Občas mě to přepadne a toulám se. Tentokrát mě toulavá zavedla do vod hlubokého undergroundu a snažil jsem se objevovat. A objevil. První, co mi padlo do oka, byl vydařený obal, působící na mě jako magnet. Dalším bodem a důvodem zaobírat se a vyslechnout A GOD OR AN OTHER byla žánrová škatulka, která jim byla přiřazena. Experimental black metal, post hardcore, sludge.
Kapel kombinujících HC a black metal vzniká denně takové množství, že už to nejde ani sledovat, v Čechách to tak úplně neplatí, ale i tento trend k nám ráčil dorazit. Experti na tento styl, který nejvhodněji vyjadřuje pojmenování cascadian black metal, jsou především kapely z Ameriky. Charakteristickým pro ně je, že mají stejně daleko/blízko k HC/punku, jako k ocelově znějícím spolkům. V tomto bodě žádnou revoluci nezapočali ani A GOD OR AN OTHER, jenže to, jakým stylem se prezentují na své debutové desce, mě nenechává klidným.
A GOD OR AN OTHER sami uvádějí, že je ovlivnily takové kapely, jako jsou DEATHSPELL OMEGA, BLUT AUS NORD, AGALLOCH, ale třeba i AMENRA, a v neposlední řadě RUSSIAN CIRCLES, což jenom potvrzuje to, co už bylo výše řečeno. Je fajn, že A GOD OR AN OTHER nemlží a jdou se zdrojem své inspirace ven. Ono ale není až tak těžké v jejich soundu zmíněné vlivy vypozorovat, takže přiznání se jeví jako polehčující okolnost.
A GOD OR AN OTHER vznikli původně jako dvojice. Dohromady se dali kytarista Trenton Boyd a bubeník Sam Pickel, oba dva kromě svých nástrojů trápí i hlasivky. Popravdě, nejsem úplně schopen rozlišit, který hlas komu patří a je mi to i celkem jedno. Vokál obou dvou mi přijde hodně podobný a nazval bych ho standardním blackovým skřehotem. Před nahráváním „Towers of Silence“ doplnil sestavu na trio basák Dustin Carroll, jehož nástroj je z desky cítit, ale v podstatě jen kopíruje kytarové linky a ze skladeb je zřetelné, že vznikaly na základě komunikace bicí – kytara.
Jak z podstaty tohoto stylu vyplývá, zálibu v jednotlivých skladbách a schopnost rozlišit je od sebe, je možno pocítit až s dostatečným počtem poslechů, což už je samo o sobě docela výzvou. „Towers of Silence“ totiž dosahuje sedmdesáti minut délky. Ústřední kreativní duo má můj obdiv, i při tak macaté stopáži nemám pocit, že by bylo něco navíc, nebo snad, že by něco chybělo. Naopak je cítit, s jakým zápalem je album vytvořené. Důmyslně se prolévající blackové pasáže, kdy nechybí ani ty nejrychlejší blast beaty, a pochopitelně se dostává v hojné míře na typické post vlny, jsou předpisové. Stejně jako se to daří i jiným a známějším spolkům, i A GOD OR AN OTHER mají naprosto dokonale zvládnuté přechody mezi těmito ještě nedávno opačnými světy hudebního spektra. V jednu chvíli se buší do vrat, devastuje a ničí, za chvíli se díky zpomalení nadnášíte ve vzduchu za poslechu „post“ vyhrávek, a je jedno, jestli jim víc sluší přívlastek rockové, metalové nebo hardcore.
Přes práh a do uší si už nepouštím každého, přehazuju, třídím, odmítám, ale jak se v případě A GOD OR AN OTHER ukázalo, má smysl objevovat a pídit se. Na poli experimentalního black metalu zpoza Atlantiku se jedná o jednu z nejzajímavějších desek, které jsem měl letos možnost slyšet.
Největší facku mi kluci uštědřili, když jsem se díval na jejich živá videa. Podle vzhledu se v podstatě jedná o teenagery, kteří vypadají, že jim ještě ani fousy nerostou. Klobouk dolů před nimi, konečně jednou taky kapela, v které nehrají prim jenom třicetiletí a ty ještě dříve narození. Tahle mladá krev je dobrá krev.
