehce měnící atmosféru, ale okolo ní se hraje dost divoce.
Zajímavostí alba je cover IRON MAIDEN. „Powerslave“ s perkusemi a obhroublým vokálem zní nečekaně zajímavě, i pokroucené melodie s nádechem, jak jinak, Blízkého východu, se poslouchají dobře. Takhle pojaté covery mě baví, je z nich poznat originál, ale zároveň kapela přidala nemálo ze svého výrazu. A nezvykle je předělaná skladba umístěná uprostřed nahrávky, což by v případě co nejvěrnějšího přehrání mohlo působit nepatřičně, ale díky zapojené vlastní tváře ARALLU sedá skladba mezi ostatní jako vrána k vráně. Druhým velkým překvapením (po coveru) je divočina „Giv´at Ha´tachmoshet“ tepající v punkovém rytmu dlouhých sedm minut. Jednoduchá odrhovačka má slušný tah na bránu a i když by měla po chvilce začít nudit (protože se pořád dokola opakuje jedno a totéž), překvapivě mě pořád baví a nevadí mi ani recitování textu s parodickým nádechem. Holt i v nelehkých podmínkách se pánové chtějí (a umí) bavit a pokračují v tom i v následující thrashující skladbě „Underworld Resistance“.
Místy mám pocit, že se některá pasáž zbytečně natahuje, což je třeba případ začátku „Coronation“, která se ne a ne rozjet, dlouho se drží v intencích upachtěného heavy metalu s hororovým zpěvem, až po kytarovém ataku, který je opět zbytečně dlouhý, se song rozjede, ale ani onen rozjezd a dojezd není zrovna podle mého gusta. Podobně natažená mi přijde i „Tzook Eitan“, která je vedená ve středních tempech, která na mě působí ubíjejícím dojmem, což je asi spíš tím, že je znovu opakují tytéž motivy dokola. Finále v podobě písně neznámého vojína „Hayalim Almonim“, hebrejsky napěném chorálu, je ale neobyčejně působivé, a zanechává ve mně po poslechu alba pozitivní pocit, možná až sváteční, když si uvědomím, jaký má skladba pro Izraelce význam.
ARALLU se v minulosti drželi témat souvisejících s historií Mezopotámie a drží se jich i tentokrát, ale nejen jich. Ústředním tématem textů jsou obecně různé bitvy a válečné konflikty a to jak ty „předpotopní“, tak z nedávné minulosti. První polovina alba patří právě starověku, druhá novodobým dějinám Izraele, namátkou šestidenní válce, formování izraelských ozbrojených sil nebo nedávným útokům Hamasu na židovský stát. Všechno působí vlasteneckým dojmem, což je mezi Izraelci zcela běžný postoj a ARALLU v tomto směru nejsou výjimkou. Nicméně v přiloženém dopise se kapela snaží vysvětlit, že není politická, ale že jen reflektuje události, se kterými se zejména zakladatel Moti denně setkává, protože žije v méně bezpečné části Jeruzaléma.
Booklet má dvě přední strany, tak si každý může vybrat, jak skládačku vloží do krabičky, ale ve finále neudělá chybu, protože obě možnosti jsou na podobné úrovni a ani jedna není zrovna výstavní. Fotografie historických budov možná mají nějaký hlubší význam, ale jen pro znalé věci, ostatní se nad tmavými obrázky asi budou tvářit bezradně. Ani vnitřek pětipanelového leporela příliš krásy nepobral, vše je tmavé, těžko čitelné, fotky, které ilustrují některé texty, jsou maličké, i když vojáky v různých situacích na nich rozeznat lze.
„Geniewar“ je zajímavé album, při jehož poslechu se příznivci metalu s etnickými orientálními prvky určitě nudit nebudou. Dostane se jim hodinové porce neotřelého metalu vycházejícího ze staré metalové školy doplěněné spoustou netradičních nástrojů a melodií, což v dnešní době nepůsobí tak netradičně jako před patnácti lety, ale když se to udělá zajímavě, pořád to má šanci zaujmout.
Seznam skladeb:
Čas: 62:00
Sestava:
www.facebook.com/arallu666
Podobně jako ORPHANED LAND a MELECHESH, ani ARALLU nezapřou svůj původ a ve své tvorbě hojně používají blízkovýchodní motivy. O ty se starají především hostující muzikanti s různými perkusemi, dechovými nástroji či flétnami (promo materiály praví saz, oud, kanoon, darbuka, kongo tom etc.), hlavně úvod je vyloženě v jejich režii, ať už jde o intro „Evil Finest“, nebo začátek „From The Desert To The Ice“, který místy připomíná hudbu k nějaké orientální pohádce, samozřejmě když si odmyslíme nadechující se kytaru a posléze zpěvákův řev. Skladba je to hodně pestrá, velký podíl na vyznění mají hlavně exotické perkusní nástroje, snad konga nebo darbouka, které místy hrají větší roli než klasické bubny; ty se ke slovu dostávají v okamžiku, kdy se muzika přelije z etnické do metalové, kytara začne klasicky kvílet a výsledkem je těžko zařaditelný mix black a death metalu. ARALLU si obecně potrpí na to, aby posluchače neustále něčím překvapovali, což se daří hned v úvodu „Bloodshed Around“, nablacklém rychlém songu, ve kterém nechybí ani chytlavá pasáž, v níž se o zjemnění stará flétna. Ale aby to nevyznělo, že je řeč o folk metalu – to rozhodně ne, nebo ne v podobě, jak bývá většinou chápán. Izraelci jsou dostatečně tvrdí a temní, flétna sice působí jako nástroj lehce měnící atmosféru, ale okolo ní se hraje dost divoce.
