S kapelami/projekty DARK ANGELS a AFTER RAIN vydává jedno album za druhým, rozjel vlastní agenturu In Motion a (už před časem) dal vale šéfredaktorskému křeslu serveru MetalForever. Všechno jsme probrali a ještě něco navrch. (úsměv)
Čau Venco, když koukám na seznam Tvých aktivit, vychází mi, že musíš být nějaký sakra pracovitý. (úsměv). Dvě kapely, které za poslední čtyři roky vydaly dohromady sedm alb, navíc ses podílel i na nahrávce NO BELIEF, pohrobka AGONY, dnes už nefunkčního. Jaký je (byl) Tvůj skladatelský podíl v jednotlivých kapelách? Kde na to bereš čas? (úsměv)
Ahoj, ono to s tím časem zase tak horké není. Muziku zkrátka miluji natolik, že jí věnuji velkou část svého volného času. Buď skládám, nebo zkouším s kapelou, nahráváme... A když nic netvořím, tak alespoň poslouchám (smích). Víš co, hodně muzikantů říká, že nemá čas. Většinou je to ale tak, že se válí doma u bedny, nebo dřepí v hospodě. Znám takových plno. Pravdou je, že co jsem rozjel In Motion Agency, je času méně. Na muziku si ho ale najdu vždycky, je to zkrátka relax a vášeň... Co se týká skladatelského podílu, tak v AFTER RAIN je to 100 procent. Muzika, texty, produkce. Je to mé hudební děťátko (smích). V DARK ANGELS se na nových věcech podílíme všichni. Buď já, nebo Kuba přineseme základních riff, který následně rozvíjíme. Texty jsou pak parketou Radka. V NO BELIEF to stálo hodně na Kubovi, my jsme skladby pak jen dotvářeli ve zkušebně. Když pominu nějaké detaily a to, že jsme poměrně dost dřeli na zkouškách, tak zde byl můj skladatelský podíl minimální. Když už jsem u NO BELIEF, tak myslím, že se nám podařilo natočit velmi slušné CD, užili jsme si několik skvělých koncertů, ale trošku tomu chyběl větší oheň, tah na branku. Ani odezva nebyla taková, jakou jsme si představovali. Proto jsme se nakonec rozhodli táhnout jen DARK ANGELS, se kterými se kryla sestava. Zpětně vzato to bylo to nejlepší možné rozhodnutí. Nedrolí se nápady, všechno má větší spád. Kapele se zkrátka věnujeme na maximum!
AFTER RAIN
Aktuálně je venku třetí CD AFTER RAIN, kteří chrlí desky s ani ne ročními odstupy. Hudebně je to zase trochu jiné, zatímco první album bylo hlavně o doom metalu, druhé o black metalu, tak třetí je mixem obou žánrů. Lákalo Tě provázat tyhle žánry, nebo to prostě takhle vyšlo samo? (úsměv) Jakému posluchačstvu bys „The Sound Of War“ doporučil?
Na první desce jsem měl jasno - pocta doom metalu, který jsem několik let skutečně miloval víc, než by bylo zdrávo. Při natáčení se už ale u mě začínal projevovat silný sklon k black metalu, což se odrazilo na druhé desce „Hammered To The Ice“. Dneska už o tom nepřemýšlím, skládám tak, jak to v daný okamžik cítím. Od začátku jsem říkal, že AFTER RAIN nebudou mít stylové mantinely a tak to je. Nový materiál, který momentálně vzniká, se pohybuje spíše v deathových a doomových teritoriích. Dal jsem dohromady i několik ambientních věcí. Až budu chtít natočit grunge, udělám tak. Kašlu na škatulky (smích).
Přijde mi, že někdy jsou zvraty ve skladbách docela krkolomné, na úkor plynulosti. Určitě víš, proč to tak děláš... Proč tedy? (úsměv) Chceš posluchače trochu šokovat?
Nemyslím si, že by to tak bylo... Krkolomná změna je v „The Visioner“ na debutu. Za tu si dnes trhám vlasy, protože se narušila krásná atmosféra celého songu. Na novince ale žádné krkolomné zvraty neslyším (smích). Skladby jsou aranžérsky barevné, progresivnější, což mám rád. Pořád se něco děje, songy vrcholí, vyvíjejí se...
Hosté v AFTER RAIN se mění album od alba. Tentokrát ses obklopil lidmi z DARK ANGELS, navíc angažoval Veroniku Seidlovou, která nahradila Janu Zahradníkovu. Proč ta změna za mikrofonem? A proč Veronika? Dostala Veronika přesný „návod k obsluze“, nebo si mohla vokály udělat po svém?
Lidé z DARK ANGELS se podíleli na všech deskách AFTER RAIN. Je to pevné jádro... Původně na nové desce neměly být žádné ženské vokály. Chtěl jsem ryze blackovou a rozzuřenou záležitost. V průběhu natáčení jsem ale začal s Veronikou pracovat na zmíněných ambientech. Šlo to náramně, tak jsme si řekli, že zkusíme něco i do nových AFTER RAIN. Nakonec jsme toho udělali hodně. Znělo to dobře, takže i noví AFTER RAIN jsou s ženským zpěvem (smích). Ortodoxní black metalové jádro snad promine (smích).
I bicí máš na každém albu jiné, poprvé byly programované, podruhé je naklepal Ivo Plaček, tentokrát Honza Kapák. Stejný dotaz – proč změna za bicími? A proč zrovna Honza? A dostal...? (úsměv)
K Ivošovi jsem se dostal přes Necrococka, který se na „Hammered...“ podílel. Je to doomový bubeník, fajn člověk, který se pro spolupráci nadchnul, takže volba byla jasná, a to i vzhledem k pomalému materiálu. „The Sound Of War“ ale směřuje hodně do blacku, kam se hodí jiný styl hry. Domluvil jsem se s Honzou, který byl spolupráci otevřený, čehož si vážím! AVENGER jsem miloval už jako poďobaný puberťák, proto je pro mě jeho účast v AFTER RAIN poctou. Zároveň je to člověk, se kterým si hodně rozumím. Máme podobné názory, pohled na muziku... Honza už potvrdil natáčení dalšího CD, na které se vrhneme na konci roku, takže předpokládám, že naše spolupráce bude dlouhodobá. A jestli dostal? Jasně, dostal ode mě pochvalu za dobře odvedený výkon (smích).
Předpokládám, že jsi přítomný nahrávání všech nástrojů i zpěvů. Dochází k situacím, kdy máš jiný názor než „najatí“ muzikanti, že se třeba i pohádáte kvůli, co já vím, nějakým vokálním polohám, nějakým postupům bubeníka? Kdo má potom „poslední“ slovo?
Nechávám jim většinou volnou ruku. Co si pamatuji, tak ani jednou nedošlo k nějaké rozepři. Často vzniká hned několik verzí a je pak na mě, co při mixu vyberu. Ostatní vlastně do poslední chvíle nevědí, jak deska bude znít... Musím také říct, že jsou to již zkušení harcovníci, kteří vědí, jak se do skladeb položit, takže je to bez problémů. Nejsem žádný despota, podle kterého to musí být. Líbí se mi, když každý muzikant přinese do projektu kus sebe. Proto spolu také spolupracujeme. Kdyby mělo být všechno podle mě, tak si to kompletně udělám sám a o ženské zpěvy se postará Necrocock (smích).
Tři CD a pokaždé jiný vydavatel... Napřed IFA, pak In Motion, nyní The Old Storm. IFA byl label všeobecně známý a tehdy logická volba, podruhé Tvá režie (k In Motion se ještě dostaneme), teď třetí firma, o které, přiznám se, nevím nic. Můžeš něco prozradit?
The Old Storm je náš fiktivní label, pod kterým chceme zastřešovat naše nahrávky. Dnes už je celkem jedno, jestli ti desku vydá nějaký vydavatel, nebo si to uděláš sám. Vlastně jsem kvůli „The Sound Of War“ ani nikoho nekontaktoval. Chtěl jsem si všechno udělat ve vlastní režii. Možná ale v budoucnu zkusím navázat spolupráci s nějakým labelem v zahraničí, protože většina CD jde beztak za hranice. Uvidíme, nelámu to přes koleno.
V jakém nákladu CD Tvých kapel vycházejí? Dřív se dělala tisícovka, to si troufám tvrdit dneska neprodá skoro žádná česká kapela... Jak je to s prodejem nahrávek AFTER RAIN, kteří vlastně ani nekoncertují? Jde něco i do zahraničí, nebo prodáš pár kusů u nás, rozešleš na recenze a zbytek rozdáš kamarádům? (úsměv)
Všechny desky vyšly v nákladu 500 kusů. Prodej je samozřejmě zanedbatelný, stejně jako u všech ug kapel. Kdo tvrdí, že prodává stovky CD, je obyčejný lhář. To říkám upřímně... Plno kapel také nechává lisovat naprosté minimum, ale když už dávám tolik energie do tvorby a nahrávání, tak proč to pak zabít pár nosiči a sdílením na netu, kde si to pustí pár lidí, kteří si beztak poslechnou z každého songu 30 sekund. Ještě k prodeji... Věř mi, že jsou poměrně uznávané a renomované kapely, které ti mezi čtyřma očima řeknou, že nikdy neprodaly přes internet jediné CD. To o něčem mluví, že? S DARK ANGELS se desky prodávají na koncertech. Jelikož hrajeme poměrně často, jde to docela dobře, ale stále se samozřejmě bavíme v rámci ug. AFTER RAIN se snažím hodně měnit, a to s labely v zahraničí. „Hammered To The Ice“ třeba odešlo 100 kusů jenom do Ruska! Dělám muziku pro zábavu, jestli se CD prodají, rozdají, vymění, je mi vlastně jedno. Hlavně, když se dostanou mezi lidi...
DARK ANGELS
Podobně jako u AFTER RAIN, i v DARK ANGELS se pořád něco děje, hlavně po personální stránce. (úsměv) Dlouho to byla kapela se ženským zpěvem, ale po odchodu poslední zpěvačky Evy Markvartové jste překvapivě angažovali Radka Popela. Rezignoval jsi na zpěvačky? (úsměv) Nebo nebyla žádná šikovná po ruce a Radek coby kamarád souhlasil, že kapelu nakopne? (úsměv)
Řekněme, že to byl přirozený vývoj... S Radkem jsem tehdy spolupracoval na prvních AFTER RAIN. Vlastně jsme se do té doby ani pořádně neznali. Seznámili jsme se, když jsem s ním dělal rozhovor o MOTORBANDU pro Hardrocker (smích). Když Eva oznámila, že odchází, což bylo svým způsobem ze dne na den, Radek svolil, že za ni zaskočí. Hned po prvním koncertu nám bylo jasné, že to mezi námi náramně funguje. Dohodli jsme se tedy, že se ze záskoku stane trvalé angažmá. Byla to trošku sázka do loterie, ale jak se hned záhy ukázalo, Radek si fanoušky získal. Jsem rád, že to tak dopadlo. Vznikl z toho svazek, který ani smrt nerozdělí (smích).
Aktuálně máte venku nové CD „Embodiment of Grief“ a opět registruju jednu změnu v sestavě - Vlasta Zahradník se „vypařil“ a na jeho místě je celkem logicky Tomáš Trávníček. I tady se nabízí otázka, proč vlastně Vlasta zmizel ze sestavy? V minulosti mi přišlo, že tak nějak s Tebou kapelu táhne...
Vlasta před časem rozjel podnikání - otevřel si vlastní hospodu. Tráví v ní většinu času a každý koncert byl pro něj složitý. Musel platit brigádu, naskočit do auta, jet plno kilometrů, odehrát a zase chvátat zpátky. Poslední rok jsme neustále čekali, kdy nám Vlasta řekne, že už to zkrátka nedá. Byl to ale buldok, který se nevzdával, za což má můj maximální respekt. Jezdit z Plzně do Budějc muselo stát hodně sil, těžko říct, kolik lidí by mělo takovou trpělivost. Problém ale byl v tom, že už jsme spolu vůbec nezkoušeli, Vlasta se tedy nepodílel na nových věcech. Při natáčení předešlého CD s námi vlastně ani nebyl ve studiu, natáčel v Plzni, zatímco my v Olomouci. Nakonec jsme došli k tomu, že pokud se chceme posunout dál, už to takhle táhnout nemůžeme. Byl to sice bolestivý rozchod, protože máš pravdu, že Vlasta byl v kapele plno let, dýchal pro ni, byl to klasik, se kterým vždycky byla sranda, ale věřím, že se oběma stranám přece jenom ulevilo. Vlasta totiž nastoupil do kapely GAUNEŘI, která má skvělé renomé a je z Plzně, takže místo 140 kilometrů, dojíždí kilometrů 5 (smích). Mě jen mrzí, že jsme se od té doby neviděli, proto se těším na nějakou společnou akci. A co se týká Tomáše, tak jak říkáš, tam to bylo logické. Hrál s námi v NO BELIEF, kluci a Péťa s ním hráli už v AGONY, je to skvělý kamarád, člen party, tak tam nebylo co řešit...
