Co bylo před…
Dlouho jsem nic nenapsal, nebyl čas, nebyla chuť. Spousta osobních krachů a těžkostí, které nebudu rozebírat, neboť je do toho každému prd. To, že jsem však nenapsal žádný report, neznamená, že jsme seděli doma na zadku, koukali se z okna a jediné, co jsme poslouchali, byli uřvaní sousedi. Dvakrát jsme navštívili Německo. První byl legendární festival KEEP IT TRUE v Lauda, na kterém hrají pouze old school kapely. Dva týdny před ním jsem na pokraji sil jen ležel s v pořadí třetí chřipkou a do Thrashportéra jsem nastupoval rovnou z postele, vyřízený a unavený. První den jsem byl trochu mimo, několik dní jsem nebyl na denním světle a jediný, koho jsem potkával, byla Mařenka a pošťačka, která mě zásobovala balíky s deskami. A teď jsem se ocitl v nadupané vyprodané hale plné onášivkovaných metalheads. Nádhera. Navíc půlka haly byla v podstatě burza desek. Ráj pro někoho, jako jsem já. Akorát jsem měl s sebou jen 100 eur. Takže se nakupovalo jen poskromnu. Kapely, které není jinde možnost vidět, parádní atmosféra. Žádní festivalový „párty pitomci“, ale jen zapálení fanoušci milující heavy metal! Každému, komu alespoň trochu koluje v žilách staroškolská krev, doporučuji navštívit. Lístky jsou ale vždy vyprodané rok dopředu. Jediná šance jak je sehnat je, sledovat e-shop Nuclear Blast 1-2 dny po proběhlém ročníku. Ročník 2015 byl do týdne po letošním ročníku sold-out. My lístky nemáme, nezbyly už kačky. Zajeli jsme se také kouknout do Plzně na ALICE COOPER, další splněný sen. Strhující show! Druhá Německá zastávka byl parádní menší fesťák CHRONICAL MOSHERS, kde se mi splnil další hudební sen a zapařil jsem v první lajně na mojí srdcovku HOLY MOSES. Z Chronical moshers jsme jeli rovnou do Brna na IRON MAIDEN. Teploměr atakoval čtyřicítku, ve frontě u vstupu několik lidí zkolabovalo. Koncert jako vždy nádherný, miluju je! Týden před započetím našeho „Festival Tour“ jsme byli ještě na METALLICE, absolutní déšť a zároveň absolutní blaho. Promočený až na kost jsem si celý koncert užil na maximum. A teď už konečně k našemu cestování a paření na OBSCENE EXTREME a METALDYS 2014.
1. den – Úterý 15. 7. 2014
České Budějovice – Velbloud: LAHAR, TÜRBOKRIEG
Začátek byl ohlášen na půl devátou, a tak dorážíme chvilku před, pokecat s lidma atd. I když jsem na pokec a na lidi vůbec neměl nějak extra náladu. Bolesti břicha, jakožto následek pracovního úrazu radosti též nijak nepřidávaly. Navíc v klubu vedro jak bič. Nějak jsem nepobral, proč koncert v týdnu, kdy snad většina normálního osazenstva vstává druhý den do práce (kromě nás, co cestujeme na OEF, pochopitelně), začal tak zbytečně pozdě. Až něco kolem půl desáté. První LAHAR, experimentální gothic electro-industrial s operní zpěvačkou, víc nevím, co bych k nim měl dodávat. Snad jen pěkná rozcvička na nadcházejících 10 dní, kdy bude třepání hlavou a hrožení paroháčem denním chlebem. TÜRBOKRIEG z USA mě nějak zvlášť neoslovili, nejvíc to pohřbil projev zpěváka, který byl nejspíš úplně v jiné dimenzi. Asi v půlce setu to balíme, zůstat déle by byl pro nás jen promarněný čas. Hodíme domů Míru, který musí vstávat časně ráno do práce. A hurá domů se pořádně vyspat…
2. den – Středa 16. 7. 2014
Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Krásných a osvěžujících 8 hodin spánku. V 11 hodin mám ještě kontrolu u doktora. Jedeme už připraveni na odjezd. Thrashportér naplněný věcmi nutnými k přežití několika dnů mimo domov. Jak už to tak u doktora bývá, ačkoliv jsem objednaný na určitou hodinu, na 5minutovou kontrolu čekám bezmála hodinu. Jedeme ještě nakoupit několko málo zásob. Míjíme zaklíněný kamion pod Budějovickým viaduktem. Poobědváme proklatě dobré kuře a s hodinovým zpožděním se vypravujeme směr Týn nad Vltavou, kde nabíráme Sykyho. Zadní sedačky s sebou nemáme, takže se mačkáme vepředu, ale cesta probíhá naprosto pohodlně a hlavně Syky je skvělý společník na cesty, s kterým je vždy o čem klábosit. Takže než se nadějeme, jsme v Trutnově na Bojišti a můj sedmý Obscín (od roku 2008 jsem ani jednou nevynechal) můžeme považovat za zahájený. Následuje klasika – rozbijeme tábor, dojdeme rozměnit e-ticket za náramky, nasvačíme se, nakoupíme žetony. Já kupuji 5 žetonů, s kterými jsem vydržel celý festival. A jdeme nasávat festivalovou atmosféru. Dnešní večer byl tématicky zaměřen na italský HC-punk a vystoupily 3 kapely. První to v 9 hodin večer odpálili služebně nejmladší ED. Příjemný svižný skate thrashcore, dlouho jsem sedět nevydržel a musel jsem se jít podívat blíž. Hodně energický a sympatický set. Zklamáním pro dnešní den bylo, že se ještě neprodával Birell, doufal jsem ve větší loajálnost pro nás nealkoholiky. Škoda. Takže jsem sušil hubu a vyčkával na tribuně příchodu druhé kapely jménem EU´S ARSE. Někde mám doma jejich kazetu s nahrávkami z osmdesátých let. Jednat se mělo o slušnou porci zběsilého raw punku. Raw to tedy skutečně bylo, ale zařadit vystoupení mezi slušné, bych si už říct netroufl. Prostě bordel, nic víc. Italský večer uzavírají RAW POWER. Hard core punk, všechno mi to přišlo moc na jedno brdo a i když se v desáté skladbě nic nestalo, jdeme na kutě. Zítra už se pojede na plné obrátky.
3. den – Čtvrtek 17. 7. 2014
Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Poctivý a vydatný osmihodinový spánek. Snídaně, leháro a vyrážíme na první kapelu, kterou jsou Němečtí IMPLORE. Crust grind na rozjezd jak se patří, avšak nedostatečně výrazní, aby lépe utkvěli v paměti po delší dobu. Slovenská gore tancovačka SPERM OF MANKIND dle očekávání roztancovala všechny gorechtivé maniaky. Začíná asi hodinová dešťová přeháňka, kterou přečkáme ukrytí v altánku v horní části hlediště. Odsud pozorujeme a posloucháme vystoupení SUFFER THE PAIN. Fajn metal-punk. Jdeme se osvěžit na benzínu a do auta. Myslím, že se vracíme mrknout na norský crust-core LIVSTID. Řádnej pankovej řimbuch. Pozorujeme týpka, který vylezl na břízu vedle podia, do výšky cca 15-20 metrů, až do úplné koruny stromu a houpe se ze strany na stranu. Bezradní security pod stromem neví, co s ním. Když už ho to přestane bavit, jednoduše sleze, dostane vyhubováno a jde si zase po svých. Následuje okounění v distrech, letos jsem měl na útratu historicky nejmenší sumu asi jen 2500 Kč, vrátil jsem se s 31 korunama a 5 novýma deskama do sbírky. Desky to je kříž, to vám povídám. Srdce mi rvalo to, že jsem musel nechat ležet „Jilemnického okultistu“ od MASTER´S HAMMER. Jak všichni víme, tahle deska vyšla ve Francii v roce 1993. Ale ty 3 tisíce jsem s sebou opravdu neměl. Doma jsem si už musel zřídit „deskárnu“ – místnost, kde mám jen regály s deskama, gramofon, stůl a postel. Doporučuju všem (smích). Zpátky na festival. Znovu svačina v autě a pokec s další jihothrashovou delegací, která právě