Pohled první: Lukáš
Thrash metalu nie je nikdy dosť a legendu, akou FLOTSAM AND JETSAM bezpochyby sú, si nemôže nechať ujsť žiadny pravoverný thrash metalista, teda ani ja. A myslím, že z hľadiska kvality zoskupenia to nemusí byť len thrash metalista. Arizonská mlátička oslavuje 30. výročie od svojho vzniku, čo nám sľubuje jedinečný zážitok. Zvlášť, keď sa celá akcia uskutoční v našej-vašej obľúbenej undergroundovej základni Modrej Vopici. Spočiatku som sa obával, či to vôbec bude kapacitne stačiť, ale nakoniec sa to ukázalo ako skvelý ťah. Koncerty vo Vopici majú proste nezameniteľné čaro.
Streda v práci je nekonečná. Roboty mám nad hlavu a ja sa z toho výnimočne teším. Aspoň som si myslel, že mi ten čas bude utekať tak nejak rýchlejšie. Nedeje sa tak, v hlave mám len večerný koncert a pri každom pohľade na hodinky mám pocit, že uplynulo len zopár sekúnd. Nakoniec sa dočkám, o pol siedmej zdvíham kotvy a z práce bežím rýchlosťou svetla. Na Hlaváku naskakujem do tramvaje, kde už čaká Peťan a konečne smerujeme k Vopici. Po príchode na miesto sa k nám pripája jihočeská výprava (čo by bez nich boli thrashové koncerty v Prahe?) a neskôr dorazí aj Peťanova segra Evka, ktorá je celý večer stredobodom pozornosti hlavnej kapely (smiech). V Amerike tak krásne slečny určite nemajú (úsmev). Platíme vstup, dávame pivko, ja tentokrát nealko, pretože som na antibiotikách. Trošku ma to mrzí, ale nakoniec sa to ukáže ako veľká výhoda a ja sa ráno nebudem musieť preklínať. Na pódiu je už všetko pripravené a môže sa začať.
Úlohy predkapely sa zhostili belgickí BLIKSEM. Od kapely som popravde nič neočakával. Predtým som ich vôbec neregistroval a jediné, čo som o nich vedel bolo, že za mikrofónom stojí speváčka Peggy. Tá ale kapelu v Prahe nedoprevádzala a väčšinu setu odspieval bubeník. Niektoré veci odzneli len čisto inštrumentálne. Thrash metal s trošku moderným nádychom a skladby prevažne v strednom tempe nijak výrazne neupútajú moju pozornosť. Na začiatok celkom slušný rozbeh, ale žiadny zázrak sa nekonal.
Tesne pred setom FLOTSAM AND JETSAM si ešte odskočím na záchod, no z reprákov sa ozve gitarové intro k úvodnej „No place for disgrace“ a ja musím „zabrzdiť“ prúd a hneď bežím dopredu (smiech). Na toto som čakal strašne dlho a nechcem si nechať újsť ani jednu sekundu. Kapela minulý rok znovunahrala druhý album pod názvom „No place for disgrace 2014“, na ktorom trošku spomalila a v tomto tempe sa niesol aj úvod koncertu. Pri posluchu dosky mi to vadilo, ale naživo im od začiatku zobem z ruky a tento drobný prehrešok hneď púšťam z hlavy. Je úžasné, s akým nasadením do nás valia jeden šláger za druhým. Ericov vokál ani po rokoch nejaví známky opotrebenia a pri jeho výškach mi behá mráz po chrbte. Človek by rád odštartoval nejaký mosh-pit, no pred pódiom je tak plno, že na to ani nie je miesto. Nakoniec to ale nevydržíme a s Peťanom to trošku rozrazíme, pár ortodoxných sa k nám pridá a vo Vopici je hneď veselšie. Pri skladbách ako „Hard on you“, „I live, you die“, „Hammerhead“, „Desecrator“ mám husiu kožu od začiatku až do konca. Z hlavy si idem vymlátiť mozog a dostávam sa do absolútneho tranzu. Takto presne má vyzerať thrash metalový koncert! FLOTSAM AND JETSAM majú povesť jednej z najlepších živých kapiel sveta a v tento krásny stredajší večer sa to v Prahe potvrdilo. Dokonalosť!
Po koncerte prichádzajú na rad nejaké fotky s našimi idolmi, nechávame si podpisovať dosky a rozjímame nad tým, čo sme práve zažili. Zo všetkých stran sa ozývajú len superlatíva na adresu kapely a divil by som sa, keby tomu bolo inak. Pred polnocou opúšťame klub a pádime domov. Ráno vstávam, prídem do práce, do rádia vkládam CD „Doomsday for the deceiver“ a na tvári sa mi objaví široký úsmev. To, čo som včera zažil považujem za splnený sen a dúfam, že si ho čoskoro zopakujem.
