Podruhé jsme v krátké době vyrazili kousek za hranice jižních Čech směrem na západ, po sušickém festivalu Metal Madness nás lákal Horský klub v Kašperských Horách, v němž náš kamarád Bhut hodlal oslavit narozeniny tím nejlepším možným způsobem, uspořádáním koncertu s filozofií, která nám je blízká, tj. každá kapela z trochu jiného ranku. Cesta do městečka pod hradem Kašperk sice nepatří k těm ideálním, ale po nějaké hodině jsme na místě před na pohled velmi pěkným klubem, což při vstupu do útrob platí rovněž, vše je nové, místa je dost, tak jen aby přišli lidi. (Johan)
Klubové akce frčí naplno a další zastávkou se stal Horský klub v Kašperských Horách. Tohle městečko na Šumavě jsem navštívil po delší době, ale na koncertě jsem tu nikdy nebyl. Po příjezdu nás vítá už slušná návštěva, která později přesáhla stovku platících, ale také velmi pěkné prostory. Ideální pódium, poměrně velký sál, pivo Kozel 11 za 25 Kč. Hlavní kapela večera byla jasná – LAHAR, ale i ostatní rozhodně stály za poslech. (Peťan)
Mezi kopci cesta je klikatá a chmurno je na horách, chmurno je žít... takovéhle a další podobné myšlenky mě napadaly po cestě ze Strakonic do Kašperských Hor. Cestu jsme si vybrali vpravdě záludnou, ale na místo dorážíme včas. Na tenhle večer jsem se těšil pěkně dlouho. Přece jen v Kašperkách jsem nikdy na koncertě nebyl, navíc na akci zahrála pestrá sestava kapel, kdy by se dalo říct, že každý pes jiná ves. Pěkné, nekuřácké prostředí... to vše byla hlavně oslava narozenin pořadatelových. (Coornelus)
Klasický neduh opožděného začátku proti plánu neminul ani bezbožnou noc, takže místo v avizovaných 19 hodin se začalo přesně o hodinu později, kdy se na „tak akorát“ pódium poskládali VIOLENCE BY NATURE, o nichž plakát tvrdil, že hrají violence, metal. Možná to tak i bylo, ale mě zatím parta mající v zádech všudybyla Vixe nedokázala zaujmout. Chyběly mi nějaké zapamatovatelné pasáže, něco, co by kapelu posunulo z davu řady nevýrazných divočin mezi kapely zasluhující pozornost. VBN sice působili vcelku sehraným dojmem a právě Vix dělal, co mohl, ale výsledek zatím nebyl nikterak interesantní. Přišlo mi to celé jako kolovrat, skladby podobné jak vejce vejci, ale jestli jsem dobře pochopil šířící se zvěsti, šlo o první koncert po několika letech nečinnosti a tak si to nejspíš zatím sedá. Uvidíme v budoucnu... (Johan)
Jako první šli na řadu znovuobnovení VIOLENCE BY NATURE. V pozadí zdobí kapelu zdařilé „thrashové“ logo, hudebně mě to však dostalo to poněkud jiných vod. Zvuk byl špatný a kytara s baskytarou byly slušná hluková koule. Zpěvákův growling posunoval VIOLENCE BY NATURE i do death metalových vod, nicméně mě příliš neoslovil. Jediné, co mohu vyzdvihnout, jsou bicí, které obsluhoval Vix (LIVER GARNISH). Třeba to příště bude lepší (úsměv). (Peťan)
Pražští MÖRKHIMMEL jsou stálicí tuzemské podzemní scény, vídám je několikrát do roka a nikdy mě nezklamali. Koncert v Kašperkách nebyl výjimkou. Tradiční porce špinavého black/crust/punku s několika novými věcmi, které se objeví na chystané desce „Ostří černé kosy zní“ (vyjde u labelu Insane Society). Slávek démonicky káže do mikrofonu a zbytek MÖRKHIMMEL sype jeden vál za druhým. Viděl jsem tentokrát jen část setu, který nebyl zvukově nic extra, ale bavil jsem se dobře. (Peťan)