dorazila. Takže jsme „prosrali“ GUTALAX, popravdě nejsme fanoušci Goregrindových taškařic, takže slza zůstala v oku. Zahlídl jsem kousek z ACxDC, poctivý power-violence, ale nějak extra mě nezasáhli. Brutal deatheři KATALEPSY byli na poslechovku fajn, ale z lavice mě určitě nezvedli. FINAL EXIT mě upřímně rozesmáli, tohle je kapela o srandě, ale ne o hudbě. První kapela, na kterou jsem šel zapařit pod podium, byli ZOMBIE INC., parádní show, kdy kapela je v zombie kostýmech a zpěvák kouše lidi, co lezou nahoru skákat z podia. Hudebně jde o gore death metal, dobrý a oživující set v zatím poměrně nudném programu. Nebudu lhát, přijel jsem hlavně kvůli metalovým kapelám a grindcore mě až na pár výjimek nebaví. Takže další kapela, kterou si jdu naplno užít, byli MASTER. Už jsem je viděl tolikrát a pokaždé bych si při jejich setu mohl vytřepat mozek z hlavy. Intro z Krakonošských večerníčků, bomba. Tohle jsou ty momenty, kdy jsem šťastný, že žiju a že žiju metalem! MASTER je Pán! Na INHUME jdeme vydechnout a sledujeme je vsedě, další skvělý set, rychlý Death metal se špetkou toho grindcore, bavili mě. Hell show je záležitost pro honibrky, takže po pár minutách odcházíme spát, načerpat sílu na zítřejší nadupaný den je třeba!
Fotky: Mařenka, KubaAjz
Fotky OEF
Dlouho jsem nic nenapsal, nebyl čas, nebyla chuť. Spousta osobních krachů a těžkostí, které nebudu rozebírat, neboť je do toho každému prd. To, že jsem však nenapsal žádný report, neznamená, že jsme seděli doma na zadku, koukali se z okna a jediné, co jsme poslouchali, byli uřvaní sousedi. Dvakrát jsme navštívili Německo. První byl legendární festival KEEP IT TRUE v Lauda, na kterém hrají pouze old school kapely. Dva týdny před ním jsem na pokraji sil jen ležel s v pořadí třetí chřipkou a do Thrashportéra jsem nastupoval rovnou z postele, vyřízený a unavený. První den jsem byl trochu mimo, několik dní jsem nebyl na denním světle a jediný, koho jsem potkával, byla Mařenka a pošťačka, která mě zásobovala balíky s deskami. A teď jsem se ocitl v nadupané vyprodané hale plné onášivkovaných metalheads. Nádhera. Navíc půlka haly byla v podstatě burza desek. Ráj pro někoho, jako jsem já. Akorát jsem měl s sebou jen 100 eur. Takže se nakupovalo jen poskromnu. Kapely, které není jinde možnost vidět, parádní atmosféra. Žádní festivalový „párty pitomci“, ale jen zapálení fanoušci milující heavy metal! Každému, komu alespoň trochu koluje v žilách staroškolská krev, doporučuji navštívit. Lístky jsou ale vždy vyprodané rok dopředu. Jediná šance jak je sehnat je, sledovat e-shop Nuclear Blast 1-2 dny po proběhlém ročníku. Ročník 2015 byl do týdne po letošním ročníku sold-out. My lístky nemáme, nezbyly už kačky. Zajeli jsme se také kouknout do Plzně na ALICE COOPER, další splněný sen. Strhující show! Druhá Německá zastávka byl parádní menší fesťák CHRONICAL MOSHERS, kde se mi splnil další hudební sen a zapařil jsem v první lajně na mojí srdcovku HOLY MOSES. Z Chronical moshers jsme jeli rovnou do Brna na IRON MAIDEN. Teploměr atakoval čtyřicítku, ve frontě u vstupu několik lidí zkolabovalo. Koncert jako vždy nádherný, miluju je! Týden před započetím našeho „Festival Tour“ jsme byli ještě na METALLICE, absolutní déšť a zároveň absolutní blaho. Promočený až na kost jsem si celý koncert užil na maximum. A teď už konečně k našemu cestování a paření na OBSCENE EXTREME a METALDYS 2014.
