INFESTUS – The Reflecting Void

V roce 2003 byly položeny základy nové německé black metalové hordy zvané INFESTUS. Trio Andras/Harbarth/Dagon rok poté vydalo debutové album „Worshiping Times of Old“, které bylo poplatné svému názvu – šlo o klasický syrový black metal, ničím se příliš neodlišující od mnoha jiných černěkovových nahrávek.

Harbarth kapelu opustil v roce 2006 a INFESTUS pokračovali jako duo. O dva roky později vydali koncepční album „Chroniken des Ablebens“, Andras se postaral o veškerou instrumentaci a Dagon o přednes. „Kroniky umírajících“ byly hudebně o dost jinde než debut, INFESTUS otočili kormidlo směrem k depresivnějšímu vyznění, kompozice byly mnohem naléhavější, celé to znělo profesionálněji. Před vydáním trojky „E x | I s t“ kapelu opustil také Dagon. Andras je však k nezastavení a od roku 2010 jsou INFESTUS one-man projectem.

Na kvalitě to kapele rozhodně neubralo a Andrasův vokál do INFESTUS pasuje výborně. „E x | I s t“ bylo ještě vyzrálejším dílem než jeho předchůdce. Hattrick pod labelem Debemur Morti Productions završil Andras novým počinem „The Reflecting Void“.

Asi nic nezkazím, když zmíním, že novinka je hudebním i textovým pokračovatelem „E x | I s t“. Vývoj se trochu zastavil, již zde není taková změna jako dříve mezi jednotlivými nahrávkami. Větší důraz byl vložen do zdokonalení hudebního i vokálního projevu, a to se Andrasovi bezesporu povedlo.

Po celou stopáž „The Reflecting Void“, jež dosahuje téměř 55 minut, mne provází radostné myšlenky, že jde o naprosto vynikající dílo, zároveň jsem však pohlcen a ponořen do depresivní atmosféry, ze které se nelze vymanit a která mi dělá trochu těsno u srdce. Andras nedává ve své hudbě prostor k pocitu naděje a vysvobození ze spárů smrti, naopak zasazuje jednu ránu za druhou.
 
Deska je prošpikována akustickými vybrnkávkami, které zde ale nemají zbrzdit tok chmurných myšlenek, namísto toho ještě více přidávají na naléhavosti celých kompozic. Tu doplňují i kytarové hradby, v některých momentech upozaděné, jakoby zaznamenávané v nějaké absolutně odzvučněné místnosti.

Kytary vůbec na „The Reflecting Void“ hrají hlavní roli, po cestách Andrasovými myšlenkami nás neustále provádí teskné melodie, podbarvené drsným podkladem. Na Andrasovi oceňuji jeho multiinstrumentálnost, na některých one-man projectech je poznat, že autor má raději jeden nástroj na úkor druhého, zde o něčem takovém nemůže být řeč. Andras zvládá jak sóla na kytaru, tak pořádné rychlopalby na bicí.

To ukazuje třeba ve čtyrce „Cortical Spreading Darkness“, která se společně s předcházející „Constant Soul Corrosion“ stala mojí nejoblíbenější kompozicí na „The Reflecting Void“. Nutno však dodat, že album si po celou dobu trvání udržuje vysokou kvalitu a nepolevuje z nastavené laťky.

Andras se ale nepostaral „pouze“ o veškeré nástroje včetně zpěvu, sám desku také nahrával a mixoval. Mastering pak provedl V. Santura (jinak také kytarista TRIPTYKON či DARK FORTRESS) ve Woodshed Studiu. Produkce je nadmíru vydařená, vše je krásně slyšitelné a zvuk nijak nenarušuje pochmurnou atmosféru alba.

Po přečtení recenze je asi každému jasné, že si INFESTUS vyslouží za své čtvrté dlouhohrající dílo vysoké hodnocení. Andras znovu ukázal, že dokáže své pocity naprosto procítěně vklínit do své hudby, která ani v nejmenším nepostrádá kvalitu, atmosféru a dokonale posluchače pohltí. Teď nezbývá než doufat, že budeme mít také možnost INFESTUS zhlédnout v České republice. Andras dal totiž loni dohromady kompletní koncertní sestavu.