Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

16. – 20.7. 2014, Trutnov – Na Bojišti

Peťan:

Po roce zase zpátky na místě činu! OBSCENE EXTREME je pro mě festivalem číslo jedna a tak jsem se zase těšil dlouho dopředu na již šestnáctý ročník. Po dlouhé cestě ve velkém vedru a postavení stanů v kempu čekám na odbavení. Čurby je známý fotbalový fanda a tak čekám, zda stejně jako před čtyřmi roky dostanu pásku ve válečných barvách Argentiny či nikoliv. K mé radosti se dočkávám, pro ostatní „ne V.I.P.“ jsou připraveny pásky brazilské. Ještě směnit prachy za žetony a hurá do amfiteátru. Do místa, kde to mám tolik rád a pokaždé na mě dýchne jedinečná atmosféra tohoto festivalu.

Krátce bych se rád vyjádřil k organizaci tohoto jedinečného festivalu. Z pohledu fanouška opět vše klapalo jako po másle, vždyť jediné nevelké zpoždění vzniklo po rozlučce BRUTAL TRUTH. Se zvukem, až na pár drobných výjimek, jsem byl nadmíru spokojen – oproti ostatním fesťákům obrovský rozdíl. O areálu se nemá smysl vůbec bavit – lepší prostory nikde nenajdete, vidět je odkudkoliv, míst na sezení dost, stínu v parném dni také. „Ochranku“ dělají lidé, kteří mají tuhle muziku sami rádi a pokud ne, tak jsou velmi přátelští. Pokaždé se usmějí, poradí. Jaký to rozdíl od dvousetkilových goril jinde. Stejně tak povolený stage diving a umožněný bezprostřední kontakt s kapelami. Stánků s distry bylo opět požehnaně, především pro vinylové maniaky. S jídlem jsem na OEF nikdy neměl problém a letos jsem byl asi nejspokojenější. Velké a chutné porce, ať jsem si dal vege guláš, fazole či zeleninu. Pivo je festivalové a s tím člověk příliš neudělá. Kozel ani Radegast však rozhodně špatné nebyly. Hygiena také na úrovni – v korytech stále chladná voda pro osvěžení, rozprašovač, sprchy. Na Toiky nechodím, tak soudit nemohu. Nechybělo místo na dobíjení telefonů, koutek pro ty nejmenší – Kinder Grinder. OEF merch opět zahrnoval charitativní trička na podporu Lékařů bez hranic. Velmi sympatické gesto, které každoročně podporuji. Kemp tradiční a velký, škoda té ohyzdné pošty uprostřed louky. K tomu připočtěme velmi přátelskou, pohodovou atmosféru bez strkanic, front a čekání. Čurby a jeho tým si zřejmě objednali i počasí, které vydrželo prakticky po čtyři dny tropické. Letos jsme se tak oranžových klouzaček v areálu a kempu naštěstí nedočkali. Pochválit musím také celkovou propagaci festivalu – od plakátů, bannerů, festivalové brožury s podrobnými popisky kapel až po mobilní aplikaci pro chytré telefony. Informace o změnách či uvádění jednotlivých kapel bylo také na vysoké úrovni. Vážně, nechci se nikoho dotknout, ale radím většině pořadatelů, ať se přijedou mrknout na příští OEF a uvidí, jak se má pořadatel starat o návštěvníka. Ještě jednou díky!

Loňský středeční Doom fest pro letošek nahradila horká italská krev v podobě tří hardcore kapel právě z Apeninského poloostrova – tedy Italian Hardcore Night. Díky dlouhé cestě z jižních Čech, parkování a postavení obydlí nakonec přicházíme o první kapelu, kterou jsou ED. Škoda, jejich skate hardcore/thrash mě baví. Tak třeba příště.

Moje první kapela z celkových 69 z pěti kontinentů, kterou vidím, jsou E.U.'S ARSE. Historie téhle hardcore bandy sahá až do poloviny osmdesátých let a tento fakt na energii kapele vůbec neubral. Hned s prvními vály mě praští mezi oči syrový a správně nařvaný zvuk. Kotel také hned od začátku začal pořádně přitápět a E.U.'S ARSE se s tím nijak nemazali. Staroškolský špinavý punk silně poznamenaný ranou hardcore scénou pohltil celé Bojiště. Uřvaný a nasraný vokál jen podtrhoval energii, kterou E.U.'S ARSE mají. A nic na tom neubrala ani mnoholetá pauza v jejich činnosti. Tento set jednoznačně gradoval a bavil mě stále víc a víc.

Tam kde E.U.'S ARSE skončili, pokračovala další ikona italské hardcore scény RAW POWER – hlavní důvod, proč jsme na Obscenu už od středy. Veteráni se vším všudy, vždyť hrají už od roku 1981 a tenhle ultra rychlý hardcore/punk přišel jako nelítostná bouře. Pod pódiem se moshuje na poctivý, neurvalý nářez, který nedá ani na chvilku oddechnout. RAW POWER se do nás obuli se vším silou a po vyčerpávajícím setu musím uznale pokývat hlavou. Takhle mají vypadat osmdesátky v akci. Hardcore dlouhé roky dělaný stále stejně a stále skvěle. Nechyběl ani cover „Ace of Spades“ od Motoráků a RAW POWER se před půlnocí loučí.

