Nerad píšu reporty z akcí, na kterých mám pořadatelský podíl, ale tentokrát to jinak nejde. (úsměv) Ne, že by z redakce nedorazilo víc lidí, ale Opat hrál v MALLEPHYR (takže o nich nechtěl moc psát - úsměv), Peťan stihl jeden a půl setu a Coornelus byl tak vyčerpaný z kopání kanalizace v třicetistupňovém vedru, že v podstatě nevnímal, co se hraje... (Johan)
Jedenácté Peklo byla tak trochu hrrr akce. Honzovi Kapákovi se ozvaly srbské kapely, že budou o víkendu hrát v Německu na festivalu Under The Black Sun, že se budou na sever přemisťovat přes Česko, a že by si cestu rády zpříjemnily koncertem. Vzhledem k plánovanému noclehu v Honzově čestickém azylu se nabízely Strakonice a Křemelka, protože to je blízko, místo je vyzkoušené a naše partička bláznů je pro každou blbost, třeba koncert ve všední den. Předem jsme si říkali, že to bude akce postižená slabou návštěvností, ale že si ji uděláme tak trochu pro sebe. Původně měli Srby doprovodit AVENGER, ale ti se nebyli schopní kvůli dovolené kytaristy v zahraničí dát dohromady, tak jsme zvolili MALLEPHYR, o kterých šly dobré reference a demo zveřejněné na netu se nám líbilo. (Johan)
V půl sedmé si dáváme sraz s MALLEPHYR před klubem, kam doráží část DéPéHá s mírným zpožděním, zato MALLEPHYR jsou na místě nejen dřív než my, ale i než provozovatel klubu. Ten naštěstí přijíždí hned po nás a během chvíle i srbsko-česká výprava čítající sedm Srbů a jednoho Čecha. Na dvě kapely trochu málo, a to se ještě z jednoho Srba vyklubal zvukař a z jednoho Čecha bubeník, který hrál s oběma zahraničníma partama. (úsměv) (Johan)
Tipy na návštěvnost se v našem kolektivu celkem různily, pesimista mluvil o 10-15 duších, realista o dvaceti a bezbřehý optimista o padesáti. Před osmou to vypadalo na pesimistický scénář, když ve čtvrt na devět začali hrát MALLEPHYR, tak už se naplnily realistické představy. Postupně ale lidi přibývali a nakonec měla i první kapela slušnou kulisu. Západočeská skvadra složená (většinou) z mladých muzikantů, kteří ale mají leccos za sebou, se předvedla ve výborném světle a prokázala nejen instrumentální zdatnost, ale hlavně cit pro kompozici. Žádný bezhlavý nářez, ale promyšlené skladby plné zvratů a změn tempa na pomezí death a black metalu, snad tedy dark metal. Leckoho možná jako přirovnání napadnou BEHEMOTH, možná i HATE, ale já bych řekl, že MALLEPHYR na to jdou od trochu jiného lesa, hlavně pasáže ve středních tempech jsou uhrančivé a melodické až běda. Vyvážený mix zběsilých a „odpočinkových“ úseků si zaslouží zvěčnění na plnohodnotném albu, které pánové odjeli nahrávat den po Pekle. V tuhle chvíli je to chystaná nahrávka, na kterou jsem z české scény zvědavý nejvíc. (Johan)
Za MALLEPHYR mohu jen v krátkosti říci, že se nám ve Strakonicích hrálo naprosto skvěle. Zvukařem byl Karlo Testen ze srbské thrashové bandy SPACE EATER, který vyrazil na cesty s THE STONE a MURDER. Nakonec si vzal na starost i nás a vykouzlil nám parádní podmínky na pódiu a z doslechu vím, že i před ním byl zvuk pěkně vyvážený. Atmosféra byla velice příjemná, moc děkujeme za podporu a pořadatelům za pozvání na jednu z nejpříjemnějších akcí, na které jsme hráli. (Opat)
