Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

Středa 6.8.2014, Jaroměř – pevnost Josefov

Počasí: luxusní, podle Zákopčaníka oblačno až polojasno, místy jasno, místy ne, ani kapka a nebude-li pršet, nezmoknem (nezmokli jsme)
Redakce na místě: Coornelus, Johan, Ignor, Márty, Corbow, Manafob, Štěpán, KubaAjz, Mařenka, Opat, Luma, Goro, Aleš, Yvor
Nálada: výborná
Počet nemocných: 1

Denní rozkaz zněl jasně – v 9:15 budeš tlouct na vrata v Dobříši, kde už bude spakovaný Coornelus vyhlížet příjezd dvou králů, z nichž ani jeden není Láďa Křížek. Jenže vykládejte tohle debilům na silnicích... Semafor nesemafor, hurá na uzavřenou část silnice, ono to nějak dopadne a vyhneme se. Nevyhnuli. Malé osobní vozítko napasované pod tatrovkou mi prodlužuje cestu o dvacet minut, takže na bránu pekelnou buším se zpožděním, leč ani druhý král nedodržuje itinerář a přijíždí ještě po mně. Vrháme se na veteš, kterou je třeba do dodávky dodat a krátce před desátou máváme bezdomovcům na dobříšské periférii a hurá směr Jaroměř.

O cestě bych radši pomlčel, protože jsem během ní musel snést řadu invektiv, ty největší kvůli výběru bistra, kde jsme hodlali doplnit energii. Jedeme takhle v koloně jak kráva za nějakým agrometalistou v traktoru a tak říkám „támhle je nějaký vobčerstvení, zastavíme a aspoň se toho trachtoru zbavíme!“, načež tedy míříme stranou k bistru eňo ňuno. Paní v občerstvovně je z našeho příchodu trochu nervózní, evidentně tu na takové návaly nejsou zařízení, protože nám ve 12:00 s kamennou tváří oznamuje, že guláš uvedený na jídelním lístku se ještě vaří... Volíme menší zlo v podobě hovězího vývaru, který nám s výrazem mučednice donáší zhruba za čtvrt hodiny; na její obranu musím podotknout, že měla vcelku narváno, kromě nás tam totiž ještě hrála televize a ta člověka zaměstná jak se patří. Coornelus si ještě hodlá udržet hladinku a tak si odvážně objednává malé pivo, které žel paní za výčepem neudrží v hlavě, nicméně když odcházíme a platíme, vzpomíná si, že jsme ještě něco chtěli. Za všechno samozřejmě můžu já, takže zbytek cesty poslouchám jen a jen chválu, jak jsem to dobře vybral.

Pak už ale máme kliku, k Lidlu jsme trefili my i Goro se vstupenkou pro dobříšského protivu, ubytování rychlovka, svačinka, odbavení u vstupu paráda (fronta trvala 0 vteřin) a tak míříme do areálu, kde je zatím poměrně málo lidí, z čehož usuzuju, že letos bude návštěva slabší. Evidentně nemám den, protože se zase pletu, večer je natřískáno, chci to vidět ve čtvrtek večer...

Míříme do distro zóny, kde hodláme bivakovat u FOBáků ve stánku, tam nás žel čeká neradostná zpráva, chudák Corbow má horečku a vypadá dost mizerně, je nám ho líto, ale černé pivo s sebou nemáme, tak holt zkoušíme světlé, jestli trochu rozežene chmury... Jinak mám pocit, že neuplynul rok, ale týden, všechno je obdobné jako loni, některá distra už jedou, některé stánky s občerstvením taky, někdo ještě staví, potkáváme první známé atd., atd. Jedinou větší změnou je prázdné místo po někdejší „plechárně“, malé stage, zato o kus dál vyrostlo něco mezi stanem a šapitó, prostorově určitě větší, než byl prostor třetí scény v minulosti.

