TOMORROW´S HELL – Není záměr působit tajemně, naopak, jsme otevření týpci, jak v hudební, tak osobní rovině.

Čau kluci, dohledat o vás nějaké podrobnější info je celkem výzva (sestava, nějaké fotky, bio). Je to záměr působit tak trochu tajemně, nebo lze říct, že se v tomto směru projevuje vaše punk cítění :-))))), tudíž těmto promo věcem (mám tím na mysli nějaké vlastní stránky, častější aktualizace BZ profilu, atd.) nepřikládáte velkého významu?

Lukáš: Bandzone profil je, myslím, docela aktualizovaný, nebo nevím, bo tam moc nechodím, ale o čem furt psát, když se vlastně nic neděje... Navíc jsou tyto sociální sítě prolezlé reklamou na kdejaký shit, vyskakovací okénka atd. Někdy mám chuť rozbít monitor!

Kuba: Nevím, co přesně myslíš tím podrobnějším infem. Není to záměr působit tajemně, naopak si myslím, že jsme celkem otevření týpci, jak v hudební, tak osobní rovině. Pokud se nás chce kdokoliv na něco zeptat, tak to není problém, ať už na koncertě (to je celkem fuška, moc jich nehrajeme) nebo mailem, tak nechť tak bez obav učiní. To, že nemáme každou chvilku nějaké novinky na Bandzone, je tím, že se toho v kapele zase tak moc neděje a ani nemáme ve zvyku psát, že zrovna děláme nové songy, těšíme se na koncert, atd... Samotného mě to nezajímá u jiných interpretů, tak to netlačím do hlavy ostatním o mojí kapele. Nemyslím, že to má co do činění s punkovým feelingem, znám hc/punk kapely, které sypou do éteru jednu novinku za druhou, někdy dle mého zbytečně. Spíš to má co dělat s velkou oblibou black metalu u většiny TH members :o)))

Karel: Těžko říct, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel

Despair: Kdo hledá, najde! Nicméně máš pravdu, nepřikládám. A v poslední době mě Bandzone dost sere, samý reklamy, nesmyslný aktualizace, atd… Od MySpace jsme již upustili a přemýšlím, zda-li to stejný neudělat i s Bandzone!

Hlavním důvodem našeho povídání je vaše nové společné LP s TUMMO. V které hlavě vznikl nápad natočit společnou desku? O tom, že se bude jednat o velkou desku bylo rozhodnuto hned, nebo jste ještě zvažovali jiné možnosti?

Despair: Tuším, přišel s tím Kubánec. Konspiračních teorií bylo nespočet, nakonec to vyhrála kombinace split EP a split LP.

Kuba: Napadlo to mě, protože jsem chtěl split s nějakou jinou než crustcore kapelou a samozřejmě, také proto, že se mi hudba Tummo líbí. V minulosti jsme tuto možnost řešili se Stolen Lives, ale ti pak dali raději přednost společnému materiálu s Lahar, což jím nemůžeme mít za zlé. A taky už v té době opustili svoji oldschool hardcore podobu a vrhli se na thrash. O tom, že půjde o split LP bylo rozhodnuto, ještě než jsem se jich vůbec zeptal.

Vydání desky se docela dost protáhlo, a ne vaší vinou. Ruku na srdce, nebyli jste na kluky z TUMMO už trochu naštvaní?

Lukáš: Ruku na srdce možná jo, ale na druhou stranu se borci postarali komplet o vzhled desky, grafiku a věci kolem toho. A podle recenzí se to asi povedlo, takže žádná horká krev. Navíc se stejně čekalo na peníze, bez kterých ani ten punk dělat nejde.

Kuba: Možná se budeš divit, ale nebyli, já teda určitě ne, protože nebýt borců z Tummo, tak ta deska nevyšla do dneška. Pak samozřejmě velký dík labelům, které pokryly finanční náklady na vydání v čele s Hlaďasem a jeho Weaking The Dead labelu, který to tak nějak všechno ošéfoval. My jsme v podstatě jenom dodali nahrávku a podklady do bookletu.

Despair: Vůbec! My pouze nahráli materiál a hudebníci z Tummo v podstatě pořešili zbytek. A to, že na naši nahrávku skoro rok a půl nikdo nesáhl je hold věc druhá!

Začátkem roku vám vyšlo EP split s MOTH, na kterém jsou dvě skladby, které jste natáčeli v Hellsoundu jedním vrzem s těmi na desku s TUMMO. V původním plánu bylo vydat LP s TUMMO a až pak udělat split s MOTH, chápu to tak dobře? A jenom díky, průtahům to dopadlo obráceně. Můžete něco k tomu říct?