Třičtvrtěhodinka v podání MALLEPHYR utekla mnohem rychleji než stejný čas, který MURDER věnovali přípravě na své vystoupení. Za bicími se usadil Honza Kapák a kvintet se rozjel z mého pohledu trochu rozpačitě. První skladba, „Jezik zla“, mi vůbec nešla pod nos, přitom z loňského EP nezní vůbec špatně. Pak se ale jako zázrakem MURDER rozjeli tak, jak jsem čekal, míchali black a thrash, přičemž právě thrashové sypačky mi přišly zajímavější, nebo spíš chytlavější, jako stvořené k nějaké té divočině. Půlhodinový set uběhl nečekaně rychle a pánové si šli oddychnout; dva (zpěvák a basák) napořád , tři (kytaristé a bicmen) na chvíli, protože po pauze se na pódium vrátili v řadách THE STONE. (Johan)
Po dlouhém zvučení se do toho s vervou opřeli MURDER, v jejichž živé sestavě působí většina současného i bývalého line-upu THE STONE (Kozeljnik i Demonetras na kytary, Honza Kapák za bicími, ex-vokalista Glad). Black/thrashoví zabijáci rozjeli show skladbou „Jezik zla“ z dosud jediného EP „King of Tyranny“, které MURDER také přehráli, pokud si dobře pamatuji, celé. Došlo ale i na minimálně jednu zbrusu novou skladbu. Show příjemně ubíhala, přestože na konci už mi přišla hudba MURDER lehce monotónní. Asi to bylo hlavně tím, že jsem se těšil zejména na blackový vrchol večera. (Opat)
Tím byli THE STONE, kteří loni vydali další podařené dílo „Nekroza“, a které už pěkných pár let pěkně žeru. Od alba „Umro“ jsem jejich tvorbou naprosto nadšený, především kvůli naprosto charakteristickému stylu kompozic a zvuku. THE STONE rozhodně nehrají obyčejnou černou řezanici, jejich hudba obsahuje množství zvratů, zajímavých momentů, „Nekroza“ navíc notnou dávku heavy metalu. Z ní se pětice vytasila hned v úvodu se skladbou „Dani crni“, dále zazněl třeba „Kamenolom“. THE STONE ale zabrousili i do dávné minulosti a zahráli i z třináct let staré debutovky „Slovenska Krv“. Pro mě osobně byla vrcholem setu „Sekao duboko, zakopao plitko“ z předposledního počinu „Golet“, jejíž refrén jsem si posilněn nemalou dávkou zlatavého moku s chutí zazpíval. Zvukově to bylo v pořádku, možná bych trochu ubral na hlasitosti, ale stál jsem úplně vepředu, tak co bych chtěl (úsměv). (Opat)
Podobně jako vokalista MURDER i frontman THE STONE se asi nerad ukazuje a tak zvolil cosi jako kuklu. Zatímco Glad měl aspoň průzory pro oči a ústa, Nefas to vzal z gruntu a nasadil černou škrabošku přes celý obličej a ještě k tomu se schovával pod kapucí. Pódium si THE STONE vyzdobili stojanem se šibenicemi, vybělenými kostmi i lebkami; nad tou ústřední jsme dlouho dumali, z jakého zvířete asi pochází. Kapela zvolila decentní líčení a od prvního tónu rozjela parádní vystoupení, jak se od téhle letité party tvořené veterány srbsko-české metalové scény dalo čekat. Setlist postavený z poloviny na loňském albu „Nekroza“ byl šikovně vystavěný, vedle rychlých vypalovaček dostaly prostor i pochmurné pomalejší kousky a atmosféra by se místy dala krájet. (Johan)
Samostatný odstavec si tentokrát zaslouží zvuk. K pultíku si stoupl spolucestovatel obou srbských kapel, jinak člen power thrashových SPACE EATER, a ten vykouzlil parádní zvuk všem kapelám. (Johan)
V závěru jsme stihli ještě společné foto se srbskými přáteli, pořadatelům několikrát poděkovali za vynikající akci a vydali se s dobrým pocitem na cestu do kraje Plzeňského. Víc takových akcí. (Opat)
Suma sumárum, z pohledu naší pořadatelské partičky velice podařená akce, na kterou našlo cestu přes čtyřicet platících, kterým bychom chtěli poděkovat i touto cestou, protože kapely si na akci, o které jsme původně mluvili jako o veřejné zkoušce, zahrály před slušně zaplněným klubem a snad je to bavilo jako nás.
