I když spousta lidí dnes tvrdí, že obal není důležitý, aktuální album skupiny RPWL je, alespoň v mém případě, potvrzením opaku. A dá se říct, že tady jde o opak na druhou. Když totiž CD dorazilo na recenzi, podle titulní strany obalu jsem jej předem pasoval na něco nezajímavého a odložil bez jediného poslechu a studování přiloženého info listu.
Poměrně dlouho trvalo, než jsem se k nahrávce dostal; pustil jsem si ji takříkajíc z povinnosti, abych konečně recenzi napsal a „měl jsem to z krku“. Jaké ale bylo moje překvapení, když se z reproduktorů neozval metalkór, se kterým jsem si RPWL při pohledu na muzikanty nějak bezděky spojil, ale úplně něco jiného. Něco, co mě příjemně překvapilo a co je tedy důkazem toho, že obal v některých případech může situaci pěkně zašmodrchat. (úsměv)
RPWL se pohybují v hájemství progresivního art rocku, ostatně začínali v roce 1997 jako revival PINK FLOYD. V roce 2000 přišli s debutem a od té doby vydávají jeden nosič za druhým, což signalizuje, že jsou úspěšní, a podle poslechu „Wanted“ není divu. Němci servírují vyspělou muziku, pečlivě zkomponovanou a bezchybně interpretovanou. Tím bych v podstatě mohl skončit, popisovat jednotlivé skladby na hodinovém albu nemá smysl, to bych popsal dvě stránky a nikdo by to stejně do konce nečetl. Pokusím se alespoň upozornit na zajímavosti. Tou první je podle mě převaha kláves na úkor kytar, klávesové plochy hrají prim ve většině skladeb, naštěstí oba klávesisté hledají stále další a další zvuky, takže se nejedná o jedno a to samé po celou hrací dobu. Nahrávkou kromě klasických klávesových tónů prostupuje množství (pa)zvuků řekněme umělých, různých kvilů, žbluňků, sci-fi zvuků, zkreslených proslovů (nebo co to je), které na jednu stranu koncept dobarvují, na druhou ale poněkud protahují již tak dlouhé skladby. Bicí se drží poměrně zkrátka, ale to je v tomhle žánru asi jasné předem, zato zpěvák si zaslouží respekt za to, že jeho rejstřík je hodně pestrý; v první řadě má Yogi velmi příjemný hlas, který do muziky výborně zapadá, v druhé se s ním nebojí pracovat a tak není nahrávka po vokální stránce monotónní.
RPWL jsou po všech směrech vyspělou kapelou, která nabízí porci sofistikované melodické progresivní muziky bez začátečnických chyb, bez krkolomných postupů, bez křeče... Vše zní promyšleně, dotaženě, jediné, co mi trochu chybí, je nějaký výrazný hit, který bych si po hodinovém poslechu uchoval v paměti. Všechno se mi poslouchalo příjemně, ale když CD dohrálo, zůstal sice příjemný pocit, ale v podvědomí nic moc... Možná by to chtělo poslechů víc, ale náladu na tuhle muziku člověk pořád nemá, resp. nemám potřebu, abych album dával třeba dvakrát za sebou.
Výborný je i zvuk, ostatně to je žánrová nutnost; věřím, že živě to bude pastva pro uši.
„Wanted“ vychází dokonce ve třech provedeních, vedle klasického digipacku s vloženou knížečkou i jako limitovaný duobox obsahující CD + DVD s 5.1 surround soundem, do třetice pak jako 2LP. Pokaždé s tím obalem, který vidíte níže a který mi přijde hodně nepovedený.
Seznam skladeb:
Čas: 61:51
Sestava:
www.rpwl.net
www.gentleartofmusic.com
Poměrně dlouho trvalo, než jsem se k nahrávce dostal; pustil jsem si ji takříkajíc z povinnosti, abych konečně recenzi napsal a „měl jsem to z krku“. Jaké ale bylo moje překvapení, když se z reproduktorů neozval metalkór, se kterým jsem si RPWL při pohledu na muzikanty nějak bezděky spojil, ale úplně něco jiného. Něco, co mě příjemně překvapilo a co je tedy důkazem toho, že obal v některých případech může situaci pěkně zašmodrchat. (úsměv)
RPWL se pohybují v hájemství progresivního art rocku, ostatně začínali v roce 1997 jako revival PINK FLOYD. V roce 2000 přišli s debutem a od té doby vydávají jeden nosič za druhým, což signalizuje, že jsou úspěšní, a podle poslechu „Wanted“ není divu. Němci servírují vyspělou muziku, pečlivě zkomponovanou a bezchybně interpretovanou. Tím bych v podstatě mohl skončit, popisovat jednotlivé skladby na hodinovém albu nemá smysl, to bych popsal dvě stránky a nikdo by to stejně do konce nečetl. Pokusím se alespoň upozornit na zajímavosti. Tou první je podle mě převaha kláves na úkor kytar, klávesové plochy hrají prim ve většině skladeb, naštěstí oba klávesisté hledají stále další a další zvuky, takže se nejedná o jedno a to samé po celou hrací dobu. Nahrávkou kromě klasických klávesových tónů prostupuje množství (pa)zvuků řekněme umělých, různých kvilů, žbluňků, sci-fi zvuků, zkreslených proslovů (nebo co to je), které na jednu stranu koncept dobarvují, na druhou ale poněkud protahují již tak dlouhé skladby. Bicí se drží poměrně zkrátka, ale to je v tomhle žánru asi jasné předem, zato zpěvák si zaslouží respekt za to, že jeho rejstřík je hodně pestrý; v první řadě má Yogi velmi příjemný hlas, který do muziky výborně zapadá, v druhé se s ním nebojí pracovat a tak není nahrávka po vokální stránce monotónní.
RPWL jsou po všech směrech vyspělou kapelou, která nabízí porci sofistikované melodické progresivní muziky bez začátečnických chyb, bez krkolomných postupů, bez křeče... Vše zní promyšleně, dotaženě, jediné, co mi trochu chybí, je nějaký výrazný hit, který bych si po hodinovém poslechu uchoval v paměti. Všechno se mi poslouchalo příjemně, ale když CD dohrálo, zůstal sice příjemný pocit, ale v podvědomí nic moc... Možná by to chtělo poslechů víc, ale náladu na tuhle muziku člověk pořád nemá, resp. nemám potřebu, abych album dával třeba dvakrát za sebou.
Výborný je i zvuk, ostatně to je žánrová nutnost; věřím, že živě to bude pastva pro uši.
„Wanted“ vychází dokonce ve třech provedeních, vedle klasického digipacku s vloženou knížečkou i jako limitovaný duobox obsahující CD + DVD s 5.1 surround soundem, do třetice pak jako 2LP. Pokaždé s tím obalem, který vidíte níže a který mi přijde hodně nepovedený.
Seznam skladeb:
- Revelation
- Swords and guns
- A dear cut line
- Wanted
- Hide and seek
- Disbelief
- Misguided thought
- Perfect day
- The attack
- A new dawn
Čas: 61:51
Sestava:
- Yogi Lang – vocals, keys
- Kalle Wallner – guitars
- Markus Jehle – keys
- Werner Taus – bass
- Marc Turinaux – drums
www.rpwl.net
www.gentleartofmusic.com
