SUBROSA – More Constant Than The God

Loňská záplava doom/sludge kapel byla neskutečně mocná. Tolik kapel, které u mě loni bodovaly, bych za minulá léta nenapočítal dohromady. Spokojeně jsem si pobrukoval, rochnil se těmi pomalými tóny a uléhal k zimnímu spánku, když tu na na mě z ničeho nic spadla SUBROSA.

V případě kapely, jakou je SUBROSA, stojí za to se trošku kouknout na to, kdo že to u ní tahá za nitky a natahuje pavučiny, do kterých pak nebohé chlapce, jako jsem já, chytá. Za vším hledej ženu, a je tomu tak i tady. V čele stojí kytaristka a zpěvačka Rebecca Vernon, zakladatelka a tahoun(ka) kapely. Společnost jí dělají další dvě talentované dámy, které hrají na housle a doplňují Rebeccu ve vokálech. Rytmickou sekci, jakožto dunivou a těžší část, už tvoří chlapi, to aby byla nastolena nějaká rovnováha.

Možná někoho vyděsí, nebo u druhého vyvolá falešné naděje, spojení houslí s kytarami. Každopádně není třeba se obávat, „brajdovské“ skučení nebo snad folklorová fidlovačka se na „More Constant Than The God“ neodehrává. V případě SUBROSY jsou housle nedílnou součástí celku, ale znějí mnohem zajímavěji, než u konkurenčních kapel a mnohokrát jsou pojaty velmi originálně. Je potom samozřejmostí, že se podílejí na vytváření nevšední atmosféry, která tak z desky mocně dýchá. SUBROSA si libuje ve vodách doom metalu, sludge a rocku a odpovídá tomu i stopáž desky. Sedmdesát minut hudby na šest věcí, to na první pohled dokáže lehce zasít sémě nedůvěry... zbytečně. Pocit zabitého času se u mě nedostavil ani na chvíli. Naopak, když si desku pustím, nedokážu jí vypnout. SUBROSA pracuje skvěle s dynamikou skladeb a i v těch odlehčenějších momentech dokáže udržet pozornost, aniž by si jí vynucovala. Její hudba je tak hrozně moc silná a emotivní, že přímo pohlcuje, a když dojde na refrény nebo gradující konce skladeb, jedná se o prvotřídní záležitost.

Na „More Constant Than The God“ je hodně věcí, které příznivec sludge/doomu musí jednoduše ocenit. Základní sestava – bicí, basa, kytara –, už sama o sobě vytváří chytlavé a úderné skladby, které by samy o sobě bez problému obstály, a i tak by už vytvořily parádní desku. Ale proč nevyužít housle, které měli při ruce, a díky ním tu paletu nálad nerozšířit a nezpestřit? SUBROSA se mi zkrátka trefila do vkusu. Vytvořila chytlavé melodie, zahustila je několika bahenními riffy, oprostila se od zbytečných vycpávek v podobě ambientních ploch, dlouhého vazbení a dalších neduhů. Dodala spoustu magické chytlavosti a atmosférična, promíchala houslemi, okořenila naléhavým a uhrančivým vokálem Rebeccy a vylezlo z toho šest skladeb, které mě svou atmosférou dokonale pohltily. A to platí i o poslední „No Safe Harbor“. která je dvanáctiminutovou klidnější záležitostí, kde hudební doprovod vokálu Rebeccy dělá především klavír.

Na první poslech se zaryjí do paměti dvě totální hymny a hitovky zároveň. Hned první „Usher“ má v sobě vše, co dělá SUBROSU pro mě tak přitažlivou. Čtrnáct minut dlouhá skladba, při tom si při poslechu přeju, aby nikdy neskončila. Poutavé, klidné vtáhnutí na začátku, kdy se k Rebecce přidá i mužský hlas, a následuje gejzír chytlavých a uhrančivých melodií, kterým nejde odolat. Druhou pak je „Cosey Mo“, nejkratší to skladba na desce přes sedm minut dlouhá, která díky svým melodickým linkám vyvolává závislost hned. Ostatní věci ale nezůstávají pozadu, a tak když, mimo jiné, nastane v druhé „Ghosts Of A Dead Empire“ závěrečná gradace, už nemám slov. Takhle podobně to mám zkrátka s celou deskou. Vždy se vynoří něco, čím mě SUBROSA totálně převálcuje a odzbrojí.

Po desítkách vyslechnutí „More Constant Than The God“ jsem z alba neustále nadšený a zjišťuju, že nemám desce ani na vteřinu co vyčítat. Vše mě baví, vše mi dává smysl a přistihuju se, že jsem v  podstatě v žánru, jako je sludge nebo doom, ještě lepší desku neslyšel, a to neplatí jen pro letošek, respektive loňský rok, kdy tahle krása vyšla.

Dalším zajímavým faktorem je potom působiště kapely. SUBROSA pochází ze Salt Lake City, kde se podobné hudbě náramně daří. Když k tomu ještě připočtu, že deska vyšla u vydavatelství Profound Lore Records, tak vše do sebe krásně zapadá.