1. den – Úterý 15. 7. 2014
České Budějovice – Velbloud: LAHAR, TÜRBOKRIEG
Začátek byl ohlášen na půl devátou, a tak dorážíme chvilku před, pokecat s lidma atd. I když jsem na pokec a na lidi vůbec neměl nějak extra náladu. Bolesti břicha, jakožto následek pracovního úrazu radosti též nijak nepřidávaly. Navíc v klubu vedro jak bič. Nějak jsem nepobral, proč koncert v týdnu, kdy snad většina normálního osazenstva vstává druhý den do práce (kromě nás, co cestujeme na OEF, pochopitelně), začal tak zbytečně pozdě. Až něco kolem půl desáté. První LAHAR, experimentální gothic electro-industrial s operní zpěvačkou, víc nevím, co bych k nim měl dodávat. Snad jen pěkná rozcvička na nadcházejících 10 dní, kdy bude třepání hlavou a hrožení paroháčem denním chlebem. TÜRBOKRIEG z USA mě nějak zvlášť neoslovili, nejvíc to pohřbil projev zpěváka, který byl nejspíš úplně v jiné dimenzi. Asi v půlce setu to balíme, zůstat déle by byl pro nás jen promarněný čas. Hodíme domů Míru, který musí vstávat časně ráno do práce. A hurá domů se pořádně vyspat…
2. den – Středa 16. 7. 2014
Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Krásných a osvěžujících 8 hodin spánku. V 11 hodin mám ještě kontrolu u doktora. Jedeme už připraveni na odjezd. Thrashportér naplněný věcmi nutnými k přežití několika dnů mimo domov. Jak už to tak u doktora bývá, ačkoliv jsem objednaný na určitou hodinu, na 5minutovou kontrolu čekám bezmála hodinu. Jedeme ještě nakoupit několko málo zásob. Míjíme zaklíněný kamion pod Budějovickým viaduktem. Poobědváme proklatě dobré kuře a s hodinovým zpožděním se vypravujeme směr Týn nad Vltavou, kde nabíráme Sykyho. Zadní sedačky s sebou nemáme, takže se mačkáme vepředu, ale cesta probíhá naprosto pohodlně a hlavně Syky je skvělý společník na cesty, s kterým je vždy o čem klábosit. Takže než se nadějeme, jsme v Trutnově na Bojišti a můj sedmý Obscín (od roku 2008 jsem ani jednou nevynechal) můžeme považovat za zahájený. Následuje klasika – rozbijeme tábor, dojdeme rozměnit e-ticket za náramky, nasvačíme se, nakoupíme žetony. Já kupuji 5 žetonů, s kterými jsem vydržel celý festival. A jdeme nasávat festivalovou atmosféru. Dnešní večer byl tématicky zaměřen na italský HC-punk a vystoupily 3 kapely. První to v 9 hodin večer odpálili služebně nejmladší ED. Příjemný svižný skate thrashcore, dlouho jsem sedět nevydržel a musel jsem se jít podívat blíž. Hodně energický a sympatický set. Zklamáním pro dnešní den bylo, že se ještě neprodával Birell, doufal jsem ve větší loajálnost pro nás nealkoholiky. Škoda. Takže jsem sušil hubu a vyčkával na tribuně příchodu druhé kapely jménem EU´S ARSE. Někde mám doma jejich kazetu s nahrávkami z osmdesátých let. Jednat se mělo o slušnou porci zběsilého raw punku. Raw to tedy skutečně bylo, ale zařadit vystoupení mezi slušné, bych si už říct netroufl. Prostě bordel, nic víc. Italský večer uzavírají RAW POWER. Hard core punk, všechno mi to přišlo moc na jedno brdo a i když se v desáté skladbě nic nestalo, jdeme na kutě. Zítra už se pojede na plné obrátky.
