Byl vlahý večer, druhý máj, večerní máj, byl smr(š)ti čas. Do kobky temné, podzemí pekelného, jež Uxit-Us se nazývá, zaryly své drápy tři šelmy líté, kovových odnoží rozličných, leč tvrdostí a drsností, jakož i výtečnými melodiemi oplývající. No, opouštím poetický i archaický jazyk a pokusím se sdělit, co mi zůstalo v paměti z výborného koncertu. Okamžitě hlásím, že to byla energie a naprosto úžasná atmosféra, rychle navázaná bezprostřední symbióza mezi muzikanty a návštěvníky klubu, zkrátka oboustranně bezvadná nálada. Tyhle průvodní jevy byly pro naši skupinku zdecimovanou prodlouženým víkendem nezbytnou a vítanou vzpruhou. Pálení čarodějnic ve čtvrtek, Růžovo štando v pátek, ze kterého jsem navečer ujel, abych mohl v sobotu řídit, udělalo z mnohého z nás stínové trosky, tedy, když mluvím hlavně o sobě. Jenomže, to bychom nesměli jet na muziku, tu spasitelku duší. Cesta byla dobrá, s parkováním nám, v přeplněných ulicích kolem MS v hokeji hostící O2 arény, pomohli policajti, takže od začátku klape všechno na výbornou. Noříme se do podzemí, Korek s Žakynem okamžitě rozšiřují sbírku desek, sbírají podpisy a společně s Pájou doplňují i hladinku alkoholu. Sestupuji do nejhlubších útrob klubu, kde to zatím trochu zeje prázdnotou. Pročítám si nějaké plakátky na chodbě, když mě dáma v tílku a kožené vestě anglicky poprosí o to, aby mohla projít. Ztratil jsem zájem o informační materiály, čumím jí na zadek a tuším, že se bude jednat o jednu z protagonistek první části sobotního vystoupení. Je tomu tak, jízda začíná.
A že to byla mela, na to můžete vzít jed. Dívčí trio MORTALS jsem znal jen zběžně z poslechu jejich poslední desky „Cursed to See the Future“, která mě docela doma bavila, ale to, jak byla podaná na živo, to byla naprostá pecka. Tedy zazněly tu z ní vlastně jen tři skladby, plus nová věc „10 Years of Filt“ ze splitu s REPELLERS, která vše uváděla. Okamžitě ze mě veškerá únava spadla a já nevěděl, co mám dělat dřív, nechat se strhnout bravurně zvládnutou směskou sludge, deathu a chvílemi pro odlehčení tolik nezbytného punku, nebo se dívat na holky s jakou lehkostí, nadhledem a bez zbytečných gest rozsévají radost a neuvěřitelnou energii do zaplňujícího se sálu. Bavilo to všechny a s já nevěřícně kroutil hlavou, jak skvěle ty ženské hrají. Elizabeth Cline, ta zmíněná v kůži oděná, je skvělá kytaristka, naprosto bez problémů zvládající jak riffy, tak složité melodické a rytmické postupy. Lesley Wolfové by mohla basová kytara znít do sludge s nepatrně větší rezonancí, zato její hlas, to byla brutalita, hrdelní drsný vokál, ale zároveň i přinášející místy citlivější polohu, ovšem nic křehkého, jak kdyby vás vláčeli hrubým štěrkem a ostrými šponami vysypanou cestou. A absolutní bomba, to byla bubenice Caryn Havlik. Úsměvy na všechny stany, ztělesněná lehkost i drsná razance, technicky neskutečná. Pokud jsem psal o energii, která z holek úplně stříkala, tak z téhle dívenky úplně nejvíc, strhla všechny, i takového odpůrce pomaleji hrané muziky, jako je Žakyn. Po třetí skladbě „View from a Tower“ jsem měl strach, že vystoupení bude končit, přestože trvalo už skoro půl hodiny, ale MORTALS posílají do publika ještě jednu „The Summoning“, oproti desce je koncertní improvizace mnohem působivější, delší, pomalá tempa naléhavější a naopak změny k rychlejší rytmice razantnější. Za sebe hodnotím jejich set po skončení jako naprosto výtečný.