Pohled druhý: Peťan
V pomalu blížící se sezóně open-air festivalů vrcholí poslední jarní turné zahraničních kapel. Jedno takové pak agentura Obscure promotion zajistila i pro Prahu. K mé velké radosti se v závěru května v Praze zastavila thrash metalová legenda FLOTSAM AND JETSAM. Nad účastí jsem neváhal ani vteřinu. Po práci vyrážím domu pro „oblek thrashera“, dáváme s Lukášem sraz v centru a rovnou míříme do Vopice, kde jsme jedni z prvních. Nastejně s námi doráží i velvyslanci z Písku. O zábavu je tak postaráno. Nakonec se ve Vopici sejde odhadem nějakých padesát-šedesát fans. Na takovou kapelu to samozřejmě mnoho není, ale v porovnání s poslední zastávkou FLOTSAM AND JETSAM v Praze pár let dozadu (tehdy tak patnáct srdcařů) se jedná o úspěch. Přišlo i několik mladých tváří. Zřejmě následek dvojitého koncertu na loňských festivalech v Česku.
Jako support se na tomto turné představili belgičtí BLIKSEM. O této kapele jsem do teď neměl ani ponětí a pustil jsem si je až v den koncertu. BLIKSEM začali v osm hodin a k mému překvapení chyběla za mikrofonem zpěvačka Peggy. Důvod mi unikl. Kapela začala poměrně dlouhou instrumentálkou, zbytek setu odzpíval bubeník. Ne, že by byli BLIKSEM špatnou kapelou, sehraní a instrumentálně zdaní byli, ale mě jejich thrash metal po nějakých třech skladbách přestával bavit. Stále opakující se postupy i riffy udělaly z tohoto setu poměrně nudou záležitost. Náhradní vokál také nebyl kdovíjak výrazný, ale to lze pochopit. Kdo ví, jak by celý projev kapely vypadal, kdyby hráli v kompletním složení. Takto to bylo jaksi poloviční…
Vrchol večera v podobě americké legendy FLOTSAM AND JETSAM na sebe nenechal dlouho čekat a po nějaké příjemné půlhodince se na pódiu objevila pětice muzikantů z Arizony. Dobře jsem věděl, že celý set se skládá převážně z prvních dvou kultovních (a nejlepších) desek – „Doomsday for the Deceiver“ a „No place for Disgrace“. A právě titulní skladba ze druhé LP otevřela celý neskutečný setlist. S následující legendární vypalovačkou „Desecrator“ pak začal vřít celý klub. O začátku měli FLOTSAM AND JETSAM výborný zvuk a jejich technický thrash metal, který je v historii tohoto stylu naprosto jedinečný a snadno rozpoznatelný, mohl vyniknout v celé své kráse. Obě kytary byla radost poslouchat. Stejně tak sledovat jejich vládce – Michaela a Steva. Nový bicman Jason Bittner – neskutečný technik, který nedal celé kapele vydechnout a i v pauzách si nedočkavě podupával. Hlavní tváří FLOTSAM AND JETSAM je zpěvák Eric. Padesátiletý prošedivělý veterán zpívá stále stejně jako před lety, věk se na jeho hlasu podepsal minimálně. Zpěvné a vysoko položené refrény dával s „prstem v nose“. Sympatickým a přátelským projevem si pak musel získat každého před pódiem. FLOTSAM AND JETSAM do nás nahrnuli nějakých patnáct, šestnáct skladeb, což při jejich délce vydalo na téměř dvě hodiny. Zazněly například pecky jako „She Took an Axe“, „Iron Tears“, „Der Fuhrer“ nebo „Dreams of Death“ a „Hammerhead“, na které jsme rozjeli malý komorní mosh pit. My ani FLOTSAM AND JETSAM stále neměli dost a v závěru na nás pánové z Arizony zaútočili nesmrtelnými kusy „Doomsday for the Deceiver“ a „P.A.A.B.“. Mlátíme palicemi, vyřveme si hlasivky a s posledním tónem a úderem do bicích se jednotně shodujeme, že se jednalo o jeden z nejlepších thrash koncertů, které jsme kdy viděli. Ne, nepřeháním. FLOTSAM AND JETSAM jsou natolik originální kapelou, která naživo musí vtáhnout každého, kdo o ně alespoň trochu zavadil. Navíc klub je vždy o 100 % lepší než fesťák a tato rovnice v případě FLOTSAM AND JETSAM platí dvojnásob. Z tohoto zážitku budu čerpat energii ještě dlouho. Po skončení si pětice přátelsky téměř s každým podává ruce, dochází na focení, podepisování vinylů i prohození pár slov. Vydařený večer po všech stránkách. Díky FLOTSAM AND JETSAM! Legendy stále udávají tempo!