Co vlastně DARK ANGELS hrají? (úsměv) Kdysi jste se drželi v hard and heavy intencích, dnes je to asi trochu širší rozpětí. Jak bys muziku charakterizoval někomu, kdo třeba neměl tu čest s dvěma posledními alby?
Nemyslím si, že by to někdy byl heavy metal. Maximálně v době dema „See You In Hell“, ale tehdy jsme byli rádi, že vůbec umíme něco zahrát. Styl se neřešil (smích). Už „Symphony of Bridal Veil“ ale bylo jiné - náznaky doomu tam byly patrné a celkově měla deska temnější atmosféru, ačkoliv to samozřejmě pořád byla trošku „dětská“ nahrávka. Každopádně, co hrajeme dnes? Sám ti nedokážu odpovědět. Honza Kapák říkal, že doom metal. Také si myslím, že novinka je nejvíc doomový materiál v naší historii. Žánrově čistá deska to ale není. Jsou tam prvky stoner, grunge i thrashe (smích). Zkrátka metal...
Radek Popel je nejen výrazný zpěvák, ale i šikovný grafik. Obaly vašich CD sice nejsou extra výpravné, ale mají slušnou úroveň, já tomu říkám čistá práce, nepřeplácaná, jednoduchá, ale na oko OK. Necháváš Radkovi úplně volné ruce, nebo se nad obaly scházíte a ladíte do posledního detailu?
Grafika je čistě na Radkovi. Do práce mu nekecáme, maximálně ladíme jen některé detaily... On by nás stejně neposlechl (smích).
Co je ta figura na „Embodiment of Grief“ vlastně zač? (úsměv) Jde jen o to, aby to „nějak“ vypadalo, nebo to má „přesah“?
Radek pořád sliboval, že bude na desce nahá ženská, tak jsme se těšili (smích). Přesah to má, ale myslím, že je lepší, když si v tom každý najde to své...
Jestli dobře počítám, tak DARK ANGELS jsou letos na scéně deset let. Chystáte k výročí nějakou spešl akci, výroční koncert, nebo si na takové věci nepotrpíš a nic slavit nehodláš?
Deset let jsme slavili na začátku roku. Udělali jsme speciální koncert v Domažlicích, kde s námi vystoupila i bývalá zpěvačka Eva. Byl to magický večer, na který rád vzpomínám. V Domažlicích máme nejsilnější fanouškovskou základnu, koncerty jsou zde vždycky parádní! Pořád jsem přemýšlel, co k deseti letům vymyslet a nakonec jsem si řekl, že nejlepší dárek bude nová řadovka. K čemu se věčně ohlížet dozadu (smích).
Jak bys uplynulých deset let kapely zhodnotil? Šlapalo vždycky vše bez výraznějších problémů anebo nastala někdy situace, kdy jste to chtěli „položit“?
Jasně, krizových situací bylo hodně, přesto jsem nikdy nepočítal s tím, že bych kapelu nechal položit. A jak bych deset let zhodnotil? Plno úžasných zážitků, první studiové krůčky, zkušenosti s organizováním akcí… Byla to jedna veliká paráda, kterou bych za nic nevyměnil. Přesto bych řekl, že to byly roky hledání. Spíše jsme se rozkoukávali po scéně, tvořili si vlastní názory, hledali svůj rukopis… Těším se na dalších deset, dvacet, sedmdesát let (smích).
Co se od té doby podle tebe změnilo na hudební scéně?
Změnilo se toho hodně… Mezi mladými muzikanty chybí pospolitost, respekt k ostatním kapelám, zájem o scénu. Místo toho hledí na trendy, snaží se napodobovat své vzory a vlastní ksicht je nezajímá. Myslím si, že dnes jsou kapely příliš individuální, což mě mrzí. Naštěstí je tady ale stále plno výborných kapel a lidí, kteří nehledí jen na sebe. S takovými rádi spolupracujeme, těšíme se na společné setkání, propařené chvíle… Respektuji je! O kom mluvím? Oni už vědí… Roky se také diskutuje o návštěvnosti koncertů. Na to si nedokážu vytvořit názor. Pravdou je, že to není žádná sláva, ale nemyslím si, že jde o úplnou tragédii. Kapel je prostě příliš, posluchač se v tom neorientuje a hlavně je plno jiných možností, než bylo v 90. letech.
Ačkoli v době vašeho vzniku nebyl internet nic neznámého, v posledních letech zaznamenaly velký boom sociální sítě. Myslíš, že se díky nim mohou začínající bandy snáze prosadit?
Sociální sítě jsou pro muzikanty úžasná věc, ale bohužel také tak trošku povrchní záležitost. Na Facebooku tě podpoří plno lidí, ale nahrávku si nepořídí a na koncert nezajdou. Přesto je fajn, že se díky sociálním sítím člověk dostane mezi cílovou skupinu. Najdou si tě fanoušci z celého světa – můžeš s nimi komunikovat, informovat je o činnosti a tak dále… Nic ale není zadarmo, za alespoň minimálním prosazením stojí plno práce.
Mimochodem jsem si všiml, že na vašem facebookovém profilu komunikujete s fanoušky výhradně anglicky. Co je toho příčinou?
Zjistil jsem, že veliké procento fanoušků na Facebooku tvoří cizinci. V jedné recenzi z Německa si autor povzdychl, že se o nás na internetu v angličtině nedá nic dočíst. Proto jsem se rozhodl pro tento krok. Spolupracuji s mnoha kapelami z ciziny, které jsou na naší úrovni a všechny se na Facebooku prezentují v angličtině. Ve světě je to normální…
DARK ANGELS se po svém vzniku prosadili poměrně rychle i v jiných krajích, než odkud pocházíte. Měl bys pro začínající regionální bandy nějaký recept, jak toho dosáhnout?