Polknu nealko pivo a jdu se ponořit do GOATWHORE, na něž jsem se hrozně moc těšil, Jejich muzika, přinášející hudební propojení deathu, thrashe i blacku, mě hodně baví a zdá se mi, že kapela tak nějak roste a přestože má za sedmnáct let existence na svém kontě šest desek, tak každá další mi přijde propracovanější a není to na úkor údernosti a působivosti. Tady svým setem dokázali skloubit hráčskou vyspělost a touhu, v dobrém slova smyslu, rozsekat vše, co se jim postaví do cesty. Čtveřice muzikantů v transu, charismatický zpěvák Ben Falgoust na hraně pódia v nepřetržitém kontaktu s lidmi, hrom v hrdle. Basák James Harvey drtící svůj nástroj v neskutečném rozkroku a mlátící palicí během celého hodinového vystoupení. Rytmicky výborný a velmi razantní bubeník Zack Simmons tluče deathmetalové naklepávačky, thrashové i pomalejší rytmy a dává to jakoby nic. A nakonec génius za kytarou Sammy Duet, zabiják, démon, šestačtyřicetiletý šílenec, jehož efektivní hraní a zároveň rozmanitá sólová činnost strhávala na sebe mimořádnou pozornost. GOATWHORE do svého setu vtěsnali deset skladeb převážně z novějších desek. Tu loňskou poslední otevírá „Poisonous Existence in Reawakening“, která také rozjela i koncert. V devastaci pokračovali dalším výborným songem „In Deathless Tradition“ z desky „Blood for the Master“, a když někdy v polovině setu zazněla „Collapse in Eternal Worth“ ze stejného alba, tak jsem byl na vrcholu blaha. Ďábelská nálož pak byla zakončena parádní rytmickou věcí „Apocalyptic Havok“ s neskutečně prodlouženým kytarovým sólem. Po skončení jsem poprosil zpěváka o společnou fotku, nejenže souhlasil, ale věnoval mi i setlist a nakonec jsem dostal i hodně bezprostřední zpocenou pusu.
V prostoru klubu, kde se hrálo, se značně oteplilo, vzduch se stává těžší a tak o pauze spěchám na chvíli ven na vzduch, druhé nealko, cigareta a zase dolů, abych nepřišel ani o kousek SKELETONWITCH. Letošní evropské tour s nimi absolvoval hostující zpěvák Andy Horn, v současnosti kmenový zpěvák BATTLEMASTER a hlavně do roku 2012 vokalista CANNABIS CORPSE. Jeho záskok za nějakým způsobem indisponovaného Chance Garneta byl ovšem zcela bez problémů. Než jsme na jejich vystoupení vyrazili, objevil jsem na netu jeden lákavý setlist, který obsahoval sedmnáct skladeb. Moc jsem tomu nevěřil, že by se toto mohlo strhnout i v Praze, ale publikem rozparáděná kapela ho vystřihla, jako z partesu. Hodně přes hodinu trvající koncert odsýpal, žádné zbytečné kecy, žádné prodlevy, v tlaku a hlavně, a to se znovu opakuji, s neskutečnou dávkou energie. Tvrdé, rychlé a hlavně melodické. Člověk si říká, že lepší harmonický a melodický postup už být nemůže, ale muzikanti vymyslí melodickou nadstavbu, nečekaný zvrat a mistrovský návrat do koncepce skladby, zkrátka jednotlivé věci se vyznačují u těchto pánů fakt dokonalou kompoziční skladatelskou stavbou. Hodně se hrálo z poslední desky „Serpents Unleashed“ a obecně nebyl set příliš průřezový, protože do hluboké minulosti si kapela sáhla vlastně až v přídavku při „Within My Blood“ z debutu z roku 2004. Do divočení pod muzikanty se zapojil i Korek a odbušili spolu s Žakynem celou tu jízdu přelomení přes hranu pódia. Já jsem se po vyfocení raději stáhnul kousek dozadu, kde byl navíc úplně parádní zvuk. Kapelu už jsem několikrát viděl, ale tady se mi jejich vystoupení líbilo moc, pokaždé mě rozparádili, ale zde, sice je to čerstvé, mám osobně pocit, že to bylo ve srovnání nejlepší. A ještě pro ilustraci vzájemné nálady, která tu panovala, jeden postřeh. Zmiňovaná bubenice Caryn z MORTALS vládla moshi, řádila... ta si to užívala na doraz.
Po boji sedíme nahoře u baru na lavicích, povalujeme se po zemi, kluci si dali ještě pivo, aby svlažili znojný ret, protože dole bylo fakt horko a já si srovnávám, co jsem prožil a obdivuji se kapelám, jak je možné, že tohle dokážou vydržet. Vězte, že tohle pražské vystoupení bylo poslední na turné, které čítalo dvacet osm koncertů během měsíce, proježděná celá Evropa i UK. Ale možná právě proto nám to všichni takhle nandali. Velký dík patří i Obscure, který tohle vše organizuje, ale mám pocit, že by si zasloužil větší diváckou podporu. Jenže lidi jsou dneska líní jít i za dobrou kulturou. Na druhou stranu člověk jede na muziku jako domů, protože málokdy se tu objeví nějaká neznámá tvář.