Seznam skladeb:
Kapel kombinujících HC a black metal vzniká denně takové množství, že už to nejde ani sledovat, v Čechách to tak úplně neplatí, ale i tento trend k nám ráčil dorazit. Experti na tento styl, který nejvhodněji vyjadřuje pojmenování cascadian black metal, jsou především kapely z Ameriky. Charakteristickým pro ně je, že mají stejně daleko/blízko k HC/punku, jako k ocelově znějícím spolkům. V tomto bodě žádnou revoluci nezapočali ani A GOD OR AN OTHER, jenže to, jakým stylem se prezentují na své debutové desce, mě nenechává klidným.
A GOD OR AN OTHER sami uvádějí, že je ovlivnily takové kapely, jako jsou DEATHSPELL OMEGA, BLUT AUS NORD, AGALLOCH, ale třeba i AMENRA, a v neposlední řadě RUSSIAN CIRCLES, což jenom potvrzuje to, co už bylo výše řečeno. Je fajn, že A GOD OR AN OTHER nemlží a jdou se zdrojem své inspirace ven. Ono ale není až tak těžké v jejich soundu zmíněné vlivy vypozorovat, takže přiznání se jeví jako polehčující okolnost.
A GOD OR AN OTHER vznikli původně jako dvojice. Dohromady se dali kytarista Trenton Boyd a bubeník Sam Pickel, oba dva kromě svých nástrojů trápí i hlasivky. Popravdě, nejsem úplně schopen rozlišit, který hlas komu patří a je mi to i celkem jedno. Vokál obou dvou mi přijde hodně podobný a nazval bych ho standardním blackovým skřehotem. Před nahráváním „Towers of Silence“ doplnil sestavu na trio basák Dustin Carroll, jehož nástroj je z desky cítit, ale v podstatě jen kopíruje kytarové linky a ze skladeb je zřetelné, že vznikaly na základě komunikace bicí – kytara.
Jak z podstaty tohoto stylu vyplývá, zálibu v jednotlivých skladbách a schopnost rozlišit je od sebe, je možno pocítit až s dostatečným počtem poslechů, což už je samo o sobě docela výzvou. „Towers of Silence“ totiž dosahuje sedmdesáti minut délky. Ústřední kreativní duo má můj obdiv, i při tak macaté stopáži nemám pocit, že by bylo něco navíc, nebo snad, že by něco chybělo. Naopak je cítit, s jakým zápalem je album vytvořené. Důmyslně se prolévající blackové pasáže, kdy nechybí ani ty nejrychlejší blast beaty, a pochopitelně se dostává v hojné míře na typické post vlny, jsou předpisové. Stejně jako se to daří i jiným a známějším spolkům, i A GOD OR AN OTHER mají naprosto dokonale zvládnuté přechody mezi těmito ještě nedávno opačnými světy hudebního spektra. V jednu chvíli se buší do vrat, devastuje a ničí, za chvíli se díky zpomalení nadnášíte ve vzduchu za poslechu „post“ vyhrávek, a je jedno, jestli jim víc sluší přívlastek rockové, metalové nebo hardcore.
Přes práh a do uší si už nepouštím každého, přehazuju, třídím, odmítám, ale jak se v případě A GOD OR AN OTHER ukázalo, má smysl objevovat a pídit se. Na poli experimentalního black metalu zpoza Atlantiku se jedná o jednu z nejzajímavějších desek, které jsem měl letos možnost slyšet.
Největší facku mi kluci uštědřili, když jsem se díval na jejich živá videa. Podle vzhledu se v podstatě jedná o teenagery, kteří vypadají, že jim ještě ani fousy nerostou. Klobouk dolů před nimi, konečně jednou taky kapela, v které nehrají prim jenom třicetiletí a ty ještě dříve narození. Tahle mladá krev je dobrá krev.
Seznam skladeb:
- Synesthesia
- From the Lowest Dungeon, to the Highest Peak
- Not an Eye Was Left Open to Weep for the Dead
- ...and All the World a Great Stained Altar-Stone
- Unbroken Reign of Glacial Death
- Xibalba
- Defiled Ossuary
- Agate Passage