Určitě… Poučil jsem se z vlastních chyb (smích). V žádném případě by neměly nikam chvátat. Nešířit pochybné demo nahrávky, necpat se hned na pódia a hlavně se neřídit poplácáváním po ramenou od kamarádů. Plno kapel pak žije v iluzi, jaké jsou hvězdy. Realita je samozřejmě jiná a ani není divu, že to už plno kapel semlelo…
Na závěr kapelního povídání se asi sluší zeptat na další plány s oběma partami... Bude ještě letos nějaká nahrávka a příští rok další dvě? (úsměv)
Připravuji novou desku AFTER RAIN, která by měla vyjít zhruba na jaře. S DARK ANGELS těžko říct, materiál na „Embodiment of Grief“ jsme napsali v rozmezí tří měsíců. Ale nepředpokládám, že další fošnu natočíme příští rok. Nechme se překvapit (úsměv).
METALFOREVER
Co Tě znám, byl jsi vždycky aktivní nejen coby muzikant, ale i jako pisálek. To pisálkovství už asi neplatí... Co Tě vedlo k opuštění šéfredaktorské pozice rozjetého webzinu, který jsi, dá se říci, z ničeho dostal do pozice řekněme jednoho z deseti nejvýznamnějších tuzemských internetových portálů věnovaných tvrdé muzice? Je to už asi dva roky co nepíšeš – nechybí Ti to? (úsměv)
Věř mi, že nechybí... Energii dávám do jiných projektů, které mě naplňují podstatně více. Do Metal Forever jsem dával skutečně hodně. Když jsem viděl, že se to postupně zvedá, že získáváme velmi slušné renomé, měl jsem z toho skutečně velkou radost. Vezmi si, kolik podobných serverů tady za ty roky vzniklo, kolik jich nepřežilo 5 let. Metal Forever je tu stále a stále se mu velmi daří. Po letech jsem ale začal cítit únavu. Mám rád, když dělám něco pozitivního, z recenzí jsem měl ale pocit, že každého akorát nasírám (smích). Kapely nedokázaly ocenit propagaci, to je bolístko české scény! Tým kolem mě byl velmi stabilní, zároveň to byli lidé, kterým jsem mohl věřit, proto jsem se rozhodl jim to přenechat. Zároveň jsem měl ke konci černé svědomí, že už tomu dávám skutečně minimum. To je přece špatně, ne? Šéfredaktor má jít příkladem... Můj odchod byl jedním z důsledků pisatelské krize, kterou jsem v předešlých letech procházel. Postupně jsem skončil v Pařátu, Hardrockeru (který vlastně skončil celkově), Metal Forever a nakonec i v práci. Udělal jsem za sebou pomyslnou čáru a dneska se cítím fakt skvěle. Na Metal Forever jsem ale pyšný! Nutno dodat, že bez ostatních by se to ale nepovedlo. Velkou roli vždycky hrál hlavně Savapip! Díky ti, Honzo...
IN MOTION AGENCY
Místo recenzí a rozhovorů teď sepisuješ tiskové zprávy. (úsměv) Založil jsi agenturu, která se věnuje servisu pro hudební interprety. Jak Tě to napadlo? (úsměv)
Ona to není tak úplně pravda, že se věnujeme servisu pro hudební interprety. To je jen malá část naší práce. Vloni jsem se rozhodl, že je na čase udělat opravdu razantní krok dál, změnu, která mě nakopne. Stagnoval jsem, což mě ničilo. Jsem ještě dost mladý, abych se cítil totálně vyhořelý (smích). Po sedmi letech jsem tedy skončil v denním tisku a rozjel PR agenturu. Spolupracuji s městy, obcemi, školami a dalšími institucemi. To je hlavní náplň mé práce. Služby ale nabízíme také kapelám, pro které by byly zaběhnuté PR agentury finančně nedotknutelné. Sám víš, že vyjadřování mnoha kapel je bídné. Kostrbatou češtinou ti napíšou, že vydali novou desku a tím to končí. Velké procento se vůbec o žádnou propagaci nestará, přitom jsou to leckdy velmi slušné kapely. Pokud chce tedy někdo pomoc, jsem tu pro něj. Proč by mělo být profi PR jen výsadou největších tuzemských kapel? Hloupost! Co se týká dalšího servisu, tak původně jsme zajišťovali i klipy, lisování CD a tak dále, ale od toho jsme nakonec odstoupili, protože jsme byli příliš závislí na ostatních lidech. Jejich práce občas, ačkoliv velmi kvalitní, vázla, což nebylo úplně košer. Každopádně, jestli chce někdo alespoň poradit, na koho se obrátit, samozřejmě se může ozvat. Rádi poradíme, zkušeností máme plno... A co se týká recenzí, rozhovorů a článků, tak se neboj, věnuji se tomu dál. Píšu pro zpravodajský portál Budějcká Drbna, což je práce, která mě také naplňuje!
Co všechno svým potenciálním zákazníkům nabízíš? Proč by si měli vybrat zrovna Tvou agenturu?
Když se budeme stále bavit v hudební rovině, tak PR, kapelní press kity, kontakt se zahraničními labely, celkově kontakt se zahraničím a naopak zahraničím kapelám kontakt s ČR, booking... A proč mě? Deset let jsem se pohyboval jako novinář na hudební scéně. Bohaté zkušenosti mám i z denního tisku. A hlavně, jak jsem již říkal, hudba je má vášeň. Mám rád všechny možné styly, takže jsem otevřen jakékoliv spolupráci, pokud má alespoň nějaký smysl.
Zastupuješ i nějaké kapely, nebo se na to chystáš?