Italian Hardcore Night sice končí, ale jak se říká: noc je ještě mladá. Popíjíme pivko s Honzou a Skořím z EXORCIZPHOBIE a v tom nás „vylákají“ na cestu k nim do zkušebny, kde zrovna zkouší legendární POSSESSED. Tohle je něco, co se neodmítá a po příchodu do malé místnosti vidíme v plném tempu tuhle death metalovou mašinérii tak, jako ji na pódiu neuvidíte. Pravda, Jeff tu dnes chybí, ale především Nicholas Barker, který jede s POSSESSED na bicí – to je neskutečný zážitek. Po přátelských pozdravech sledujeme několik dalších válů a jen si zatraceně říkáme, jaká je to mela. Kdy se mi taky podaří být na zkoušce kapely, která na mě měla tak velký vliv a dodnes zůstává srdcovkou? Po odjezdu POSSESSED ještě v podroušeném stavu vyvádíme za mikrofonem (především ze Štěpána se vyklubal rozený frontman – smích) za doprovodu bicích a kytary. Anet pošilhává po bicích a jakmile jsou neobsazeny usedá. Má sice asi tak o 150 kg méně, než Mistr Barker, za to jí to ale více sluší (úsměv). Nakonec rezignuje se slovy, že se bojí, aby to nezničila (smích). Dopíjíme lahového Krakomoshe a ve tři ráno procházíme ztichlým Trutnovem (mimochodem nádherné město) až do stanů, kde uleháme plni dojmů, zážitků a očekávání.


Štěpán:

Středa 16. července 2014 je den, kdy se balí věci na festival Obscene Extreme. Dál je to den, kdy se nabírají do auta kamarádi v Přeborovicích, tedy Peťan s Anet a student Ráďa, je to den přesunu šílenců do Trutnova a mimo jiné den, kdy se v areálu Na Bojišti rozběsní čtyři dny plné jednoznačně nejextrémnější hudby, kterou lze na malém prostoru shromáždit. A neděle 20. července 2014 je den návratu v brzkých ranních hodinách, kdy vyvětráme hadry, které se nesmí prát, aby se nezničily památeční nášivky a zbytek narveme do pračky a pak pěkně uložíme do skříně, než zase někam vyrazíme za muzikou, kamarády, pivem, kořalkou, únavou, ale hlavně za zážitkem. O muziku, pivo a zážitky nebyla pochopitelně nouze ani na letošním OEF. Ve zkratce, abych nenudil čtenáře, pokusím se popsat, co se tak během dnů v Trutnově odehrálo. V této pasáži bych se nějak obšírně hudbou nechtěl zabývat, ale ono to moc nejde. Pro mě to byla první zkušenost s tímto festivalem, a tak jsem s ulehčením uvítal parádní areál s možností schovat se před sluncem. Chvála na prostor bude pokračovat tím, že nikdy nebyl problém s výhledem na pódium, skvělé! Nemám odhad na počet lidí, kteří se sem sjeli, ale nikde nebylo přecpáno, žádné fronty, opět skvělé. Všichni se usmívají, žádné nervy ani s organizační službou (nechci je ani nazývat ochrankou), další pozitivum. Jídlo, ač masožrout, mi chutnalo, ale vzhledem k tomu, že i pivo zasytí, neutratil jsem za něj zase tolik žetonů. A pivo, co budeme hodnotit, jsme na festu a každý je patriot na to své, mně po třetím je pak vlastně jedno, co piji, hlavně, když je studené a dává nebo udržuje tu milovanou hladinu a nemohu napsat, že by se tak nechovalo. Během letošního ročníku navíc nepřišla žádná průtrž mračen, která by proměnila areál v oranžové kluzké peklo, jen slunce peklo chvílemi velmi neúprosně, že nás vyhnalo v pátek a v sobotu ochladit se k vodním nádržím zvaným Dolce. Přestože jsem přišel o část představení, bylo to neskutečně příjemné a možná život zachraňující. Stejně bych nebyl schopen vnímat vše. Pochválit musím pumpu ONO poskytující ranní kávy, polévky, WC a vyprošťující pivo, zkušebnu EXORCIZPHOBIE, kde jsme se stali svědky zkoušky POSSESSED (veliký zážitek) a vstřícnost městské policie. Ti, když jsem je poprosil o test na alkohol, mi sice nevyhověli, že nemají tu mašinku, ale zkušený strážce pořádku se na mě zahleděl a řekl: „No v těch vočích eště něco bude, ale za čas to bude dobrý. To víš, každej má jiný spalování a hele, jezdí tu kolem státní a ty to maj, domluv se s nima.“  Policii ČR jsem opravdu potkal, přibrzdili vůz a jedním slovem odmítli: „Nesmíme.“ Inu, Pomoc a Ochrana. Ale vraťme se zpět k festivalu a k muzice. Zvuk, jednoznačně výborný, na to jaké kapely přednášely, klobouk dolů před zvukaři, všude slyšet dobře, minimum koulí, a když, tak jen jednu skladbu, a pak si ve zvuku mohl člověk číst, jak v kvalitní knížce s dobrou kaligrafickou úpravou. Obrovská spokojenost a díky. Končím s obecnými kecy, zhodnotím pár kapel, které mě zaujaly, nebo na které jsem se strašlivě těšil nebo ty, jež si pamatuji, protože toho bylo fakt dost a dost kvalitního.

