Je konec dubna léta páně 1986 a já opět nemůžu spát. Budík na nočním stolku tvrdí, že je několik minut po první hodině ranní, ale odmítám mu to věřit. Ani kalendáři nevěřím. Poslední den, který se skutečně stal, byl ten včerejší. Když se ozvaly ty příšerné rány, bylo mi jasné, že čas skončil. Ne, neděsila mě ta hasičská auta modře osvětlující město, které mělo v tuto hodinu spát. Neděsil mě vzdálený řev sirén ani mnohohlasný křik dětí z protějšího domu. To, co mě skutečně strašilo, už dávno bylo ve vzduchu. A myslím, že se to dostává i do nás – do každého póru kůže. Požírá nás to s každým bolestivým nádechem. Copak to necítíte? Něco fatálního a konečného, co nás přikrylo – a teď to námi prostupuje…
Myslící na Pripjať – tak zní v překladu název tohoto nedávno založeného grindcorového tria z Itálie. Jejich debutové album s názvem „and Deeper, I Drown in Doom“, ač bylo nahráno v roce 2014, zní již na první poslech pořádně staroškolsky a špinavě. Jednadvacet minut stopáže uteče jako voda, uznale kývám hlavou a říkám si, že takhle se to má dělat. Avšak pěkně od začátku:
Celé album působí po všech stránkách (od povedeného obalu po většinu textů v bookletu) jako konceptuální projekt zabývající se jadernou katastrofou v Černobylu – a především jejím dopadem na přilehlé město Pripjať. Atmosférický úvod, o který jsem se pokoušel na začátku recenze, je v podstatě taková psaná variace na první půlminutu úvodní skladby „Contamination“. Temný elektronický podkres evokuje křehký obraz zmrzačeného člověka na zmrzačeném místě plném skryté hrozby. Krátká vize je však záhy rozmlácena zběsilou grindovou náloží, která posluchači dává jasně najevo, jakým směrem se tento koncept bude ubírat. Žádné rozjímání o vině a zmaru. Žádná polemika s odpornou lidskou náturou a mizející nadějí. Žádné prosebné volání o pomoc. Pouze nasranost, misantropie, zoufalství, krev a radioaktivní chrchle vycházející z hrdla nakaženého monstra, které snad kdysi bývalo lidskou bytostí.
Po instrumentální stránce je každá skladba takovým malým výbuchem. Zběsile odsypávané, ale technicky dokonalé bicí smrště jsou doprovázeny drsně nařvanou kytarou, basou a občas i tematickými, atmosféru podkreslujícími samply. Co však rozhodně stojí za zmínku, je zpěv. Na desce se ozývá mix ženského hardcore řevu, klasického grindového chrapláku a nezvykle nízko položených gruntů. Tyhle tři hlasové polohy se téměř nepřetržitě střídají, což mi zpočátku přišlo zbytečně předimenzované a ve výsledku trochu otravné. Stačilo však pár poslechů a mé zvukovody se otrkaly – a právě tato schizofrenní vokální směsice se pro mě stala jedním z největších taháků MINDFUL OF PRIPYAT. Konec konců – nahrávce obcující se zoufalstvím, utrpením, smrtí a nejistotou nikdy neuškodí trocha té živé hravosti, ne? Hehe.
Kromě autorských skladeb (z nichž mi asi nejlepší přijde titulní „Mindful of Pripyat“, „Rusty Skin“ nebo „Cleansed By Fallout“) se na desce také nachází dva covery. První z nich je skvělá předělávka písně „Oblivion Descends“ od grindových pradědů UNSEEN TERROR. Druhý cover je píseň „Contagion“, původně od DEFECATION. Výběr kapel, kterým MINDFUL OF PRIPYAT vzdali poctu, mě upřímně pobavil – totiž, covery písní od NAPALM DEATH dělá každá druhá grindová smečka. Avšak covery na dva vedlejší projekty členů NAPALM DEATH? To chce koule!
Dobrá, konec legrace. Abych vás tak nějak uvedl do širších souvislostí, tohle album v sobě nese trochu starých TERRORIZER a občas zní malinko jako AGATHOCLES nebo starší NASUM. Jako celek to není bůhvíjak originální, ale o to tady snad ani nešlo. Důležité je, že MINDFUL OF PRIPYAT hrají perfektně, zábavně, mají skvělý zvuk – a v rámci old-school grindu si dokáží zachovat vlastní ksicht. Jasně, je sice trochu divně tvarovaný a má sem tam nějaké to ucho navíc – ale takhle to přeci máme rádi.
Po ulici zase jezdí auta a lidé se snaží přeřvat zvuk sirén. Prý máme opustit domovy a hledat spánek jinde. Jenže ne – my už neusneme. Nikdo z nás. Tohle město však bude spát – a několik minut po první hodině ranní zůstane navždy obtisknuto na všech cifernících.