Zastupuji několik kapel mediálně. Co se týká bookingu, tak ještě v červenci jsem byl rozhodnutý, že se na tuto půdu nepustím, ale v srpnu se to ve mně přece jenom zlomilo. V září jsem tedy booking naplno rozjel, máme pod sebou několik stylově rozmanitých kapel, například undergroundové FICTION, komorní NALADĚNO či skvělý rokec THE DUFFS. Prioritou je pro mě ale kapela OCEÁN, která před několika lety zažila úžasný comeback s Jitkou Charvátovou za mikrofonem.
http://bandzone.cz/afterrain
http://bandzone.cz/darkangels
http://www.inmotionagency.cz/
Čau Venco, když koukám na seznam Tvých aktivit, vychází mi, že musíš být nějaký sakra pracovitý. (úsměv). Dvě kapely, které za poslední čtyři roky vydaly dohromady sedm alb, navíc ses podílel i na nahrávce NO BELIEF, pohrobka AGONY, dnes už nefunkčního. Jaký je (byl) Tvůj skladatelský podíl v jednotlivých kapelách? Kde na to bereš čas? (úsměv)
Ahoj, ono to s tím časem zase tak horké není. Muziku zkrátka miluji natolik, že jí věnuji velkou část svého volného času. Buď skládám, nebo zkouším s kapelou, nahráváme... A když nic netvořím, tak alespoň poslouchám (smích). Víš co, hodně muzikantů říká, že nemá čas. Většinou je to ale tak, že se válí doma u bedny, nebo dřepí v hospodě. Znám takových plno. Pravdou je, že co jsem rozjel In Motion Agency, je času méně. Na muziku si ho ale najdu vždycky, je to zkrátka relax a vášeň... Co se týká skladatelského podílu, tak v AFTER RAIN je to 100 procent. Muzika, texty, produkce. Je to mé hudební děťátko (smích). V DARK ANGELS se na nových věcech podílíme všichni. Buď já, nebo Kuba přineseme základních riff, který následně rozvíjíme. Texty jsou pak parketou Radka. V NO BELIEF to stálo hodně na Kubovi, my jsme skladby pak jen dotvářeli ve zkušebně. Když pominu nějaké detaily a to, že jsme poměrně dost dřeli na zkouškách, tak zde byl můj skladatelský podíl minimální. Když už jsem u NO BELIEF, tak myslím, že se nám podařilo natočit velmi slušné CD, užili jsme si několik skvělých koncertů, ale trošku tomu chyběl větší oheň, tah na branku. Ani odezva nebyla taková, jakou jsme si představovali. Proto jsme se nakonec rozhodli táhnout jen DARK ANGELS, se kterými se kryla sestava. Zpětně vzato to bylo to nejlepší možné rozhodnutí. Nedrolí se nápady, všechno má větší spád. Kapele se zkrátka věnujeme na maximum!
AFTER RAIN
Aktuálně je venku třetí CD AFTER RAIN, kteří chrlí desky s ani ne ročními odstupy. Hudebně je to zase trochu jiné, zatímco první album bylo hlavně o doom metalu, druhé o black metalu, tak třetí je mixem obou žánrů. Lákalo Tě provázat tyhle žánry, nebo to prostě takhle vyšlo samo? (úsměv) Jakému posluchačstvu bys „The Sound Of War“ doporučil?
Na první desce jsem měl jasno - pocta doom metalu, který jsem několik let skutečně miloval víc, než by bylo zdrávo. Při natáčení se už ale u mě začínal projevovat silný sklon k black metalu, což se odrazilo na druhé desce „Hammered To The Ice“. Dneska už o tom nepřemýšlím, skládám tak, jak to v daný okamžik cítím. Od začátku jsem říkal, že AFTER RAIN nebudou mít stylové mantinely a tak to je. Nový materiál, který momentálně vzniká, se pohybuje spíše v deathových a doomových teritoriích. Dal jsem dohromady i několik ambientních věcí. Až budu chtít natočit grunge, udělám tak. Kašlu na škatulky (smích).
Přijde mi, že někdy jsou zvraty ve skladbách docela krkolomné, na úkor plynulosti. Určitě víš, proč to tak děláš... Proč tedy? (úsměv) Chceš posluchače trochu šokovat?
Nemyslím si, že by to tak bylo... Krkolomná změna je v „The Visioner“ na debutu. Za tu si dnes trhám vlasy, protože se narušila krásná atmosféra celého songu. Na novince ale žádné krkolomné zvraty neslyším (smích). Skladby jsou aranžérsky barevné, progresivnější, což mám rád. Pořád se něco děje, songy vrcholí, vyvíjejí se...
Hosté v AFTER RAIN se mění album od alba. Tentokrát ses obklopil lidmi z DARK ANGELS, navíc angažoval Veroniku Seidlovou, která nahradila Janu Zahradníkovu. Proč ta změna za mikrofonem? A proč Veronika? Dostala Veronika přesný „návod k obsluze“, nebo si mohla vokály udělat po svém?
Lidé z DARK ANGELS se podíleli na všech deskách AFTER RAIN. Je to pevné jádro... Původně na nové desce neměly být žádné ženské vokály. Chtěl jsem ryze blackovou a rozzuřenou záležitost. V průběhu natáčení jsem ale začal s Veronikou pracovat na zmíněných ambientech. Šlo to náramně, tak jsme si řekli, že zkusíme něco i do nových AFTER RAIN. Nakonec jsme toho udělali hodně. Znělo to dobře, takže i noví AFTER RAIN jsou s ženským zpěvem (smích). Ortodoxní black metalové jádro snad promine (smích).
I bicí máš na každém albu jiné, poprvé byly programované, podruhé je naklepal Ivo Plaček, tentokrát Honza Kapák. Stejný dotaz – proč změna za bicími? A proč zrovna Honza? A dostal...? (úsměv)
K Ivošovi jsem se dostal přes Necrococka, který se na „Hammered...“ podílel. Je to doomový bubeník, fajn člověk, který se pro spolupráci nadchnul, takže volba byla jasná, a to i vzhledem k pomalému materiálu. „The Sound Of War“ ale směřuje hodně do blacku, kam se hodí jiný styl hry. Domluvil jsem se s Honzou, který byl spolupráci otevřený, čehož si vážím! AVENGER jsem miloval už jako poďobaný puberťák, proto je pro mě jeho účast v AFTER RAIN poctou. Zároveň je to člověk, se kterým si hodně rozumím. Máme podobné názory, pohled na muziku... Honza už potvrdil natáčení dalšího CD, na které se vrhneme na konci roku, takže předpokládám, že naše spolupráce bude dlouhodobá. A jestli dostal? Jasně, dostal ode mě pochvalu za dobře odvedený výkon (smích).