MÖRKHIMMEL vidím v relativně krátké době potřetí, a čím víc se blíží vydání nové desky, tím víc se začínám bát. (úsměv) V Kašperských Horách se hrály ze začátku jenom nové skladby. Deska, která ještě nevyšla, ale už má krásné jméno „Ostří černé kosy zní“, byla představena pěti fláky, mezi nimiž nechyběla v playlistu už řádně zabydlená „Z cizího krev poteče“ nebo třeba „Zima“. Až na úplný závěr se zavzpomínalo a zazněla hitovka „Insomnia“ z mého oblíbeného „Zloskřivce“. Jelikož nám to bylo málo, vyřváváme přídavek, který obstarala „Tunica Molesta“. Poslední dvě věci mi spravily dojem, protože se pořád nemůžu na novinky úplně naladit. Připadá mi, že se MÖRKHIMMEL od svého originálního mixu, který tak fungoval, odchýlili a svůj projev udělali přímočařejším. Když jsou s MÖRKHIMMEL zmiňované styly jako black, crust, hardcore, teď bych hlavně dodal na prvních dvou místech nasmrádlej death metal. Uvidíme, co nabídne deska, jaké poklady nám odhalí, pevně věřím, že tam budou. (Coornelus)
Další skoro domácí MORTIFILIA je také klasikou české scény. Dávka valivého úderného death metalu. Zvukově se koncert také zlepšil a ta část setu, kterou jsem viděl, mě bavila. Přiznávám, že ještě před nějakými dvěma třemi roky mě jejich death metal moc nebavil, v posledních dvou letech je tomu jinak a já si mix klasické „Floridy“ a „Švédska“ oblíbil. Některé modernější aranže sice nejsou mou parketou, ale jako celek povedený koncert. (Peťan)
MORTIFILIA už pomalu začíná patřit mezi veterány. Hraje v nezměněné sestavě víc jak 15 let, pravidelně vydává desky a koncertuje, takže na ni musel narazit každý. U nás na jihozápadě tuplem, kluci tu hrajou poměrně často, já jsem je naposled viděl před třemi týdny, takže za tu dobu samozřejmě nedošlo k žádnému hudebnímu převratu. MORTIFILIA přehrála během nějakých pětačtyřiceti minut best of své tvorby, na níž mě baví střídání hutných a melodických pasáží, přičemž právě všechny ty vyhrávky a sóla jsou propracované a dá se říci chytlavé. Když se navíc přidal dobrý zvuk, nemohla MORTIFILIA zklamat. (Johan)
LAHAR každý zná, každý je viděl a každý na ně alespoň jednou řádil v kotli. Premiéru na postu basáka si odbyl Skálík (jinak MURUROA, ex-GREX) a vedl si opravdu dobře. Do zaběhnuté a sehrané sestavy bezpochyby zapadl. LAHAR masakrují od začátku do konce. Do setlistu zařadili osvědčené klasiky z LP „Umění strachu“, „Až přijde čas“ a zatím posledního splitka s EXORCIZPHOBIÍ. Nechyběl ani nový vál „Stý ze sta“. Další thrash vypalovačka, nezbývá než se těšit na další nové nahrávky. LAHAR za nějakých třicet čtyřicet minut všechno zničili. Od první skladby do poslední nepřetržitý mosh pit, stage diving a vše, co k téhle partě patří. Jsem zničenej, ale jako vždy maximálně spokojenej. Pánové díky moc! Thrash! (Peťan)
LAHAR jedou, o tom žádná, momentálně jedna z nejlepších tuzemských kapel bez úhony přežila druhou změnu v sestavě během jednoho roku a nasázela do křepčícího davu (v němž vynikaly hlavně dvě odžískované figury z naší redakce – smích) hit za hitem. „Řecko“, „Déšť“, „Neviditelná fronta“... všechno tutovky, odehrané jak se říká s prstem v nose. Skvěle sehraná parta prostě baví fanoušky i sebe, Iny kromě grimas (které si můžete prohlédnout na fotkách – úsměv) chvilku nepostojí, nepoklečí, nepoleží... (úsměv) LAHAR se vydali ze všech sil, ale stejně si pařmeni vyřvali přídavek. Za mě maximální spokojenost. (Johan)