(Johan)


Brutal assault 2014 je za námi. Vždy říkám „bylo to krátké“ nebo „bylo toho málo“. Tentokrát toho bylo opravdu příliš. A jak zpívá LUCIE „Už se nechcem nikdy vracet tam, kde nám bylo mizerně.“ Takže tento ročník byl pro nás opravdu posledním a příště bych opravdu nejel, ani kdyby se ukázalo, že Quorthon svou smrt pouze předstíral a plánuje jediné vystoupení BATHORY na Brutal assault 2015. Miska vah, na které jsou nahromaděná negativa, leží svou těžkou vahou u dna. První den se hrálo bez zvuku. Hlasitost byla opravdu směšná. Když stojíte těsně pod pódiem, pod hlavními reproduktory a běžný rozhovor lidí, co stojí opodál, je čitelnější než to, co se line z repráků, je opravdu něco špatně. Nadsazení kapacity areálu je další podstatnou věcí, která dokáže pobyt na festivalu nadobro znechutit. Být nucen se celé 4 dny neustále plazit v davu. Prodírat se nekonečnými procesími. Není minuty, kdy by do vás někdo nevrazil, neotřel si o vás svůj pot anebo vám alespoň neprděl pod nos. Byl jsem na několika vyprodaných festivalech v zahraničí, kdy se jednoduše prodá jen tolik lístků, aby se dalo v daném prostoru ještě normálně fungovat. Zde to bylo opravdu o nervy. Tomu, kdo prohlašuje, že BA je jeden z nejčistších festivalů v Evropě, bych doporučoval projít (opravdu stačí projít, ani nemusíte chodit dovnitř) kolem mobilních záchodků. Nejsem žádná fajnovka, ale tohle bylo opravdu k zblití. Zelenou louku jsme překřtili na vajglovou louku – příjemné poležení mezi tisíci cigaretovými nedopalky. Šizení na baru – ani jednou! za celé 4 dny jsme nedostali správnou míru piva (pivo tedy pila jen Mařenka). Po upozornění míru vždy dotočili, ale opakovat to stále dokola je opravdu únavné. Navíc podmíra nebyla jen u piva, ale i u limonády a dokonce i u obyčejné vody!!!  V celém areálu nebyl volný přístup k pitné vodě. To jest pár věcí, které se nám nelíbily. Neberte to jako pranýřování. Pouze shrnutí nedostatků, které nás utvrdilo v rozhodnutí dále na tento festival již nejezdit. Festivalová nabídka je tak široká, že rozhodně strádat nebudeme. Určitě je vás dost, kterým se na festivalu líbilo a můj „ohrnující se nos“ vám v davu chybět nebude. (KubaAjz)


Pozici úplně první kapely Brutal Assaultu měli slovenští zástupci death metalové scény SUBURBAN TERRORIST. Ukázky na Bandzone zněly celkem příjemně a tak jsem si vystoupení našich sousedů nenechal ujít. Zvukové nedostatky však byly znatelné a i přes zřetelnou muzikantskou zručnost členů nezněly skladby tak přesvědčivě, jako ve své studiové podobě. Nebylo to špatné, ale nic, co by mě odrovnalo. (Opat)

Klábosení s kamarádama má za následek, že stíháme až závěr SUBURBAN TERRORIST. Slovenská drtička míchající v sobě death, HC a grind se ujala role první kapely festivalu. K svému partu přistoupili naprosto odpovědně, ale okolnosti jim nebyly nakloněny. Zvukově silně nepovedené vystoupení, při kterém např. praskalo v bednách, bylo spíš koncertním zážitkem pro vyznavače bordelu, než pastvou pro uši. Těžko říct, kde byl zakopaný pes, ale zvuková mizérie provázela i ostatní kapely. (Coornelus)

SUBURBAN TERRORIST – Dobrý death metal, na rozjezd více než slušná práce. Podivný zvuk přisuzuji tomu, že jde teprve o první kapelu. (KubaAjz)

I pro mě festival začal SUBURBAN TERRORIST. A stejně jak rychle začal, tak i skončil. I přesto, že se Slováci snažili, seč mohli, tak nedokázali publikum dostat na svou stranu. Neboť zvuk nebyl nic moc. Co nebyl nic moc, on byl naprosto příšerný a nepomohlo ani to, že pánové uváděli každou skladbu ve dvou jazycích. (Luma)