Předpokládám, že jsi přítomný nahrávání všech nástrojů i zpěvů. Dochází k situacím, kdy máš jiný názor než „najatí“ muzikanti, že se třeba i pohádáte kvůli, co já vím, nějakým vokálním polohám, nějakým postupům bubeníka? Kdo má potom „poslední“ slovo?
Nechávám jim většinou volnou ruku. Co si pamatuji, tak ani jednou nedošlo k nějaké rozepři. Často vzniká hned několik verzí a je pak na mě, co při mixu vyberu. Ostatní vlastně do poslední chvíle nevědí, jak deska bude znít... Musím také říct, že jsou to již zkušení harcovníci, kteří vědí, jak se do skladeb položit, takže je to bez problémů. Nejsem žádný despota, podle kterého to musí být. Líbí se mi, když každý muzikant přinese do projektu kus sebe. Proto spolu také spolupracujeme. Kdyby mělo být všechno podle mě, tak si to kompletně udělám sám a o ženské zpěvy se postará Necrocock (smích).
Tři CD a pokaždé jiný vydavatel... Napřed IFA, pak In Motion, nyní The Old Storm. IFA byl label všeobecně známý a tehdy logická volba, podruhé Tvá režie (k In Motion se ještě dostaneme), teď třetí firma, o které, přiznám se, nevím nic. Můžeš něco prozradit?
The Old Storm je náš fiktivní label, pod kterým chceme zastřešovat naše nahrávky. Dnes už je celkem jedno, jestli ti desku vydá nějaký vydavatel, nebo si to uděláš sám. Vlastně jsem kvůli „The Sound Of War“ ani nikoho nekontaktoval. Chtěl jsem si všechno udělat ve vlastní režii. Možná ale v budoucnu zkusím navázat spolupráci s nějakým labelem v zahraničí, protože většina CD jde beztak za hranice. Uvidíme, nelámu to přes koleno.
V jakém nákladu CD Tvých kapel vycházejí? Dřív se dělala tisícovka, to si troufám tvrdit dneska neprodá skoro žádná česká kapela... Jak je to s prodejem nahrávek AFTER RAIN, kteří vlastně ani nekoncertují? Jde něco i do zahraničí, nebo prodáš pár kusů u nás, rozešleš na recenze a zbytek rozdáš kamarádům? (úsměv)
Všechny desky vyšly v nákladu 500 kusů. Prodej je samozřejmě zanedbatelný, stejně jako u všech ug kapel. Kdo tvrdí, že prodává stovky CD, je obyčejný lhář. To říkám upřímně... Plno kapel také nechává lisovat naprosté minimum, ale když už dávám tolik energie do tvorby a nahrávání, tak proč to pak zabít pár nosiči a sdílením na netu, kde si to pustí pár lidí, kteří si beztak poslechnou z každého songu 30 sekund. Ještě k prodeji... Věř mi, že jsou poměrně uznávané a renomované kapely, které ti mezi čtyřma očima řeknou, že nikdy neprodaly přes internet jediné CD. To o něčem mluví, že? S DARK ANGELS se desky prodávají na koncertech. Jelikož hrajeme poměrně často, jde to docela dobře, ale stále se samozřejmě bavíme v rámci ug. AFTER RAIN se snažím hodně měnit, a to s labely v zahraničí. „Hammered To The Ice“ třeba odešlo 100 kusů jenom do Ruska! Dělám muziku pro zábavu, jestli se CD prodají, rozdají, vymění, je mi vlastně jedno. Hlavně, když se dostanou mezi lidi...
DARK ANGELS
Podobně jako u AFTER RAIN, i v DARK ANGELS se pořád něco děje, hlavně po personální stránce. (úsměv) Dlouho to byla kapela se ženským zpěvem, ale po odchodu poslední zpěvačky Evy Markvartové jste překvapivě angažovali Radka Popela. Rezignoval jsi na zpěvačky? (úsměv) Nebo nebyla žádná šikovná po ruce a Radek coby kamarád souhlasil, že kapelu nakopne? (úsměv)
Řekněme, že to byl přirozený vývoj... S Radkem jsem tehdy spolupracoval na prvních AFTER RAIN. Vlastně jsme se do té doby ani pořádně neznali. Seznámili jsme se, když jsem s ním dělal rozhovor o MOTORBANDU pro Hardrocker (smích). Když Eva oznámila, že odchází, což bylo svým způsobem ze dne na den, Radek svolil, že za ni zaskočí. Hned po prvním koncertu nám bylo jasné, že to mezi námi náramně funguje. Dohodli jsme se tedy, že se ze záskoku stane trvalé angažmá. Byla to trošku sázka do loterie, ale jak se hned záhy ukázalo, Radek si fanoušky získal. Jsem rád, že to tak dopadlo. Vznikl z toho svazek, který ani smrt nerozdělí (smích).
Aktuálně máte venku nové CD „Embodiment of Grief“ a opět registruju jednu změnu v sestavě - Vlasta Zahradník se „vypařil“ a na jeho místě je celkem logicky Tomáš Trávníček. I tady se nabízí otázka, proč vlastně Vlasta zmizel ze sestavy? V minulosti mi přišlo, že tak nějak s Tebou kapelu táhne...
Vlasta před časem rozjel podnikání - otevřel si vlastní hospodu. Tráví v ní většinu času a každý koncert byl pro něj složitý. Musel platit brigádu, naskočit do auta, jet plno kilometrů, odehrát a zase chvátat zpátky. Poslední rok jsme neustále čekali, kdy nám Vlasta řekne, že už to zkrátka nedá. Byl to ale buldok, který se nevzdával, za což má můj maximální respekt. Jezdit z Plzně do Budějc muselo stát hodně sil, těžko říct, kolik lidí by mělo takovou trpělivost. Problém ale byl v tom, že už jsme spolu vůbec nezkoušeli, Vlasta se tedy nepodílel na nových věcech. Při natáčení předešlého CD s námi vlastně ani nebyl ve studiu, natáčel v Plzni, zatímco my v Olomouci. Nakonec jsme došli k tomu, že pokud se chceme posunout dál, už to takhle táhnout nemůžeme. Byl to sice bolestivý rozchod, protože máš pravdu, že Vlasta byl v kapele plno let, dýchal pro ni, byl to klasik, se kterým vždycky byla sranda, ale věřím, že se oběma stranám přece jenom ulevilo. Vlasta totiž nastoupil do kapely GAUNEŘI, která má skvělé renomé a je z Plzně, takže místo 140 kilometrů, dojíždí kilometrů 5 (smích). Mě jen mrzí, že jsme se od té doby neviděli, proto se těším na nějakou společnou akci. A co se týká Tomáše, tak jak říkáš, tam to bylo logické. Hrál s námi v NO BELIEF, kluci a Péťa s ním hráli už v AGONY, je to skvělý kamarád, člen party, tak tam nebylo co řešit...