Zajímavostí alba je cover IRON MAIDEN. „Powerslave“ s perkusemi a obhroublým vokálem zní nečekaně zajímavě, i pokroucené melodie s nádechem, jak jinak, Blízkého východu, se poslouchají dobře. Takhle pojaté covery mě baví, je z nich poznat originál, ale zároveň kapela přidala nemálo ze svého výrazu. A nezvykle je předělaná skladba umístěná uprostřed nahrávky, což by v případě co nejvěrnějšího přehrání mohlo působit nepatřičně, ale díky zapojené vlastní tváře ARALLU sedá skladba mezi ostatní jako vrána k vráně. Druhým velkým překvapením (po coveru) je divočina „Giv´at Ha´tachmoshet“ tepající v punkovém rytmu dlouhých sedm minut. Jednoduchá odrhovačka má slušný tah na bránu a i když by měla po chvilce začít nudit (protože se pořád dokola opakuje jedno a totéž), překvapivě mě pořád baví a nevadí mi ani recitování textu s parodickým nádechem. Holt i v nelehkých podmínkách se pánové chtějí (a umí) bavit a pokračují v tom i v následující thrashující skladbě „Underworld Resistance“.
Místy mám pocit, že se některá pasáž zbytečně natahuje, což je třeba případ začátku „Coronation“, která se ne a ne rozjet, dlouho se drží v intencích upachtěného heavy metalu s hororovým zpěvem, až po kytarovém ataku, který je opět zbytečně dlouhý, se song rozjede, ale ani onen rozjezd a dojezd není zrovna podle mého gusta. Podobně natažená mi přijde i „Tzook Eitan“, která je vedená ve středních tempech, která na mě působí ubíjejícím dojmem, což je asi spíš tím, že je znovu opakují tytéž motivy dokola. Finále v podobě písně neznámého vojína „Hayalim Almonim“, hebrejsky napěném chorálu, je ale neobyčejně působivé, a zanechává ve mně po poslechu alba pozitivní pocit, možná až sváteční, když si uvědomím, jaký má skladba pro Izraelce význam.
ARALLU se v minulosti drželi témat souvisejících s historií Mezopotámie a drží se jich i tentokrát, ale nejen jich. Ústředním tématem textů jsou obecně různé bitvy a válečné konflikty a to jak ty „předpotopní“, tak z nedávné minulosti. První polovina alba patří právě starověku, druhá novodobým dějinám Izraele, namátkou šestidenní válce, formování izraelských ozbrojených sil nebo nedávným útokům Hamasu na židovský stát. Všechno působí vlasteneckým dojmem, což je mezi Izraelci zcela běžný postoj a ARALLU v tomto směru nejsou výjimkou. Nicméně v přiloženém dopise se kapela snaží vysvětlit, že není politická, ale že jen reflektuje události, se kterými se zejména zakladatel Moti denně setkává, protože žije v méně bezpečné části Jeruzaléma.
Booklet má dvě přední strany, tak si každý může vybrat, jak skládačku vloží do krabičky, ale ve finále neudělá chybu, protože obě možnosti jsou na podobné úrovni a ani jedna není zrovna výstavní. Fotografie historických budov možná mají nějaký hlubší význam, ale jen pro znalé věci, ostatní se nad tmavými obrázky asi budou tvářit bezradně. Ani vnitřek pětipanelového leporela příliš krásy nepobral, vše je tmavé, těžko čitelné, fotky, které ilustrují některé texty, jsou maličké, i když vojáky v různých situacích na nich rozeznat lze.
„Geniewar“ je zajímavé album, při jehož poslechu se příznivci metalu s etnickými orientálními prvky určitě nudit nebudou. Dostane se jim hodinové porce neotřelého metalu vycházejícího ze staré metalové školy doplěněné spoustou netradičních nástrojů a melodií, což v dnešní době nepůsobí tak netradičně jako před patnácti lety, ale když se to udělá zajímavě, pořád to má šanci zaujmout.
Seznam skladeb:
- Evil Finest
- From The Desert To The Ice
- Bloodshed Around
- Powerslave (cover IRON MAIDEN)
- Coronation
- Metal Troops 666
- Giv´at Ha´tachmoshet
- Underworld Resistance
- Tzook Eitan
- Hayalim Almonim
Čas: 62:00
Sestava:
- Butchered (Genie King) – guitars, bass and vocals
- Gal Pixel – guitars
- Assaf Kasimov – drums
www.facebook.com/arallu666
