Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

YOB – Clearing the Path to Ascend CD 2014, Neurot Recordings

Nečekané rozměry, podivuhodná atmosféra, omračující rytmus, neslýchané propojení drásavé tvrdosti a jemňoučkých pohlazení, hloubka prožitku a třeba i spirituální lyrický výraz, to je jen náznak charakteristiky hudby, kterou slovy jde hodně těžko i jen vzdáleně popsat. Přesto se chabě pokusím o vyjádření, protože to, co se rozehrálo a týden drásá a povznáší zároveň, je vskutku neuvěřitelné. Vzbouzím se a pouštím si to do sluchátek, ve volné chvíli se do toho nořím, někdy je mi líto času s tím stráveného, ale musím se k tomu vracet, před spaním si tím rozřezávám a zase zašívám zranění. Slovo je tu o sedmém studiovém albu americké doom sludge legendy YOB. Omlouvám se kapele za zařazení do takovéto škatulky, protože vměstnat její tvorbu do mantinelu žánru, je nebývale obtížné, ale dělá se to, tak snad je to takhle alespoň částečně v pořádku.

V roce 1996 založil skupinu kytarista a zpěvák Mike Schiedt a celou dobu si striktně drží pouze dva spoluhráče. Z první etapy fungování YOB, myšleno do roku 2006, vzešla čtyři plnohodnotná alba a hned první dvě „Elaborations of Carbon“ a „Catharsis“ považuji za skvělá. Po znovuobrození v roce 2009 vydali album „The Great Cessation“, kde dokázali, jak nápaditá může být doomová hudba, jakých výletů do tajemna je možné si dovolit.
Ve formaci se vedle zakladatele Schiedta vystřídala různá jména, ale od této doby se sestava ustálila a kapela, zdá se, funguje. Vrátil se bubeník Travis Foster a sestavu doplnil basový kytarista Aaron Rieseberg. O dva roky později, v roce 2011, zplodili desku „Atma“, pro mě určité rozčarování, protože do té doby nebývalá hloubka procítěnosti výrazu nabývá plochosti a určité povrchnosti. Nicméně v této době jsem viděl jejich koncert a muzika živě zahraná snesla nejpřísnější měřítka, bylo to úžasné. Na konec letošního léta bylo naplánováno vydání nové desky a s ním spojené i podzimní evropské turné. Na nový výtvor jsem byl hodně zvědavý a už ochutnávka v podobě jedné skladby byla impozantní a brzy následoval první poslech kompletního díla „Clearing the Path to Ascend“.

„Time to wake up,“ suše prohlásí v první vteřině nahrávky Mike Schiedt, tak se teda vzbuďte, procitněte z reálu a nechte se vtáhnout do světa YOB. Jak jsem se v úvodu zmínil, od první chvíle mi toto skvostné hodinové dílo nedá pokoj, je to jako vábnička, je to past, každý další poslech přináší nové objevy. Říkám si, s čím mě příště zase překvapí. Zdá se mi, že už znám ty čtyři skladby nazpaměť, ano, vokály, nástroje, rytmus i melodie jsou zaryté do paměti, ale ten emocionální účinek je pokaždé jiný. Vždy silný a musím říci, že vždy pozitivní, hlavně ve smyslu neoposlouchatelnosti. Přijde mi, že jsem naivní, ale pro mě je zde všechno, vlivy BLACK SABBATH, PINK FLOYD, NEUROSIS, propojení psychedelického stoner metalu, blues, ambientu, jak snadno se toto všechno snoubí v jejich muzice, mě nepřestává udivovat. Od samého začátku je zřetelné, jak výjimečný je basový kytarista Aaron Rieseberg, kterak zvládá skloubit melodii i rytmus, kdy ustoupit z tvrdosti projevu a naopak, kdy vás zvukem rozmáznout o zeď. Totéž se dá napsat o bubeníkovi Travisi Fosterovi,  je neskutečně přesný, citlivý, trpělivý, úchvatný na činelech a opět v celé kompozici alba podle potřeby intenzivnější nebo naopak, jakoby někde skrytý za hudbou. Oba odvedli obrovsky těžkou práci, tahle kompozice je nelehké břímě. Ale je tu ještě Mike Schiedt, kytarista zvládající akustické pasáže, tvrdé riffové cykly, zabarvení zvuku nástroje. A navíc je tu Mike Schiedt, zpěvák, chameleón, démon proměnlivosti. Kňourá, vrčí, řve i šeptá, fantasticky zvládá melodii, jeho hlas udržuje napětí, rozechvění, vždy se úplně těším, s čím v průběhu skladeb přijde, čím mě povznese, jeho vokál je symbolem dynamiky celého alba. V symbióze všeho tohoto předložil YOB materiál, kde celistvost jednoznačně dominuje, protože dílo má vývoj a uměleckou logiku, od úvodní náročné, rozmanité skladby „In Our Blood“, přes riffovou „Nothing to Win“, kvílivý a zároveň tvrdý song „Unmask the Spectre“, až po závěrečnou „Marrow“. A právě poslední skladba, jednoduchá melodická píseň, mi přijde jako skutečné vyvrcholení. V osmnácti minutách se opakuje hudební motiv, melodie podmanivě krásná a přes své nesčetné opakování vždy o kousíček jiná, rytmické nuance jsou zanedbatelné, ale o to více dráždivé. To je opravdu otevřená cesta pro vzestup.