Co vlastně DARK ANGELS hrají? (úsměv) Kdysi jste se drželi v hard and heavy intencích, dnes je to asi trochu širší rozpětí. Jak bys muziku charakterizoval někomu, kdo třeba neměl tu čest s dvěma posledními alby?
Nemyslím si, že by to někdy byl heavy metal. Maximálně v době dema „See You In Hell“, ale tehdy jsme byli rádi, že vůbec umíme něco zahrát. Styl se neřešil (smích). Už „Symphony of Bridal Veil“ ale bylo jiné - náznaky doomu tam byly patrné a celkově měla deska temnější atmosféru, ačkoliv to samozřejmě pořád byla trošku „dětská“ nahrávka. Každopádně, co hrajeme dnes? Sám ti nedokážu odpovědět. Honza Kapák říkal, že doom metal. Také si myslím, že novinka je nejvíc doomový materiál v naší historii. Žánrově čistá deska to ale není. Jsou tam prvky stoner, grunge i thrashe (smích). Zkrátka metal...
Radek Popel je nejen výrazný zpěvák, ale i šikovný grafik. Obaly vašich CD sice nejsou extra výpravné, ale mají slušnou úroveň, já tomu říkám čistá práce, nepřeplácaná, jednoduchá, ale na oko OK. Necháváš Radkovi úplně volné ruce, nebo se nad obaly scházíte a ladíte do posledního detailu?
Grafika je čistě na Radkovi. Do práce mu nekecáme, maximálně ladíme jen některé detaily... On by nás stejně neposlechl (smích).
Co je ta figura na „Embodiment of Grief“ vlastně zač? (úsměv) Jde jen o to, aby to „nějak“ vypadalo, nebo to má „přesah“?
Radek pořád sliboval, že bude na desce nahá ženská, tak jsme se těšili (smích). Přesah to má, ale myslím, že je lepší, když si v tom každý najde to své...
Jestli dobře počítám, tak DARK ANGELS jsou letos na scéně deset let. Chystáte k výročí nějakou spešl akci, výroční koncert, nebo si na takové věci nepotrpíš a nic slavit nehodláš?
Deset let jsme slavili na začátku roku. Udělali jsme speciální koncert v Domažlicích, kde s námi vystoupila i bývalá zpěvačka Eva. Byl to magický večer, na který rád vzpomínám. V Domažlicích máme nejsilnější fanouškovskou základnu, koncerty jsou zde vždycky parádní! Pořád jsem přemýšlel, co k deseti letům vymyslet a nakonec jsem si řekl, že nejlepší dárek bude nová řadovka. K čemu se věčně ohlížet dozadu (smích).
Jak bys uplynulých deset let kapely zhodnotil? Šlapalo vždycky vše bez výraznějších problémů anebo nastala někdy situace, kdy jste to chtěli „položit“?
Jasně, krizových situací bylo hodně, přesto jsem nikdy nepočítal s tím, že bych kapelu nechal položit. A jak bych deset let zhodnotil? Plno úžasných zážitků, první studiové krůčky, zkušenosti s organizováním akcí… Byla to jedna veliká paráda, kterou bych za nic nevyměnil. Přesto bych řekl, že to byly roky hledání. Spíše jsme se rozkoukávali po scéně, tvořili si vlastní názory, hledali svůj rukopis… Těším se na dalších deset, dvacet, sedmdesát let (smích).
Co se od té doby podle tebe změnilo na hudební scéně?
Změnilo se toho hodně… Mezi mladými muzikanty chybí pospolitost, respekt k ostatním kapelám, zájem o scénu. Místo toho hledí na trendy, snaží se napodobovat své vzory a vlastní ksicht je nezajímá. Myslím si, že dnes jsou kapely příliš individuální, což mě mrzí. Naštěstí je tady ale stále plno výborných kapel a lidí, kteří nehledí jen na sebe. S takovými rádi spolupracujeme, těšíme se na společné setkání, propařené chvíle… Respektuji je! O kom mluvím? Oni už vědí… Roky se také diskutuje o návštěvnosti koncertů. Na to si nedokážu vytvořit názor. Pravdou je, že to není žádná sláva, ale nemyslím si, že jde o úplnou tragédii. Kapel je prostě příliš, posluchač se v tom neorientuje a hlavně je plno jiných možností, než bylo v 90. letech.
Ačkoli v době vašeho vzniku nebyl internet nic neznámého, v posledních letech zaznamenaly velký boom sociální sítě. Myslíš, že se díky nim mohou začínající bandy snáze prosadit?
Sociální sítě jsou pro muzikanty úžasná věc, ale bohužel také tak trošku povrchní záležitost. Na Facebooku tě podpoří plno lidí, ale nahrávku si nepořídí a na koncert nezajdou. Přesto je fajn, že se díky sociálním sítím člověk dostane mezi cílovou skupinu. Najdou si tě fanoušci z celého světa – můžeš s nimi komunikovat, informovat je o činnosti a tak dále… Nic ale není zadarmo, za alespoň minimálním prosazením stojí plno práce.
Mimochodem jsem si všiml, že na vašem facebookovém profilu komunikujete s fanoušky výhradně anglicky. Co je toho příčinou?
Zjistil jsem, že veliké procento fanoušků na Facebooku tvoří cizinci. V jedné recenzi z Německa si autor povzdychl, že se o nás na internetu v angličtině nedá nic dočíst. Proto jsem se rozhodl pro tento krok. Spolupracuji s mnoha kapelami z ciziny, které jsou na naší úrovni a všechny se na Facebooku prezentují v angličtině. Ve světě je to normální…
DARK ANGELS se po svém vzniku prosadili poměrně rychle i v jiných krajích, než odkud pocházíte. Měl bys pro začínající regionální bandy nějaký recept, jak toho dosáhnout?
