DYING BEHIND – Surprise From Inside

DYING BEHIND je mladá formace z hlavního města, která roku 2009 ustálila sestavu na trojici – kytara, baskytara a bicí. Více snad ani není třeba. To je prostě ideální počet pro „bordel“ typu MOTÖRHEAD nebo MASTER. Prezentují se jako thrash metalová kapela a nyní jim ve vlastním nákladu vyšel debut „Surprise From Inside“. Thrash metalu není nikdy dost a v poslední době zažívá doslova vzkříšení. Rozhodně jsem rád, že i u nás vzniká plno kapel, které milují a hrají tento žánr. Mimochodem na jejich Bandzone profilu si můžete toto album celé poslechnout.

Přiznám se, že na první poslech DYING BEHIND nezní špatně. Thrash metal si drží více střední tempo a blíží se tak ke škatulce groove metal. Fast war thrash nečekejte. To není ke škodě, ba naopak. Už v první „Breathless“ se projevuje vnitřní síla a odhodlání. Pokračuje to v druhé „Mind Purification“, která je pro mě tím nejlepším z dané placky. Energie z toho sálá a není poznat absence druhé kytary. Riffy se příjemně kroutí jako had, který se vám zakousne do zátylku. Již z názvů skladeb poznáváte, že kapela zpívá anglicky. Pokud je angličtina dobře zvládnuta, pak to netahá tolik za uši. Ona čechoangličtina pak jasně ukáže, že kapela pochází z domoviny. U pražské (ne)svaté trojice pomáhá, že zpěv je více štěkavý a nasraný. V čistých pasážích už to skřípe, viz třeba hlavní sloka v „Master Of War Madness“. Vím, že teď zním jako rozumbrada. Sám nejsem žádný Rob Halford nebo Ronnie James Dio. Nechci tedy být kamenován za názor, aby se raději drželi onoho chrčivému projevu. Ten tomu dává ty správné koule. Sám nemám moc rád čistý zpěv v thrash metalu obecně. To není jen zasednutí si na české kapely. Převážně se to totiž nedaří, protože zpěvák nemá potřebnou výšku a aspoň potřebné dvě oktávy. Čest výjimkám jako je Joey Belladonna! I bez těchto pár výtek bych viděl tvorbu nadějně.

Titulní „Surprise From Inside“ pokračuje i nadále v kytarovém a houpavém tempu. Mimochodem tady je zpěv správně nakrknutý, jako by tam zpíval Christian Bale v postavě Temného rytíře (smích). Tak a tímto bych snad i rád skončil a dal bych dobré hodnocení. Jenže tu jsou ještě poslední tři věci. „Bored Faces“ je absolutní slabota, kde naplno opět vypluje čisté „halekání“ a oproti všemu ostatnímu se vydatně ubere na pedálu. Jestli to je snaha o „oploďňovák“, tak na mě to spíše působí jako studená sprcha, kdy mě ještě vyhodí ven na mráz jen v ponožkách. To mi dost snížilo thrashové libido. Instrumentální outro by bylo skoro to poslední na desce, ale je tu ještě bonus. „Everything Is Over“ je jedna z demo nahrávek a je v ní hodně znát špinavost. To není žádná kritika, protože to je jinak dobře skočná pecka.

Debut je celkově poslouchatelný a věřím, že na koncertě se z toho ještě upeče pořádně ostrá směs. Moje hodnocení nemá budit dojem plivnutí na tuzemskou scénu. To číslo není toliko vypovídající. Dal bych raději 6,5 a to za předpokladu možnosti lámat body. Proto si k té hodnotě přidejte 0,5 nebo i bod navíc, pokud se vám líbí vše jako celek a překousnete porodní bolesti a nepříliš líbivý čistý zpěv. Vidím u DYING BEHIND několik plamínků, které jsou schopny v budoucnu vytvořit pořádný požár. Chlapci se nemusí stydět. Nakonec trochu vyzdvihnu práci ve studiu. Zvuk není špinavý, ale čitelný i na poměry self-made debutu.

Debut „Surprise From Inside“ je poslouchatelný (groove) thrash metal. Pár vad na kráse by se dalo najít. Na samotném začátku se s tím musí potýkat většina kapel. DYING BEHIND ve třech hrají slušně, energicky a s thrashovým srdcem na pravém místě.