Pražský osmihlavý klan s názvem CRUADALACH, který datuje svůj rozjezd na konec roku 2008, je opravdu velice aktivním tělesem. To, co jiní nestihnou ani za několik dekád své existence, zmákli tihle, vesměs Pražáci, za dobu jen o něco málo delší, než kdysi byla pověstná komunistická pětiletka. (úsměv) Neutuchající koncertní aktivita, mezi níž můžeme najít i spoustu úspěšných vystoupení v zahraničí (Německo, Polsko, Maďarsko…), je podporovaná i poměrně zajímavým přísunem studiových nahrávek. Já sám jsem kapelu poprvé zaregistroval na začátku roku 2011, kdy se jako příloha časopisu Pařát objevilo jejich EP „AGNI – Unveil What’s Burning Inside“, které pro mě bylo velice příjemným překvapením a potěšením. Vyjma tohoto materiálu má skupina na svém kontě ještě jedno demo ze svých úplných začátků a počínaje letošním rokem už i dvě oficiální alba. Právě díky velmi dobrému dojmu ze zmíněného EP a též plnometrážního debutu „Lead – Not Follow“ (vyšel ve stejném roce, jako „ípko“, jen o pár měsíců později) jsem si v redakčním seznamu došlých nahrávek ukázal na aktuální CD CRUADALACH „Rebel Against Me“, jež vyšlo v lednu letošního roku.
První, co mě po rozbalení zásilky od našeho milého šéfredaktora Johana (úsměv) zaujalo, byl obal, na němž si dali kapela i vydavatel, firma MetalGate, opravdu záležet. Deska sice nevyšla v dnes tolik populárním digipacku, ale ve formátu běžného CD, který je však navíc obohacený o lakované pouzdro, které, co si tak vzpomínám, na svých nosičích v minulosti z domácích kapel použil například TÖRR nebo DEBUSTROL. Zdařilý je pak i samotný booklet alba, v němž nalezneme veškeré podstatné informace, včetně kompletních anglických textů, které jsou navíc doplněné krátkou předmluvou. Po příjemném prolistování obalu (autorem je Martin Rytych) jsem se ještě před samotným poslechem CD rozhodl pročíst přiložený promolist, který však u mě vyvolal trochu rozpaky. Ty způsobila především stať, ve které se říká – cituji: „Nedivte se, pokud uslyšíte něco jiného, než byste čekali v nahrávkách typických pro žánr, a tak vám určitě neuniknou pasáže nabité silným groove, sborové refrény v hardcoreovém stylu a silné kontrasty mezi natřískanými klepačkami a epickými kompozicemi, zjemněnými akustickými nástroji.“ Takže to se asi můžu s původní hudební tváří kapely rozloučit, říkám si v duchu sám pro sebe.
A opravdu, po spuštění CD v mechanice se na mě sice stále valí CRUADALACH, ale přece jenom v trochu jiné podobě, než na jakou jsem byl z předchozích nahrávek zvyklý. Možná se mnou teď nebudete souhlasit, ale mně to prostě tak připadá, nemůžu si pomoct. Včetně závěrečné bonusové instrumentálky tvoří desku 11 skladeb, které v rozmezí let 2011 – 2014 stvořil zpěvák Jan „Radalf“ Vrobel a na jejichž natáčení se podílela docela slušná porce hostů, mezi nimiž můžeme nalézt třeba zpěvačky z polských PERCIVAL SCHUTTENBACH nebo muzikanty z České filharmonie a Českého národního symfonického orchestru. Po hudební stránce se prezentovaný materiál snad stále dá označit (alespoň jeho větší část) jako folk metal, i když se v něm objevuje i spousta jiných prvků, které bych v tomto žánru opravdu nečekal (viz. výše) a nejspíš ani nepotřeboval, jelikož to podle mě narušuje strukturu a celistvost skladeb. Texty jsou tentokráte kompletně v jazyce anglickém, jen občas se, zřejmě pro zpestření, objeví pár vět v češtině, konkrétně se jedná o songy „Earth Café“ a „Life – Worshipping Bastards“, což si myslím, že je ve srovnání s minulostí opravdu málo. Češtinu jsem měl v muzice CRUADALACH vždycky rád a je rozhodně škoda, že na novince není alespoň jedna věc kompletně v rodném jazyce. Malou výtku mám i ke zpěvu, především ke řvaným, křičeným pasážím, kde mi sem tam přijde, jako by snad byl Radalf u konce s dechem a vokál se z písně jakoby vytrácí.
Co můžu na „Rebel Against Me“ určitě kvitovat, je zvuk, protože z toho jsem na předchozích nosičích nebyl zrovna dvakrát unešený a rozhodně to byla jejich slabší stránka; tentokráte si myslím, že je výsledný sound muzice zcela odpovídající. Nahrávání probíhalo od dubna do září 2014 v brněnském studiu Indies (vyjma malé části partů zvěčněných v Hostivici u Prahy), pod dohledem Dušana Součka a Broňka Šmída, finální mix a mastering pak provedl druhý jmenovaný.
Jistou zajímavostí je, že deska vznikla i díky věrným fanouškům, respektive jejich finančním příspěvkům v průběhu crowdfundingové kampaně, což svědčí o tom, že si skupina i za relativně krátkou dobu svojí existence vybudovala velmi početnou a oddanou základnu svých příznivců.