Fotky: Karel
Thrash metalu nie je nikdy dosť a legendu, akou FLOTSAM AND JETSAM bezpochyby sú, si nemôže nechať ujsť žiadny pravoverný thrash metalista, teda ani ja. A myslím, že z hľadiska kvality zoskupenia to nemusí byť len thrash metalista. Arizonská mlátička oslavuje 30. výročie od svojho vzniku, čo nám sľubuje jedinečný zážitok. Zvlášť, keď sa celá akcia uskutoční v našej-vašej obľúbenej undergroundovej základni Modrej Vopici. Spočiatku som sa obával, či to vôbec bude kapacitne stačiť, ale nakoniec sa to ukázalo ako skvelý ťah. Koncerty vo Vopici majú proste nezameniteľné čaro.
Streda v práci je nekonečná. Roboty mám nad hlavu a ja sa z toho výnimočne teším. Aspoň som si myslel, že mi ten čas bude utekať tak nejak rýchlejšie. Nedeje sa tak, v hlave mám len večerný koncert a pri každom pohľade na hodinky mám pocit, že uplynulo len zopár sekúnd. Nakoniec sa dočkám, o pol siedmej zdvíham kotvy a z práce bežím rýchlosťou svetla. Na Hlaváku naskakujem do tramvaje, kde už čaká Peťan a konečne smerujeme k Vopici. Po príchode na miesto sa k nám pripája jihočeská výprava (čo by bez nich boli thrashové koncerty v Prahe?) a neskôr dorazí aj Peťanova segra Evka, ktorá je celý večer stredobodom pozornosti hlavnej kapely (smiech). V Amerike tak krásne slečny určite nemajú (úsmev). Platíme vstup, dávame pivko, ja tentokrát nealko, pretože som na antibiotikách. Trošku ma to mrzí, ale nakoniec sa to ukáže ako veľká výhoda a ja sa ráno nebudem musieť preklínať. Na pódiu je už všetko pripravené a môže sa začať.
Úlohy predkapely sa zhostili belgickí BLIKSEM. Od kapely som popravde nič neočakával. Predtým som ich vôbec neregistroval a jediné, čo som o nich vedel bolo, že za mikrofónom stojí speváčka Peggy. Tá ale kapelu v Prahe nedoprevádzala a väčšinu setu odspieval bubeník. Niektoré veci odzneli len čisto inštrumentálne. Thrash metal s trošku moderným nádychom a skladby prevažne v strednom tempe nijak výrazne neupútajú moju pozornosť. Na začiatok celkom slušný rozbeh, ale žiadny zázrak sa nekonal.
Tesne pred setom FLOTSAM AND JETSAM si ešte odskočím na záchod, no z reprákov sa ozve gitarové intro k úvodnej „No place for disgrace“ a ja musím „zabrzdiť“ prúd a hneď bežím dopredu (smiech). Na toto som čakal strašne dlho a nechcem si nechať újsť ani jednu sekundu. Kapela minulý rok znovunahrala druhý album pod názvom „No place for disgrace 2014“, na ktorom trošku spomalila a v tomto tempe sa niesol aj úvod koncertu. Pri posluchu dosky mi to vadilo, ale naživo im od začiatku zobem z ruky a tento drobný prehrešok hneď púšťam z hlavy. Je úžasné, s akým nasadením do nás valia jeden šláger za druhým. Ericov vokál ani po rokoch nejaví známky opotrebenia a pri jeho výškach mi behá mráz po chrbte. Človek by rád odštartoval nejaký mosh-pit, no pred pódiom je tak plno, že na to ani nie je miesto. Nakoniec to ale nevydržíme a s Peťanom to trošku rozrazíme, pár ortodoxných sa k nám pridá a vo Vopici je hneď veselšie. Pri skladbách ako „Hard on you“, „I live, you die“, „Hammerhead“, „Desecrator“ mám husiu kožu od začiatku až do konca. Z hlavy si idem vymlátiť mozog a dostávam sa do absolútneho tranzu. Takto presne má vyzerať thrash metalový koncert! FLOTSAM AND JETSAM majú povesť jednej z najlepších živých kapiel sveta a v tento krásny stredajší večer sa to v Prahe potvrdilo. Dokonalosť!
Po koncerte prichádzajú na rad nejaké fotky s našimi idolmi, nechávame si podpisovať dosky a rozjímame nad tým, čo sme práve zažili. Zo všetkých stran sa ozývajú len superlatíva na adresu kapely a divil by som sa, keby tomu bolo inak. Pred polnocou opúšťame klub a pádime domov. Ráno vstávam, prídem do práce, do rádia vkládam CD „Doomsday for the deceiver“ a na tvári sa mi objaví široký úsmev. To, čo som včera zažil považujem za splnený sen a dúfam, že si ho čoskoro zopakujem.