Deska „Clearing the Path to Ascend“ je útok i pohlazení, obrovsky hmotná lehkost, temnota i svítání, zamyšlení na cestě k naději.

Třeba jinak budu smýšlet po koncertě na strahovské Sedmičce, který se uskuteční 23. září, ale momentálně hodnotím hodně vysoko.

Seznam skladeb:
  1. In Our Blood
  2. Nothing to Win
  3. Unmask the Spectre
  4. Marrow

Čas: 62:30

Sestava:

  • Mike Scheidt - kytara, zpěv
  • Travis Foster - bicí
  • Aaron Rieseberg - basová kytara

https://www.facebook.com/quantumyob

http://www.metal-archives.com/bands/YOB/10929


Zveřejněno: 18. 09. 2014
Přečteno:
3765 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: štěpán | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

01. 10. 2014 20:28 napsal/a Peťan
YOB...
tak jsem se k tomu konečně dostal, jenže s křížkem po funuse... skvělé album zpečetěný skladbou Marrow. Nádherná záležitost. Pěkná recenze.... kdybych věděl, že mě tahle kapela tak dostane, na Sedmičku bych šel taky...sakra..
01. 10. 2014 08:52 napsal/a prepil
...
Novinka YOB mě dost sere. Jak se má člověk dostat k jiným věcem, když cd nejde vyndat z přehrávače a nepustí k poslechu ničeho dalšího. Parádní album, čekal jsem dost, dostal ještě více. Osobně mám nejraději \"The Unreal Never Lived\"(2005), ale letošní album půjde v diskografii YOB hodně vysoko.. Palec nahoru i za skvělou recenzi ;-)
18. 09. 2014 08:29 napsal/a Coornelus
YOB jo
Štěpáne, díky za tvou recenzi. Krásně si tohle parádní dílo popsal. Je vidět, že máš YOB zmáklé. Pocity mám téměř totožné. První tři věci jsou mocné, ale závěrečná ukolébavka Marrow, je tím pravým vrcholem. Kdybys věděl, kolikrát jsem si jí pouštěl před spaním a nedal jí dokonce:-). Těšil jsem se na koncert hrozně moc, ale po téhle recenzi se ho nemůžu dočkat :-) V úterý naviděnou!
18. 09. 2014 06:46 napsal/a Asphyx
.....
zrovna včera mi tahle deska přišla na recenzi:))) Nádherná věc, poslouchal jsem je dlouho do noci....a i když ji mám doma jen krátce, tak moje pocity jsou úplně stejné. Díky za recenzi, je parádní, stejně jako album!