Pohled první: Štěpán
Zhruba před dvěma lety vyšla deska, která mě tehdy zaujala pro svou jednoznačnou oddanost takovým vzorům, jako byli DEATH, PESTILENCE, ... Mám na mysli počin „Beyond the Flesh“ Kaliforňanů SKELETAL REMAINS. A ve chvíli, když jsem se dozvěděl, že se na svém evropském turné zastaví taky v Praze, náplň pondělního večera byla jasná. Obsadit auto z Písku, žádný problém. Cesta, přestože meteorologové slibovali sněžení, suchá, zase jim to nevyšlo. Vopice vyhřátá, známí v hojném počtu, pivo dobré, může to začít.
Kapelu MORFIN jsem doposud vůbec neregistroval, ale po orientačním poslechu mi bylo jasné, že to bude asi hodně dobré. Stará škola, Kalifornie, rasa širokých lícních kostí, havraní vlas, rozpláclý nos, zkrátka latinskoamerický původ. A když se těsně po osmé do toho tato čtveřice opřela, tak jsem byl v ten moment, nikoli překvapen, ale úplně omráčen energií, která z nich vytryskla. Tihle lidé to mají v sobě, rytmus, údernost, melodické postupy, prostě schopnost jednoduše, bez nějakých příkras a komplikací muzikou opájet sebe i posluchače. Vystoupení tímto vším oplývalo a přihlédneme-li k vynikajícímu zvuku, byl tu set, který zdaleka předčil má očekávání. MORFIN okamžitě ohromili úvodní skladbou „Nightmare“ z dema „Crystal Darkness“, mimochodem stejnojmenná píseň, která pak také zazněla, to byla pecka. Zbylých pět pak bylo vybráno z loňské desky „Inoculation“ a vyžádaný přídavek jasně ukázal, kdo je ideový vzor, „Left To Die“ od DEATH. Na vystoupení se mi moc líbila taková neupjatost, volnost a všeobecná radost z hraní, dále nezbytný kus punku a undergroundu a zároveň tvrdost. V klubu zněli lépe něž z desky, ale to je dáno taky atmosférou.
Po pauze vyplněné přestavbou bicích a docela dlouhým zvučením nastupují na pódium HEAVING EARTH. Nehledě na zvukové problémy, zejména Žlababův vokál byl pro zvukaře zpočátku tvrdý oříšek, se mi vystoupení zdaleka nelíbilo tolik, jako loni před DECEASED. Tentokrát mi vadilo, jak složitě se kapela vyjadřuje. Po té přímočaré rubanici od MORFIN jsem nemohl překousnout zřetelnou komplikovanost projevu. Tady jakoby mělo dojít ke spojení pří subjektů; bicích, kytar a zpěvu, jejichž souznění mi tedy dvakrát sourodé nepřišlo. Snad mi pánové prominou, ale ač jsem se snažil poslouchat hodně pozorně, mnohdy jsem hudbu nechápal. Vždycky chvíle dobrá a pak rytmický nebo riffový zvrat, který mi vadil nebo přinejmenším rušil a nezapadal to kompozice. Osobní pocit byl takový, že se sice jedná o kvintet bezesporu vyspělých muzikantů, ale tentokrát jsem uspokojení necítil.
SKELETAL REMAINS si se zvukem velké starosti nedělali a přesto od začátku bylo vše čitelné, úderné a drtivé. Skladby namíchané ze zmíněné desky z roku 2012 a věci z avizované nové nahrávky přinesly další neobyčejný zážitek. Kapele chybí kmenový bubeník, což je příčina průtahů kolem vydání nové desky. Evropské turné absolvují s půjčeným bubeníkem, ale to nikterak neubralo na intenzitě hudebního působení. Syrový, drsný, hrubozrnný a hlavně starobou prolezlý projev symbiózy death a thrash metalu mě úplně atomizoval. Nechci tu vyvyšovat jednotlivé členy kapely, protože tu šlo hlavně o komplexnost působení, nicméně když Chris Monroy propojil technicky složité kytarové sólo ve skladbě „Euphoric bloodfeast“ s rytmicky odlišným vokálním partem, nevěřil jsem vlastním uším a vůbec jsem nechápal, jak tohle může někdo zvládnout. Skvělé a náležitě oceněné i nadšenými projevy rozvášněného publika.