Velice křehké politické poměry daly v Itálii 80. let minulého století vzniknout řadě kapel s levicovou orientací. Obrácení se na punk a později na agresivnější thrashpunk nebo chcete-li hardcore s punkovými vlivy bylo tedy celkem jednoznačnou cestou. Jasným příkladem těchto směrů je muzika prezentovaná čtveřicí z Udine. EU´S ARSE spolu s UPSET NOISE byli jedněmi z nejdůležitějších představitelů scény ze severovýchodu Itálie. EU´S ARCE (volný překlad – Prdel Evropy) sice odkázali současným posluchačům pouze dvě EP, nicméně třicet let staré songy solidně rozjařily trutnovské publikum bažící po špinavosti a strhující hudební agresi. Rychlé, strohé riffy, krátká, přesto průbojná sóla, bicí bez zbytečných příkras a hlavně dostatečně šílený zpěv, to byly atributy zuřivého setu těchto Italů. Přestože kapela zachovala věrnost svému hudebně chaotickému projevu, zvuk byl dobrý, čitelný, ale to se dá vlastně napsat souhrnně o celém zvukovém představení festivalu. Osobně mohu sdělit, že jsem byl na začátek více než spokojen a se mnou i další konzumenti Italian Hardcore Night, která rozjížděla blázinec na trutnovském Bojišti.

RAW POWER, žijící legenda italské hardcorové a punkové scény, dokázali, že za třicet let existence neztrácejí nic ze své dravosti a útočnosti. Nehledě na mnohokrát pozměněnou sestavu, bohužel způsobenou i smrtí zakládajícího člena Giuseppe Codeluppiho a dlouholetého kytaristy kapely Lucy "Lupus" Carpiho, nám nalila současná čtveřice do těla omamnou italskou grappu, po níž se zatočila hlava každému posluchači. Zpěvák Mauro Codeluppi, vyřval svou zlost vskutku punkovým protlačeným projevem, doprovázen skvělou rytmickou basou. Zvuk bicích zněl dost plechově, ale k tomuto stylu hudby se to celkem hodí, jen sólová kytara se trochu ztrácela v celkově crossoverovém zvuku. Před půlnocí nechyběly pradávné songy z počátků tvorby „I hate the system“ nebo „Fuck Authority“, po poslechu kterých se celkem nedivím, že jsou tou zmiňovanou legendou, protože jejich rychlost a agresivita je příkladná. Téměř hodinová produkce přinesla další desítku skladeb, vyrovnaných, bez zbytečných prodlev a pěkně nasypaných. Vystoupení hodnotím velmi pozitivně, zařazení do italského HC večírku jako závěrečnou třešničku také, vždyť právě tato kapela nás donutila dorazit do Trutnova už ve středu a nelituji toho.


Fotky: Syky

Celý fotoreport



Zveřejněno: 24. 07. 2014
Přečteno:
3316 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

14. 08. 2014 17:00 napsal/a kurt
re:
Naprosto souhlasim s prvnim nazorem, OEF je sraz homoklad a levicovych retardu.
01. 08. 2014 17:25 napsal/a Atomový Antonín
Thom
Tak si někde v pokojíčku udělej festival NSBM kuřbuřtů a vono to pude.
31. 07. 2014 18:17 napsal/a Śtěpán
RE Re:
Díky za objektivní a hlavně pravdivý příspěvek. Zaplať Facebůh, že máme facebook, jinak by ty úchyláky, co se sjíždí na místa nejstrašlivější neřest,i nikdo neodhalil.
31. 07. 2014 18:17 napsal/a Śtěpán
RE Re:
Díky za objektivní a hlavně pravdivý příspěvek. Zaplať Facebůh, že máme facebook, jinak by ty úchyláky, co se sjíždí na místa nejstrašlivější neřest,i nikdo neodhalil.
31. 07. 2014 10:53 napsal/a Thom
Re:
Tak tohle je humus festival. Vůbec se divím, že je tam Čurby ochotný brát svoje nezletilé děti. Sraz uchyláků z celého světa, co si lížou řitní otvory, močí do piva, strkají do prdele vibrátory, serou na hlavu etc. stačilo pár fotek na FB a bylo mi nablití. Tady jde o hudbu až na posledním místě. Hnus!!! Doporučuji přejmenovat na Gay Porno Bukake Extreme Festival