STARÉ PUŠKY – Stálo to za to

Kapelu STARÉ PUŠKY, jak už ostatně sám název tak trochu napovídá, tvoří ostřílení harcovníci, kteří již před vznikem tohoto souboru zanechali docela výraznou stopu na domácí scéně díky svému působení ve skupinách DEGRADACE, PROTI SMĚRU nebo NAARDEN. Jednoho dne se rozhodli vytvořit společně něco nového, a tak tu máme vcelku ojedinělou, originální partu, která je jednoznačným osvěžením naší undergroundové scény. Prvotní zmínka o PUŠKÁCH pochází už někdy z roku 2005, ovšem opravdu něco dít se začalo až na přelomu let 2009/2010, kdy se kluci pustili do práce na svém debutovém albu, jemuž dali název „Sladkých jedenáct“ (2010). V březnu letošního roku pak přišli s následovníkem prvotiny, kterého pojmenovali „Stálo to za to“.

CD přináší dohromady 13 songů, jenž jsou hudebně poměrně složitě zařaditelné, jedná se o velice umně namíchanou příjemnou směs několika stylů, mezi nimiž bych rozhodně jmenoval punk, rock'n'roll, rock, ale nebojím se zmínit ani pop nebo country. V případě punku se ovšem nejedná, jak bychom se mylně mohli domnívat, o jeho syrovou, rozjuchanou, rychlou verzi, ale spíše je zde obsažený v náladách jednotlivých melodií a při poslechu se místy, i jakoby nenápadně, vznáší vzduchem. Nedílnou součástí muziky je zařazení saxofonu, který se své úlohy zhostil s naprostou bravurou (spíše tedy jeho obsluha /úsměv/) a písním dodává správnou atmosféru a vlastně i díky němu jsem v úvodu tohoto odstavce zmínil pojem rock'n'roll. Zajímavým zpestřením je i použití dalších nástrojů - piana, harmoniky nebo banja, které sice zdaleka nedostávají takový prostor, jako saxofon, ale přichází ve správnou chvíli a jsou sympatickým hudebním osvěžením. Celkově bych řekl, že veškerý prezentovaný materiál působí i přes zmíněnou stylovou pestrost velice celistvým a příjemným dojmem, k čemuž přispívají i texty, jejichž náměty jsou povětšinou různé životní situace, které může v podstatě prožít kdokoliv z nás. Ke svým osobním favoritům na této desce pak řadím písně „Tvé místo“, „Stálo to za to“ a „Holka s papírovou krabicí“.

CD vychází jako jednoduchý lakovaný digipack bez bookletu, jehož design je vyvedený ve velmi pěkném retro stylu, do něhož se výborně hodí i logo PUŠEK, imitující znak vydavatelství Supraphon. A aby to retro bylo dokonalé, je seznam skladeb rozdělený na stranu A a B a navíc při poslechu můžete zaregistrovat i klasické vinylové praskání. Až potud jsem s obalem prakticky spokojený, ovšem, co se týče jeho informačního obsahu, tak je to naprostá mizérie, jelikož vyjma obsazení kapely, jejích webovek, adresy na vydavatele Cecka a netradiční děkovačky na „zdi“, zde nenalezneme naprosto žádné další údaje týkající se vzniku této placky. I přes tento docela závažný nedostatek dávám osm a půl bodu, protože hudební materiál si to určitě zaslouží.