Co ještě dodat závěrem? Ať už jsem si desku třeba pouštěl několikrát dokola nebo jsem ji naopak chvíli nechal uležet a po čase se do ní pustil znovu, tak ani jedním způsobem se mi nepodařilo se s kapelou tak úplně naladit na stejnou vlnu. V budoucnu se v diskografii CRUADALACH budu určitě vracet spíše k jejich starším titulům.
Seznam skladeb:
První, co mě po rozbalení zásilky od našeho milého šéfredaktora Johana (úsměv) zaujalo, byl obal, na němž si dali kapela i vydavatel, firma MetalGate, opravdu záležet. Deska sice nevyšla v dnes tolik populárním digipacku, ale ve formátu běžného CD, který je však navíc obohacený o lakované pouzdro, které, co si tak vzpomínám, na svých nosičích v minulosti z domácích kapel použil například TÖRR nebo DEBUSTROL. Zdařilý je pak i samotný booklet alba, v němž nalezneme veškeré podstatné informace, včetně kompletních anglických textů, které jsou navíc doplněné krátkou předmluvou. Po příjemném prolistování obalu (autorem je Martin Rytych) jsem se ještě před samotným poslechem CD rozhodl pročíst přiložený promolist, který však u mě vyvolal trochu rozpaky. Ty způsobila především stať, ve které se říká – cituji: „Nedivte se, pokud uslyšíte něco jiného, než byste čekali v nahrávkách typických pro žánr, a tak vám určitě neuniknou pasáže nabité silným groove, sborové refrény v hardcoreovém stylu a silné kontrasty mezi natřískanými klepačkami a epickými kompozicemi, zjemněnými akustickými nástroji.“ Takže to se asi můžu s původní hudební tváří kapely rozloučit, říkám si v duchu sám pro sebe.
A opravdu, po spuštění CD v mechanice se na mě sice stále valí CRUADALACH, ale přece jenom v trochu jiné podobě, než na jakou jsem byl z předchozích nahrávek zvyklý. Možná se mnou teď nebudete souhlasit, ale mně to prostě tak připadá, nemůžu si pomoct. Včetně závěrečné bonusové instrumentálky tvoří desku 11 skladeb, které v rozmezí let 2011 – 2014 stvořil zpěvák Jan „Radalf“ Vrobel a na jejichž natáčení se podílela docela slušná porce hostů, mezi nimiž můžeme nalézt třeba zpěvačky z polských PERCIVAL SCHUTTENBACH nebo muzikanty z České filharmonie a Českého národního symfonického orchestru. Po hudební stránce se prezentovaný materiál snad stále dá označit (alespoň jeho větší část) jako folk metal, i když se v něm objevuje i spousta jiných prvků, které bych v tomto žánru opravdu nečekal (viz. výše) a nejspíš ani nepotřeboval, jelikož to podle mě narušuje strukturu a celistvost skladeb. Texty jsou tentokráte kompletně v jazyce anglickém, jen občas se, zřejmě pro zpestření, objeví pár vět v češtině, konkrétně se jedná o songy „Earth Café“ a „Life – Worshipping Bastards“, což si myslím, že je ve srovnání s minulostí opravdu málo. Češtinu jsem měl v muzice CRUADALACH vždycky rád a je rozhodně škoda, že na novince není alespoň jedna věc kompletně v rodném jazyce. Malou výtku mám i ke zpěvu, především ke řvaným, křičeným pasážím, kde mi sem tam přijde, jako by snad byl Radalf u konce s dechem a vokál se z písně jakoby vytrácí.
Co můžu na „Rebel Against Me“ určitě kvitovat, je zvuk, protože z toho jsem na předchozích nosičích nebyl zrovna dvakrát unešený a rozhodně to byla jejich slabší stránka; tentokráte si myslím, že je výsledný sound muzice zcela odpovídající. Nahrávání probíhalo od dubna do září 2014 v brněnském studiu Indies (vyjma malé části partů zvěčněných v Hostivici u Prahy), pod dohledem Dušana Součka a Broňka Šmída, finální mix a mastering pak provedl druhý jmenovaný.
Jistou zajímavostí je, že deska vznikla i díky věrným fanouškům, respektive jejich finančním příspěvkům v průběhu crowdfundingové kampaně, což svědčí o tom, že si skupina i za relativně krátkou dobu svojí existence vybudovala velmi početnou a oddanou základnu svých příznivců.
Co ještě dodat závěrem? Ať už jsem si desku třeba pouštěl několikrát dokola nebo jsem ji naopak chvíli nechal uležet a po čase se do ní pustil znovu, tak ani jedním způsobem se mi nepodařilo se s kapelou tak úplně naladit na stejnou vlnu. V budoucnu se v diskografii CRUADALACH budu určitě vracet spíše k jejich starším titulům.
Seznam skladeb:
- Revolt Without A Name
- Shiva World Dance Party
- Stuff That Matters
- Earth Café
- Rebel Against Me
- Wolves At The Gate
- Life – Worshipping Bastards
- Satyros
- Karma To Burn
- The Astralnaut
- Ziemie Niczyje (bonus)