Seznam skladeb:
Čas: 21:01
Sestava:
https://mindfulofpripyat.bandcamp.com/releases
https://www.facebook.com/mindfulofpripyat
http://www.bizarreleprous.cz/
Myslící na Pripjať – tak zní v překladu název tohoto nedávno založeného grindcorového tria z Itálie. Jejich debutové album s názvem „and Deeper, I Drown in Doom“, ač bylo nahráno v roce 2014, zní již na první poslech pořádně staroškolsky a špinavě. Jednadvacet minut stopáže uteče jako voda, uznale kývám hlavou a říkám si, že takhle se to má dělat. Avšak pěkně od začátku:
Celé album působí po všech stránkách (od povedeného obalu po většinu textů v bookletu) jako konceptuální projekt zabývající se jadernou katastrofou v Černobylu – a především jejím dopadem na přilehlé město Pripjať. Atmosférický úvod, o který jsem se pokoušel na začátku recenze, je v podstatě taková psaná variace na první půlminutu úvodní skladby „Contamination“. Temný elektronický podkres evokuje křehký obraz zmrzačeného člověka na zmrzačeném místě plném skryté hrozby. Krátká vize je však záhy rozmlácena zběsilou grindovou náloží, která posluchači dává jasně najevo, jakým směrem se tento koncept bude ubírat. Žádné rozjímání o vině a zmaru. Žádná polemika s odpornou lidskou náturou a mizející nadějí. Žádné prosebné volání o pomoc. Pouze nasranost, misantropie, zoufalství, krev a radioaktivní chrchle vycházející z hrdla nakaženého monstra, které snad kdysi bývalo lidskou bytostí.
Po instrumentální stránce je každá skladba takovým malým výbuchem. Zběsile odsypávané, ale technicky dokonalé bicí smrště jsou doprovázeny drsně nařvanou kytarou, basou a občas i tematickými, atmosféru podkreslujícími samply. Co však rozhodně stojí za zmínku, je zpěv. Na desce se ozývá mix ženského hardcore řevu, klasického grindového chrapláku a nezvykle nízko položených gruntů. Tyhle tři hlasové polohy se téměř nepřetržitě střídají, což mi zpočátku přišlo zbytečně předimenzované a ve výsledku trochu otravné. Stačilo však pár poslechů a mé zvukovody se otrkaly – a právě tato schizofrenní vokální směsice se pro mě stala jedním z největších taháků MINDFUL OF PRIPYAT. Konec konců – nahrávce obcující se zoufalstvím, utrpením, smrtí a nejistotou nikdy neuškodí trocha té živé hravosti, ne? Hehe.
Kromě autorských skladeb (z nichž mi asi nejlepší přijde titulní „Mindful of Pripyat“, „Rusty Skin“ nebo „Cleansed By Fallout“) se na desce také nachází dva covery. První z nich je skvělá předělávka písně „Oblivion Descends“ od grindových pradědů UNSEEN TERROR. Druhý cover je píseň „Contagion“, původně od DEFECATION. Výběr kapel, kterým MINDFUL OF PRIPYAT vzdali poctu, mě upřímně pobavil – totiž, covery písní od NAPALM DEATH dělá každá druhá grindová smečka. Avšak covery na dva vedlejší projekty členů NAPALM DEATH? To chce koule!
Dobrá, konec legrace. Abych vás tak nějak uvedl do širších souvislostí, tohle album v sobě nese trochu starých TERRORIZER a občas zní malinko jako AGATHOCLES nebo starší NASUM. Jako celek to není bůhvíjak originální, ale o to tady snad ani nešlo. Důležité je, že MINDFUL OF PRIPYAT hrají perfektně, zábavně, mají skvělý zvuk – a v rámci old-school grindu si dokáží zachovat vlastní ksicht. Jasně, je sice trochu divně tvarovaný a má sem tam nějaké to ucho navíc – ale takhle to přeci máme rádi.
Po ulici zase jezdí auta a lidé se snaží přeřvat zvuk sirén. Prý máme opustit domovy a hledat spánek jinde. Jenže ne – my už neusneme. Nikdo z nás. Tohle město však bude spát – a několik minut po první hodině ranní zůstane navždy obtisknuto na všech cifernících.
Seznam skladeb:
- Contamination
- Liquidators
- Chernobitch
- Cleansed By Fallout
- Lone In Town
- Deterrence
- Deep Water Coffin
- Mindful Of Prypiat
- Oblivion Descends
- Rusty Skin
- 40 Seconds
- Maruta
- Rabid
- G.W.I.
- Impressions Of A Sick Mind
- Contagion
Čas: 21:01
Sestava:
- Gio – drums, Vocals
- Giulia: –guitar, bass, Vocals
- Tya – vocals, noises
https://mindfulofpripyat.bandcamp.com/releases
https://www.facebook.com/mindfulofpripyat
http://www.bizarreleprous.cz/