Předpověď počasí se naplnila, sněží hustě a cesta prázdnou dálnicí je vyčerpávající. Při dálkových světlech je to hotový Star Trek, ale po druhé jsem v pořádku doma, zničený, napůl slepý, ale nadmíru spokojený a naplněný úžasnými dojmy.
Pohled druhý: Peťan
Death metalové hody nebraly konce ani v posledním lednovém týdnu, když si v pondělí daly v Praze dostavení dvě americké kapely zastupující mladou vlnu smrtícího kovu. Kalifornští SKELETAL REMAINS si za čtyři roky existence udělali dobré jméno mezi death metalovými maniaky včetně mě, a tak jsem do Modré Vopice přicházel natěšeně na půl osmou. Hned před klubem potkávám své kamarády z Písku, uvnitř klubu pak další dobře známé tváře. Tak nějak mám pocit, že se na koncertech schází pořád stejná sestava srdcařů, nových tváří není moc, ale za každou buďme rádi (úsměv). Ve Vopici je to klasika – super obsluha, dobrý pivko, pohodová atmosféra. Před osmou se klub velmi slušně zaplňuje a výsledkem je pěkná návštěva, která určitě přesáhla stovku platících. Při pondělku, undergroundu a počasí na hovno je to slušné skóre.
Krátce před osmou hodinou se přichystali taktéž kalifornští death metalisté MORFIN, kteří brázdí Evropu společně se SKELETAL REMAINS. A že nehrají pouze druhé „housle“, dokázali hned na začátku (trochu horší zvuk, který se po chvíli srovnal), když začali sypat jednu vypalovačku za druhou. Okamžitě jsem si vybavil legendu legend DEATH, které MORFIN asi nejvíce evokovali. Výborné instrumentální výkony celé kapely – především pak střídající se kytarová sóla. Radost poslouchat, tento death metal mi jde přesně na ruku. Čtveřice svůj set nijak neprotahovala a nasázela sedm kousků ze své zatím jediné desky „Inoculation“ a také z demáče „Crystal Darkness“. MORFIN se po půlhodině loučili, ale my študovaní Jihočeši jsme dobře věděli, že tahle parta hraje i cover „Left to Die“ od DEATH (smích). A tak jim Štěpán jednoduše přikázal, ať ho zahrají (smích). Stalo se a MORFIN se rozloučili precizně zahraným coverem, který pokud ten večer v klubu někdo neznal, neměl na této akci co dělat. Výborný set!
Intermezzo mezi dvěma americkými celky vytvořili domácí HEAVING EARTH. Asi nemá smysl tuhle partu představovat. Pánové mají venku nové album a tak samozřejmě vytáhli na svět i několik novotou vonících kousků. Žel tentokrát mi to přišlo dost chaotické a jednotlivé nástroje mi splývaly do jednoho hlukového válce, ze kterého jako vždy vyčníval nezastavitelnej Žlába. Ten kluk je nezmar a čekám, kdy si jednou ukroutí hlavu (úsměv). HEAVING EARTH jsou páni muzikanti, jen to není úplně moje nejoblíbenější odnož death metalu a tak snad příště budu na jejich brutální jízdu lépe naladěn.
S lehkým zpožděním začali hrát SKELETAL REMAINS, ale to, co přišlo, muselo nadchnout úplně každého staromilce a milovníka raných PESTILENCE, DEATH nebo OBITUARY. Pradávný a chorobný death metal jako vylouplý z druhé poloviny osmdesátých let. Ta nejryzejší a nejsyrovější podoba jaká existuje. Old school death metal s prvky thrash metalu s námi od začátku zametl a kotel začal se snědou čtveřicí naplno spolupracovat. Se SKELETAL REMAINS jsem se propadl časem a nechal se unášet naprostou klasikou. Skladby „Homicidal Pulchritude“, „Sub-Zero Termination“, „Extirpated Vitality“, „Anthropophagy“ z výborné LP „Beyond the Flesh“ mě naprosto semlely. K tomu pánové přidali několik skladeb z připravovaného alba, které už doufám brzy vyjde. Naprostá death metalová mašinérie, která byla plná pestrých skladeb, kytarových sól a dřevních bicích (na turné je s kapelou náhradní bicman). S Žakynem používáme „odborný termín brambory“ a ten tady byl na místě (úsměv). SKELETAL REMAINS ovládli pondělní večer a já doufám, že k nám tahle parta znovu brzy přijede. Takhle to dopadá, když hrají srdcaři, přijdou srdcaři a pořádají srdcaři. Díky za skvělý večer!