Setlist MORTALS:
1. 10 Years of Filth
2. Epochryphal Gloom
3. View from a Tower
4. The Summoning
Setlist GOATWHORE:
1. Poisonous Existence in Reawakening
2. In Deathless Tradition
3. An End to Nothing
4. FBS
5. Cold Earth Consumed in Dying Flesh
6. Alchemy of the Black Sun Cult
7. Collapse in Eternal Worth
8. Schadenfreude
9. Baring Teeth for Revolt
10. Apocalyptic Havok
Setlist SKELETONWITCH:
1. I Am of Death
2. From a Cloudlees
3. Burned from Bone
4. Upon Wings of Black
5. Chocke Upon Betrayal
6. Stand, Fight And Die
7. Beneath Dead Leaves
8. Serpents Unleashed
9. This Horrifying Force
10. Crushed Beyond Dust
11. Unending Everliving
12. Cleaver of Soul
13. Infernal Resurrection
14. Repulsive Salvation
15. Beyond the Permafrost
Přídavky:
16. Of Ash And Torment
17. Within My Blood
A že to byla mela, na to můžete vzít jed. Dívčí trio MORTALS jsem znal jen zběžně z poslechu jejich poslední desky „Cursed to See the Future“, která mě docela doma bavila, ale to, jak byla podaná na živo, to byla naprostá pecka. Tedy zazněly tu z ní vlastně jen tři skladby, plus nová věc „10 Years of Filt“ ze splitu s REPELLERS, která vše uváděla. Okamžitě ze mě veškerá únava spadla a já nevěděl, co mám dělat dřív, nechat se strhnout bravurně zvládnutou směskou sludge, deathu a chvílemi pro odlehčení tolik nezbytného punku, nebo se dívat na holky s jakou lehkostí, nadhledem a bez zbytečných gest rozsévají radost a neuvěřitelnou energii do zaplňujícího se sálu. Bavilo to všechny a s já nevěřícně kroutil hlavou, jak skvěle ty ženské hrají. Elizabeth Cline, ta zmíněná v kůži oděná, je skvělá kytaristka, naprosto bez problémů zvládající jak riffy, tak složité melodické a rytmické postupy. Lesley Wolfové by mohla basová kytara znít do sludge s nepatrně větší rezonancí, zato její hlas, to byla brutalita, hrdelní drsný vokál, ale zároveň i přinášející místy citlivější polohu, ovšem nic křehkého, jak kdyby vás vláčeli hrubým štěrkem a ostrými šponami vysypanou cestou. A absolutní bomba, to byla bubenice Caryn Havlik. Úsměvy na všechny stany, ztělesněná lehkost i drsná razance, technicky neskutečná. Pokud jsem psal o energii, která z holek úplně stříkala, tak z téhle dívenky úplně nejvíc, strhla všechny, i takového odpůrce pomaleji hrané muziky, jako je Žakyn. Po třetí skladbě „View from a Tower“ jsem měl strach, že vystoupení bude končit, přestože trvalo už skoro půl hodiny, ale MORTALS posílají do publika ještě jednu „The Summoning“, oproti desce je koncertní improvizace mnohem působivější, delší, pomalá tempa naléhavější a naopak změny k rychlejší rytmice razantnější. Za sebe hodnotím jejich set po skončení jako naprosto výtečný.
Polknu nealko pivo a jdu se ponořit do GOATWHORE, na něž jsem se hrozně moc těšil, Jejich muzika, přinášející hudební propojení deathu, thrashe i blacku, mě hodně baví a zdá se mi, že kapela tak nějak roste a přestože má za sedmnáct let existence na svém kontě šest desek, tak každá další mi přijde propracovanější a není to na úkor údernosti a působivosti. Tady svým setem dokázali skloubit hráčskou vyspělost a touhu, v dobrém slova smyslu, rozsekat vše, co se jim postaví do cesty. Čtveřice muzikantů v transu, charismatický zpěvák Ben Falgoust na hraně pódia v nepřetržitém kontaktu s lidmi, hrom v hrdle. Basák James Harvey drtící svůj nástroj v neskutečném rozkroku a mlátící palicí během celého hodinového vystoupení. Rytmicky výborný a velmi razantní bubeník Zack Simmons tluče deathmetalové naklepávačky, thrashové i pomalejší rytmy a dává to jakoby nic. A nakonec génius za kytarou Sammy Duet, zabiják, démon, šestačtyřicetiletý šílenec, jehož efektivní hraní a zároveň rozmanitá sólová činnost strhávala na sebe mimořádnou pozornost. GOATWHORE do svého setu vtěsnali deset skladeb převážně z novějších desek. Tu loňskou poslední otevírá „Poisonous Existence in Reawakening“, která také rozjela i koncert. V devastaci pokračovali dalším výborným songem „In Deathless Tradition“ z desky „Blood for the Master“, a když někdy v polovině setu zazněla „Collapse in Eternal Worth“ ze stejného alba, tak jsem byl na vrcholu blaha. Ďábelská nálož pak byla zakončena parádní rytmickou věcí „Apocalyptic Havok“ s neskutečně prodlouženým kytarovým sólem. Po skončení jsem poprosil zpěváka o společnou fotku, nejenže souhlasil, ale věnoval mi i setlist a nakonec jsem dostal i hodně bezprostřední zpocenou pusu.