GORGONEA PRIMA působila v sestavě kapel jako pěst na oko. Chválím tak pořadatelův krok do neznáma. Očekával jsem velký fanouškovský odliv po předchozích LAHAR, ale ten byl ve finále menší, než jsem předpokládal. Pravda je, že ti, kteří zůstali, z poloviny nechápali. Věřím, že dvojice ufonů někomu uštědřila šok. (úsměv) GORGONEU registruju už od EP z roku 2008, její „sláva“ však propukla v roce 2010. I když mi jejich debut přišel jako hodně dobrá záležitost, některým, až nekritickým oslavným ódám na konto kapely, jsem se musel smát. Před akcí jsem si v rámci příprav vytáhl jejich CD „Black Coal Depression“, které kupodivu funguje pořád dobře. Nezbytná kapelní koncertní image působí i po letech stále zajímavě a dodává jejich vystoupení punc zajímavosti a nevšedního zážitku. Díky obří únavě dávám zhruba půl setu, ale nepřijde mi, že bych registroval nějaké známé skladby. Pravděpodobně se GP vydává jiným směrem a zřejmě byly představené novější věci. Vždy byl s GP zmiňován styl industrial black metal, v Kašperkách se představila GP, která podle mě už s black metalem až tolik nekoketuje, krom vokálů. Synteticky temný základ je neustále zachován, ale přišlo mi, jakoby přibylo víc pomalejších ploch. Jednoduše řečeno, když s nimi byla spojována jména jako DARKSPACE nebo třeba ABORYM, teď bych k nim přihodil i kapely z ryze industriálního koutku jako třeba FRONT LINE ASSEMBLY. To, co jsem slyšel, mě hodně zaujalo. (Coornelus)
GORGONEA PRIMA: ??? (úsměv) (Peťan)
GORGONEA PRIMA patří mezi respektované pojmy, nicméně v mém případě zatím nedošlo k prolnutí. Album „Black Coal Depression“ (2010) mě u srdce nechytlo, živá vystoupení před několika roky taky ne, ale těch roků utekla řada, takže jsem byl docela zvědavý, s čím duo přijde tentokrát. A ani tentokrát jsem se nedokázal do mixu industriálu, techna a black metalu nějak dostat, kapela mi přišla zajímavější po vizuální než po hudební stránce. (Johan)
Druhý ročník Godless Night se maximálně vydařil. LAHAR vládli, organizace super, velmi dobrá návštěva, fajn prostředí, dobré pití (smích), spousty známých tváří a lidové vstupné 60 Kč, kdy jsem raději zaplatil o něco více, protože tahle akce si to zasloužila. Doufám, že se příště do Kašperek zase za muzikou vypravíme (úsměv). Díky! (Peťan)
Fotky: Coornelus
Celá galerie
Klubové akce frčí naplno a další zastávkou se stal Horský klub v Kašperských Horách. Tohle městečko na Šumavě jsem navštívil po delší době, ale na koncertě jsem tu nikdy nebyl. Po příjezdu nás vítá už slušná návštěva, která později přesáhla stovku platících, ale také velmi pěkné prostory. Ideální pódium, poměrně velký sál, pivo Kozel 11 za 25 Kč. Hlavní kapela večera byla jasná – LAHAR, ale i ostatní rozhodně stály za poslech. (Peťan)
Mezi kopci cesta je klikatá a chmurno je na horách, chmurno je žít... takovéhle a další podobné myšlenky mě napadaly po cestě ze Strakonic do Kašperských Hor. Cestu jsme si vybrali vpravdě záludnou, ale na místo dorážíme včas. Na tenhle večer jsem se těšil pěkně dlouho. Přece jen v Kašperkách jsem nikdy na koncertě nebyl, navíc na akci zahrála pestrá sestava kapel, kdy by se dalo říct, že každý pes jiná ves. Pěkné, nekuřácké prostředí... to vše byla hlavně oslava narozenin pořadatelových. (Coornelus)
Klasický neduh opožděného začátku proti plánu neminul ani bezbožnou noc, takže místo v avizovaných 19 hodin se začalo přesně o hodinu později, kdy se na „tak akorát“ pódium poskládali VIOLENCE BY NATURE, o nichž plakát tvrdil, že hrají violence, metal. Možná to tak i bylo, ale mě zatím parta mající v zádech všudybyla Vixe nedokázala zaujmout. Chyběly mi nějaké zapamatovatelné pasáže, něco, co by kapelu posunulo z davu řady nevýrazných divočin mezi kapely zasluhující pozornost. VBN sice působili vcelku sehraným dojmem a právě Vix dělal, co mohl, ale výsledek zatím nebyl nikterak interesantní. Přišlo mi to celé jako kolovrat, skladby podobné jak vejce vejci, ale jestli jsem dobře pochopil šířící se zvěsti, šlo o první koncert po několika letech nečinnosti a tak si to nejspíš zatím sedá. Uvidíme v budoucnu... (Johan)