Fotky: Ignor
Zhruba před dvěma lety vyšla deska, která mě tehdy zaujala pro svou jednoznačnou oddanost takovým vzorům, jako byli DEATH, PESTILENCE, ... Mám na mysli počin „Beyond the Flesh“ Kaliforňanů SKELETAL REMAINS. A ve chvíli, když jsem se dozvěděl, že se na svém evropském turné zastaví taky v Praze, náplň pondělního večera byla jasná. Obsadit auto z Písku, žádný problém. Cesta, přestože meteorologové slibovali sněžení, suchá, zase jim to nevyšlo. Vopice vyhřátá, známí v hojném počtu, pivo dobré, může to začít.
Kapelu MORFIN jsem doposud vůbec neregistroval, ale po orientačním poslechu mi bylo jasné, že to bude asi hodně dobré. Stará škola, Kalifornie, rasa širokých lícních kostí, havraní vlas, rozpláclý nos, zkrátka latinskoamerický původ. A když se těsně po osmé do toho tato čtveřice opřela, tak jsem byl v ten moment, nikoli překvapen, ale úplně omráčen energií, která z nich vytryskla. Tihle lidé to mají v sobě, rytmus, údernost, melodické postupy, prostě schopnost jednoduše, bez nějakých příkras a komplikací muzikou opájet sebe i posluchače. Vystoupení tímto vším oplývalo a přihlédneme-li k vynikajícímu zvuku, byl tu set, který zdaleka předčil má očekávání. MORFIN okamžitě ohromili úvodní skladbou „Nightmare“ z dema „Crystal Darkness“, mimochodem stejnojmenná píseň, která pak také zazněla, to byla pecka. Zbylých pět pak bylo vybráno z loňské desky „Inoculation“ a vyžádaný přídavek jasně ukázal, kdo je ideový vzor, „Left To Die“ od DEATH. Na vystoupení se mi moc líbila taková neupjatost, volnost a všeobecná radost z hraní, dále nezbytný kus punku a undergroundu a zároveň tvrdost. V klubu zněli lépe něž z desky, ale to je dáno taky atmosférou.
Po pauze vyplněné přestavbou bicích a docela dlouhým zvučením nastupují na pódium HEAVING EARTH. Nehledě na zvukové problémy, zejména Žlababův vokál byl pro zvukaře zpočátku tvrdý oříšek, se mi vystoupení zdaleka nelíbilo tolik, jako loni před DECEASED. Tentokrát mi vadilo, jak složitě se kapela vyjadřuje. Po té přímočaré rubanici od MORFIN jsem nemohl překousnout zřetelnou komplikovanost projevu. Tady jakoby mělo dojít ke spojení pří subjektů; bicích, kytar a zpěvu, jejichž souznění mi tedy dvakrát sourodé nepřišlo. Snad mi pánové prominou, ale ač jsem se snažil poslouchat hodně pozorně, mnohdy jsem hudbu nechápal. Vždycky chvíle dobrá a pak rytmický nebo riffový zvrat, který mi vadil nebo přinejmenším rušil a nezapadal to kompozice. Osobní pocit byl takový, že se sice jedná o kvintet bezesporu vyspělých muzikantů, ale tentokrát jsem uspokojení necítil.
SKELETAL REMAINS si se zvukem velké starosti nedělali a přesto od začátku bylo vše čitelné, úderné a drtivé. Skladby namíchané ze zmíněné desky z roku 2012 a věci z avizované nové nahrávky přinesly další neobyčejný zážitek. Kapele chybí kmenový bubeník, což je příčina průtahů kolem vydání nové desky. Evropské turné absolvují s půjčeným bubeníkem, ale to nikterak neubralo na intenzitě hudebního působení. Syrový, drsný, hrubozrnný a hlavně starobou prolezlý projev symbiózy death a thrash metalu mě úplně atomizoval. Nechci tu vyvyšovat jednotlivé členy kapely, protože tu šlo hlavně o komplexnost působení, nicméně když Chris Monroy propojil technicky složité kytarové sólo ve skladbě „Euphoric bloodfeast“ s rytmicky odlišným vokálním partem, nevěřil jsem vlastním uším a vůbec jsem nechápal, jak tohle může někdo zvládnout. Skvělé a náležitě oceněné i nadšenými projevy rozvášněného publika.
