MASS IDOLATRY – Impure

Francouzští death grindeři letos nabouchali svoji první desku. Je plná špíny, klasických postupů a uštěkaného zpěváka. Osmnáct songů, napěchovaných do 32 minut, uteče vždy jako voda. Abych pravdu řekl, tak i když jsem se snažil sebevíc, ani po delší době jsem nebyl schopen rozlišit jednotlivé skladby od sebe. Sem tam sice vyleze nad povrch nějaký ten zajímavější motiv, ale ten se ihned ztratí po několika okamžicích v dalším chaosu. Muzika je zde taková obyčejná. Je to sice nářez, který by mi měl dle všech předpokladů vyhovovat, ale nějak si nedovedu představit, že se budu k téhle desce ještě někdy vracet. Pokud ale kapela bude vystupovat někde poblíž, rád se koncertu zúčastním, naživo to musí být asi masakr. V klidu domova je ale „Impure“ poměrně nezáživné.

Dlouho jsem přemýšlel, k jaké slavné kapele by se dala tvorba MASS IDOLATRY přirovnat. Napadají mě snad CARCASS, DYING FETUS, THE ROTTED a určitých momentech snad NAPALM DEATH. Ze všech zmíněných Francouzi čerpají, extrahují z nich a předkládají nám to s nadšením. Bohužel, některé pasáže jsou natolik průměrné a obyčejné, že jsem měl sto chutí je přeskakovat. Mně ani tak nevadí, že je to „totální bordel“, ale i ten by měl mít nějaký řád, nápad, motiv, kterého bych se mohl chytit. Postrádám nějaký bod, myšlenku. Něco, co by tuhle partu šílenců odlišilo od ostatních. Hraje se tady sice s „punkovým přístupem“, ale té rebelie je nějak málo. Samozřejmě, jedná se o prvotinu, ale i tak nemohu před některými věcmi mhouřit oči. Třeba vokál, ten je tak monotónní, že je mi po polovině desky až protivný.

Zvuk je vcelku dobrý, na podobně hranou muziku příjemně čitelný a je vidět, že si kapela dala záležet. Horší je to s obalem, ten obrázek je zkrátka nezajímavý. Je na něm snad nějaká skulptura, zahalená do zelených provazců. Nevím, možná se někomu z vás bude líbit, ale se mnou nedělá vůbec nic. A moc dobře vím, že si ho nebudu za půl roku pamatovat. To samé musím s politováním prohlásit i o hudbě. Jsem pro každou špatnost, rád se přehrabuji v nejšpinavějším undergroundu, ale tady toho pro mě moc není. Mně ani tak nevadí, že jsou některé nápady už tisíckrát znovu omílané dokola, ale celkový pocit z desky je v podstatě nijaký. Zkrátka, „Impure“ se mnou nedělá vůbec nic. Proplouvá kolem mě a z hi-fi věže zní jen kulisa, která je pro mě jako nepropustný blok, hluková stěna, chaos a zmatek.

U podobných desek mívám pořád problém s tím, nasázet nějaké body. Na jednu stranu si říkám, že i když mě je podobná hudba spíš protivná, tak určitě existují zástupy fanoušků, kteří budou tvrdit pravý opak. Nějaké číslo tam ale dolů napsat musím a tak volím lehký nadprůměr. V kontextu ostatních CD, zaslaných na recenzi se pořád hraje alespoň se zápalem pro věc, s určitým nadšením a nic netahá za uši. Já moc dobře vím, že v dnešní době absolutní nadprodukce je to trestuhodně málo, ale účelem recenze je spíš „dát o kapele vědět“, než si tady honit „kritikovo“ triko. Verdikt je tedy jasný. Jedná se o desku, která mě vlastně vůbec neoslovila. Na druhou stranu plně chápu, že se někdo zúčastní koncertu v zaplivaném francouzském klubu a bude mi tvrdit pravý opak. Jestli tedy máte rádi death metal pořádně protkaný grindem, třeba se vám budou MASS IDOLATRY líbit. Budiž vám přáno, já zůstanu raději bokem a počkám si, co předvedou příště.

Seznam skladeb:

1. Dragged
2. Locked in a cage
3. Economy domine
4. Shadows
5. Stoned edge of society
6. Desire
7. Unleashed
8. Turning sun
9. Pororoca
10. Signs of tragedy
11. Empire
12. 900 days
13. Corrosion of personality
14. Neck choke
15. Impure
16. Anesthetized
17. Bound to isolation
18. Insect brain

Čas: 32:14

Sestava:

• Alessandro - kytara
• Alioscia - basa
• Lorenzo - zpěv
• Marco - bicí

https://massidolatry.bandcamp.com/album/impure
https://www.facebook.com/MassIdolatryofficial