ARROGANZ – Kaos.Kult.Kreation

Jsou to skoro již dva roky, co jsem viděl na jednom koncertě v Praze německé black/deathery ARROGANZ. Předskakovali DEMONICAL. Tenkrát mě zaujalo, že hráli ve třech a měli velice pěkně vyvedené bojové malby na obličeji. Bylo to syrové, drsné a rychlé vystoupení. Letos tomu je na jejich zbrusu nové desce „Kaos.Kult.Kreation“ trošku jinak. Opět mám sice tu čest se švédsky znějícím black metalem, který občas i krásně zachřestí a někdy se posune dokonce až někam k prazákladům v podobě VENOM a MOTÖRHEAD. Vše je jednoduché, jasně dané a nevyžaduje to příliš přemýšlení. Ta černočerná tma je obsažena spíše v těch chvílích, kdy to pomaleji mrazí. V rychlejších pasážích si zase můžeme vychutnat až death´n´rollové rytmy. Kapela má za sebou teprve dvě alba (v roce 2011 vydali ještě „Death and Deathless“, které jsem neměl bohužel tu čest slyšet a tak tentokrát nemohu sloužit s porovnáním). Pohybují se v evropském podzemí od roku 2008, a co si pamatuji, tak na mě jejich živé vystoupení velmi zapůsobilo. Málem tenkrát ten klub zbourali. Z cdčka je to trošku jiný šálek kávy.

Jsou okamžiky, kdy si dávám do žil jejich nové album vcelku s chutí a nadšením. Pak mám ale i období, kdy mě nic „nenutí“ se k poslechu vracet. Nevím ani moc, čím to je, možná jsem jen očekával více šťávy (která právě živému koncertu nechyběla). Z cdčka zní vše tak nějak obyčejně, normálně. Chybí mi nějaká pecka, která by mě rovnou a bez varování sundala. Nechci sice říct, že by bylo něco vyloženě špatně, to naopak, ale je to nějak mdlé, nevýrazné a obyčejné. Musím ale vyzdvihnout velmi pěkně zpracované zpěvy. Mám rád takové léty „prokouřené a vypité“ vokály, ale ty to samy nezachrání. Jedná se tak spíše o desku, která vám bude hrát jako kulisa k přípravě nedělního oběda, než o plnotučný v křesle usazený zážitek. To samozřejmě není vůbec málo. Mám takovouhle muziku rád, jen si říkám, že by to chtělo něco navíc, co by posunulo ARROGANZ do vyšší ligy. Problémem je také příliš dlouhá stopa. Desky, kde se hraje na „první signální“ se mají pohybovat maximálně do čtyřiceti minut, pak to většina kapel stejně neutáhne. ARROGANZ nejsou výjimkou.

Obal, kde se „fuckuje“ s obráceným křížem mi přijde vcelku vtipný a k předkládané muzice se určitě dobře hodí. Co se týče zvuku, vše je, jak má, jen bych za svoji osobu ocenil trošku více špíny. Vždyť se tady hraje underground, ne? Pokud budu zpívat o mrtvolném kultu, o tom, jak nemám rád církev a vše okolo, tak přeci nemůžu mít tak krásně čitelnou kytaru, to mi nějak nehraje dohromady. Přitom pánové hrají ve třech a to dodává některým kapelám spíše pořádný kus syrovosti. Výhrady bych měl i k sólům, která občas vyhřeznou na povrch. Tady mi nezbývá nic jiného, než prohlásit: Je to nuda! Také si nejsem zrovna jist, pro koho je vlastně nahrávka určena. Myslím, že na death metalisty to bude příliš jednoduché a co se týče blackerů, tak ti si budou stěžovat na to, že není deska dostatečně pravověrná apod. A ostatní? Pokud už si vůbec k desce dostanou, tak budou hned z počátku odrazeni celkovou délkou a pak tím, že vše plyne tak nějak v jedné nevýrazné rovině. Ona je ta deska vlastně dobrá v tom právém slova smyslu. Ale jen dobrá. A to je dneska trestuhodně málo. 

Původně jsem se na novou desku „Kaos.Kult.Kreation“ velmi těšil. Měl jsem v hlavě zafixovány vzpomínky na koncert a pamatuji se, že to byl pořádný nářez. Z cdčka mě ARROGANZ příliš nepřesvědčili. Nemám jim do toho sice co mluvit, ale pokud bych mohl, doporučil bych kapele, aby se příště zbytečně nesnažila za každou cenu narvat na desku co nejvíc svých (i když jednoduchých) nápadů. Lépe by mi udělalo, kdyby se do toho opřeli jako při živém vystoupení. Zatím se jedné bohužel o desku, která nikoho pravděpodobně ze židle nezvedne. Říká se, že třetí deska je rozhodující. Sám jsem na to hodně zvědavý, protože i přes výše uvedenou kritiku si pořád myslím, že muzika této kapely v sobě má určité kouzlo, nadšení i „přitažlivost“. Jen je vše před námi zatím ukryté mezi „obyčejnými“ riffy. Je to velká škoda. Pevně věřím tomu, že jejich chvíle ještě přijde. Zatím ale bohužel nemůžu s hodnocením jinak. Německá black/deathová šelma, která zatím ještě příliš nekouše.

Seznam skladeb:

1. Blood Ceremony
2. Mankind is a Dying Whore
3. Ghost of the Wolf
4. Kaos.Kult.Kreation
5. Crush their Temple
6. Through Nightmares into Black
7. Beyond Slavery
8. Spirits Bleed
9. Verderber
10. Demand the Dark
11. Praist the Kult

Čas: 01:00:03

Sestava:

• -K- – basa, zpěv
• -M- – zpěv, kytara
• -T- - bicí

http://www.hellishhordes.com/
https://www.facebook.com/hellishhordes
http://www.blacksmithrecords.eu/