První pohled na CD kapely OBSCURITY a přiložený info list ve mně žádný alarm nerozezněl, přišlo mi, že držím v ruce produkt nějaké undergroundové deathmetalové kapely, alespoň její název a logo k tomu sváděly. Při druhém pohledu jsem na přední straně obalu zaregistroval tlupu nějakých válečníků a kulaté štíty už mi nějaké drobné pochyby přinesly. Třetí pohled, tentokrát na seznam skladeb a národnost kapely, už ale nevěstil nic dobrého... Německo, texty v němčině... Když jsem CD poprvé zapnul, dostavil se pocit marnosti – německy nazpívaný viking (battle, melodic death) metal v té nejohranější podobě.
Při poslechu jsem se začetl do povídání o kapele a nahrávce a taky zjistil, že jde o partu letitou, která v roce 1998 debutovala demosnímkem a během dalších let vydala další demo, vlastním nákladem debut, dvě řadová alba u vcelku známých labelů (Twillight Betrieb, Massacre), až zakotvila u Trollzorn, u nichž vydala po třech předchozích i sedmé album „Vintar“, což je umělé slovo, jež vzniklo složením skandinávského slova vinter a starého germánského wintar, přičemž obě znamenají zimu. „Vintar“ je podle všeho koncepčním albem, příběhem, na jehož konci zakládají přeživší novou „Germanic alianci“. Vydavatel také tvrdí, že OBSCURITY se vyhýbají žánrovým stereotypům a obejdou se bez ženských zpěvů, flétny, pijáckých songů... že prostě hrají autentický viking metal.
Jenže o autentickém viking metalu můžeme diskutovat hodiny a stejně si každý představí něco jiného. Já za typický viking metal považuji BATHORY a jejich klenoty „Hammerheart“ resp. „Twilight of the Gods“, mám rád i řadu potemnělých kapel, které s vikinskými odkazy pracují, ale nebaví mě to, co jsem naznačil už v úvodu – rádoby silácká muzika, často typicky kolovrátkového střihu. Možná mi znalci žánru omlátí následující slova o hlavu, ale mě „Vintar“ připomíná poslední nahrávku AMON AMARTH, o které si nemyslím nic pěkného. Němci se pravda snaží a jakous takous barevnost, takže skladby nelze šmahem označit jako vejce, jež se navzájem podobají jedno druhému, na druhou stranu ve mně po poslechu alba nezůstává vůbec nic. Přispívá k tomu i protivný německý jazyk textů, i nepříliš invence ve skladbách. Nemám se prostě čeho chytit; něčeho, z čehož by dýchla ona proklamovaná severská atmosféra. Všechno jen tak sviští okolo, jedna melodie střídá druhou, zpěvák se snaží o pestrý rejstřík (alespoň něco, co kvituju s povděkem), ale po čtyřech rotacích odkládám CD stranou s tím, že v budoucnu už se v mém přehrávači nejspíš neohřeje...
Kdybych měl „Vintar“ zhodnotit jednou větou, zněla by: Typicky německá nahrávka pro typické německé publikum.
Seznam skladeb:
Čas: 49:35
Sestava:
www.obscurity-online.de
www.facebook.com/pages/obscurity
www.trollzorn.de
Při poslechu jsem se začetl do povídání o kapele a nahrávce a taky zjistil, že jde o partu letitou, která v roce 1998 debutovala demosnímkem a během dalších let vydala další demo, vlastním nákladem debut, dvě řadová alba u vcelku známých labelů (Twillight Betrieb, Massacre), až zakotvila u Trollzorn, u nichž vydala po třech předchozích i sedmé album „Vintar“, což je umělé slovo, jež vzniklo složením skandinávského slova vinter a starého germánského wintar, přičemž obě znamenají zimu. „Vintar“ je podle všeho koncepčním albem, příběhem, na jehož konci zakládají přeživší novou „Germanic alianci“. Vydavatel také tvrdí, že OBSCURITY se vyhýbají žánrovým stereotypům a obejdou se bez ženských zpěvů, flétny, pijáckých songů... že prostě hrají autentický viking metal.
Jenže o autentickém viking metalu můžeme diskutovat hodiny a stejně si každý představí něco jiného. Já za typický viking metal považuji BATHORY a jejich klenoty „Hammerheart“ resp. „Twilight of the Gods“, mám rád i řadu potemnělých kapel, které s vikinskými odkazy pracují, ale nebaví mě to, co jsem naznačil už v úvodu – rádoby silácká muzika, často typicky kolovrátkového střihu. Možná mi znalci žánru omlátí následující slova o hlavu, ale mě „Vintar“ připomíná poslední nahrávku AMON AMARTH, o které si nemyslím nic pěkného. Němci se pravda snaží a jakous takous barevnost, takže skladby nelze šmahem označit jako vejce, jež se navzájem podobají jedno druhému, na druhou stranu ve mně po poslechu alba nezůstává vůbec nic. Přispívá k tomu i protivný německý jazyk textů, i nepříliš invence ve skladbách. Nemám se prostě čeho chytit; něčeho, z čehož by dýchla ona proklamovaná severská atmosféra. Všechno jen tak sviští okolo, jedna melodie střídá druhou, zpěvák se snaží o pestrý rejstřík (alespoň něco, co kvituju s povděkem), ale po čtyřech rotacích odkládám CD stranou s tím, že v budoucnu už se v mém přehrávači nejspíš neohřeje...
Kdybych měl „Vintar“ zhodnotit jednou větou, zněla by: Typicky německá nahrávka pro typické německé publikum.
Seznam skladeb:
- Schicksal der Götter
- Naglfar
- Nebelvelt
- Wodanheim
- Alter Feind
- Vintar
- Dominium
- Alte Zeichen
- Sieg oder Niedergang
- Feld der Ehre
- Legiones Montium
Čas: 49:35
Sestava:
- Agalaz – vocals
- Dornaz – guitars
- Cortez – kytara
- Arganar – basa
- Ziu – bicí
www.obscurity-online.de
www.facebook.com/pages/obscurity
www.trollzorn.de