Jako první šli na řadu znovuobnovení VIOLENCE BY NATURE. V pozadí zdobí kapelu zdařilé „thrashové“ logo, hudebně mě to však dostalo to poněkud jiných vod. Zvuk byl špatný a kytara s baskytarou byly slušná hluková koule. Zpěvákův growling posunoval VIOLENCE BY NATURE i do death metalových vod, nicméně mě příliš neoslovil. Jediné, co mohu vyzdvihnout, jsou bicí, které obsluhoval Vix (LIVER GARNISH). Třeba to příště bude lepší (úsměv). (Peťan)
Pražští MÖRKHIMMEL jsou stálicí tuzemské podzemní scény, vídám je několikrát do roka a nikdy mě nezklamali. Koncert v Kašperkách nebyl výjimkou. Tradiční porce špinavého black/crust/punku s několika novými věcmi, které se objeví na chystané desce „Ostří černé kosy zní“ (vyjde u labelu Insane Society). Slávek démonicky káže do mikrofonu a zbytek MÖRKHIMMEL sype jeden vál za druhým. Viděl jsem tentokrát jen část setu, který nebyl zvukově nic extra, ale bavil jsem se dobře. (Peťan)
MÖRKHIMMEL vidím v relativně krátké době potřetí, a čím víc se blíží vydání nové desky, tím víc se začínám bát. (úsměv) V Kašperských Horách se hrály ze začátku jenom nové skladby. Deska, která ještě nevyšla, ale už má krásné jméno „Ostří černé kosy zní“, byla představena pěti fláky, mezi nimiž nechyběla v playlistu už řádně zabydlená „Z cizího krev poteče“ nebo třeba „Zima“. Až na úplný závěr se zavzpomínalo a zazněla hitovka „Insomnia“ z mého oblíbeného „Zloskřivce“. Jelikož nám to bylo málo, vyřváváme přídavek, který obstarala „Tunica Molesta“. Poslední dvě věci mi spravily dojem, protože se pořád nemůžu na novinky úplně naladit. Připadá mi, že se MÖRKHIMMEL od svého originálního mixu, který tak fungoval, odchýlili a svůj projev udělali přímočařejším. Když jsou s MÖRKHIMMEL zmiňované styly jako black, crust, hardcore, teď bych hlavně dodal na prvních dvou místech nasmrádlej death metal. Uvidíme, co nabídne deska, jaké poklady nám odhalí, pevně věřím, že tam budou. (Coornelus)
Další skoro domácí MORTIFILIA je také klasikou české scény. Dávka valivého úderného death metalu. Zvukově se koncert také zlepšil a ta část setu, kterou jsem viděl, mě bavila. Přiznávám, že ještě před nějakými dvěma třemi roky mě jejich death metal moc nebavil, v posledních dvou letech je tomu jinak a já si mix klasické „Floridy“ a „Švédska“ oblíbil. Některé modernější aranže sice nejsou mou parketou, ale jako celek povedený koncert. (Peťan)
MORTIFILIA už pomalu začíná patřit mezi veterány. Hraje v nezměněné sestavě víc jak 15 let, pravidelně vydává desky a koncertuje, takže na ni musel narazit každý. U nás na jihozápadě tuplem, kluci tu hrajou poměrně často, já jsem je naposled viděl před třemi týdny, takže za tu dobu samozřejmě nedošlo k žádnému hudebnímu převratu. MORTIFILIA přehrála během nějakých pětačtyřiceti minut best of své tvorby, na níž mě baví střídání hutných a melodických pasáží, přičemž právě všechny ty vyhrávky a sóla jsou propracované a dá se říci chytlavé. Když se navíc přidal dobrý zvuk, nemohla MORTIFILIA zklamat. (Johan)