3. den – Čtvrtek 17. 7. 2014
Trutnov – Areál Bojiště – Obscene Extreme Festival
Poctivý a vydatný osmihodinový spánek. Snídaně, leháro a vyrážíme na první kapelu, kterou jsou Němečtí IMPLORE. Crust grind na rozjezd jak se patří, avšak nedostatečně výrazní, aby lépe utkvěli v paměti po delší dobu. Slovenská gore tancovačka SPERM OF MANKIND dle očekávání roztancovala všechny gorechtivé maniaky. Začíná asi hodinová dešťová přeháňka, kterou přečkáme ukrytí v altánku v horní části hlediště. Odsud pozorujeme a posloucháme vystoupení SUFFER THE PAIN. Fajn metal-punk. Jdeme se osvěžit na benzínu a do auta. Myslím, že se vracíme mrknout na norský crust-core LIVSTID. Řádnej pankovej řimbuch. Pozorujeme týpka, který vylezl na břízu vedle podia, do výšky cca 15-20 metrů, až do úplné koruny stromu a houpe se ze strany na stranu. Bezradní security pod stromem neví, co s ním. Když už ho to přestane bavit, jednoduše sleze, dostane vyhubováno a jde si zase po svých. Následuje okounění v distrech, letos jsem měl na útratu historicky nejmenší sumu asi jen 2500 Kč, vrátil jsem se s 31 korunama a 5 novýma deskama do sbírky. Desky to je kříž, to vám povídám. Srdce mi rvalo to, že jsem musel nechat ležet „Jilemnického okultistu“ od MASTER´S HAMMER. Jak všichni víme, tahle deska vyšla ve Francii v roce 1993. Ale ty 3 tisíce jsem s sebou opravdu neměl. Doma jsem si už musel zřídit „deskárnu“ – místnost, kde mám jen regály s deskama, gramofon, stůl a postel. Doporučuju všem (smích). Zpátky na festival. Znovu svačina v autě a pokec s další jihothrashovou delegací, která právě dorazila. Takže jsme „prosrali“ GUTALAX, popravdě nejsme fanoušci Goregrindových taškařic, takže slza zůstala v oku. Zahlídl jsem kousek z ACxDC, poctivý power-violence, ale nějak extra mě nezasáhli. Brutal deatheři KATALEPSY byli na poslechovku fajn, ale z lavice mě určitě nezvedli. FINAL EXIT mě upřímně rozesmáli, tohle je kapela o srandě, ale ne o hudbě. První kapela, na kterou jsem šel zapařit pod podium, byli ZOMBIE INC., parádní show, kdy kapela je v zombie kostýmech a zpěvák kouše lidi, co lezou nahoru skákat z podia. Hudebně jde o gore death metal, dobrý a oživující set v zatím poměrně nudném programu. Nebudu lhát, přijel jsem hlavně kvůli metalovým kapelám a grindcore mě až na pár výjimek nebaví. Takže další kapela, kterou si jdu naplno užít, byli MASTER. Už jsem je viděl tolikrát a pokaždé bych si při jejich setu mohl vytřepat mozek z hlavy. Intro z Krakonošských večerníčků, bomba. Tohle jsou ty momenty, kdy jsem šťastný, že žiju a že žiju metalem! MASTER je Pán! Na INHUME jdeme vydechnout a sledujeme je vsedě, další skvělý set, rychlý Death metal se špetkou toho grindcore, bavili mě. Hell show je záležitost pro honibrky, takže po pár minutách odcházíme spát, načerpat sílu na zítřejší nadupaný den je třeba!
Fotky: Mařenka, KubaAjz
Fotky OEF
