LAHAR/EXORCIZPHOBIA

Jihočeská undergroundová scéna v posledních letech výrazně ožila a jednou z kapel, která má na tomto „boomu“ největší zásluhu, jsou písečtí thrasheři LAHAR. Kdo viděl někdy jejich koncert, nebo slyšel desku, dobře ví, že LAHAR představují absolutní špičku thrash metalu nejen na jihu Čech, ale v celé české scéně. A když se objevily první informace o tom, že kluci chystají společný split s trutnovskou smečkou EXORCIZPHOBIA, bylo dopředu zaděláno na tuzemskou desku roku pro všechny thrashery. A protože obě kapely znám osobně, bylo pro mě zajímavé sledovat, jak celý proces nahrávání/vydávání probíhá. Hltal jsem informace z obou táborů a najednou je přede mnou konečně výsledek v podobě černého asfaltu. Vinyl vyšel jako už tradičně (v případě LAHAR) u Doomentia Records v nákladu 500 ks, z nichž 100 je na červené desce. Splitko vyšlo ve stejném nákladu také na CD, což jistě potěší fans tohoto nosiče, protože předchozí nahrávka LAHAR vyšla pouze na LP.

Že se jedná o nefalšovaný thrashing, poznáte, aniž byste desku poslechli. Obal má totiž na svědomí známý kreslíř thrashových obalů Andrei Bouzikov a i tentokrát se jedná o skvostné dílko. Ve výborné grafice jsou pod logy obou kapel postavy dvou thrasherů oblečených do džísek s nášivkami a s kšiltovkami na hlavách. Můžete si jen vybrat, zda chcete přetáhnout po palici kytarou nebo skejtem. Jenže po poslechu desky dostanete nálož stejně z obou stran! Druhá strana obalu pak obsahuje seznamy skladeb a foto obou kapel. Podle fotky bychom tohle splitko mohli nazvat soubojem generací (smích). Booklet obsahuje texty (v češtině i angličtině) a děkovačky obou kapel.

LAHAR:
Jihočeši připravili na úvod intro, která nás má připravit na třískladbové peklo. První zářez je „Ouroboros“ a okamžitě se jedná (jako vždy u LAHAR) o ránu přímo na rypák. Po krátkých vyhrávkách se spouští thrash metalové tornádo odpálené Banánových řevem. LAHAR už na minulých albech ukázali, že umějí do svých skladeb vnést pomalejší pasáže, kterým nechybí melodie a „klid“. Vždy citlivě zařazené před dalším nemilosrdným nářezem nebo kytarovým „sólem“. Zároveň se jedná o první nahrávku, kde vedle Korka drhne kytaru i Kozel. Dvě kytary – to je hodně znát! Druhý vál kluci pojmenovali „Jít cestou slepou“ a podle mého názoru jde o nejlepší skladbu A strany desky. Už v létě, když ji LAHAR začali zařazovat do svého playlistu na koncertech, mě dostala. Ten těžce nakažlivý kytarový riff mi po každém moshi zůstával v hlavě a po poslechu desky tomu není jinak. Masáž od začátku do konce, ve které LAHAR poleví pouze na chvilku v kytarovém sólu. I tak ale Žrout za bicími drží všechny ve střehu a odpálí poslední nálet, kde si mimo jiné pěkně zařvete text „Vymýtit pochybnosti o tom, kdo je tu vinný. Vytvářet krytí, všem mocným sviním….. jít cestou slepou!“. Závěrečná pecka „Neviditelná fronta“ je o všech, co chodí na koncerty, kupují desky a všelijak podporují scénu. Stačí si přečíst text a za chvíli už lítáte s LAHAR v moshi. Řezající thrash metal, ve kterém znovu nechybí pomalejší pasáž dávající prostor kytarám a nám posluchačům k nádechu před závěrečným úderem. Smršť je u konce a já jsem zralý na futrál. Celá nahrávka je tradičně podpořena výborným zvukem, jak jinak než z Hellsoundu. Už je zvykem, že po textové stránce jsou skladby perfektní. LAHAR znovu všem nakopali zadky. Někdo namítne, že už to dávno není thrashcore, hardcore a kdo ví co ještě. Serte na škatulky, protože tohle je poctivá nahrávka party srdcařů, kteří dělají hudbu, co je baví a jsou vždy připraveni to v první řadě zbourat (úsměv).  (10/10)

EXORCIZPHOBIA:
Na řadě je banda mosh z Krkonoš a jejich odpověď v podobě thrash metalu  á la Bay area. EXORCIZPHOBII sleduji prakticky od jejich prvního EP „Disease Inside“, které mi tehdy Skoří věnoval se slovy „hrajem thrash, poslechni si to“ (úsměv). Zapomněl dodat, že výborný thrash. EXORCIZPHOBIA mě bavila od první nahrávky a progres, jaký kluci za těch pár let udělali, je obrovský. Trochu jsem se bál zvuku, ale po prvním poslechu šly obavy stranou. Konečně nahrávka s hutným zvukem, který od prvních vteřin pěkně nakopává. Podobně jako u LAHAR je na úvod připraveno intro, které se musí líbit všem, kteří milují SLAYER (úsměv). Následuje první skladba „Game Ends, Secret Is Revealed“ a trutnovští se s námi také mazat nebudou. Thrash metal s odkazem na Kalifornii, ale i starý hardcore a kapely hrající crossover/thrash let osmdesátých. Jako vždy vyniká Skořího kytara. Sóla, vyhrávky, riffy – precizní práce. Také vokál je svým způsobem specifický a okamžitě ho poznáš. Jak jsem před časem říkal, že by možná bylo lepší, kdyby se Skoří věnoval pouze kytaře, tak beru zpět. Jeho vokál je jedním z poznávacích znaků kapely a jinak už si EXORCIZPHOBII představit ani neumím. Druhá „Corrupting Your Mind“ také nenechá vydechnout. Instrumentální pasáž a pak to EXORCIZPHOBIA odpálí se vší parádou. Ani na chvilku neubírá z nasazeného tempa a celou skladbu třepeš hlavou. Třešničkou na dortu je další výborné sólo ze Skořího dílny. Závěrečná „Ministry Of Truth“ nijak neuhýbá z vyjetých kolejí a sype od startu k cíli. Skořího doplňuje zbytek kapely s „backing“ vokály a po chvilce už si řvete „Ministry Of Truth, You Burn It!“. Poslech je u konce a stejně jako v prvním případě, tak i zde smekám. EXORCIZPHOBIA se zařadila mezi top thrash kapely u nás a tahle nahrávka je nejlepší z jejich diskografie. Nebojím se říct, že se jedná o kapelu, která si vytvořila vlastní ksicht a kdo ji jednou slyšel, ten ji spolehlivě pozná. A to nejen v českých luzích a hájích. (9/10)

Možná někdo namítne, že je tahle recenze neobjektivní s přehnaným hodnocením. Obě kapely sleduji poměrně dlouho, obě kapely mám rád hudebně i po lidské stránce a obě kapely svými koncerty dokazují, proč v současnosti vládnou českému thrash metalu. Naživo umí obě party přenést energii svých skladeb ještě v mnohem větší míře, než na desce. A mě to ku*va baví! Přístup obou kapel k hudbě a scéně jako takové by mohl být vzorovým příkladem. Díky za tuhle desku pánové! THRASH!