Black metal v posledních letech nabírá i jiné než tradiční rozměry, prolíná se s dalšími žánry, ať už hudebně, nebo pocitově, black metal hrají hudebníci vzešlí z hardcorové nebo thrashové scény, třeba NIC, DOPPELGANGER OF DEATH nebo MARNOST... Výrazně na sebe začíná upozorňovat i PUSTINA, kterou tvoří známí muzikanti, kteří hráli, nebo hrají, v kapelách jako jsou LAHAR, THEMA ELEVEN, RADIOLOKÁTOR, MOTHER, BALACLAVA... prostě Banán neboli Lord Humungous (řev), Žrout neboli Demonic Devourer (bicí) a Honza neboli Hypnognamic Walker (kytara, baskytara). Sami se na úvod představují takto:
Banán, zpěv. Je mi 34 let a neumím nic jinýho, než se ohánět mikrofonem a reflektovat věci kolem do slov, tak se toho držím.
Honza, je mi 27, na kytaru hraju odmalička, zatím jsem hrál tak v cca 10 kapelách, zmíním např. THEMA ELEVEN a MOTHER... kromě PUSTINY v současnosti hraju ještě v kapele TOMÁŠ PALUCHA, která ale oproti PUSTINĚ představuje úplně opačnej extrém hudebního spektra. Sporadicky vedu solo projekt pod názvem SÍTĚ.
Na začátek asi neuškodí krátké představení kapely, tedy hlavně kdy byla PUSTINA založena a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Honza: Jestli se nepletu, PUSTINA vznikla na podzim 2011. Dlouho jsme ten nápad nosili v hlavě, až jsme se nakonec sešli rovnou ve studiu a nahráli několik improvizací. Všechno, co slyšíš na naší kazetě, je vlastně poprvý, kdy ty songy zazněly, za což jsem hodně rád a je to pro mě hodně důležitý. Prvotním impulsem nebo spíš inspirací pro PUSTINU je pro mě... odcizení ve městě, neuvěřitelnej přetlak podnětů, který se snažej získat tvou pozornost a energii. Je to reakce na honičku za penězma, mocí, sexem... dosaď si. Reakce na zdánlivou nutnost nacpat se do obrazu, kterej sis o sobě ani nevytvořil ty sám. Tohle šílenství probíhá na všech úrovních lidskýho fungování, vlastně i v undergroundu, punkový scéně, všude. PUSTINU můžeš brát jako nevyhnutelnej a vlastně logickej důsledek. PUSTINA vzniká i uvnitř, když se necháš tímhle vším vysávat dostatečně dlouho. Obracíme se samozřejmě k přírodě, k trvalý hodnotě jako protipólu pomíjivosti.
PUSTINA, to je kouzelné slovo, pro kapelu krásný název. Jak jste na to přišli?
Honza: Chtěli jsme název, kterej by se vztahoval ke konkrétnímu místu – Banán čerpá hodně energie a inspirace na Šumavě, kde stojí jeden statek tohohle jména, a tak jsme přišli k názvu.
Ona ta příroda a Šumava jsou z textů krásně slyšet (nebo tedy v obalu kazety vidět, protože ne všemu je rozumět). Slova jsou v češtině, což vždycky vítám hlavně, když jsou napsané zajímavě a jsou něčem. Proč čeština? Proč Šumava?
Banán: Zpíval jsem česky ve všech kapelách, v kterých jsem kdy působil, kromě jedný. Je mi to mnohem bližší a je to pro mě mnohem větší výzva napsat dobrej českej text, kterej bude fungovat i sám o sobě. A to nutně neznamená, že bude nějak složitej, někdy je to přesně naopak. Rád rýmuju slova dohromady a mém rodném jazyce si s těmi slovy můžu mnohem víc hrát, lépe je kombinovat, používat přesmyčky, jinotaje, dvojsmysly. V angličtině tohle nedokážu. U PUSTINY je to navíc tak, že v podstatě všechny texty jsou spojený s konkrétníma místama na Šumavě, která je obrovskou inspirací, jak už psal Honza výše, a když tam trávím čas, tak ke mě přichází slova zásadně česky. Třeba „Věčná Mlha“ vznikla přímo na starém keltském hradišti nad Sušicí, na vrchu Sedlo, když se tam jedno ráno přihnala obrovská bouřka, která před sebou hnala mlhu. Chtěl bych tuhle textovou linii udržet i dál a po tomhle roce, kdy jsem se na Šumavu dostával poměrně často, už mám zase pár nových textů napsaných.
