Šakal je nezmar. Vedle hraní v RABIES a cestování po světě stíhá vcelku pravidelně, zhruba dvakrát do roka, vydávat xeroxovaný fanzin, jehož náplní jsou hlavně ty nejextrémnější a nejpodzemnější hudební žánry, ale i punk, hardcore a metal. Právě profily metalových kapel z exotických destinací se v plátu (měl bych napsat plátku, ale copak může mít plátek 128 stran? - úsměv) prolínají s ostatními články; vedle tradičních rozhovorů, recenzí a reportů jde o zajímavě pojatý cyklo-cestopis či report ze života v Barceloně, které poskytli externisté, s recenzemi a reporty pak pomohl spoluhráč z RABIES Syky.
Rozhovory
Jedním z důvodů, proč jsem si zin koupil, je rozhovor s KubaAjzem, naším milým redakčním kolegou, šéfem kapely HIROSHIMA NIGHTMARE, pořadatelem koncertů a majitelem labelu Cestou na hřbitov. Na zajímavé otázky odpovídá KubaAjz otevřeně, před ničím neuhýbá a mě to takhle baví. Navíc jeho fotka s popiskem „I love german thrash metal“ není určena pro slabší povahy. (smích) Šakal ví, na co se ptát i v případě dalších zpovídaných, ať už jde o skupinu KLUTZ, nebo o web/werox RAW zine. Slovo dostali i KAAR a DIS-K47, zde jde o povídání trochu kratší, ale i tak v pohodě. Proti minulému číslu NM, které jsem měl možnost číst (č. 22), je v rozhovorech znatelný kvalitativní posun.
Reporty
Většinou jde o dojmy z lokálních jihočeských akcí, takže si asi nejlépe počtou právě Jihočeši, nejvíc asi ti, kteří na akcích byli. Sám jsem důkazem, byl jsem možná na polovině koncertů, ze kterých Šakal a Syky referují; a referují celkem zajímavě, celkem stručně a celkem hojně - holt jsou na koncertech jako doma. (úsměv) Nejdelší report pochází z loňského Obscenu a já si s chutí zavzpomínal na to, co už jsem zapomněl. (úsměv)
Recenze
Když si tak čtu recenze, napadá mě jeden paradox - zatímco v reportech pánové něco chválí a něco ne, v recenzích je chvála v evidentní převaze. Ale Šakal a Syky píší recenze na desky, které si pořídili do sbírky a tak je jasné, že nebudou sbírat něco, co se jim nelíbí. V totální převaze jsou recenze na vinyly (34 stran!!!), hodně je i propraných tištěných zinů (xerox vládne), dvě magnetofonové kazety a v sekci „digital shit“ 3 kompakty. Většinu kapel neznám, je to samý bordeliózní rambajz, fastcore, power violence, mincecore, noisecore... Ale dojde i na hudbu, která mě baví, namátkou BLACKOSH, MASTER´S HAMMER, MARCH OF THE HORDES, TOMORROW´S HELL, MASS GENOCIDE PROCESS, MURUROA, KAOSQUAD, BTCW, tedy desky, které mám doma (a většinou jsem je taky recenzoval) a recenze na ně si tedy čtu se zájmem a porovnávám své dojmy s názory kolegů. Líto mi je akorát sběratelů gramodesek AGATHOCLES, protože to je asi řehole, jen v tomhle čísle NM je zmíněno 6 různých výlisků, podle všeho plných neposlouchatelného chaosu. (úsměv)
Cyklo-cestopis
Při čtení Zbyňových zápisků mi bylo střídavě zima a zle. (úsměv) Nechápu. Prostě nechápu, že se někdo na začátku listopadu sebere, sedne na kolo a vyrazí na cesty. Byť v Anglii, kde není sníh na denním pořádku. Ale zase tam skoro pořád prší, je tam taky zima jak v hladomorně a vůbec... Jsem přesně ten typ cyklisty, který si po pár kilometrech s chutí někde sedne, pohovoří, dá pivo a něco k snědku. Zbyňa si dává spíš do těla, žije za 5 euro denně, spí ve stanu, jede po dálnicích, okreskách i bahnem, v dešti, ve vichru, chvíli i ve sněhu, prostě „šílenec“. Čte se to jedním dechem, člověk Zbyňovi musí fandit a přát mu, aby nepršelo, aby mu někdo pomohl, něčím ho obdaroval... Občas se to i stane, a nakonec ten „blázen“ dorazí přes Francii do Španělska. Pokračování vyjde v příštím čísle NM, a mělo by se jet do Maroka. Uff.
