V sálu Restaurace Pod Kopcem se v pátek uskutečnil již osmý ročník akce zvané Crucifixion fest. Poprvé na něm vystoupila zahraniční banda, a to BEYOND MORTALITY ze Švédska, která se představila po boku tuzemských PASSION FOR SORROW a UNBORN také v Brně a Praze. Trojice byla doplněna o duo kapel z kraje Plzeňského – MORUS a DEMASHED.
Pátek devatenáctého čítal hned několik metalových akcí v Plzni a Crucifixion fest na to, co se týče návštěvnosti, doplatil. Na Božkov dorazila asi třicítka platících, což se v poměrně velkém prostoru, jaký sál Pod Kopcem nabízí, snadno ztratí.
S neduhem v podobě malé návštěvy se nedalo nic dělat, pořadatelé propagaci rozhodně nezanedbali. Hlavním problémem celého večera bylo ale ozvučení, to se na mě tedy pánové zvukaři nezlobte, ale kritika je zde na místě. Litoval jsem, že jsem nechal doma špunty do uší, protože tohle se chvílemi nedalo vydržet. S hlasitostí se opravdu nebraly servítky. No ale ke kapelám samotným…
Večer otevírali po sedmé plzeňští DEMASHED, hrající směsici skočného HC a moderněji pojatého metalu. Stylově to jde úplně mimo mě, navíc v tu chvíli sledovalo kapelu kromě nás asi tak pět lidí, takže šlo spíše o takové komorní vystoupení. Nechci se pouštět do nějakého většího hodnocení, tahle hudba opravdu není pro mě, texty mi navíc občas přišly až moc jednoduché a bez většího nápadu.
Následující MORUS přivezli porci poctivého thrash metalu a dosud trochu „zdechlý“ Božkov oživili, před pódiem se objevilo hned několik pařících. Hlavně když zabředli do rychlejších temp, nechali MORUS vzpomenout na různé legendy evropského thrashe, případně na tuzemské klasiky ARAKAIN či KRYPTOR. Originalitu ve tvorbě poběžovické trojice asi nehledejte, ale o to tu nejde, pánové se prostě klasickým thrash metalem baví. Doma bych si to asi neposlechl, ale naživo, proč ne? Navíc, co se týče zvuku, dopadli ze všech vystupujících nejlépe, ostré kytarové riffy pořádně řezaly.
Kdo naopak na zvuk doplatil naprosto, to byli PASSION FOR SORROW. Tuto smečku znám už několik let, dříve se prezentovali spíše melodickým death metalem, s novou deskou „Rotting Immortality“, kterou na Božkově také pokřtili, se zdá se posunuli spíše někam k vodám gotického power metalu. Už zvukovou zkoušku provázely nějaké trable, které pak bohužel pokračovaly i při samotném vystoupení. Nejen, že to bylo nesmírně nahulené, až se z jinak očividně propracované hudby stala typická hluková koule, ale když na pódium přišla hostující zpěvačka, namísto vokálu bylo slyšet vazbení. Nové směřování PASSION FOR SORROW mi třeba nebude tak blízké, vzhledem k mé oblibě spíše black či death metalu, i tak bych si kapelu ale rád poslechl ve zvukově příjemnějším prostředí, protože tohle se vážně nedalo…
O Švédech BEYOND MORTALITY jsem do nedávné doby nic neslyšel. Abych věděl, do čeho jdu, poslechl jsem před koncertem alespoň nějaké ukázky na youtube. Přiznám se, že jsem čekal typický chrastivý death metal švédské školy, něco ve stylu starých ENTOMBED, DISMEMBER, GRAVE, ale nic takového se nekonalo. Z death metalu BM jistě čerpají, ale do hudby těchto velikánů mají přeci jen daleko. Pětice hraje na trochu melodičtější notu, kompozice jsou chvílemi protkány také thrashovějšími pasážemi. Mě to upřímně studiově příliš nebralo a stejné to bylo i live. Zpěvák Johan (ne, nejde o našeho pána šéfredaktora – smích) se snažil rozproudit nepočetné publikum a celkem i s úspěchem, hudebně mi to ale přišlo stále na jedno brdo, dost obyčejné kytarové riffy, jednotvárný zpěv, nic, co by mě zvedlo ze židle. Své znovu sehrál zvuk (já vím, opakuju se, ale ono to prostě jinak nejde), bolehlav začal rapidně zesilovat.
Pražští thrasheři UNBORN se v poslední době těší značné oblibě metalového publika a přestože mě jejich tvorba studiově příliš nebere, naživo mě nikdy nezklamali, kapela působí velmi energicky. Při zvukovce jsem si říkal, že možná zvukaři dostali pozdě, ale přece rozum, znělo to přijatelně. Jenže pak, kdo ví proč, při první skladbě zase vše při starém. A i když věřím, že by mě UNBORN s dobrým zvukem znovu bavili, poslechl jsem tři skladby a vydal se i vzhledem ke skluzu, který program nabral, k domovu. Poslední dobou se mi příliš nestávalo, že bych byl vyloženě zpruzen ozvučením nějakého koncertu, který jsem navštívil, ale tentokrát ona hluková koule zastínila jakékoliv větší hudební zážitky. Bohužel…
Fotky: Oskar999
Celá galerie na Photomusic
Pátek devatenáctého čítal hned několik metalových akcí v Plzni a Crucifixion fest na to, co se týče návštěvnosti, doplatil. Na Božkov dorazila asi třicítka platících, což se v poměrně velkém prostoru, jaký sál Pod Kopcem nabízí, snadno ztratí.