Litoměřičtí KEEP ON ROTTING už byli o mnoho působivější. Nemohu se zde úplně shodnout s kolegy, podle mého ozvučení dosáhlo výrazného zlepšení a celý nedlouhý set těchto řezníků se zařadil mezi ty povedené. Technika, přesnost, dobrá komunikace s publikem… Viděl jsem tuto smečku podruhé a znovu mohu hovořit o zdařilém koncertu. (Opat)

Zvuková mizérie neprovázela úplně všechny kapely, ale druhé odpolední vystoupení jo, a v případě KEEP ON ROTTING to byl ještě větší problém. Jejich technicky pojatý death metal se se špatným zvukem jednoduše nedá poslouchat. Vydrželi jsme jen chvíli, na víc jsme neměli sílu, já byl rád, že jsem kapelu slyšel v mnohem lepší zvukové formě na jaře. Víc mě nenapadá, jen nadávky směrem ke zvukaři. (Johan)

FLOTSAM & JETSAM zažili vrchol v druhé polovině osmdesátých let, alba „Doomsday For The Deceiver“ a „No Place For Disgrace“ jsme poslouchali nejen kvůli tomu, že basák Jason Newstead později posílil METALLIKU. Nikdy jsem Amerikány živě neviděl, ve středečním line-upu pro mě byli vedle TERRORIZER a VENOM třetím tahákem. Zvuk sice nebyl úplně ideální, ale proti předchozím kapelám to bylo o poznání lepší, hudebně pak jedním slovem výborné. Zavzpomínal jsem si na staré časy a připomněl si nějaké letité šlágry, jejichž názvy žel sloužit nemohu – přece jen jsem kapelu na konci osmdesátých let pustil ze zřetele. (Johan)

FLOTSAM & JETSAM – Potichu a nekvalitní zvuk. Ale i přesto se mi jejich set líbil. Nebyla to sice taková šleha, jako letos v dubnu na Keep it true, kde komplet přehráli své druhé album „No Place For Disgrace“, ale i tak dobrý thrash metal. Škoda, že dostali jen velmi krátký hrací čas. (KubaAjz)

FLOTSAM AND JETSAM jsem po zkušenosti z Metalfestu s radostí vynechal a další v pořadí byli kanadští metalcoristé THE AGONIST. Tento styl obvykle vůbec nevyhledávám, mám jen několik málo (opravdu málo) favoritů a s touto bandou v čele s novou zpěvačkou Vicky Psarakisovou jsem se setkal poprvé. Ač hudebně šlo o poměrně fajn poslechovku, kromě nepříliš povedeného zvuku mělo vystoupení jednu obrovskou kaňku, a to vokál. Nejen, že nová zpěvule se absolutně netrefovala čistým zpěvem, ale ani v „křičených“ pasážích nebyla vůbec přesvědčivá. (Opat)

Nevím, nakolik se o THE AGONIST vědělo před odchodem zpěvačky Alissy White-Gluz k ARCH ENEMY, já o nich tedy nevěděl zbla. Ale modrovlasá kočka jim svým odchodem vlastně prospěla, hned se o nich více mluvilo, kde kdo byl asi zvědavý, odkud si německá mašinka stáhla novou zpěvanduli. Na Alissyn post nastoupila nová krasotinka Vicky, která se sice snažila, ale že by mě donutila se kapele v budoucnu věnovat, to tedy ne. Ono by se to nepovedlo ani Alisse, handl za mikrofonem v mém případě vůbec nehraje roli – tuhle muziku jednoduše neposlouchám a poslouchat zatím nebudu. Živě to navíc opět opepřil zvukař, takže další kapela, která mou pozornost udržela jen pár skladeb. (Johan)

THE AGONIST – Mizerný, tichý zvuk. (KubaAjz)