Fotky: Jindra Kosák (MURDER, THE STONE), Dave (MALLEPHYR)
Jedenácté Peklo byla tak trochu hrrr akce. Honzovi Kapákovi se ozvaly srbské kapely, že budou o víkendu hrát v Německu na festivalu Under The Black Sun, že se budou na sever přemisťovat přes Česko, a že by si cestu rády zpříjemnily koncertem. Vzhledem k plánovanému noclehu v Honzově čestickém azylu se nabízely Strakonice a Křemelka, protože to je blízko, místo je vyzkoušené a naše partička bláznů je pro každou blbost, třeba koncert ve všední den. Předem jsme si říkali, že to bude akce postižená slabou návštěvností, ale že si ji uděláme tak trochu pro sebe. Původně měli Srby doprovodit AVENGER, ale ti se nebyli schopní kvůli dovolené kytaristy v zahraničí dát dohromady, tak jsme zvolili MALLEPHYR, o kterých šly dobré reference a demo zveřejněné na netu se nám líbilo. (Johan)
V půl sedmé si dáváme sraz s MALLEPHYR před klubem, kam doráží část DéPéHá s mírným zpožděním, zato MALLEPHYR jsou na místě nejen dřív než my, ale i než provozovatel klubu. Ten naštěstí přijíždí hned po nás a během chvíle i srbsko-česká výprava čítající sedm Srbů a jednoho Čecha. Na dvě kapely trochu málo, a to se ještě z jednoho Srba vyklubal zvukař a z jednoho Čecha bubeník, který hrál s oběma zahraničníma partama. (úsměv) (Johan)
Tipy na návštěvnost se v našem kolektivu celkem různily, pesimista mluvil o 10-15 duších, realista o dvaceti a bezbřehý optimista o padesáti. Před osmou to vypadalo na pesimistický scénář, když ve čtvrt na devět začali hrát MALLEPHYR, tak už se naplnily realistické představy. Postupně ale lidi přibývali a nakonec měla i první kapela slušnou kulisu. Západočeská skvadra složená (většinou) z mladých muzikantů, kteří ale mají leccos za sebou, se předvedla ve výborném světle a prokázala nejen instrumentální zdatnost, ale hlavně cit pro kompozici. Žádný bezhlavý nářez, ale promyšlené skladby plné zvratů a změn tempa na pomezí death a black metalu, snad tedy dark metal. Leckoho možná jako přirovnání napadnou BEHEMOTH, možná i HATE, ale já bych řekl, že MALLEPHYR na to jdou od trochu jiného lesa, hlavně pasáže ve středních tempech jsou uhrančivé a melodické až běda. Vyvážený mix zběsilých a „odpočinkových“ úseků si zaslouží zvěčnění na plnohodnotném albu, které pánové odjeli nahrávat den po Pekle. V tuhle chvíli je to chystaná nahrávka, na kterou jsem z české scény zvědavý nejvíc. (Johan)
Za MALLEPHYR mohu jen v krátkosti říci, že se nám ve Strakonicích hrálo naprosto skvěle. Zvukařem byl Karlo Testen ze srbské thrashové bandy SPACE EATER, který vyrazil na cesty s THE STONE a MURDER. Nakonec si vzal na starost i nás a vykouzlil nám parádní podmínky na pódiu a z doslechu vím, že i před ním byl zvuk pěkně vyvážený. Atmosféra byla velice příjemná, moc děkujeme za podporu a pořadatelům za pozvání na jednu z nejpříjemnějších akcí, na které jsme hráli. (Opat)
Třičtvrtěhodinka v podání MALLEPHYR utekla mnohem rychleji než stejný čas, který MURDER věnovali přípravě na své vystoupení. Za bicími se usadil Honza Kapák a kvintet se rozjel z mého pohledu trochu rozpačitě. První skladba, „Jezik zla“, mi vůbec nešla pod nos, přitom z loňského EP nezní vůbec špatně. Pak se ale jako zázrakem MURDER rozjeli tak, jak jsem čekal, míchali black a thrash, přičemž právě thrashové sypačky mi přišly zajímavější, nebo spíš chytlavější, jako stvořené k nějaké té divočině. Půlhodinový set uběhl nečekaně rychle a pánové si šli oddychnout; dva (zpěvák a basák) napořád , tři (kytaristé a bicmen) na chvíli, protože po pauze se na pódium vrátili v řadách THE STONE. (Johan)