S neduhem v podobě malé návštěvy se nedalo nic dělat, pořadatelé propagaci rozhodně nezanedbali. Hlavním problémem celého večera bylo ale ozvučení, to se na mě tedy pánové zvukaři nezlobte, ale kritika je zde na místě. Litoval jsem, že jsem nechal doma špunty do uší, protože tohle se chvílemi nedalo vydržet. S hlasitostí se opravdu nebraly servítky. No ale ke kapelám samotným…
Večer otevírali po sedmé plzeňští DEMASHED, hrající směsici skočného HC a moderněji pojatého metalu. Stylově to jde úplně mimo mě, navíc v tu chvíli sledovalo kapelu kromě nás asi tak pět lidí, takže šlo spíše o takové komorní vystoupení. Nechci se pouštět do nějakého většího hodnocení, tahle hudba opravdu není pro mě, texty mi navíc občas přišly až moc jednoduché a bez většího nápadu.
Následující MORUS přivezli porci poctivého thrash metalu a dosud trochu „zdechlý“ Božkov oživili, před pódiem se objevilo hned několik pařících. Hlavně když zabředli do rychlejších temp, nechali MORUS vzpomenout na různé legendy evropského thrashe, případně na tuzemské klasiky ARAKAIN či KRYPTOR. Originalitu ve tvorbě poběžovické trojice asi nehledejte, ale o to tu nejde, pánové se prostě klasickým thrash metalem baví. Doma bych si to asi neposlechl, ale naživo, proč ne? Navíc, co se týče zvuku, dopadli ze všech vystupujících nejlépe, ostré kytarové riffy pořádně řezaly.
Kdo naopak na zvuk doplatil naprosto, to byli PASSION FOR SORROW. Tuto smečku znám už několik let, dříve se prezentovali spíše melodickým death metalem, s novou deskou „Rotting Immortality“, kterou na Božkově také pokřtili, se zdá se posunuli spíše někam k vodám gotického power metalu. Už zvukovou zkoušku provázely nějaké trable, které pak bohužel pokračovaly i při samotném vystoupení. Nejen, že to bylo nesmírně nahulené, až se z jinak očividně propracované hudby stala typická hluková koule, ale když na pódium přišla hostující zpěvačka, namísto vokálu bylo slyšet vazbení. Nové směřování PASSION FOR SORROW mi třeba nebude tak blízké, vzhledem k mé oblibě spíše black či death metalu, i tak bych si kapelu ale rád poslechl ve zvukově příjemnějším prostředí, protože tohle se vážně nedalo…
O Švédech BEYOND MORTALITY jsem do nedávné doby nic neslyšel. Abych věděl, do čeho jdu, poslechl jsem před koncertem alespoň nějaké ukázky na youtube. Přiznám se, že jsem čekal typický chrastivý death metal švédské školy, něco ve stylu starých ENTOMBED, DISMEMBER, GRAVE, ale nic takového se nekonalo. Z death metalu BM jistě čerpají, ale do hudby těchto velikánů mají přeci jen daleko. Pětice hraje na trochu melodičtější notu, kompozice jsou chvílemi protkány také thrashovějšími pasážemi. Mě to upřímně studiově příliš nebralo a stejné to bylo i live. Zpěvák Johan (ne, nejde o našeho pána šéfredaktora – smích) se snažil rozproudit nepočetné publikum a celkem i s úspěchem, hudebně mi to ale přišlo stále na jedno brdo, dost obyčejné kytarové riffy, jednotvárný zpěv, nic, co by mě zvedlo ze židle. Své znovu sehrál zvuk (já vím, opakuju se, ale ono to prostě jinak nejde), bolehlav začal rapidně zesilovat.
Pražští thrasheři UNBORN se v poslední době těší značné oblibě metalového publika a přestože mě jejich tvorba studiově příliš nebere, naživo mě nikdy nezklamali, kapela působí velmi energicky. Při zvukovce jsem si říkal, že možná zvukaři dostali pozdě, ale přece rozum, znělo to přijatelně. Jenže pak, kdo ví proč, při první skladbě zase vše při starém. A i když věřím, že by mě UNBORN s dobrým zvukem znovu bavili, poslechl jsem tři skladby a vydal se i vzhledem ke skluzu, který program nabral, k domovu. Poslední dobou se mi příliš nestávalo, že bych byl vyloženě zpruzen ozvučením nějakého koncertu, který jsem navštívil, ale tentokrát ona hluková koule zastínila jakékoliv větší hudební zážitky. Bohužel…
Fotky: Oskar999
Celá galerie na Photomusic