Předpověď počasí se naplnila, sněží hustě a cesta prázdnou dálnicí je vyčerpávající. Při dálkových světlech je to hotový Star Trek, ale po druhé jsem v pořádku doma, zničený, napůl slepý, ale nadmíru spokojený a naplněný úžasnými dojmy.
Pohled druhý: Peťan
Death metalové hody nebraly konce ani v posledním lednovém týdnu, když si v pondělí daly v Praze dostavení dvě americké kapely zastupující mladou vlnu smrtícího kovu. Kalifornští SKELETAL REMAINS si za čtyři roky existence udělali dobré jméno mezi death metalovými maniaky včetně mě, a tak jsem do Modré Vopice přicházel natěšeně na půl osmou. Hned před klubem potkávám své kamarády z Písku, uvnitř klubu pak další dobře známé tváře. Tak nějak mám pocit, že se na koncertech schází pořád stejná sestava srdcařů, nových tváří není moc, ale za každou buďme rádi (úsměv). Ve Vopici je to klasika – super obsluha, dobrý pivko, pohodová atmosféra. Před osmou se klub velmi slušně zaplňuje a výsledkem je pěkná návštěva, která určitě přesáhla stovku platících. Při pondělku, undergroundu a počasí na hovno je to slušné skóre.
Krátce před osmou hodinou se přichystali taktéž kalifornští death metalisté MORFIN, kteří brázdí Evropu společně se SKELETAL REMAINS. A že nehrají pouze druhé „housle“, dokázali hned na začátku (trochu horší zvuk, který se po chvíli srovnal), když začali sypat jednu vypalovačku za druhou. Okamžitě jsem si vybavil legendu legend DEATH, které MORFIN asi nejvíce evokovali. Výborné instrumentální výkony celé kapely – především pak střídající se kytarová sóla. Radost poslouchat, tento death metal mi jde přesně na ruku. Čtveřice svůj set nijak neprotahovala a nasázela sedm kousků ze své zatím jediné desky „Inoculation“ a také z demáče „Crystal Darkness“. MORFIN se po půlhodině loučili, ale my študovaní Jihočeši jsme dobře věděli, že tahle parta hraje i cover „Left to Die“ od DEATH (smích). A tak jim Štěpán jednoduše přikázal, ať ho zahrají (smích). Stalo se a MORFIN se rozloučili precizně zahraným coverem, který pokud ten večer v klubu někdo neznal, neměl na této akci co dělat. Výborný set!
Intermezzo mezi dvěma americkými celky vytvořili domácí HEAVING EARTH. Asi nemá smysl tuhle partu představovat. Pánové mají venku nové album a tak samozřejmě vytáhli na svět i několik novotou vonících kousků. Žel tentokrát mi to přišlo dost chaotické a jednotlivé nástroje mi splývaly do jednoho hlukového válce, ze kterého jako vždy vyčníval nezastavitelnej Žlába. Ten kluk je nezmar a čekám, kdy si jednou ukroutí hlavu (úsměv). HEAVING EARTH jsou páni muzikanti, jen to není úplně moje nejoblíbenější odnož death metalu a tak snad příště budu na jejich brutální jízdu lépe naladěn.
S lehkým zpožděním začali hrát SKELETAL REMAINS, ale to, co přišlo, muselo nadchnout úplně každého staromilce a milovníka raných PESTILENCE, DEATH nebo OBITUARY. Pradávný a chorobný death metal jako vylouplý z druhé poloviny osmdesátých let. Ta nejryzejší a nejsyrovější podoba jaká existuje. Old school death metal s prvky thrash metalu s námi od začátku zametl a kotel začal se snědou čtveřicí naplno spolupracovat. Se SKELETAL REMAINS jsem se propadl časem a nechal se unášet naprostou klasikou. Skladby „Homicidal Pulchritude“, „Sub-Zero Termination“, „Extirpated Vitality“, „Anthropophagy“ z výborné LP „Beyond the Flesh“ mě naprosto semlely. K tomu pánové přidali několik skladeb z připravovaného alba, které už doufám brzy vyjde. Naprostá death metalová mašinérie, která byla plná pestrých skladeb, kytarových sól a dřevních bicích (na turné je s kapelou náhradní bicman). S Žakynem používáme „odborný termín brambory“ a ten tady byl na místě (úsměv). SKELETAL REMAINS ovládli pondělní večer a já doufám, že k nám tahle parta znovu brzy přijede. Takhle to dopadá, když hrají srdcaři, přijdou srdcaři a pořádají srdcaři. Díky za skvělý večer!
Fotky: Ignor