Pohled druhý: Peťan
V pomalu blížící se sezóně open-air festivalů vrcholí poslední jarní turné zahraničních kapel. Jedno takové pak agentura Obscure promotion zajistila i pro Prahu. K mé velké radosti se v závěru května v Praze zastavila thrash metalová legenda FLOTSAM AND JETSAM. Nad účastí jsem neváhal ani vteřinu. Po práci vyrážím domu pro „oblek thrashera“, dáváme s Lukášem sraz v centru a rovnou míříme do Vopice, kde jsme jedni z prvních. Nastejně s námi doráží i velvyslanci z Písku. O zábavu je tak postaráno. Nakonec se ve Vopici sejde odhadem nějakých padesát-šedesát fans. Na takovou kapelu to samozřejmě mnoho není, ale v porovnání s poslední zastávkou FLOTSAM AND JETSAM v Praze pár let dozadu (tehdy tak patnáct srdcařů) se jedná o úspěch. Přišlo i několik mladých tváří. Zřejmě následek dvojitého koncertu na loňských festivalech v Česku.
Jako support se na tomto turné představili belgičtí BLIKSEM. O této kapele jsem do teď neměl ani ponětí a pustil jsem si je až v den koncertu. BLIKSEM začali v osm hodin a k mému překvapení chyběla za mikrofonem zpěvačka Peggy. Důvod mi unikl. Kapela začala poměrně dlouhou instrumentálkou, zbytek setu odzpíval bubeník. Ne, že by byli BLIKSEM špatnou kapelou, sehraní a instrumentálně zdaní byli, ale mě jejich thrash metal po nějakých třech skladbách přestával bavit. Stále opakující se postupy i riffy udělaly z tohoto setu poměrně nudou záležitost. Náhradní vokál také nebyl kdovíjak výrazný, ale to lze pochopit. Kdo ví, jak by celý projev kapely vypadal, kdyby hráli v kompletním složení. Takto to bylo jaksi poloviční…
Vrchol večera v podobě americké legendy FLOTSAM AND JETSAM na sebe nenechal dlouho čekat a po nějaké příjemné půlhodince se na pódiu objevila pětice muzikantů z Arizony. Dobře jsem věděl, že celý set se skládá převážně z prvních dvou kultovních (a nejlepších) desek – „Doomsday for the Deceiver“ a „No place for Disgrace“. A právě titulní skladba ze druhé LP otevřela celý neskutečný setlist. S následující legendární vypalovačkou „Desecrator“ pak začal vřít celý klub. O začátku měli FLOTSAM AND JETSAM výborný zvuk a jejich technický thrash metal, který je v historii tohoto stylu naprosto jedinečný a snadno rozpoznatelný, mohl vyniknout v celé své kráse. Obě kytary byla radost poslouchat. Stejně tak sledovat jejich vládce – Michaela a Steva. Nový bicman Jason Bittner – neskutečný technik, který nedal celé kapele vydechnout a i v pauzách si nedočkavě podupával. Hlavní tváří FLOTSAM AND JETSAM je zpěvák Eric. Padesátiletý prošedivělý veterán zpívá stále stejně jako před lety, věk se na jeho hlasu podepsal minimálně. Zpěvné a vysoko položené refrény dával s „prstem v nose“. Sympatickým a přátelským projevem si pak musel získat každého před pódiem. FLOTSAM AND JETSAM do nás nahrnuli nějakých patnáct, šestnáct skladeb, což při jejich délce vydalo na téměř dvě hodiny. Zazněly například pecky jako „She Took an Axe“, „Iron Tears“, „Der Fuhrer“ nebo „Dreams of Death“ a „Hammerhead“, na které jsme rozjeli malý komorní mosh pit. My ani FLOTSAM AND JETSAM stále neměli dost a v závěru na nás pánové z Arizony zaútočili nesmrtelnými kusy „Doomsday for the Deceiver“ a „P.A.A.B.“. Mlátíme palicemi, vyřveme si hlasivky a s posledním tónem a úderem do bicích se jednotně shodujeme, že se jednalo o jeden z nejlepších thrash koncertů, které jsme kdy viděli. Ne, nepřeháním. FLOTSAM AND JETSAM jsou natolik originální kapelou, která naživo musí vtáhnout každého, kdo o ně alespoň trochu zavadil. Navíc klub je vždy o 100 % lepší než fesťák a tato rovnice v případě FLOTSAM AND JETSAM platí dvojnásob. Z tohoto zážitku budu čerpat energii ještě dlouho. Po skončení si pětice přátelsky téměř s každým podává ruce, dochází na focení, podepisování vinylů i prohození pár slov. Vydařený večer po všech stránkách. Díky FLOTSAM AND JETSAM! Legendy stále udávají tempo!
Fotky: Karel
