Opatovy dojmy:
Druhý únorový víkend byl pro trio kapel ET MORIEMUR, SELF-HATRED a MALLEPHYR ve znamení dvou moravských štací pod záštitou Infernal Tour. Na pátek třináctého byl naplánován výlet na Hanou do tamní metropole Olomouc, následující den celkově cca 20člennou bandu (včetně pořadatelské party a umělců, kteří zpestřovali program) čekal přesun do Brna. Pro nás (MALLEPHYR) šlo o zatím nejdelší výlet za hraním a naše předcházející pocity mohu popsat jako „těšivost“.
Už na cestě do Olomouce, na níž jsme strávili celkem bezmála šest hodin, nás potkaly nepříjemnosti v podobě chvílemi takřka nehybné kolony způsobené nehodou. Ke klubu Mitril jsme se tedy dostali s menším zpožděním, na žádné vykecávání a pochlastávání tedy čas nebyl a šlo se rovnou na věc, jelikož jsme měli celý večer odstartovat.
Klub Mitril, to je totální underground, a přes počáteční lehké obavy jsme došli k tomu, že pro podobnou akci je to v podstatě vhodný plac. Nenachází se zde žádné pódium, nezvučilo se v podstatě také skoro nic. Už kolem osmé hodiny, na kterou byl plánován start akce, bylo v klubu pěkných pár desítek lidí, hrálo se nám tedy od počátku dobře, atmosféra byla příjemná a odezva taktéž. Undergroundový nádech koncertu mě vybičoval k nadměrnému užívání „UGH!!!!!“, prostě nešlo odolat, nezlobte se. (smích)
SELF-HATRED jsem důkladněji slyšel až v Brně, přeskočím proto rovnou k ET MORIEMUR. Kapela na sklonku loňského roku vydala počin „Ex Nihilo in Nihilum“, jež se pro mě stal absolutním topem 2014 na tuzemské scéně. Zničující atmosféru z desky dokázala pětice přenést i na „pódium“ a posilněn nějakým tím likérem jsem si vystoupení „užíval“, ač to zní ve spojitosti se skličujícími kompozicemi nepatřičně. Až funeral doomové pasáže jsou občas proříznuty ostřejšími a často nepředvídatelnými party, které udržují jakousi napjatou atmosféru po celý koncert. ET MORIEMUR mě jak v Olomouci, tak v Brně naprosto dostali a potvrdili pozici jedné z nejlepších kapel současnosti v České republice.
Po skončení akce jsme se vydali na blízkou ubytovnu, abychom načerpali alespoň nějaké síly na druhou štaci (což stejně moc nešlo vzhledem k nějaké motorové pile, která po celou noc řezala v našem pokoji – smích).
Jak to viděla Niviat:
Temný, dekadentní večírek pod taktovkou Infernalismus ArtGroup, zavítal 13. a 14. února na Moravu a to konkrétně do Olomouce a Brna. Spolu s kapelami jsme si mohli kulturní zážitek obohatit i o roztodivná umělecká vystoupení a výstavu působivých děl Sandra Dragoje.
Vzhledem k tomu, že někdy se prostě vyplatí dojet si za hudbou a skvělými lidmi kousek dál, neváhala jsem a nasedla v pátek na autobus směr Olomouc. Počasí se rozhodlo postavit do naprosté opozice proti pochmurnému stylu večera a tvářilo se téměř jarně. Po několika málo problémech při hledání Mitril clubu jsem přece jen trefila na místo určení, kde se již začali objevovat první příznivci tvrdé hudby.
Prostory jsou jako dělané pro tyto temno večírky, při níž se snoubí černota v duši propojená s hlubokým prožitkem, který přináší hudba. Po straně umístěné obrazy dodaly místu na dalším kouzelném rozměru. Prvními, kdo předvedli svůj um, byli MALLEPHYR z Rokycan, hrající black /death metal. Rozpoutalo se peklo a to doslova! Zvuk nebyl tak špatný, jak jsem se obávala, a podpora publika byla i takto z kraje hodně velká. To vybičovalo muzikanty k opravdu parádní show, z níž nejpozoruhodnější a nejvíc ďábelskou, předváděl Opat stojící za mikrofonem a třímající kytaru. Jeho výrazový prožitek a neskutečně procítěný vokál doplněný potřebným „UGHHH!!!“ mě naprosto poslal do kolen. (smích) Po první skladbě bylo jasné, že před námi stojí vyzrálí a talentovaní muzikanti, kteří dávají do své tvorby to nejlepší ze sebe. Black metalové sypačky na bicí střídaly pekelné kytarové riffy a vše do sebe naprosto zapadalo. Jedním z největších plusů je pak bubeník, který se tváří, jako by naprosto o nic nešlo a přitom si bubnuje v takovém tempu, že člověk nestačí koukat. Moje první živé setkání s jejich hudbou mě utvrdilo v názoru, že MALLEPHYR mají velký potenciál pohnout s vodami české undergroundové scény.
Příjemný večer pokračoval pod taktovku SELF-HATRED z Plzně hrajících doom/black metal, pro které to byl teprve druhý koncert před publikem. Ač má kapela ve svých řadách ostřílené muzikanty, byla tu znát poměrně značná nervozita. Ta nejspíš zapříčinila pár přešlapů, které však hravě vyvážila atmosféra a prožitek, který zprostředkovali všem přítomným. Melancholické a temné pasáže podpořené precizními vokály jsou kompozičně výborně postavené a stylově maličko odlišná skladba „Christmas“ je opravdová hudební lahůdka. SELF-HATRED ukazují, že doom metal má jako styl velký potenciál a nejen oni jsou důkazem, že tato hudba je koncepčně zajímavá a nemusí být nutně nudná i pro posluchače, kteří tento styl běžně nevyznávají.
Vrcholem večera a balzámem na duši se stalo vystoupení doom/death metalových ET MORIEMUR z Plzně. Po vydání úspěšného alba „Ex Nihilo In Nihilum“ potvrzují svým koncertním projevem, že jsou naprostou špičkou současné undergroundové scény a to nejen v rámci svého žánru. Depressive doomové pasáže jsou občas proloženy údernějšími party, které drží napětí a dokáží příjemně šokovat, když to člověk nejméně čeká. Fascinující je pak samotné procítění a prožívání hudby všech muzikantů, kteří se na těch několik desítek minut stanou jednou bytostí, prožívající společný úděl. Tento večer nebylo absolutně co vytknout, stačilo se jen nechat pohltit a naplno vychutnávat přesně odehrané tóny, které zněly sálem.
Olomouckou část tour zakončovali NIHILISTIC ATTEMPT z Uničova, hrající thrash/black metal; jako jediní tak reprezentovali Moravu. Za mikrofonem stála sličná zpěvačka, jejíž vokál by však uzemnil kdejakého muže. Našlapaná hudba se nesla sálem a tvořila kulisu pro všudypřítomné popíjení. Já se však musela vzdálit na čerstvý vzduch, který v těchto pozdních hodinách v klubu již zcela chyběl. Nakonec nás čekal hromadný odchod na ubytovnu, kde jsme hodlali načerpat síly na Brno.
Fotky: Oskar999
Celá galerie na Photomusic
Druhý únorový víkend byl pro trio kapel ET MORIEMUR, SELF-HATRED a MALLEPHYR ve znamení dvou moravských štací pod záštitou Infernal Tour. Na pátek třináctého byl naplánován výlet na Hanou do tamní metropole Olomouc, následující den celkově cca 20člennou bandu (včetně pořadatelské party a umělců, kteří zpestřovali program) čekal přesun do Brna. Pro nás (MALLEPHYR) šlo o zatím nejdelší výlet za hraním a naše předcházející pocity mohu popsat jako „těšivost“.
Už na cestě do Olomouce, na níž jsme strávili celkem bezmála šest hodin, nás potkaly nepříjemnosti v podobě chvílemi takřka nehybné kolony způsobené nehodou. Ke klubu Mitril jsme se tedy dostali s menším zpožděním, na žádné vykecávání a pochlastávání tedy čas nebyl a šlo se rovnou na věc, jelikož jsme měli celý večer odstartovat.
Klub Mitril, to je totální underground, a přes počáteční lehké obavy jsme došli k tomu, že pro podobnou akci je to v podstatě vhodný plac. Nenachází se zde žádné pódium, nezvučilo se v podstatě také skoro nic. Už kolem osmé hodiny, na kterou byl plánován start akce, bylo v klubu pěkných pár desítek lidí, hrálo se nám tedy od počátku dobře, atmosféra byla příjemná a odezva taktéž. Undergroundový nádech koncertu mě vybičoval k nadměrnému užívání „UGH!!!!!“, prostě nešlo odolat, nezlobte se. (smích)
SELF-HATRED jsem důkladněji slyšel až v Brně, přeskočím proto rovnou k ET MORIEMUR. Kapela na sklonku loňského roku vydala počin „Ex Nihilo in Nihilum“, jež se pro mě stal absolutním topem 2014 na tuzemské scéně. Zničující atmosféru z desky dokázala pětice přenést i na „pódium“ a posilněn nějakým tím likérem jsem si vystoupení „užíval“, ač to zní ve spojitosti se skličujícími kompozicemi nepatřičně. Až funeral doomové pasáže jsou občas proříznuty ostřejšími a často nepředvídatelnými party, které udržují jakousi napjatou atmosféru po celý koncert. ET MORIEMUR mě jak v Olomouci, tak v Brně naprosto dostali a potvrdili pozici jedné z nejlepších kapel současnosti v České republice.
Po skončení akce jsme se vydali na blízkou ubytovnu, abychom načerpali alespoň nějaké síly na druhou štaci (což stejně moc nešlo vzhledem k nějaké motorové pile, která po celou noc řezala v našem pokoji – smích).
Jak to viděla Niviat:
Temný, dekadentní večírek pod taktovkou Infernalismus ArtGroup, zavítal 13. a 14. února na Moravu a to konkrétně do Olomouce a Brna. Spolu s kapelami jsme si mohli kulturní zážitek obohatit i o roztodivná umělecká vystoupení a výstavu působivých děl Sandra Dragoje.
Vzhledem k tomu, že někdy se prostě vyplatí dojet si za hudbou a skvělými lidmi kousek dál, neváhala jsem a nasedla v pátek na autobus směr Olomouc. Počasí se rozhodlo postavit do naprosté opozice proti pochmurnému stylu večera a tvářilo se téměř jarně. Po několika málo problémech při hledání Mitril clubu jsem přece jen trefila na místo určení, kde se již začali objevovat první příznivci tvrdé hudby.
Prostory jsou jako dělané pro tyto temno večírky, při níž se snoubí černota v duši propojená s hlubokým prožitkem, který přináší hudba. Po straně umístěné obrazy dodaly místu na dalším kouzelném rozměru. Prvními, kdo předvedli svůj um, byli MALLEPHYR z Rokycan, hrající black /death metal. Rozpoutalo se peklo a to doslova! Zvuk nebyl tak špatný, jak jsem se obávala, a podpora publika byla i takto z kraje hodně velká. To vybičovalo muzikanty k opravdu parádní show, z níž nejpozoruhodnější a nejvíc ďábelskou, předváděl Opat stojící za mikrofonem a třímající kytaru. Jeho výrazový prožitek a neskutečně procítěný vokál doplněný potřebným „UGHHH!!!“ mě naprosto poslal do kolen. (smích) Po první skladbě bylo jasné, že před námi stojí vyzrálí a talentovaní muzikanti, kteří dávají do své tvorby to nejlepší ze sebe. Black metalové sypačky na bicí střídaly pekelné kytarové riffy a vše do sebe naprosto zapadalo. Jedním z největších plusů je pak bubeník, který se tváří, jako by naprosto o nic nešlo a přitom si bubnuje v takovém tempu, že člověk nestačí koukat. Moje první živé setkání s jejich hudbou mě utvrdilo v názoru, že MALLEPHYR mají velký potenciál pohnout s vodami české undergroundové scény.
Příjemný večer pokračoval pod taktovku SELF-HATRED z Plzně hrajících doom/black metal, pro které to byl teprve druhý koncert před publikem. Ač má kapela ve svých řadách ostřílené muzikanty, byla tu znát poměrně značná nervozita. Ta nejspíš zapříčinila pár přešlapů, které však hravě vyvážila atmosféra a prožitek, který zprostředkovali všem přítomným. Melancholické a temné pasáže podpořené precizními vokály jsou kompozičně výborně postavené a stylově maličko odlišná skladba „Christmas“ je opravdová hudební lahůdka. SELF-HATRED ukazují, že doom metal má jako styl velký potenciál a nejen oni jsou důkazem, že tato hudba je koncepčně zajímavá a nemusí být nutně nudná i pro posluchače, kteří tento styl běžně nevyznávají.
Vrcholem večera a balzámem na duši se stalo vystoupení doom/death metalových ET MORIEMUR z Plzně. Po vydání úspěšného alba „Ex Nihilo In Nihilum“ potvrzují svým koncertním projevem, že jsou naprostou špičkou současné undergroundové scény a to nejen v rámci svého žánru. Depressive doomové pasáže jsou občas proloženy údernějšími party, které drží napětí a dokáží příjemně šokovat, když to člověk nejméně čeká. Fascinující je pak samotné procítění a prožívání hudby všech muzikantů, kteří se na těch několik desítek minut stanou jednou bytostí, prožívající společný úděl. Tento večer nebylo absolutně co vytknout, stačilo se jen nechat pohltit a naplno vychutnávat přesně odehrané tóny, které zněly sálem.
Olomouckou část tour zakončovali NIHILISTIC ATTEMPT z Uničova, hrající thrash/black metal; jako jediní tak reprezentovali Moravu. Za mikrofonem stála sličná zpěvačka, jejíž vokál by však uzemnil kdejakého muže. Našlapaná hudba se nesla sálem a tvořila kulisu pro všudypřítomné popíjení. Já se však musela vzdálit na čerstvý vzduch, který v těchto pozdních hodinách v klubu již zcela chyběl. Nakonec nás čekal hromadný odchod na ubytovnu, kde jsme hodlali načerpat síly na Brno.
Fotky: Oskar999
Celá galerie na Photomusic