V prostoru klubu, kde se hrálo, se značně oteplilo, vzduch se stává těžší a tak o pauze spěchám na chvíli ven na vzduch, druhé nealko, cigareta a zase dolů, abych nepřišel ani o kousek SKELETONWITCH. Letošní evropské tour s nimi absolvoval hostující zpěvák Andy Horn, v současnosti kmenový zpěvák BATTLEMASTER a hlavně do roku 2012 vokalista CANNABIS CORPSE. Jeho záskok za nějakým způsobem indisponovaného Chance Garneta byl ovšem zcela bez problémů. Než jsme na jejich vystoupení vyrazili, objevil jsem na netu jeden lákavý setlist, který obsahoval sedmnáct skladeb. Moc jsem tomu nevěřil, že by se toto mohlo strhnout i v Praze, ale publikem rozparáděná kapela ho vystřihla, jako z partesu. Hodně přes hodinu trvající koncert odsýpal, žádné zbytečné kecy, žádné prodlevy, v tlaku a hlavně, a to se znovu opakuji, s neskutečnou dávkou energie. Tvrdé, rychlé a hlavně melodické. Člověk si říká, že lepší harmonický a melodický postup už být nemůže, ale muzikanti vymyslí melodickou nadstavbu, nečekaný zvrat a mistrovský návrat do koncepce skladby, zkrátka jednotlivé věci se vyznačují u těchto pánů fakt dokonalou kompoziční skladatelskou stavbou. Hodně se hrálo z poslední desky „Serpents Unleashed“ a obecně nebyl set příliš průřezový, protože do hluboké minulosti si kapela sáhla vlastně až v přídavku při „Within My Blood“ z debutu z roku 2004. Do divočení pod muzikanty se zapojil i Korek a odbušili spolu s Žakynem celou tu jízdu přelomení přes hranu pódia. Já jsem se po vyfocení raději stáhnul kousek dozadu, kde byl navíc úplně parádní zvuk. Kapelu už jsem několikrát viděl, ale tady se mi jejich vystoupení líbilo moc, pokaždé mě rozparádili, ale zde, sice je to čerstvé, mám osobně pocit, že to bylo ve srovnání nejlepší. A ještě pro ilustraci vzájemné nálady, která tu panovala, jeden postřeh. Zmiňovaná bubenice Caryn z MORTALS vládla moshi, řádila... ta si to užívala na doraz.
Po boji sedíme nahoře u baru na lavicích, povalujeme se po zemi, kluci si dali ještě pivo, aby svlažili znojný ret, protože dole bylo fakt horko a já si srovnávám, co jsem prožil a obdivuji se kapelám, jak je možné, že tohle dokážou vydržet. Vězte, že tohle pražské vystoupení bylo poslední na turné, které čítalo dvacet osm koncertů během měsíce, proježděná celá Evropa i UK. Ale možná právě proto nám to všichni takhle nandali. Velký dík patří i Obscure, který tohle vše organizuje, ale mám pocit, že by si zasloužil větší diváckou podporu. Jenže lidi jsou dneska líní jít i za dobrou kulturou. Na druhou stranu člověk jede na muziku jako domů, protože málokdy se tu objeví nějaká neznámá tvář.
Setlist MORTALS:
1. 10 Years of Filth
2. Epochryphal Gloom
3. View from a Tower
4. The Summoning
Setlist GOATWHORE:
1. Poisonous Existence in Reawakening
2. In Deathless Tradition
3. An End to Nothing
4. FBS
5. Cold Earth Consumed in Dying Flesh
6. Alchemy of the Black Sun Cult
7. Collapse in Eternal Worth
8. Schadenfreude
9. Baring Teeth for Revolt
10. Apocalyptic Havok
Setlist SKELETONWITCH:
1. I Am of Death
2. From a Cloudlees
3. Burned from Bone
4. Upon Wings of Black
5. Chocke Upon Betrayal
6. Stand, Fight And Die
7. Beneath Dead Leaves
8. Serpents Unleashed
9. This Horrifying Force
10. Crushed Beyond Dust
11. Unending Everliving
12. Cleaver of Soul
13. Infernal Resurrection
14. Repulsive Salvation
15. Beyond the Permafrost
Přídavky:
16. Of Ash And Torment
17. Within My Blood