Určitě… Poučil jsem se z vlastních chyb (smích). V žádném případě by neměly nikam chvátat. Nešířit pochybné demo nahrávky, necpat se hned na pódia a hlavně se neřídit poplácáváním po ramenou od kamarádů. Plno kapel pak žije v iluzi, jaké jsou hvězdy. Realita je samozřejmě jiná a ani není divu, že to už plno kapel semlelo…
Na závěr kapelního povídání se asi sluší zeptat na další plány s oběma partami... Bude ještě letos nějaká nahrávka a příští rok další dvě? (úsměv)
Připravuji novou desku AFTER RAIN, která by měla vyjít zhruba na jaře. S DARK ANGELS těžko říct, materiál na „Embodiment of Grief“ jsme napsali v rozmezí tří měsíců. Ale nepředpokládám, že další fošnu natočíme příští rok. Nechme se překvapit (úsměv).
METALFOREVER
Co Tě znám, byl jsi vždycky aktivní nejen coby muzikant, ale i jako pisálek. To pisálkovství už asi neplatí... Co Tě vedlo k opuštění šéfredaktorské pozice rozjetého webzinu, který jsi, dá se říci, z ničeho dostal do pozice řekněme jednoho z deseti nejvýznamnějších tuzemských internetových portálů věnovaných tvrdé muzice? Je to už asi dva roky co nepíšeš – nechybí Ti to? (úsměv)
Věř mi, že nechybí... Energii dávám do jiných projektů, které mě naplňují podstatně více. Do Metal Forever jsem dával skutečně hodně. Když jsem viděl, že se to postupně zvedá, že získáváme velmi slušné renomé, měl jsem z toho skutečně velkou radost. Vezmi si, kolik podobných serverů tady za ty roky vzniklo, kolik jich nepřežilo 5 let. Metal Forever je tu stále a stále se mu velmi daří. Po letech jsem ale začal cítit únavu. Mám rád, když dělám něco pozitivního, z recenzí jsem měl ale pocit, že každého akorát nasírám (smích). Kapely nedokázaly ocenit propagaci, to je bolístko české scény! Tým kolem mě byl velmi stabilní, zároveň to byli lidé, kterým jsem mohl věřit, proto jsem se rozhodl jim to přenechat. Zároveň jsem měl ke konci černé svědomí, že už tomu dávám skutečně minimum. To je přece špatně, ne? Šéfredaktor má jít příkladem... Můj odchod byl jedním z důsledků pisatelské krize, kterou jsem v předešlých letech procházel. Postupně jsem skončil v Pařátu, Hardrockeru (který vlastně skončil celkově), Metal Forever a nakonec i v práci. Udělal jsem za sebou pomyslnou čáru a dneska se cítím fakt skvěle. Na Metal Forever jsem ale pyšný! Nutno dodat, že bez ostatních by se to ale nepovedlo. Velkou roli vždycky hrál hlavně Savapip! Díky ti, Honzo...
IN MOTION AGENCY
Místo recenzí a rozhovorů teď sepisuješ tiskové zprávy. (úsměv) Založil jsi agenturu, která se věnuje servisu pro hudební interprety. Jak Tě to napadlo? (úsměv)
Ona to není tak úplně pravda, že se věnujeme servisu pro hudební interprety. To je jen malá část naší práce. Vloni jsem se rozhodl, že je na čase udělat opravdu razantní krok dál, změnu, která mě nakopne. Stagnoval jsem, což mě ničilo. Jsem ještě dost mladý, abych se cítil totálně vyhořelý (smích). Po sedmi letech jsem tedy skončil v denním tisku a rozjel PR agenturu. Spolupracuji s městy, obcemi, školami a dalšími institucemi. To je hlavní náplň mé práce. Služby ale nabízíme také kapelám, pro které by byly zaběhnuté PR agentury finančně nedotknutelné. Sám víš, že vyjadřování mnoha kapel je bídné. Kostrbatou češtinou ti napíšou, že vydali novou desku a tím to končí. Velké procento se vůbec o žádnou propagaci nestará, přitom jsou to leckdy velmi slušné kapely. Pokud chce tedy někdo pomoc, jsem tu pro něj. Proč by mělo být profi PR jen výsadou největších tuzemských kapel? Hloupost! Co se týká dalšího servisu, tak původně jsme zajišťovali i klipy, lisování CD a tak dále, ale od toho jsme nakonec odstoupili, protože jsme byli příliš závislí na ostatních lidech. Jejich práce občas, ačkoliv velmi kvalitní, vázla, což nebylo úplně košer. Každopádně, jestli chce někdo alespoň poradit, na koho se obrátit, samozřejmě se může ozvat. Rádi poradíme, zkušeností máme plno... A co se týká recenzí, rozhovorů a článků, tak se neboj, věnuji se tomu dál. Píšu pro zpravodajský portál Budějcká Drbna, což je práce, která mě také naplňuje!
Co všechno svým potenciálním zákazníkům nabízíš? Proč by si měli vybrat zrovna Tvou agenturu?
Když se budeme stále bavit v hudební rovině, tak PR, kapelní press kity, kontakt se zahraničními labely, celkově kontakt se zahraničím a naopak zahraničím kapelám kontakt s ČR, booking... A proč mě? Deset let jsem se pohyboval jako novinář na hudební scéně. Bohaté zkušenosti mám i z denního tisku. A hlavně, jak jsem již říkal, hudba je má vášeň. Mám rád všechny možné styly, takže jsem otevřen jakékoliv spolupráci, pokud má alespoň nějaký smysl.
Zastupuješ i nějaké kapely, nebo se na to chystáš?
Zastupuji několik kapel mediálně. Co se týká bookingu, tak ještě v červenci jsem byl rozhodnutý, že se na tuto půdu nepustím, ale v srpnu se to ve mně přece jenom zlomilo. V září jsem tedy booking naplno rozjel, máme pod sebou několik stylově rozmanitých kapel, například undergroundové FICTION, komorní NALADĚNO či skvělý rokec THE DUFFS. Prioritou je pro mě ale kapela OCEÁN, která před několika lety zažila úžasný comeback s Jitkou Charvátovou za mikrofonem.
http://bandzone.cz/afterrain
http://bandzone.cz/darkangels
http://www.inmotionagency.cz/