Na THE AGONIST jsem byl zvědavý asi stejně tak, jako spousta jiných. Nejen kvůli tomu, že vyměnili zpěvačku, ale především proto, že jsem byl z jejich posledního koncertu v Olomouci dost nadšený. To se žel satan nedá říct o jejich setu na Brutal Assaultu. Kapelu jsem na pódiu zastihl asi při druhé skladbě a po dalších dvou odcházel. Zvuk byl naprosto katastrofální a kapela si s velkým pódiem neuměla poradit. Možná i proto jsem měl pocit, že hraje někdo z horní či dolní dědiny. (Luma)

V podstatě jediná kapela, která mě ve středu zajímala, byla stěžejní parta HIGH ON FIRE. Ti se svým hrubozrným stonerem dnešní den vymykali v té záplavě metalových band, přesto se i na ně sešel solidní zástup přihlížejících. Nevím proč, ale zvučení se natáhlo a dostavil se skluz, který v průběhu večera narostl na půl hodiny. Nějak jsem to celé nepochopil, ale dlouhá příprava měla za následek to, že HIGH ON FIRE měli absolutně katastrofický zvuk. To vše vyvrcholilo nadávkami na zvukaře a když se nic, co se týče zvuku nezlepšilo ani při třetí skladbě, odcházíme s nasráním pryč, protože tohle nám za to nestálo. (Coornelus)

Jestli předchozí kapely měly špatný zvuk, tak nevím, jak nazvat tu hrůzu, která se z pódia linula, když to rozjeli nešťastníci HIGH ON FIRE. Tady už končí veškerá legrace, na místě je řev. Zpěvák měl půlku první skladby vypnutý mikrofon, ale zvukař si v klidu popíjel pivo... Lidí, kteří směrem ke zvukaři zdvihali prostředník, byla řada, někteří k tomu přidávali ostřejší výrazy. Mikrofon sice začal fungovat, ale celkově to byl zvukový teror. (Johan)

HIGH ON FIRE
– Neposlouchatelný, tichý zvuk. Z mobilu by to znělo líp. Nedá se to vydržet, odcházíme. Začíná se mi hrnout krev do mozku. (KubaAjz)

Taiwanští CHTHONIC jsou pro mě velmi sympatickou kapelou. Co na tom, že všechno, co hrají, tu už dávno předvedli slavnější CRADLE OF FILTH. Navíc stát v kotli čerstvě po svatbě a koukat krásné basistce pod sukni taky není k zahození. Od některých jsem slyšel, že zvuk nebyl nic moc, ale mě to na místě, na kterém jsem stál, ani nepřišlo. Energetická show, protkaná orientálními vlivy, byla přesně tím, co mi po předešlých zvukových mukách přišlo vhod. (Luma)

Taiwanské CHTHONIC jsem viděl při jejich krátkém setu před SATYRICON v prosinci, nyní se fanouškům naskytla možnost vychutnat si více z jejich umění. Jejich album „Seediq Bale“ z roku 2005 mělo něco do sebe, od té doby mě ale dalšími deskami příliš nezaujali a ani naživo jsem nebyl nijak nadšený. Prostě mě to moc nebavilo a nezachraňovaly to ani kostýmy zúčastněných. Znělo to jako taková rychlokvaška, ničím originální, překvapivé a hudebně zajímavé. (Opat)

Kdyby CHTHONIC nebyli z Taiwanu, neměli ve svém středu vizuálně zajímavou slečnu a jeden z maníků nehrál na nějaký divnonástroj, asi by takovou pozornost nebudili. Variaci na CRADLE OF FILTH jsem viděl před časem v Praze, nebavila mě, s opět brutálním zvukem to bylo ještě horší. Možná to vypadá, že jen nadáváme, ale když ten zvuk byl prostě v prdeli... Takže hodit okem po slečně a odchod. (Johan)

Do pevnosti jsme se dokodrcali kvůli sérii nešťastných událostí až po polovině středečního programu. Během CHTHONIC jsme přicházeli cestou od kempů a festival se začal zjevovat v celé své kráse. Jejich hudební doprovod mne nenadchl tak, abych po vyřízení administrativy na ně okamžitě vyrazil, takže jsem se aklimatizoval a připravil se na další kapelu. (Aleš)