Report Barcelona
Při čtení zápisků ze života v barcelonských squatech mi bylo všelijak. Na jednu stranu je zajímavé číst si o skupině lidí, která se pohybuje za okrajem společnosti, přežívá jak se dá a živí se tím, co jiní vyhodí, na druhou stranu mi 14 stránek přijde moc a v polovině už mě to přestalo bavit. Popis koncertů (mně neznámých kapel), kterých autor navštívil celou řadu, je takový typicky punkový, sloh nic moc. Autor v článku prezentuje i své názory na společnost, na které nevidí nic dobrého a s některými jeho názory mám jednoduše problém. Občas se taky opakuje, několikrát láteří nad punkovou a HC scénou v ČR a životem u nás vůbec, velebí život v Barceloně, který mu asi vyhovuje... Pro mě nejslabší položka NM a taky položka s obrovským množstvím otřesných pravopisných chyb.
Thrash-profily
Znáte kapely CELULA, CHAOS, KHAMENURD, FOSA COMÚN, WARTILLERY nebo třeba CRUTCH? Že ne? Tak nejste jediní, leč po přečtení jejich vesměs krátkých profilů vás třeba něčím zaujmou a vyhledáte si je aspoň na internetu. Jsou to hlavně thrashovky, celkem jde o 11 kapel z Bangladéše, Bornea, Tajwanu, Guatemaly a dalších netradičních zemí.
Už minule jsem žehral nad pravopisem a musím znovu. Kdyby byla chybka sem tam, ale tady je toho opravdu příliš. Chtělo by to korektora, protože zajímavé čtení se chvílemi mění v noční můru, která z pravidel českého pravopisu nerespektuje takřka nic. Jistě, často jsou na vině odpovídající či externisté, ale i po těch by to chtělo korigovat... Grafická úprava je na xerox v pohodě, fotky i obrázky jsou dobře vidět, úprava do bloků vypadá OK a aby to nevypadalo pořád stejně, některé články do bloků udělané nejsou. (úsměv)
I přes ten nešťastný pravopis si ale dovolím 27. pokračování NOISE MASTERU doporučit, protože těch 128 stránek obsahuje spoustu zajímavého čtení nejen z hudebního světa.
rabies-noise@volny.cz
Rozhovory
Jedním z důvodů, proč jsem si zin koupil, je rozhovor s KubaAjzem, naším milým redakčním kolegou, šéfem kapely HIROSHIMA NIGHTMARE, pořadatelem koncertů a majitelem labelu Cestou na hřbitov. Na zajímavé otázky odpovídá KubaAjz otevřeně, před ničím neuhýbá a mě to takhle baví. Navíc jeho fotka s popiskem „I love german thrash metal“ není určena pro slabší povahy. (smích) Šakal ví, na co se ptát i v případě dalších zpovídaných, ať už jde o skupinu KLUTZ, nebo o web/werox RAW zine. Slovo dostali i KAAR a DIS-K47, zde jde o povídání trochu kratší, ale i tak v pohodě. Proti minulému číslu NM, které jsem měl možnost číst (č. 22), je v rozhovorech znatelný kvalitativní posun.
Reporty
Většinou jde o dojmy z lokálních jihočeských akcí, takže si asi nejlépe počtou právě Jihočeši, nejvíc asi ti, kteří na akcích byli. Sám jsem důkazem, byl jsem možná na polovině koncertů, ze kterých Šakal a Syky referují; a referují celkem zajímavě, celkem stručně a celkem hojně - holt jsou na koncertech jako doma. (úsměv) Nejdelší report pochází z loňského Obscenu a já si s chutí zavzpomínal na to, co už jsem zapomněl. (úsměv)
Recenze
Když si tak čtu recenze, napadá mě jeden paradox - zatímco v reportech pánové něco chválí a něco ne, v recenzích je chvála v evidentní převaze. Ale Šakal a Syky píší recenze na desky, které si pořídili do sbírky a tak je jasné, že nebudou sbírat něco, co se jim nelíbí. V totální převaze jsou recenze na vinyly (34 stran!!!), hodně je i propraných tištěných zinů (xerox vládne), dvě magnetofonové kazety a v sekci „digital shit“ 3 kompakty. Většinu kapel neznám, je to samý bordeliózní rambajz, fastcore, power violence, mincecore, noisecore... Ale dojde i na hudbu, která mě baví, namátkou BLACKOSH, MASTER´S HAMMER, MARCH OF THE HORDES, TOMORROW´S HELL, MASS GENOCIDE PROCESS, MURUROA, KAOSQUAD, BTCW, tedy desky, které mám doma (a většinou jsem je taky recenzoval) a recenze na ně si tedy čtu se zájmem a porovnávám své dojmy s názory kolegů. Líto mi je akorát sběratelů gramodesek AGATHOCLES, protože to je asi řehole, jen v tomhle čísle NM je zmíněno 6 různých výlisků, podle všeho plných neposlouchatelného chaosu. (úsměv)
Cyklo-cestopis
Při čtení Zbyňových zápisků mi bylo střídavě zima a zle. (úsměv) Nechápu. Prostě nechápu, že se někdo na začátku listopadu sebere, sedne na kolo a vyrazí na cesty. Byť v Anglii, kde není sníh na denním pořádku. Ale zase tam skoro pořád prší, je tam taky zima jak v hladomorně a vůbec... Jsem přesně ten typ cyklisty, který si po pár kilometrech s chutí někde sedne, pohovoří, dá pivo a něco k snědku. Zbyňa si dává spíš do těla, žije za 5 euro denně, spí ve stanu, jede po dálnicích, okreskách i bahnem, v dešti, ve vichru, chvíli i ve sněhu, prostě „šílenec“. Čte se to jedním dechem, člověk Zbyňovi musí fandit a přát mu, aby nepršelo, aby mu někdo pomohl, něčím ho obdaroval... Občas se to i stane, a nakonec ten „blázen“ dorazí přes Francii do Španělska. Pokračování vyjde v příštím čísle NM, a mělo by se jet do Maroka. Uff.
Report Barcelona
Při čtení zápisků ze života v barcelonských squatech mi bylo všelijak. Na jednu stranu je zajímavé číst si o skupině lidí, která se pohybuje za okrajem společnosti, přežívá jak se dá a živí se tím, co jiní vyhodí, na druhou stranu mi 14 stránek přijde moc a v polovině už mě to přestalo bavit. Popis koncertů (mně neznámých kapel), kterých autor navštívil celou řadu, je takový typicky punkový, sloh nic moc. Autor v článku prezentuje i své názory na společnost, na které nevidí nic dobrého a s některými jeho názory mám jednoduše problém. Občas se taky opakuje, několikrát láteří nad punkovou a HC scénou v ČR a životem u nás vůbec, velebí život v Barceloně, který mu asi vyhovuje... Pro mě nejslabší položka NM a taky položka s obrovským množstvím otřesných pravopisných chyb.
Thrash-profily
Znáte kapely CELULA, CHAOS, KHAMENURD, FOSA COMÚN, WARTILLERY nebo třeba CRUTCH? Že ne? Tak nejste jediní, leč po přečtení jejich vesměs krátkých profilů vás třeba něčím zaujmou a vyhledáte si je aspoň na internetu. Jsou to hlavně thrashovky, celkem jde o 11 kapel z Bangladéše, Bornea, Tajwanu, Guatemaly a dalších netradičních zemí.
Už minule jsem žehral nad pravopisem a musím znovu. Kdyby byla chybka sem tam, ale tady je toho opravdu příliš. Chtělo by to korektora, protože zajímavé čtení se chvílemi mění v noční můru, která z pravidel českého pravopisu nerespektuje takřka nic. Jistě, často jsou na vině odpovídající či externisté, ale i po těch by to chtělo korigovat... Grafická úprava je na xerox v pohodě, fotky i obrázky jsou dobře vidět, úprava do bloků vypadá OK a aby to nevypadalo pořád stejně, některé články do bloků udělané nejsou. (úsměv)
I přes ten nešťastný pravopis si ale dovolím 27. pokračování NOISE MASTERU doporučit, protože těch 128 stránek obsahuje spoustu zajímavého čtení nejen z hudebního světa.
rabies-noise@volny.cz