LAHAR každý zná, každý je viděl a každý na ně alespoň jednou řádil v kotli. Premiéru na postu basáka si odbyl Skálík (jinak MURUROA, ex-GREX) a vedl si opravdu dobře. Do zaběhnuté a sehrané sestavy bezpochyby zapadl. LAHAR masakrují od začátku do konce. Do setlistu zařadili osvědčené klasiky z LP „Umění strachu“, „Až přijde čas“ a zatím posledního splitka s EXORCIZPHOBIÍ. Nechyběl ani nový vál „Stý ze sta“. Další thrash vypalovačka, nezbývá než se těšit na další nové nahrávky. LAHAR za nějakých třicet čtyřicet minut všechno zničili. Od první skladby do poslední nepřetržitý mosh pit, stage diving a vše, co k téhle partě patří. Jsem zničenej, ale jako vždy maximálně spokojenej. Pánové díky moc! Thrash! (Peťan)
LAHAR jedou, o tom žádná, momentálně jedna z nejlepších tuzemských kapel bez úhony přežila druhou změnu v sestavě během jednoho roku a nasázela do křepčícího davu (v němž vynikaly hlavně dvě odžískované figury z naší redakce – smích) hit za hitem. „Řecko“, „Déšť“, „Neviditelná fronta“... všechno tutovky, odehrané jak se říká s prstem v nose. Skvěle sehraná parta prostě baví fanoušky i sebe, Iny kromě grimas (které si můžete prohlédnout na fotkách – úsměv) chvilku nepostojí, nepoklečí, nepoleží... (úsměv) LAHAR se vydali ze všech sil, ale stejně si pařmeni vyřvali přídavek. Za mě maximální spokojenost. (Johan)
GORGONEA PRIMA působila v sestavě kapel jako pěst na oko. Chválím tak pořadatelův krok do neznáma. Očekával jsem velký fanouškovský odliv po předchozích LAHAR, ale ten byl ve finále menší, než jsem předpokládal. Pravda je, že ti, kteří zůstali, z poloviny nechápali. Věřím, že dvojice ufonů někomu uštědřila šok. (úsměv) GORGONEU registruju už od EP z roku 2008, její „sláva“ však propukla v roce 2010. I když mi jejich debut přišel jako hodně dobrá záležitost, některým, až nekritickým oslavným ódám na konto kapely, jsem se musel smát. Před akcí jsem si v rámci příprav vytáhl jejich CD „Black Coal Depression“, které kupodivu funguje pořád dobře. Nezbytná kapelní koncertní image působí i po letech stále zajímavě a dodává jejich vystoupení punc zajímavosti a nevšedního zážitku. Díky obří únavě dávám zhruba půl setu, ale nepřijde mi, že bych registroval nějaké známé skladby. Pravděpodobně se GP vydává jiným směrem a zřejmě byly představené novější věci. Vždy byl s GP zmiňován styl industrial black metal, v Kašperkách se představila GP, která podle mě už s black metalem až tolik nekoketuje, krom vokálů. Synteticky temný základ je neustále zachován, ale přišlo mi, jakoby přibylo víc pomalejších ploch. Jednoduše řečeno, když s nimi byla spojována jména jako DARKSPACE nebo třeba ABORYM, teď bych k nim přihodil i kapely z ryze industriálního koutku jako třeba FRONT LINE ASSEMBLY. To, co jsem slyšel, mě hodně zaujalo. (Coornelus)
GORGONEA PRIMA: ??? (úsměv) (Peťan)
GORGONEA PRIMA patří mezi respektované pojmy, nicméně v mém případě zatím nedošlo k prolnutí. Album „Black Coal Depression“ (2010) mě u srdce nechytlo, živá vystoupení před několika roky taky ne, ale těch roků utekla řada, takže jsem byl docela zvědavý, s čím duo přijde tentokrát. A ani tentokrát jsem se nedokázal do mixu industriálu, techna a black metalu nějak dostat, kapela mi přišla zajímavější po vizuální než po hudební stránce. (Johan)
Druhý ročník Godless Night se maximálně vydařil. LAHAR vládli, organizace super, velmi dobrá návštěva, fajn prostředí, dobré pití (smích), spousty známých tváří a lidové vstupné 60 Kč, kdy jsem raději zaplatil o něco více, protože tahle akce si to zasloužila. Doufám, že se příště do Kašperek zase za muzikou vypravíme (úsměv). Díky! (Peťan)
Fotky: Coornelus
Celá galerie