Po dlouhém zvučení se do toho s vervou opřeli MURDER, v jejichž živé sestavě působí většina současného i bývalého line-upu THE STONE (Kozeljnik i Demonetras na kytary, Honza Kapák za bicími, ex-vokalista Glad). Black/thrashoví zabijáci rozjeli show skladbou „Jezik zla“ z dosud jediného EP „King of Tyranny“, které MURDER také přehráli, pokud si dobře pamatuji, celé. Došlo ale i na minimálně jednu zbrusu novou skladbu. Show příjemně ubíhala, přestože na konci už mi přišla hudba MURDER lehce monotónní. Asi to bylo hlavně tím, že jsem se těšil zejména na blackový vrchol večera. (Opat)
Tím byli THE STONE, kteří loni vydali další podařené dílo „Nekroza“, a které už pěkných pár let pěkně žeru. Od alba „Umro“ jsem jejich tvorbou naprosto nadšený, především kvůli naprosto charakteristickému stylu kompozic a zvuku. THE STONE rozhodně nehrají obyčejnou černou řezanici, jejich hudba obsahuje množství zvratů, zajímavých momentů, „Nekroza“ navíc notnou dávku heavy metalu. Z ní se pětice vytasila hned v úvodu se skladbou „Dani crni“, dále zazněl třeba „Kamenolom“. THE STONE ale zabrousili i do dávné minulosti a zahráli i z třináct let staré debutovky „Slovenska Krv“. Pro mě osobně byla vrcholem setu „Sekao duboko, zakopao plitko“ z předposledního počinu „Golet“, jejíž refrén jsem si posilněn nemalou dávkou zlatavého moku s chutí zazpíval. Zvukově to bylo v pořádku, možná bych trochu ubral na hlasitosti, ale stál jsem úplně vepředu, tak co bych chtěl (úsměv). (Opat)
Podobně jako vokalista MURDER i frontman THE STONE se asi nerad ukazuje a tak zvolil cosi jako kuklu. Zatímco Glad měl aspoň průzory pro oči a ústa, Nefas to vzal z gruntu a nasadil černou škrabošku přes celý obličej a ještě k tomu se schovával pod kapucí. Pódium si THE STONE vyzdobili stojanem se šibenicemi, vybělenými kostmi i lebkami; nad tou ústřední jsme dlouho dumali, z jakého zvířete asi pochází. Kapela zvolila decentní líčení a od prvního tónu rozjela parádní vystoupení, jak se od téhle letité party tvořené veterány srbsko-české metalové scény dalo čekat. Setlist postavený z poloviny na loňském albu „Nekroza“ byl šikovně vystavěný, vedle rychlých vypalovaček dostaly prostor i pochmurné pomalejší kousky a atmosféra by se místy dala krájet. (Johan)
Samostatný odstavec si tentokrát zaslouží zvuk. K pultíku si stoupl spolucestovatel obou srbských kapel, jinak člen power thrashových SPACE EATER, a ten vykouzlil parádní zvuk všem kapelám. (Johan)
V závěru jsme stihli ještě společné foto se srbskými přáteli, pořadatelům několikrát poděkovali za vynikající akci a vydali se s dobrým pocitem na cestu do kraje Plzeňského. Víc takových akcí. (Opat)
Suma sumárum, z pohledu naší pořadatelské partičky velice podařená akce, na kterou našlo cestu přes čtyřicet platících, kterým bychom chtěli poděkovat i touto cestou, protože kapely si na akci, o které jsme původně mluvili jako o veřejné zkoušce, zahrály před slušně zaplněným klubem a snad je to bavilo jako nás.
Fotky: Jindra Kosák (MURDER, THE STONE), Dave (MALLEPHYR)