Kdy a kde jste vlastně nahrávali? V obalu je uvedeno studio s poněkud bizarním názvem... (úsměv)
Honza: Jak už jsem psal výš, nahrávka vznikla při našem prvním setkání a zaznamenal ji náš kámoš Peklo v dneska už neexistujícím studiu Kundolab a dodatečně ji míchal Honza Kapák z kapely AVENGER, kterýho asi nemusím dlouze představovat. Oběma patří velkej dík, protože to dělali víceméně z lásky ke kraválu, prakticky nic nás to nestálo.
Nahrávka vyšla zatím jen na kazetě v omezeném nákladu... Kolik kusů existuje?
Honza: V plánu je snad release na 10”, ale nevím, v jaký to je fázi.
Kazeta má parádně zpracovaný obal, máte i zajímavé logo. Kdo se grafické záležitosti stará?
Honza: Autorem loga kapely je Štěpán Adámek (jeho věci k vidění tady: shitupper.blogspot.com), kterej kreslil i obal desky MOTHER a kreslí docela dost plakátů na pražský koncerty. Udělal nám i skvělej návrh obalu kazety, nicméně věci vzaly trochu jinej směr a o obal v trochu přísnějším black duchu se nakonec postaral sám Lukáš z Doomentia Records, kterej kazetu vydával.
Kazeta vyšla u Doomentie, jak jste pod firmu, která příliš black metalu nevydává, dostali? Zkoušeli jste nějaké jiné firmy?
Honza: Hlavně díky Banánovi a Žroutovi, který hrajou v LAHAR, jsme měli to štěstí, že nám okamžitě nabídl vydání Lukáš z Doomentia Records, což myslím bez přehánění můžu označit za jeden z nejrespektovanějších UG metalovejch labelů nejen v Čechách. Toho si opravdu vážím. Tlačit někam svoje nahrávky není úplně v naší přirozenosti, takže kdyby nám to Lukáš nenabídnul, nahrávka by se asi doteď válela někde v prachu.
Zatím jste moc koncertů neodehráli... Který z nich byl nejlepší?
Honza: Ačkoliv nahrávka vznikla už 2011, první koncert jsme si odbyli až v únoru tohohle roku a od tý doby jsme absolvovali pouze další tři. Výborná byla 12hodinová cesta na festival blízko Košic, kde nám poskytli servis za 15 minut našeho bordelu a ráno jsme jeli zase zpátky. Kromě toho jsme dvakrát hráli na strahovský Sedmičce a na kultovním rožnovskym Vrahu. Nějaký koncerty nás čekaj na podzim a chtěli bychom teď hrát na pravidelnější bázi.
Směřují vaše koncertní ambice i do zahraničí?
Honza: Nevím, jestli bych to nazval ambicema. Svoji touhu hrát v zahraničí jsem si už splnil, takže po tom nebažím. Když to přijde, rád si zas někde zahraju, ale není to rozhodně moje priorita – v Čechách je mimochodem skvělá scéna, dobře se tady hraje, pro kapely je tu k dispozici zázemí a taky tady funguje několik kapel, který jsou podle mě na světový úrovni.
Které kapely vlastně posloucháte, které třeba měly vliv na PUSTINU, nějaké vzory?
Banán: Za poslední 2 roky mě nic nerozebralo víc než MASTER´S HAMMER. „Vracejte Konve Na Místo“ je deska, která se vymyká čemukoliv. Jinak teď zrovna poslouchám BARN OWL a pak tam hodím Tima Heckera, obojí naprosto skvělý ambient, i když každý svou podstatou jinde. Vynikající je poslední deska AUSTRASIAN GOAT, VELNIAS nebo MENACE RUINE. Z českých kapel v tomhle stylu se mi ještě hodně líbí DOPPELGANGER OF DEATH.
Honza: Co se týče PUSTINY, nejvíc mě samozřejmě inspiruje undergroundovej black metal – INQUISITION (i když z těch už se stává něco jinýho), kapely z Les Legions Noires (BELKETRE, VLAD TEPES) nebo z okruhu Black Twilight Circle (VOLAHN, ODZ MANOUK apod.) Mám hrozně rád poslední desky českejch AVENGER, MISTROVO KLADIVO samozřejmě taky. Snažím se k tomu ale přistupovat spíš stylem švédskejch a finskejch punkovejch kapel - hodně primární/primitivní energie, jet do krve, nemazat se s tím. Což je ale vlastně i původní „blackmetalovej“ přístup a myšlenka – odprostit se od stylu genericky znějících kapel, který roky dřou ve zkušebně, aby nakonec skončily jako dokonalej derivát něčeho, co nejsou. Čímž se trochu vracím k druhé otázce...
Chystáte další nahrávku? A další plány?
Banán: Vím přesně za jakých podmínek by měla vzniknout nová nahrávka, ale zatím si to nechám pro sebe.
Honza: Za mě naprosto jednoduchý: dál dělat primitivní násilnej kravál, hrát koncerty nabitý elektřinou – aspoň na těch rychlejch 20 minut ze sebe dostat všechny starosti.
Web: Žádnej web, pouze hluk!
http://doomentia.com/
Banán, zpěv. Je mi 34 let a neumím nic jinýho, než se ohánět mikrofonem a reflektovat věci kolem do slov, tak se toho držím.
Honza, je mi 27, na kytaru hraju odmalička, zatím jsem hrál tak v cca 10 kapelách, zmíním např. THEMA ELEVEN a MOTHER... kromě PUSTINY v současnosti hraju ještě v kapele TOMÁŠ PALUCHA, která ale oproti PUSTINĚ představuje úplně opačnej extrém hudebního spektra. Sporadicky vedu solo projekt pod názvem SÍTĚ.
Na začátek asi neuškodí krátké představení kapely, tedy hlavně kdy byla PUSTINA založena a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Honza: Jestli se nepletu, PUSTINA vznikla na podzim 2011. Dlouho jsme ten nápad nosili v hlavě, až jsme se nakonec sešli rovnou ve studiu a nahráli několik improvizací. Všechno, co slyšíš na naší kazetě, je vlastně poprvý, kdy ty songy zazněly, za což jsem hodně rád a je to pro mě hodně důležitý. Prvotním impulsem nebo spíš inspirací pro PUSTINU je pro mě... odcizení ve městě, neuvěřitelnej přetlak podnětů, který se snažej získat tvou pozornost a energii. Je to reakce na honičku za penězma, mocí, sexem... dosaď si. Reakce na zdánlivou nutnost nacpat se do obrazu, kterej sis o sobě ani nevytvořil ty sám. Tohle šílenství probíhá na všech úrovních lidskýho fungování, vlastně i v undergroundu, punkový scéně, všude. PUSTINU můžeš brát jako nevyhnutelnej a vlastně logickej důsledek. PUSTINA vzniká i uvnitř, když se necháš tímhle vším vysávat dostatečně dlouho. Obracíme se samozřejmě k přírodě, k trvalý hodnotě jako protipólu pomíjivosti.
PUSTINA, to je kouzelné slovo, pro kapelu krásný název. Jak jste na to přišli?
Honza: Chtěli jsme název, kterej by se vztahoval ke konkrétnímu místu – Banán čerpá hodně energie a inspirace na Šumavě, kde stojí jeden statek tohohle jména, a tak jsme přišli k názvu.
Ona ta příroda a Šumava jsou z textů krásně slyšet (nebo tedy v obalu kazety vidět, protože ne všemu je rozumět). Slova jsou v češtině, což vždycky vítám hlavně, když jsou napsané zajímavě a jsou něčem. Proč čeština? Proč Šumava?
Banán: Zpíval jsem česky ve všech kapelách, v kterých jsem kdy působil, kromě jedný. Je mi to mnohem bližší a je to pro mě mnohem větší výzva napsat dobrej českej text, kterej bude fungovat i sám o sobě. A to nutně neznamená, že bude nějak složitej, někdy je to přesně naopak. Rád rýmuju slova dohromady a mém rodném jazyce si s těmi slovy můžu mnohem víc hrát, lépe je kombinovat, používat přesmyčky, jinotaje, dvojsmysly. V angličtině tohle nedokážu. U PUSTINY je to navíc tak, že v podstatě všechny texty jsou spojený s konkrétníma místama na Šumavě, která je obrovskou inspirací, jak už psal Honza výše, a když tam trávím čas, tak ke mě přichází slova zásadně česky. Třeba „Věčná Mlha“ vznikla přímo na starém keltském hradišti nad Sušicí, na vrchu Sedlo, když se tam jedno ráno přihnala obrovská bouřka, která před sebou hnala mlhu. Chtěl bych tuhle textovou linii udržet i dál a po tomhle roce, kdy jsem se na Šumavu dostával poměrně často, už mám zase pár nových textů napsaných.
Kdy a kde jste vlastně nahrávali? V obalu je uvedeno studio s poněkud bizarním názvem... (úsměv)
Honza: Jak už jsem psal výš, nahrávka vznikla při našem prvním setkání a zaznamenal ji náš kámoš Peklo v dneska už neexistujícím studiu Kundolab a dodatečně ji míchal Honza Kapák z kapely AVENGER, kterýho asi nemusím dlouze představovat. Oběma patří velkej dík, protože to dělali víceméně z lásky ke kraválu, prakticky nic nás to nestálo.
Nahrávka vyšla zatím jen na kazetě v omezeném nákladu... Kolik kusů existuje?
Honza: V plánu je snad release na 10”, ale nevím, v jaký to je fázi.
Kazeta má parádně zpracovaný obal, máte i zajímavé logo. Kdo se grafické záležitosti stará?
Honza: Autorem loga kapely je Štěpán Adámek (jeho věci k vidění tady: shitupper.blogspot.com), kterej kreslil i obal desky MOTHER a kreslí docela dost plakátů na pražský koncerty. Udělal nám i skvělej návrh obalu kazety, nicméně věci vzaly trochu jinej směr a o obal v trochu přísnějším black duchu se nakonec postaral sám Lukáš z Doomentia Records, kterej kazetu vydával.
Kazeta vyšla u Doomentie, jak jste pod firmu, která příliš black metalu nevydává, dostali? Zkoušeli jste nějaké jiné firmy?
Honza: Hlavně díky Banánovi a Žroutovi, který hrajou v LAHAR, jsme měli to štěstí, že nám okamžitě nabídl vydání Lukáš z Doomentia Records, což myslím bez přehánění můžu označit za jeden z nejrespektovanějších UG metalovejch labelů nejen v Čechách. Toho si opravdu vážím. Tlačit někam svoje nahrávky není úplně v naší přirozenosti, takže kdyby nám to Lukáš nenabídnul, nahrávka by se asi doteď válela někde v prachu.
Zatím jste moc koncertů neodehráli... Který z nich byl nejlepší?
Honza: Ačkoliv nahrávka vznikla už 2011, první koncert jsme si odbyli až v únoru tohohle roku a od tý doby jsme absolvovali pouze další tři. Výborná byla 12hodinová cesta na festival blízko Košic, kde nám poskytli servis za 15 minut našeho bordelu a ráno jsme jeli zase zpátky. Kromě toho jsme dvakrát hráli na strahovský Sedmičce a na kultovním rožnovskym Vrahu. Nějaký koncerty nás čekaj na podzim a chtěli bychom teď hrát na pravidelnější bázi.
Směřují vaše koncertní ambice i do zahraničí?
Honza: Nevím, jestli bych to nazval ambicema. Svoji touhu hrát v zahraničí jsem si už splnil, takže po tom nebažím. Když to přijde, rád si zas někde zahraju, ale není to rozhodně moje priorita – v Čechách je mimochodem skvělá scéna, dobře se tady hraje, pro kapely je tu k dispozici zázemí a taky tady funguje několik kapel, který jsou podle mě na světový úrovni.
Které kapely vlastně posloucháte, které třeba měly vliv na PUSTINU, nějaké vzory?
Banán: Za poslední 2 roky mě nic nerozebralo víc než MASTER´S HAMMER. „Vracejte Konve Na Místo“ je deska, která se vymyká čemukoliv. Jinak teď zrovna poslouchám BARN OWL a pak tam hodím Tima Heckera, obojí naprosto skvělý ambient, i když každý svou podstatou jinde. Vynikající je poslední deska AUSTRASIAN GOAT, VELNIAS nebo MENACE RUINE. Z českých kapel v tomhle stylu se mi ještě hodně líbí DOPPELGANGER OF DEATH.
Honza: Co se týče PUSTINY, nejvíc mě samozřejmě inspiruje undergroundovej black metal – INQUISITION (i když z těch už se stává něco jinýho), kapely z Les Legions Noires (BELKETRE, VLAD TEPES) nebo z okruhu Black Twilight Circle (VOLAHN, ODZ MANOUK apod.) Mám hrozně rád poslední desky českejch AVENGER, MISTROVO KLADIVO samozřejmě taky. Snažím se k tomu ale přistupovat spíš stylem švédskejch a finskejch punkovejch kapel - hodně primární/primitivní energie, jet do krve, nemazat se s tím. Což je ale vlastně i původní „blackmetalovej“ přístup a myšlenka – odprostit se od stylu genericky znějících kapel, který roky dřou ve zkušebně, aby nakonec skončily jako dokonalej derivát něčeho, co nejsou. Čímž se trochu vracím k druhé otázce...
Chystáte další nahrávku? A další plány?
Banán: Vím přesně za jakých podmínek by měla vzniknout nová nahrávka, ale zatím si to nechám pro sebe.
Honza: Za mě naprosto jednoduchý: dál dělat primitivní násilnej kravál, hrát koncerty nabitý elektřinou – aspoň na těch rychlejch 20 minut ze sebe dostat všechny starosti.
Web: Žádnej web, pouze hluk!
http://doomentia.com/