CHTHONIC – Hrozný zvuk, začínám vidět rudě a zatínají se mi pěsti. (KubaAjz)

Konečně!!! Po znechucení ze zvuku HIGH ON FIRE, hudební nemohoucnosti THE AGONIST a naivních CHTHONIC se začala hrát hudba. TERRORIZER na mě působili jako dobře mířená pěst na nos. Brutální old schoolová grindová rubanice s parádně zahranými bicími party měla za následek to, že se mi konečně objevil úsměv na tváři. Tohle byla poctivá záležitost, a i když spousta lidí má vůči jejich novodobé tvorbě výhrady, vězte, že tohle byl koncert na špičkové úrovni. (Coornelus)

Konečně!!! Nerad se opakuji po kolegovi, ale TERRORIZER byli prostě jiná liga. Zvuk sice ještě nedosahoval potřebných kvalit, hlavně kytara trochu podivně řezala, ale jinak všechna čest. Krátké úderné vypalovačky s typickými deathgrindovými riffy a vyhrávkami mě bavily ještě víc než jsem čekal. (Johan)

První půlku setu TERRORIZER opět provázel děsný zvuk, hlavně zvuk kytary je úplně mimo. Mám vztek a po celém těle se mi rozlévá hněv a nenávist. Pocit, že jsem byl okraden. A nedostal za svoje peníze to, za co jsem zaplatil. Několikrát se musím zhluboka nadechnout a pak se snažím co nejpozorněji poslouchat, abych alespoň něco, z toho co se odehrává na pódiu, rozluštil. (KubaAjz)

TERRORIZER jsou jistě legendou death metal/grindcore scény, hrají přece úctyhodných 27 let. Očekával jsem koncert tomu úměrný, kterého se mi ale bohužel nedostalo. Upřímně, nic monotónnějšího jsem dlouho neslyšel. Chápu, že se tady nehraje na žádnou rozmanitost, ale tohle bylo vážně trochu moc. Asi tak tři bicí party neustále opakované dokola, kytarista Lee Harrison podle mého navíc občas trochu nezvládal a nestíhal Sandovalovo tempo. S pány kolegy se shodnu alespoň v názoru na ozvučení, sound měl konečně aspoň nějaké koule. (Opat)

TERRORIZER nejsou na scéně žádnými nováčky. Proto neměli problém o přízeň fanoušků. Plac se poměrně zaplnil a posluchači do sebe nechali pumpovat grindcore toho nejhrubšího zrna. Pravda, asi v polovině jejich setu jsem se začal krapet ztrácet a najednou mi zněly všechny skladby jedna jako druhá. I přes tento malý tvůrčí hendikep předvedli pánové solidní set. (Luma)

TERRORIZER byl sice bordel celkem příjemný, ale na kapelu podobného ražení jsem neměl přílišnou náladu. Více jsem se zaposlechl do setu nestorů VENOM. Historicky mne jejich hudba zaujala poprvé až nyní naživo po načaté polovině setu. Poctivý heavy metal s blackovým odérem mne v tu chvíli opravdu bavil a čas strávený ve společnosti jednoho z nejošklivějších zpěváků v dějinách proběhl na výbornou (omluvný smích). (Aleš)

Headlinerem prvního kratšího festivalového dne byli naprosto oprávněně britští VENOM. Už vystoupení na Basinfirefestu několik let zpátky bylo geniálním zážitkem a byl jsem rád za možnost si jej zopakovat. Zpočátku zvuk nebyl úplně ideální, po chvíli vše bylo dáno do pořádku a já jsem se zatraceně skvěle bavil. Ač si VENOM doma zas tolik nepouštím, naživo to je energie jako kráva. Cronos je showman par excellence a jeho basa naprosto zabíjela. Pozadu ale nezůstávali ani další dva členové a celkově to byla prostě skvělá show. Zazněly zásadní fláky jako „Resurrection“, „Black Metal“ nebo moje oblíbená vypalovačka „Antichrist“. Bylo to ostré jako břitva, řádně syrové a některé další legendy, které se na Brutalu objevily, by mohli VENOM učit… ale o tom až příště. (Opat)

