Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
INSANIA

BOY – Darkest Visions CD/LP 2014, Wolverine / Voltage / Rebel Sound

Když se chce, všechno jde. Tohle úsloví sedí na brněnskou kapelu BOY jako ulité. Z ničeho nic se u nás objevila punková kapela, která to většině ostatních během roku a půl jednoduše natřela. O pankáčích se říká, že jsou to bordeláři, že nic moc neřeší a berou všechno na lehkou váhu; o BOY si dovolím tvrdit, že jsou přesným opakem a všeobecné mínění staví na hlavu. V případě debutového alba nenechali nic náhodě a vyrukovali s nahrávkou, která má světové parametry a která hravě strčí do kapsy většinu v posledních letech v tuzemsku vyšlých punkových desek.

Album „Darkest Visions“ vyšlo ve dvou formátech – jako luxusně zabalená gramodeska (Voltage / Rebel Sound) a jako solidně zabalené cédéčko (Wolverine). Když píšu solidně, myslím tím klasické provedení v plastové krabičce s 12stránkovým bookletem obsahujícím všechny nezbytné informace. Vinyl potom snese ta nejpřísnější měřítka – gatefold vložený v masivní slipcase s ražbou a taktéž 12stránkový booklet, samozřejmě velkoformátový; fetišisté se tedy mohou pomazlit s parádní záležitostí. (úsměv)

Nechme stranou hmotné věci a pojďme na nehmotné, tedy obsah drážek. Po intru, v němž se míchají různé hlasy (jako z rádia?) schované pod vcelku příjemnou kytarovou melodií, se rozjíždí první zpívaná skladba „I Need Your Hate“, svižná a přímočará vypalovačka s všudypřítomnými vokály (kromě Martinova sólového se objevují i sborové), nechybí kytarové sólo (za které by se nemusel stydět žádný metalista) a chytlavý refrén. Výborný rozjezd, pěkná práce od všech zainteresovaných a navíc od zvukaře, protože takhle nazvučené nástroje jsem v punku neslyšel ani nepamatuju. Bicí mají parádní šťavnatý zvuk (nemám rád plechový virbl, tady zní opravdu krásně), basa je luxusně slyšet, kytary nejen servírují řekněme ostřejší riffy, ale kouzlí i pěkné melodie. Kdyby mi někdo nahrávku bez „varování“ pustil, okamžitě bych tipoval nějakou zavedenou kapelu z Anglie nebo Ameriky. BOY sice z Anglie ani z Ameriky nejsou, ale jinak má jejich dílo mezinárodní parametry a také mezinárodní obsazení. (úsměv) V různých studiích se na nahrávce podílela zvučná jména, která spolupracovala se jmény ještě zvučnějšími (nebo v nich působí): Tommy Akerholdt, Ronnie King, Shawn Smash, Johan Larsson, Ivar Nikolaisen – někteří z vlastní iniciativy, prostě proto, že se jim muzika BOY líbila. Více o tom v chystaném rozhovoru...

V „Never Break Us Down“, pomalejší, snad i nepunkovým obecenstvem stravitelné melodické skladbě si sólo vystřihl Shawn Smash (TOTAL CHAOS), je pěkné, ale ruku na srdce, nejspíš by ho zvládl i Kelso. Parádní basové vyhrávky zdobí temnější „Back For More“, v kontextu alba asi nejobyčejnější položku, čímž nechci říci, že by byla slabší, ale spíš že ničím nepřekvapí, nevyčnívá. To „Stay Free“ je naopak na punkové poměry překvapení jako hrom, a může za to Terezie Kovalová, která náladu skladby dotváří cellem. Ne že by to podařená věcička nutně potřebovala, temný punk rock by fungoval díky spoustě kytarových nápadů a parádiček i bez cella, ale když zazní... je to fajn. Mám z „Darkest Visions“ už v polovině alba výborný pocit a ten se do konce rozumné hrací doby (lehce přes půl hodiny) neztrácí, snad jen závěr kratičké „Stop Talking To Me“ mi přijde takový podivný. Hned poté ale přichází alespoň podle mě vrchol alba, potemnělá, pomalá, naléhavá, pianem Ronnieho Kinga ozdobená „Drop The Bomb“. Ale aby to nebylo jen vážné, je tu halekačka „It Was The Alcohol“, která na koncertech asi přihlížející pěkně rozdovádí. I mně v tomhle místě alba sedne, po ponurých melodiích je tahle legrácka vítaným zpestřením a důkazem, že se BOY neberou tak vážně, jak by se mohlo zdát.

Závěr alba je přímo strhující, jak „Fashion Police“, tak hlavně „Just A Number“ jsou hitovky jako hrom, druhá mi dokonce přijde lehce motörheadovská – našlapaný punk/rock´n´roll, který vylepšují nejen hosté ve refrénu (Tommy Akerholdt a Johan Larsson), ale v závěru, kdy se song překlopí až kamsi k alternativnímu rocku, i flétna (!) v ústech Daniely Marusack a conga Martina Malečka (kdysi INSANIA či ZEMĚŽLUČ).

Produkci alba už jsem lehce nakousl, takže už jen dodám, že zvuk je výstavní, pořizoval se ve třech studiích, dvou tuzemských a jednom norském, přičemž na vše dohlížel coby producent Tommy Akerholdt (TURBONEGRO). Světový zvuk jen podtrhuje výborný dojem z nahrávky kapely, která ukazuje, že když se chce, všechno jde.
 
Seznam skladeb:
  1. Darkest Visions
  2. I Need Your Hate
  3. Never Break Us Down
  4. Back For More
  5. Stay Free
  6. Stop Talking To Me
  7. Drop The Bomb
  8. It Was The Alcohol
  9. Fashion Police
  10. Just A Number

Čas: 31:20

Sestava:
  • Martino – zpěv
  • Kelso – kytara
  • Olda – kytara
  • Rob – baskytara
  • Vinca – bicí

www.boy-punk.com
www.bandzone.cz/boy
www.voltage-shop.com

ROZHOVOR


Zveřejněno: 16. 06. 2014
Přečteno:
3573 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář