Progrese v mezích death metalového zákona. PESTILENCE pravděpodobně již nikdy nepřekročí slávu svých alb před deskou „Spheres“ (1993). Proto je dobré si rozdělit tvorbu kapely do dvou pomyslných skupin před a po tomto pro mě dodnes poměrně neuchopitelném albu. Hlavní kapitán téhle nizozemské party Patrick Mameli se rozhodně nebojí experimentovat a dokáže nejen na sebe, ale i na každou novou desku vždy náležitě upozornit. Fanoušci bývají vždy u každého nového alba (pořád rozuměj po „Spheres“) rozděleni do několika skupin, které mají zcela rozdílné názory. Ano, muzika této death metalové legendy budí emoce jako málokterá jiná. Osobně jsem měl kupříkladu velký problém s předchozí deskou „Doctrine“ (2011), která mi ani s dlouholetým odstupem nikdy nepřirostla k srdci. Nevadilo mi ani tak „jazzové uvolnění“ jako spíše hlas, který mi v některých polohách připomínal právě zabíjené podsvinče. Ale dost minulosti. Je tu rok 2013 a PESTILENCE právě vyvrhli na svět novou desku s názvem „Obsideo“.
A je to opět technická záležitost. Již při prvních pár tónech mi ale přijde, že zde zvítězila snaha znít trošku více „postaru“. K tomu si připočtěte dnes již pro tuhle smečku tolik typická sóla hozená až někam k jazzu a máte před sebou současnou podobu PESTILENCE. Přiznám se, že hned v úvodu, při tom počátečním tlukotu srdce a jeho následného zastavení (nebo alespoň tak jsem to „intro“ pochopil) jsem očekával další dění s velkým napětím. Žádné překvapení se ale nekonalo. Zaplať Satan, slušelo by se rovnou přidat. Tentokrát mi přijde, že se držel Patrick trošku zpátky a nenechal tolik povolenou uzdu své fantazie jako minule. Sekavé, drtivé riffy, do toho konečně „normální“ hlas. Dalo by se říct, že jsem vcelku spokojen. Obzvláště vydařená mi přijdou sóla, která jsou opravdu skvostná a dodávají celé nahrávce jakýsi punc originality. Jinak se ale jedná o desku, která mi přijde na PESTILENCE možná zase až moc „obyčejná“. Jen si tak říkám, komu je vlastně takováto muzika určena, jaký posluchač ji bude vyhledávat? Příznivci progrese budou asi trošku zklamání, zase takový „odvaz“ to není a vyznavači klasičtějších a třeba i brutálnějších postupů budou zase odrazeni přílišnou „technikou“. PESTILENCE je to asi jedno, ale ani se nedivím, že všude sklízejí za nové album jen samou kritiku. Ani já nedovedu úplně vše narvat do hlavy (natož si to tam pak urovnat) a mívám chvíle, kdy některé motivy jednoduše „nechápu“.
Chybí mi jedna, pro mě v death metalu velmi důležitá věc. Mám rád, když song od začátku do konce (třeba i pomalu, ale jistě) graduje. Zde nic takového nečekejte. Každá skladba začne a motiv se vždy vlastně pořád jen "dokola" opakuje. Do toho jsou „vložena“ sóla, která se mi opravdu líbí, jen mi jejich „vsunutí“ přijde někdy až příliš násilné. Jindy zase sednou jako pověstný hrnec, víte na co? Zvuk se zdá být v pořádku (mixoval Christian Moos) a cover od Santiago Jaramilla se mi líbí. Hořící chrám (na obrázku) člověka vždy potěší. A zde je vše znázorněno velice „vkusně“ a na death metalový obal „zajímavě“. Celkovou produkci si opět vzal na starosti Patrick Mameli a je znát, že vládl rukou přísnou, ale spravedlivou. Nevím jak vinyl, ale CD verze je zpracována opravdu krásně a bude se určitě dobře vyjímat ve sbírce nejednoho fanouška.
„Obsideo“ určitě hodnotím jako o nějaký řád lepší desku než předchozí „Doctrine“. Pořád sice mezi mnou a kapelou nepřeskočila pověstná jiskra jako na starých albech, ale i tak si myslím, že své obdivovatele si určitě nejde. Milovníci techničtějších záležitostí by měli zbystřit svoji pozornost a začít šetřit peníze, protože zde si dozajista přijdou na své. Já osobně musím mít na desku již opravdu náladu, abych se k ní „rád vracel“. Určitě jsem ale toho názoru, že se jedná o vcelku dobrý materiál, který dovede potěšit. Technické, progresivní, ale zase ne tolik, aby to odradilo alespoň trošku přístupnější posluchače. Není to sice nic, co by mě rozsekalo a smetlo, ale ostuda to rozhodně také není. Koneckonců, zkuste sami, uslyšíte a určitě vás „Obsideo“ nenechá chladnými. Deska, která budí rozporuplné reakce. Je plná zajímavých postupů a nechybí jí určitě originalita. Zkrátka, noví PESTILENCE jsou zde a budou opět jitřit jen samé emoce.
Seznam skladeb:
- Obsideo
- Soulrot
- Transition
- Necromorph
- Laniatus
- Distress
- Superconscious
- Aura Negative
- Saturation
- Displaced
Čas: 35:16
Sestava:
- Patrick Mameli – kytara, zpěv
- Patrick Uterwijk – kytara
- David Haley – bicí
- Georg Baier – basa
http://pestilence.nl/
https://www.facebook.com/Pestilenceofficial
http://www.reverbnation.com/pestilenceofficial
http://www.candlelightrecords.co.uk/