VENOM, jeden ze 3 důvodů (VENOM, SLAYER, KRABATHOR), proč jsme se rozhodli jet letos na BA a ne na Partysan. Stojíme trochu bokem, protože areál je komplet zaplněn a někam jít znamená se neustále prodírat mezi lidmi, strkat se a navzájem si šlapat na nohy. Zvuk hlavně ze začátku opět hodně slabý. V uších máme stále možnost srovnání s jejich loňským vystoupením na festivalu Partysan, takže i když se oproti ostatním kapelám zdá zvuk VENOM lepší, k ideálu má stále daleko. Po pár skladbách se zvuk stabilizuje na poslouchatelnou úroveň, byť ke zvuku kytary mám stále výhrady. Zazní jak nesmrtelné letité hity, tak i něco z novější produkce. S výkonem kapely jsem nadmíru spokojený. Se zvukem ne. Snad zítra bude lépe. (KubaAjz)

Hlavní chod večera servírovali veteráni VENOM. Jak mávnutím kouzelného proutku se zvuk stal prvotřídním a tak si všichni mohli vychutnat průřez tvorbou kapely, která psala dějiny. Cronos v úvodu vzpomněl minulé vystoupení VENOM na Basinfirefestu, od něhož už pár let uplynulo, takže si asi většina přítomných uvědomila, že tihle pánové k nám asi jezdí sporadicky, já si zase uvědomil, že ty davy tady nejsou náhodou, protože čert ví, kdy se tady VENOM objeví znovu... Koncert to byl jedním slovem úchvatný, dnešníma očima jednoduché skladby nemající s black metalem prakticky nic společného díky precizním instrumentálním výkonům a vskutku luxusnímu zvuku nečekaně rozkvetly a tak mě neotrávila ani neřest v podobě roztleskávání publika. Hudebně se mi třeba TERRORIZER nebo HIGH ON FIRE líbí víc, ale nejsilnější zážitek mi první den přinesli VENOM. (Johan)

Starouši VENOM  se v branži pohybují již pěknou řádku let a i přesto, že se neřadím mezi jejich fanoušky, tak musím uznat, že předvedli naprosto profesionální set ošperkovaný parádním zvukem a ohni. Cronos je sice dědek jak se patří, ale podle všeho se ještě do důchodu nechystá. Což je jistě pro fanoušky VENOM dobrá zpráva. Poslední pivko dnešního dne padlo a hurá na kutě. Však jsem po prvním dnu utahaný jak štětka nad ránem. (Luma)

Po skvělém zvuku, jakým se mohli pochlubit vyznavači ďábla VENOM, se překvapivě na podobně kvalitní zvukové hladině vezli o dvě generace mladší tuzemští zástupci MODERN DAY BABYLON. Aneb z totálního old schoolu na nejmodernější odnož metalu, i když ani tohle možná dnes neplatí. Djent, nebo jak se tenhle moderní žánr jmenuje, u nás nikdo zřejmě lépe nehraje, a tak si tu zahráli po právu. Jejich set překvapivě sledoval ještě velký počet hudby chtivých fans, a tak se všichni mohli ponořit do matematických tónů téhle instrumentální kapely/projektu. Celkem slušné vystoupení, v jehož závěru jsem už ale citelně postrádal zpěv, který by dokázal naplno udržet mou pozornost. (Ignor)

MODERN DAY BABYLON se pro mne stali středečním vrcholem. Kapelu jsem znal jen dle skladeb, které jsem poslouchal před pár lety na Bandzone. Skvělé výkony třech protagonistů byly neopomenutelné. Jediné výhrady jsem měl jen k nazvučení samplů, ale vše ostatní fungovalo, jak mělo. Dokázali vytvořit pohlcující atmosféru a tečka za středou v podobě české kapely mi udělala radost. Kvalitativně převýšila spoustu zahraničních a známějších spolků působících na celém festivalu. (Aleš)

Fotky: Ignor

Mařenčina galerie


Zveřejněno: 07. 08. 2014
Přečteno:
3646 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář