Pohled plzeňský: Asphyx
Čím jsem starší, tím víc vyhledávám na koncertech kapely, které jsem ještě neviděl. Mám poslední dobou raději akce v menších městech, přijde mi, že si to tam lidé nějak lépe a snad upřímněji užívají. Když jsem se dozvěděl, že v Písku budou vystupovat smrtonoši GRAVECRUSHER, musel jsem je zkrátka slyšet (na tuhle úderku mě přivedlo shánění informací při psaní recenze na neméně dobré deathaře TYRANT GOATGALDRAKONA). Mám podobně laděnou, poctivě old schoolovou muziku moc rád a k mému rozhodnutí vyrazit přispěly i další dvě smečky. LAHAR poprvé vystupovali s novým vokalistou a dobrého starého thrashe v podobě pořádně ostrého maďarského koření s názvem MORBID CARNAGE není také nikdy dost.
Původně jsem si chtěl dát na počest celého dne v práci segedínský guláš a doma pozřít před odjezdem poctivou maďarskou klobásu, ale nebylo mi nějak přáno. Ještě jsem si před odchodem z domova projel obě zahraniční kapely na jejich internetových profilech a k večeru už jsem zase podupával ve zbrusu novém tričku (ze starého už jsem zase vyrostl) MALEVOLENT CREATION v Plzni na Lochotíně před kostelem. Michal mě vyzvedl jako vždy dobře naladěn (posílám mu opět své velké díky) a čekala nás cesta na jih, do Písku. Vstupujeme do Divadla pod Čarou a jsme ihned pohlceni velmi dobrou náladou a atmosférou.
LAHAR poprvé s novým zpěvákem. Podle mě odvedli dobrou práci, a i když vím, že mě někteří fanoušci možná ukamenují, tak se mi dokonce líbili víc s Inym než s mistrem Banánem za mikrofonem. Přikládal bych to pro mě příjemnější barvě hlasu „nového“ frontmana. Nejsem ortodoxní vyznavač kapely a líbí se mi jen některé songy, ale naživo si je dám vždy rád. Občas mi vadí příklon k hardcore a punku, ten mému uchu ne vždy úplně lahodí. V pátek to bylo jako vždy našlapané, divoké a špínou prolezlé. Přišel mi ale poměrně hodně nahlas zpěv a jako celek mi připadalo vystoupení trošku roztržité. A to jak na pódiu, tak mezi fanoušky. Přikládám to ale tomu, že v této sestavě hráli pánové poprvé. To jsou ale jen drobnosti, jinak se mi vystoupení líbilo.
GRAVECRUSHER jsou ze Szegedu a hrají poctivý undergroundový old school death metal převážně švédské provenience. Téhle smečky si všiml můj oblíbený dodavatel podobných záležitostí, španělský label Xtreem Music. Letos by u něj mělo vyjít nové EP s názvem „Morbid Black Oath“. Z něj a předešlého dema („Mutilation Ritual“) se také převážně skládal celý set v Písku. Samotné vystoupení lámalo kosti a otvíralo víka od rakví v místním hřbitově. Tohle byla přesně muzika, která mi koluje v žilách. Pravý, nefalšovaný, hnilobný death metal, který byl sice silně inspirován GRAVE, DISMEMBER, NIHILIST, CENTINEX, NIRVANA 2002 (chvílemi vylezly na povrch i temnější prvky americké deathové školy), ale pro mě tím lépe. Bylo to divoké, bezbožné, pekelné a černotou prodchnuté. Z maďarských rouhačů bylo cítit, že je jejich hrobnická práce baví nadevše. Rozpustil jsem svůj stříbrem protkaný vlas a pořádně jsem procvičil svoji krční páteř. Bylo to zkrátka tam! Kdo byl na místě, ví své, ostatní... měli jste dorazit! Nemám víc co dodat. Old school death metal přesně podle mého gusta. Hodně se mi líbil styl hraní bubeníka (Mutilator - Escédi Daniel) a kytaristy (Disguster - Hanyi Tibor), který předváděl na pódiu skvělou maniakální show. Rakve byly opět uloženy do hrobů, hřeby znovu zatlučeny do vík a já odcházel velmi spokojen. Parádní old school deathové vystoupení. Death metal eternal!
MORBID CARNAGE jsou také klasici, ale na rozdíl od GRAVECRUSHER drtí pravověrný thrash. Na tomto stylu jsem si kdysi získával svoje metalové ostruhy a mám ho zakódovaný asi už navěky v genech. Tahle parta to ještě ke všemu mlátila ve stylu těch největších jmen, jako jsou SODOM, KREATOR, DESTRUCTION a jim podobných. Utvořil jsem si kolem sebe menší místo a prováděl svůj soukromý headbanging a mosh-pit pro starší a pokročilé. Okolo mě mezitím probíhalo pravé thrashové peklo. Možná to bylo chvílemi až moc přeřvané (zvuk), ale nějak zvlášť mi to nevadilo. Sem tam kolem mě prolétávali lidé oblečení v džínových vestách posetých starými nášivkami a já byl opět ve svém živlu. Z MORBID CARNAGE bylo cítit, že si to přijeli užít s námi. Retro jak má být a na mé tváři se opět rozzářil úsměv, který mi málem roztrhl ústa!
Prostředí, v kterém se tato akce konala, se mi líbilo, příjemná obsluha mi dodávala chutný plzeňský Prazdroj a zvuk byl až na pár drobností také v pořádku. Jedinou vadu na kráse jinak parádního večera tak vidím v poměrně dost pozdním začátku. Půl desátá mi přijde i na páteční večírek poměrně dlouho. Pro nás, co nejsme z Písku, byla cesta zpět tím pádem dost náročná. Ale vem to čert, berte to jen jako malé povzdechnutí (smích).
Akce to byla příjemná, ve společnosti samých milých, hezkých a pro muziku nadšených lidí (děkuji všem za pokec apod., moc si toho vážím). Zkrátka, všude jen vybraná společnost a jihočeská thrashová šlechta k tomu (smích). Když to srovnám s mnohými koncerty stále dokola stejných slavnějších kapel, bylo to o nějaký řád lepší. Z některých velkých jmen jsou fanoušci už dnes již asi trošku přejedení a někdy je cítit ze všech trošku nuda a rutina. Ne tak v Písku, tam se odehrávalo to pravé inferno, které si (velmi podobné) pamatuji ještě z dob svého mládí (smích). Na počest požádám doma o pořádnou porci maďarského guláše. Bylo to skvělé, díky!
Pohled strakonický: Johan
V listopadu se v písecké „Podčáře“ thrashovalo jako o život, lidi létali vzduchem a LAHAR se loučili s Banánem. Utekly tři měsíce a LAHAR jsou zpět, s Inym za mikrofonem. Vcelku očekávané řešení situace, Iny s částí LAHAR funguje v RADIOLOKÁTOR a lidsky tak bez potíží do thrashového válce zapadá. Pěvecky i vizuálně je to samozřejmě trochu jiné, takže se vcelku pochopitelně návštěvníci akce rozdělili do dvou skupin; jedna používala termíny typu Banán je zapomenut, druhé chybělo rozmlácené čelo, roztrhané oblečení a větší bordel. Já bych řekl, že oba pánové mají něco do sebe, ale kdybych si měl vybrat živé provedení, tak dám od pátku přednost Inymu. Ne, že by se mi Banánova alotria nezamlouvala, ale po delším čase jsem si LAHAR užil tak, že jsem rozuměl každé slovo a že polovinu setu neodeřvalo publikum. Banán v poslední době hlavně zvěřil a mikrofon koloval pod pódiem, Iny má projev civilnější a artikulaci přesnější. Setlist doznal jen kosmetických změn, zazněly všechny skladby z perfektního jednostranného elpíčka „Až přijde čas“ a průřez novější („Neviditelná fronta“) i starší tvorbou (namátkou „Fekete Peter“, „Řecko“, „Oběti doby“). Občas ještě něco trochu zaskřípalo, ale mně se první koncert nové éry líbil a užil jsem si jej vrchovatě.
Zatímco kolegové měli maďarské kapely nastudované z internetových zdrojů, já na to neměl čas ani sílu. (úsměv) ke štěstí mi stačilo, že se hraje v oblíbeném Divadle pod Čarou, kde se schází ta nejvybranější společnost a kde se mi pokaždé líbí. Sice mé nadšení trochu kalila zvěst, že se bude hrát v malém sále, ale pro mě naštěstí došlo ke změně a vše se odehrálo na scéně velké. Mám radši trochu místa kolem sebe a taky zvuk byl asi lepší, než v malém prostoru. Alespoň já byl se zvukem tak akorát nahlas spokojený, dokonce jsem ani nepotřeboval špunty do uší... První vyslanci Uher mi zpočátku nějak neseděli, první skladba byla taková rozpačitá, jako kdyby nevěděli, zda chtějí hrát brutal death, nebo death staroškolský. I vizáž muzikantů byla rozpolcená, chlapi z mého pohledu vpravo zastupovali právě onu brutal deathovou odnož, vlasatec vlevo pak spíše old school. Ten ale vzápětí začal vládnout a mně bylo jasné, že tohle je kapela pro Asphyxe. (úsměv) Zajímavé bylo, že postupem času se mi GRAVECRUSHER líbili čím dál tím víc, hlavně když kytarový mág sázel kvílivá sóla jak z učebnice. Kvalitní kapela, bezesporu.
Thrash, death, thrash, dobře zvolená dramaturgie, takže na závěr pořádná porce retro thrashe jak se patří. Kreatorovsko-slayerovská divočina v podání MORBID CARNAGE sice nepřináší nic nového, co do nápaditosti za našinci LAHAR trochu zaostává, ale nasazením rozhodně ne. Odžískovaný kvintet to prostě rozjel a výsledkem byla parádní performance, při které se na pódiu objevilo i pár dalších divochů, kteří si skočili. Do toho zpěvák předpisově štěkal, kytary kvílely a bicí duněly, občas v typickém tupa tupa rytmu. (úsměv) Nepřekvapil cover SLAYER, ani to, že se kapela musela vrátit a přihodit do kotle jeden ostrý song.
Na to, že hrály jen tři kapely, skončilo thrashdeathové šílenství hodně pozdě, protože se hodně pozdě začalo. Ale mně to vůbec nevadilo, čekání na první kapelu (resp. tedy na Kozla, který se přesouval z jiné akce, kde hrál s KAOSQUAD) jsem si zpestřil diskuzemi s kamarády a kamarádkami. (úsměv) Celkově velká spokojenost, viděl jsem dvě neokoukané kapely (které se směle mohou rovnat slavnějším) a LAHAR s novým zpěvákem. Co více si v pátek večer přát? (úsměv)
Pohled čejetický: Peťan
Po výborném listopadovém koncertu THRASH NIGHTMARE přišel Žakyn a kluci z LAHAR s dalším thrashovým lákadlem na píseckém bitevním poli. THRASH DEATH MADNESS za účasti dvou maďarských kapel MORBID CARNAGE a GRAVECRUSHER. Třetím lákadlem byli domácí LAHAR s Inyho premiérou za mikrofonem. A protože je start plánovaný až na osmou, kulturní večer zahajujeme s Anet a ségrou v indické restauraci, kde po večeři nemůžeme ani chodit. Dokonce ani pivo nemohu dopít a to je zlé (smích). Příchod do Podčáry je stejný jako na podzim - spousty známých postaviček Žako, Korek, Žrout, Zbyněk, Johan a Fobiazine sekce, Vltavotýnsko, Protivín, Blatná a tak bych mohl pokračovat (úsměv). Nakonec se hraje na velkém pódiu, což jsem zpočátku kvitoval, ve výsledku jsem měl ale pocit, že se lidi styděli pařit. Sice bojuju s chřipkou, ale snažím se zvítězit s točenou Plzní, později i něčím tvrdším.
LAHAR začínají až po půl desáté, když se Kozel „pozapomněl“ s KAOSQUAD v Praze. Někdo možná remcá, ale mě to nevadí. Aspoň je víc času na pokec se všema kámošema. A stejně – akce pak odsejpá a končí včas. Nad LAHAR visel otazník, jak to bude s Inyho vokálem. Jak do kapely zapadne a zda to nebude druhý RADIOLOKÁTOR. Hned s první skladbou však Iny zavřel všem pochybovačům huby. Hudebně to jako vždy byla jízda, všechny vály z posledních třech nahrávek (kromě předposlední „Oběti doby“) a čistokrevný thrash metal byl na světě. První dvě tři skladby si na Inyho zvykám, pak mám ale pocit, jako kdyby byl v kapele roky. Jasně, pár chyb tam asi bylo a zpočátku to možná působilo trochu křečovitě, ale výsledek stál za to. Iny je profík a odeřval to podle sebe a zatraceně dobře! Navíc byly konečně slyšet všechny texty, když se mikrofon nepovaloval někde v davu (úsměv). Není jednoduchý zpívat texty někoho jiného a Iny se s tím popral na výbornou. Navíc ho na tuzemské scéně považuji jako jednoho z nejlepších textařů a myslím, že až přijdou nové vály LAHAR, budou se dít ještě větší věci než doposud (úsměv). Díky kluci!
Jako druzí přišli na řadu GRAVECRUSHER. Maďarská návštěva zastupující old school death metal. Zpočátku se mi moc nelíbí zvuk a i první vál mi přijde jako brutal death metal. Po chvíli je rozčarování pryč a GRAVECRUSHER najeli na koleje, které položily kapely jako PESTILENCE nebo ASPHYX. Tenhle death metal měl od každého něco – jednou tam bylo cítit Švédsko, pak zase Florida. Nechyběly pomalé a hutné pasáže, kytarová sóla, ale převládala death metalová mašinérie podpořená kvalitním bicmanem, který se za celý koncert snad nepodíval mezi lidi (smích). GRAVECRUSHER svou brutální jízdou rozhodně nezklamali a kdo má rád starý a chorobný death metal, ten byl spokojen!
Povzbuzeni panákama jdeme na poslední kapelu, kterou jsou MORBID CARNAGE. Jejich studiovky se mi hodně líbí a naživo to potvrzují. Však se stačí podívat na nášivky na jejich džískách. S takovými klenoty přece nebudou hrát power metal (smích). MORBID CARNAGE od začátku drtí osmdesátkový dřevní thrash metal německého střihu. Celý set bych nejvíce přirovnával právě ke starým KREATOR, abychom se dočkali coveru SLAYER (úsměv). Rychle navazující skladby, žádná zdržovačka, slušný zvuk a přímočarost. Instrumentálně nejvíce vyčníval kytarista „Disguster“, který sázel jedno sólo za druhým a set odehrál se stejným nasazením jako před chvílí s GRAVECRUSHER. Přichází přídavek Maďaři končí svou skvěle odvedenou šichtu. Výborný set! Jen ten můj stage diving za přední linie nebyl tak dokonalý (smích).
Stodvacet platících je slušná návštěva. Tři výborné kapely nezklamaly na rozdíl od mosherů, kteří tentokrát pod pódiem celkem chyběli. Přichází after party, kde pivko teče proudem, padají další panáky, Maďaři se snaží mluvit anglicky (smích) a najednou jsou 3 hodiny ráno a v podroušeném stavu sedáme do taxíku směrem k domovu. Vydařená akce po všech stránkách. Jihočeská Bay area vládne a velké díky Žakynovi, LAHAR a všem co dorazili podpořit underground!
Fotky: Syky
Asphyxova galerie
Sykyho galerie + videa
Asphyxova videa:
GRAVECRUSHER
MORBID CARNAGE
Pozn.: Z akce přineseme ještě obsáhlý fotoreport.
Čím jsem starší, tím víc vyhledávám na koncertech kapely, které jsem ještě neviděl. Mám poslední dobou raději akce v menších městech, přijde mi, že si to tam lidé nějak lépe a snad upřímněji užívají. Když jsem se dozvěděl, že v Písku budou vystupovat smrtonoši GRAVECRUSHER, musel jsem je zkrátka slyšet (na tuhle úderku mě přivedlo shánění informací při psaní recenze na neméně dobré deathaře TYRANT GOATGALDRAKONA). Mám podobně laděnou, poctivě old schoolovou muziku moc rád a k mému rozhodnutí vyrazit přispěly i další dvě smečky. LAHAR poprvé vystupovali s novým vokalistou a dobrého starého thrashe v podobě pořádně ostrého maďarského koření s názvem MORBID CARNAGE není také nikdy dost.
Původně jsem si chtěl dát na počest celého dne v práci segedínský guláš a doma pozřít před odjezdem poctivou maďarskou klobásu, ale nebylo mi nějak přáno. Ještě jsem si před odchodem z domova projel obě zahraniční kapely na jejich internetových profilech a k večeru už jsem zase podupával ve zbrusu novém tričku (ze starého už jsem zase vyrostl) MALEVOLENT CREATION v Plzni na Lochotíně před kostelem. Michal mě vyzvedl jako vždy dobře naladěn (posílám mu opět své velké díky) a čekala nás cesta na jih, do Písku. Vstupujeme do Divadla pod Čarou a jsme ihned pohlceni velmi dobrou náladou a atmosférou.
LAHAR poprvé s novým zpěvákem. Podle mě odvedli dobrou práci, a i když vím, že mě někteří fanoušci možná ukamenují, tak se mi dokonce líbili víc s Inym než s mistrem Banánem za mikrofonem. Přikládal bych to pro mě příjemnější barvě hlasu „nového“ frontmana. Nejsem ortodoxní vyznavač kapely a líbí se mi jen některé songy, ale naživo si je dám vždy rád. Občas mi vadí příklon k hardcore a punku, ten mému uchu ne vždy úplně lahodí. V pátek to bylo jako vždy našlapané, divoké a špínou prolezlé. Přišel mi ale poměrně hodně nahlas zpěv a jako celek mi připadalo vystoupení trošku roztržité. A to jak na pódiu, tak mezi fanoušky. Přikládám to ale tomu, že v této sestavě hráli pánové poprvé. To jsou ale jen drobnosti, jinak se mi vystoupení líbilo.
GRAVECRUSHER jsou ze Szegedu a hrají poctivý undergroundový old school death metal převážně švédské provenience. Téhle smečky si všiml můj oblíbený dodavatel podobných záležitostí, španělský label Xtreem Music. Letos by u něj mělo vyjít nové EP s názvem „Morbid Black Oath“. Z něj a předešlého dema („Mutilation Ritual“) se také převážně skládal celý set v Písku. Samotné vystoupení lámalo kosti a otvíralo víka od rakví v místním hřbitově. Tohle byla přesně muzika, která mi koluje v žilách. Pravý, nefalšovaný, hnilobný death metal, který byl sice silně inspirován GRAVE, DISMEMBER, NIHILIST, CENTINEX, NIRVANA 2002 (chvílemi vylezly na povrch i temnější prvky americké deathové školy), ale pro mě tím lépe. Bylo to divoké, bezbožné, pekelné a černotou prodchnuté. Z maďarských rouhačů bylo cítit, že je jejich hrobnická práce baví nadevše. Rozpustil jsem svůj stříbrem protkaný vlas a pořádně jsem procvičil svoji krční páteř. Bylo to zkrátka tam! Kdo byl na místě, ví své, ostatní... měli jste dorazit! Nemám víc co dodat. Old school death metal přesně podle mého gusta. Hodně se mi líbil styl hraní bubeníka (Mutilator - Escédi Daniel) a kytaristy (Disguster - Hanyi Tibor), který předváděl na pódiu skvělou maniakální show. Rakve byly opět uloženy do hrobů, hřeby znovu zatlučeny do vík a já odcházel velmi spokojen. Parádní old school deathové vystoupení. Death metal eternal!
MORBID CARNAGE jsou také klasici, ale na rozdíl od GRAVECRUSHER drtí pravověrný thrash. Na tomto stylu jsem si kdysi získával svoje metalové ostruhy a mám ho zakódovaný asi už navěky v genech. Tahle parta to ještě ke všemu mlátila ve stylu těch největších jmen, jako jsou SODOM, KREATOR, DESTRUCTION a jim podobných. Utvořil jsem si kolem sebe menší místo a prováděl svůj soukromý headbanging a mosh-pit pro starší a pokročilé. Okolo mě mezitím probíhalo pravé thrashové peklo. Možná to bylo chvílemi až moc přeřvané (zvuk), ale nějak zvlášť mi to nevadilo. Sem tam kolem mě prolétávali lidé oblečení v džínových vestách posetých starými nášivkami a já byl opět ve svém živlu. Z MORBID CARNAGE bylo cítit, že si to přijeli užít s námi. Retro jak má být a na mé tváři se opět rozzářil úsměv, který mi málem roztrhl ústa!
Prostředí, v kterém se tato akce konala, se mi líbilo, příjemná obsluha mi dodávala chutný plzeňský Prazdroj a zvuk byl až na pár drobností také v pořádku. Jedinou vadu na kráse jinak parádního večera tak vidím v poměrně dost pozdním začátku. Půl desátá mi přijde i na páteční večírek poměrně dlouho. Pro nás, co nejsme z Písku, byla cesta zpět tím pádem dost náročná. Ale vem to čert, berte to jen jako malé povzdechnutí (smích).
Akce to byla příjemná, ve společnosti samých milých, hezkých a pro muziku nadšených lidí (děkuji všem za pokec apod., moc si toho vážím). Zkrátka, všude jen vybraná společnost a jihočeská thrashová šlechta k tomu (smích). Když to srovnám s mnohými koncerty stále dokola stejných slavnějších kapel, bylo to o nějaký řád lepší. Z některých velkých jmen jsou fanoušci už dnes již asi trošku přejedení a někdy je cítit ze všech trošku nuda a rutina. Ne tak v Písku, tam se odehrávalo to pravé inferno, které si (velmi podobné) pamatuji ještě z dob svého mládí (smích). Na počest požádám doma o pořádnou porci maďarského guláše. Bylo to skvělé, díky!
Pohled strakonický: Johan
V listopadu se v písecké „Podčáře“ thrashovalo jako o život, lidi létali vzduchem a LAHAR se loučili s Banánem. Utekly tři měsíce a LAHAR jsou zpět, s Inym za mikrofonem. Vcelku očekávané řešení situace, Iny s částí LAHAR funguje v RADIOLOKÁTOR a lidsky tak bez potíží do thrashového válce zapadá. Pěvecky i vizuálně je to samozřejmě trochu jiné, takže se vcelku pochopitelně návštěvníci akce rozdělili do dvou skupin; jedna používala termíny typu Banán je zapomenut, druhé chybělo rozmlácené čelo, roztrhané oblečení a větší bordel. Já bych řekl, že oba pánové mají něco do sebe, ale kdybych si měl vybrat živé provedení, tak dám od pátku přednost Inymu. Ne, že by se mi Banánova alotria nezamlouvala, ale po delším čase jsem si LAHAR užil tak, že jsem rozuměl každé slovo a že polovinu setu neodeřvalo publikum. Banán v poslední době hlavně zvěřil a mikrofon koloval pod pódiem, Iny má projev civilnější a artikulaci přesnější. Setlist doznal jen kosmetických změn, zazněly všechny skladby z perfektního jednostranného elpíčka „Až přijde čas“ a průřez novější („Neviditelná fronta“) i starší tvorbou (namátkou „Fekete Peter“, „Řecko“, „Oběti doby“). Občas ještě něco trochu zaskřípalo, ale mně se první koncert nové éry líbil a užil jsem si jej vrchovatě.
Zatímco kolegové měli maďarské kapely nastudované z internetových zdrojů, já na to neměl čas ani sílu. (úsměv) ke štěstí mi stačilo, že se hraje v oblíbeném Divadle pod Čarou, kde se schází ta nejvybranější společnost a kde se mi pokaždé líbí. Sice mé nadšení trochu kalila zvěst, že se bude hrát v malém sále, ale pro mě naštěstí došlo ke změně a vše se odehrálo na scéně velké. Mám radši trochu místa kolem sebe a taky zvuk byl asi lepší, než v malém prostoru. Alespoň já byl se zvukem tak akorát nahlas spokojený, dokonce jsem ani nepotřeboval špunty do uší... První vyslanci Uher mi zpočátku nějak neseděli, první skladba byla taková rozpačitá, jako kdyby nevěděli, zda chtějí hrát brutal death, nebo death staroškolský. I vizáž muzikantů byla rozpolcená, chlapi z mého pohledu vpravo zastupovali právě onu brutal deathovou odnož, vlasatec vlevo pak spíše old school. Ten ale vzápětí začal vládnout a mně bylo jasné, že tohle je kapela pro Asphyxe. (úsměv) Zajímavé bylo, že postupem času se mi GRAVECRUSHER líbili čím dál tím víc, hlavně když kytarový mág sázel kvílivá sóla jak z učebnice. Kvalitní kapela, bezesporu.
Thrash, death, thrash, dobře zvolená dramaturgie, takže na závěr pořádná porce retro thrashe jak se patří. Kreatorovsko-slayerovská divočina v podání MORBID CARNAGE sice nepřináší nic nového, co do nápaditosti za našinci LAHAR trochu zaostává, ale nasazením rozhodně ne. Odžískovaný kvintet to prostě rozjel a výsledkem byla parádní performance, při které se na pódiu objevilo i pár dalších divochů, kteří si skočili. Do toho zpěvák předpisově štěkal, kytary kvílely a bicí duněly, občas v typickém tupa tupa rytmu. (úsměv) Nepřekvapil cover SLAYER, ani to, že se kapela musela vrátit a přihodit do kotle jeden ostrý song.
Na to, že hrály jen tři kapely, skončilo thrashdeathové šílenství hodně pozdě, protože se hodně pozdě začalo. Ale mně to vůbec nevadilo, čekání na první kapelu (resp. tedy na Kozla, který se přesouval z jiné akce, kde hrál s KAOSQUAD) jsem si zpestřil diskuzemi s kamarády a kamarádkami. (úsměv) Celkově velká spokojenost, viděl jsem dvě neokoukané kapely (které se směle mohou rovnat slavnějším) a LAHAR s novým zpěvákem. Co více si v pátek večer přát? (úsměv)
Pohled čejetický: Peťan
Po výborném listopadovém koncertu THRASH NIGHTMARE přišel Žakyn a kluci z LAHAR s dalším thrashovým lákadlem na píseckém bitevním poli. THRASH DEATH MADNESS za účasti dvou maďarských kapel MORBID CARNAGE a GRAVECRUSHER. Třetím lákadlem byli domácí LAHAR s Inyho premiérou za mikrofonem. A protože je start plánovaný až na osmou, kulturní večer zahajujeme s Anet a ségrou v indické restauraci, kde po večeři nemůžeme ani chodit. Dokonce ani pivo nemohu dopít a to je zlé (smích). Příchod do Podčáry je stejný jako na podzim - spousty známých postaviček Žako, Korek, Žrout, Zbyněk, Johan a Fobiazine sekce, Vltavotýnsko, Protivín, Blatná a tak bych mohl pokračovat (úsměv). Nakonec se hraje na velkém pódiu, což jsem zpočátku kvitoval, ve výsledku jsem měl ale pocit, že se lidi styděli pařit. Sice bojuju s chřipkou, ale snažím se zvítězit s točenou Plzní, později i něčím tvrdším.
LAHAR začínají až po půl desáté, když se Kozel „pozapomněl“ s KAOSQUAD v Praze. Někdo možná remcá, ale mě to nevadí. Aspoň je víc času na pokec se všema kámošema. A stejně – akce pak odsejpá a končí včas. Nad LAHAR visel otazník, jak to bude s Inyho vokálem. Jak do kapely zapadne a zda to nebude druhý RADIOLOKÁTOR. Hned s první skladbou však Iny zavřel všem pochybovačům huby. Hudebně to jako vždy byla jízda, všechny vály z posledních třech nahrávek (kromě předposlední „Oběti doby“) a čistokrevný thrash metal byl na světě. První dvě tři skladby si na Inyho zvykám, pak mám ale pocit, jako kdyby byl v kapele roky. Jasně, pár chyb tam asi bylo a zpočátku to možná působilo trochu křečovitě, ale výsledek stál za to. Iny je profík a odeřval to podle sebe a zatraceně dobře! Navíc byly konečně slyšet všechny texty, když se mikrofon nepovaloval někde v davu (úsměv). Není jednoduchý zpívat texty někoho jiného a Iny se s tím popral na výbornou. Navíc ho na tuzemské scéně považuji jako jednoho z nejlepších textařů a myslím, že až přijdou nové vály LAHAR, budou se dít ještě větší věci než doposud (úsměv). Díky kluci!
Jako druzí přišli na řadu GRAVECRUSHER. Maďarská návštěva zastupující old school death metal. Zpočátku se mi moc nelíbí zvuk a i první vál mi přijde jako brutal death metal. Po chvíli je rozčarování pryč a GRAVECRUSHER najeli na koleje, které položily kapely jako PESTILENCE nebo ASPHYX. Tenhle death metal měl od každého něco – jednou tam bylo cítit Švédsko, pak zase Florida. Nechyběly pomalé a hutné pasáže, kytarová sóla, ale převládala death metalová mašinérie podpořená kvalitním bicmanem, který se za celý koncert snad nepodíval mezi lidi (smích). GRAVECRUSHER svou brutální jízdou rozhodně nezklamali a kdo má rád starý a chorobný death metal, ten byl spokojen!
Povzbuzeni panákama jdeme na poslední kapelu, kterou jsou MORBID CARNAGE. Jejich studiovky se mi hodně líbí a naživo to potvrzují. Však se stačí podívat na nášivky na jejich džískách. S takovými klenoty přece nebudou hrát power metal (smích). MORBID CARNAGE od začátku drtí osmdesátkový dřevní thrash metal německého střihu. Celý set bych nejvíce přirovnával právě ke starým KREATOR, abychom se dočkali coveru SLAYER (úsměv). Rychle navazující skladby, žádná zdržovačka, slušný zvuk a přímočarost. Instrumentálně nejvíce vyčníval kytarista „Disguster“, který sázel jedno sólo za druhým a set odehrál se stejným nasazením jako před chvílí s GRAVECRUSHER. Přichází přídavek Maďaři končí svou skvěle odvedenou šichtu. Výborný set! Jen ten můj stage diving za přední linie nebyl tak dokonalý (smích).
Stodvacet platících je slušná návštěva. Tři výborné kapely nezklamaly na rozdíl od mosherů, kteří tentokrát pod pódiem celkem chyběli. Přichází after party, kde pivko teče proudem, padají další panáky, Maďaři se snaží mluvit anglicky (smích) a najednou jsou 3 hodiny ráno a v podroušeném stavu sedáme do taxíku směrem k domovu. Vydařená akce po všech stránkách. Jihočeská Bay area vládne a velké díky Žakynovi, LAHAR a všem co dorazili podpořit underground!
Fotky: Syky
Asphyxova galerie
Sykyho galerie + videa
Asphyxova videa:
GRAVECRUSHER
MORBID CARNAGE
Pozn.: Z akce přineseme ještě obsáhlý fotoreport.
