Pro čtyřzastávkové turné si brněnští náladotvůrci HEIDEN a doom metaloví ET MORIEMUR vybrali čtyři největší města v ČR, tedy Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Původně jej měli odstartovat v západočeské metropoli, plzeňští fanoušci si však vzhledem k přesunutí akce z pátku na neděli museli počkat a první koncert turné se udál v sobotu v Praze. Návštěvnost prý byla velmi skromná.
V Plzni organizátoři vybrali jako místo konání prostory Motokár Papírna. V životě jsem tento klub nenavštívil a původně jsem očekával spíše nějaký krcálek, kam se vejde dvacet lidí. O to více mne po příchodu překvapila velice prostorná místnost s mnoha místy k sezení (respektive sudy), která byla chvíli před sedmou, kdy akce odstartovala, velice slušně zaplněná. Objednal jsem si jedno malé pivko (Krušovice Mušketýr nefiltrovaný, mimochodem vynikající) a akorát začínali domácí doom/death metalisté LLYR, kteří dvojici doplnili na zastávkách právě v Praze a Plzni.
Od doby, kdy jsem LLYR viděl naposledy, uběhla nějaká doba. Sestava se nezměnila, ale v setlistu přibyly nové skladby, takže bylo co objevovat. Každopádně, ať už se hrály skladby novější či starší, bez výjimek šlo o velice emotivní a výtečnou záležitost. Nádherné propojení obou kytar, zajímavé dvojhlasy, k úplné dokonalosti chyběla akorát větší slyšitelnost Olavovy šestistrunné krásky. Postupem koncertu jsem také nabýval dojmu, že Kaťas se svým hlasem udělal velký pokrok od předchozího vystoupení, na kterém jsem byl přítomen. Nemálokrát proložil svůj klasický growl black metalově znějícím rykem. LLYR odstartovali akci perfektním způsobem a hlavou mi proběhly myšlenky, zda vůbec můžou být o tomto příjemném nedělním večeru překonáni. Už jen tu druhou desku by to chtělo (úsměv).
Trochu jsem se obával, zda playlist HEIDEN nebude obsahovat výhradně skladby z nové desky „A kdybys už nebyla, vymyslím si tě“, jež vyšla teprve před několika dny. Ne snad z toho důvodu, že bych se na nový počin netěšil, ale dosud jsem jej neslyšel a jsem přeci jen raději, když trochu vím, co mohu na koncertě očekávat. HEIDEN nakonec rozdělili svůj program téměř půl na půl, a to mezi alba „Dolores“ a zmiňovanou novinku. První dvě skladby mi trvalo, než jsem se dokázal na vlnu HEIDEN naladit a plně se soustředit, ale nakonec jsem se do melancholických sfér ponořil a vychutnával si každý tón. Pokud si dobře pamatuji, zazněly skladby „Labuť a lyra“, „Setkání“, „Schovám si tvůj stín“ a „Co času zbývá?“ z novinky a „Pábení“, hitovka „Dnešní noc je žena“ a dokonce dvakrát „Tmář“ z „Dolores“. Oživění alespoň jednou skladbou třeba z desky „Obsidian“ (2009) by určitě neuškodilo, ale HEIDEN se, zdá se, ke starším počinům příliš vracet nehodlají. I set HEIDEN měl jedinou chybu, a to stejnou jako v předchozím případě LLYR – téměř neslyšitelnou Varnagovu kytaru.
Závěr nedělní zádumčivé seance měli na starost plzeňsko-pražští (funeral) doom metalisté ET MORIEMUR. Naposledy jsem je viděl na loňském ročníku Phantoms of Pilsen, od té doby se však značně poměnila sestava. Basu nyní obsluhuje Karel, táhlé kytarové melodie má po boku Aleše na práci Honza Vaněk z PANYCHIDY (a zpěvák ET MORIEMUR Zdeněk tento večer stylově vystoupil právě v triku plzeňské pagan black metalové formace). Ani na jednom z nových členů však nebyla znát jakákoliv nervozita a oba se zhostili svých partů s přehledem. Při první skladbě byly neúměrně nahlas playbacky, ještě do jejího konce však zvukař vše srovnal a dalšímu povedenému zážitku již nebránilo nic. Vrcholem setu pro mě byla pecka „Deep“, kterou ET MORIEMUR zahráli rovnou dvakrát. Mému vkusu by lahodilo ještě o malinko víc, kdyby občas kapela svůj set prořízla nějakou o malinko svižnější věcí, jinak ale nemám, co bych vytknul.
Vůbec se mi nechtělo domů, jak to byla povedená akce. A Papírna se ihned stává mým oblíbeným místem a doufám, že se v ní budou konat koncerty častěji, než bylo dosud obvyklé. Potěšující byla také návštěva, dorazilo pěkných pár desítek fanoušků a kapelám tak vytvořili příjemnou atmosféru. Děkuji pořadatelům za „příjemné truchlení“ při nedělním večeru a moravskoslezským fandům doporučuji návštěvu Brna (21.12.) či Ostravy (22.12.).
Fotky: Sirah
V Plzni organizátoři vybrali jako místo konání prostory Motokár Papírna. V životě jsem tento klub nenavštívil a původně jsem očekával spíše nějaký krcálek, kam se vejde dvacet lidí. O to více mne po příchodu překvapila velice prostorná místnost s mnoha místy k sezení (respektive sudy), která byla chvíli před sedmou, kdy akce odstartovala, velice slušně zaplněná. Objednal jsem si jedno malé pivko (Krušovice Mušketýr nefiltrovaný, mimochodem vynikající) a akorát začínali domácí doom/death metalisté LLYR, kteří dvojici doplnili na zastávkách právě v Praze a Plzni.
Od doby, kdy jsem LLYR viděl naposledy, uběhla nějaká doba. Sestava se nezměnila, ale v setlistu přibyly nové skladby, takže bylo co objevovat. Každopádně, ať už se hrály skladby novější či starší, bez výjimek šlo o velice emotivní a výtečnou záležitost. Nádherné propojení obou kytar, zajímavé dvojhlasy, k úplné dokonalosti chyběla akorát větší slyšitelnost Olavovy šestistrunné krásky. Postupem koncertu jsem také nabýval dojmu, že Kaťas se svým hlasem udělal velký pokrok od předchozího vystoupení, na kterém jsem byl přítomen. Nemálokrát proložil svůj klasický growl black metalově znějícím rykem. LLYR odstartovali akci perfektním způsobem a hlavou mi proběhly myšlenky, zda vůbec můžou být o tomto příjemném nedělním večeru překonáni. Už jen tu druhou desku by to chtělo (úsměv).
Trochu jsem se obával, zda playlist HEIDEN nebude obsahovat výhradně skladby z nové desky „A kdybys už nebyla, vymyslím si tě“, jež vyšla teprve před několika dny. Ne snad z toho důvodu, že bych se na nový počin netěšil, ale dosud jsem jej neslyšel a jsem přeci jen raději, když trochu vím, co mohu na koncertě očekávat. HEIDEN nakonec rozdělili svůj program téměř půl na půl, a to mezi alba „Dolores“ a zmiňovanou novinku. První dvě skladby mi trvalo, než jsem se dokázal na vlnu HEIDEN naladit a plně se soustředit, ale nakonec jsem se do melancholických sfér ponořil a vychutnával si každý tón. Pokud si dobře pamatuji, zazněly skladby „Labuť a lyra“, „Setkání“, „Schovám si tvůj stín“ a „Co času zbývá?“ z novinky a „Pábení“, hitovka „Dnešní noc je žena“ a dokonce dvakrát „Tmář“ z „Dolores“. Oživění alespoň jednou skladbou třeba z desky „Obsidian“ (2009) by určitě neuškodilo, ale HEIDEN se, zdá se, ke starším počinům příliš vracet nehodlají. I set HEIDEN měl jedinou chybu, a to stejnou jako v předchozím případě LLYR – téměř neslyšitelnou Varnagovu kytaru.
Závěr nedělní zádumčivé seance měli na starost plzeňsko-pražští (funeral) doom metalisté ET MORIEMUR. Naposledy jsem je viděl na loňském ročníku Phantoms of Pilsen, od té doby se však značně poměnila sestava. Basu nyní obsluhuje Karel, táhlé kytarové melodie má po boku Aleše na práci Honza Vaněk z PANYCHIDY (a zpěvák ET MORIEMUR Zdeněk tento večer stylově vystoupil právě v triku plzeňské pagan black metalové formace). Ani na jednom z nových členů však nebyla znát jakákoliv nervozita a oba se zhostili svých partů s přehledem. Při první skladbě byly neúměrně nahlas playbacky, ještě do jejího konce však zvukař vše srovnal a dalšímu povedenému zážitku již nebránilo nic. Vrcholem setu pro mě byla pecka „Deep“, kterou ET MORIEMUR zahráli rovnou dvakrát. Mému vkusu by lahodilo ještě o malinko víc, kdyby občas kapela svůj set prořízla nějakou o malinko svižnější věcí, jinak ale nemám, co bych vytknul.
Vůbec se mi nechtělo domů, jak to byla povedená akce. A Papírna se ihned stává mým oblíbeným místem a doufám, že se v ní budou konat koncerty častěji, než bylo dosud obvyklé. Potěšující byla také návštěva, dorazilo pěkných pár desítek fanoušků a kapelám tak vytvořili příjemnou atmosféru. Děkuji pořadatelům za „příjemné truchlení“ při nedělním večeru a moravskoslezským fandům doporučuji návštěvu Brna (21.12.) či Ostravy (22.12.).
Fotky: Sirah