Lukáš: Je to nahrávka ze stejného období, takže je to, myslím, celkem jedno v jakém pořadí to vyšlo. Hlavně že je to venku, protože čekat na vydání dva roky je docela skličující.

Kuba: Je to tak, máš dobré informace, teď nevím jestli jsi to někde vyčetl, nebo tak dobře vydedukoval. My jsme někde napsali, že máme ještě dva songy na případný split singl a ozval se Balda z March Of The Hordes, že by do toho šli. V té době jsem mu posílal nějaké songy Blues For The Redsun, zrovna jsme to tehdy nahráli. Zeptali jsme se našeho dvorního vydavatele Špičky (Phobia records) a byl oheň na střeše, ruka v rukávu, atd. Domluvili jsme se ještě na tom, že budou následovat split singly napříč Fear Of Extinction, March Of The Hordes a Tomorrow´s Hell. Tak uvidíme, co z toho bude. Jinak kresbu na obal této desky řešili všichni ostatní jenom ne my, stejně jak u vydání s Tummo. V tom jsme fakt nepoužitelní, ale to, co by se líbilo mě (první EP, design trika), se ke kapelám, se kterýma ty desky vyšly moc nehodí.

Despair: Zmínil jsem to již výše, plánů bylo mnoho. Výsledek – split EP w/March Of The Hordes (Phobia recs/2013) a split LP w/Tummo (kooperace/2013). Nehledal bych v tom nic zásadního.

Na prvním EP jste měli skladby protkané „pomalejšími“ momenty, zatímco na novém splitu s TUMMO se jedná o svižnější věci. Je to přirozený vývoj nebo je zatím nějaký větší záměr, či za to může personální obměna? Když srovnám starší věci a ty nové, je to úplně o ničem jiném, a tím nemám na mysli jen výsledný sound. Nejmarkantnější rozdíl slyším ve vašich výkonech, nejvíc potom u bicích, tam je pokrok hodně slyšitelný.

Lukáš: Jednoznačně změnou sestavy, bo Karel je mašina!

Kuba: Nejvíc určitě personální změny, protože ty songy jsme měli zpracované už v době, kdy řvala Blanka a já jsem hrál na kytaru. S Karlem jako kytaristou se nemůžu rovnat a díky tomu, že spolu s Lukášem (bicí) hraje i v jiných kapelách/projektech je právě jeho angažování v kapele největší posun v celkovém vyznění. Nemám pocit, že by nový materiál obsahoval míň pomalých pasáží, ale na první nahrávce jsou ty pomalé riffy takovým odpočinkem (i když je to celkově utahanější), kdežto teď je tam ten tlak a napětí cítit po celou dobu. Asi to bude řevem, který je určitě víc vypjatý, než tomu bylo v minulosti.

Despair: Personální obměna i přirozený vývoj kapely. Karel celou kapelu dost nakopl, je to kytarovej mág!

Nové věci jste natáčeli v jihočeském Hellsoundu. S jakými představami jste tam jeli a jak jste spokojeni s výsledkem? Trápil vás trochu Mr. Kapák :-)

Lukáš: Jeli jsme tam s tím, že nahrajeme dobrý materiál, a to se povedlo - skromnost stranou. :o) Taky jsme okoštovali místní piva a to je vždy velmi povznášející...NEKTAR vládne!

Kuba: Samozřejmě nahrát dobrý materiál. Bylo to složitější, protože jsme tak kvůli osobním záležitostem jeli nahrávat na dvakrát. Prvně bicí, basa, jedna kytara a pak druhá kytara a řev. Honza nás nijak netrápil, měl nějaké dobré rady a hlavně byl těžce v klidu. Nejdřív kroutil hlavou, na co že to přijel Karel tu kytaru nahrát, ale po té co si mistr Kruh nastavil sound jen pokýval hlavou, že mu to hraje dobře. Hlavní je, že takové hudbě rozumí a nechce Ti z toho udělat něco, o co nestojíš.

Despair: Tak schválně, zní nahrávka jako CD Moment Maniacs – two fuckin pieces …? Já jsem s ní naprosto spokojen. A pak Kapák je mistr, nejen, zvuku!

Debutové EP nazpívala pěvkyně Blanche, jaká s ní byla spolupráce, a jaké je to z vašeho pohledu mít v kapele zpěvačku?

Lukáš: Blanka není žádná holka!!!

Kuba: Ani nevím, co k tomu napsat. S Blankou to bylo v pohodě, ale pak se to začalo trochu časově komplikovat, až se nakonec přestěhovala do Prahy. Z prvu se tomu chtěla sice věnovat dál, ale my jsme byli proti. Už jsem jednou zažil situaci, kdy se Slávek (Morkhimmel) zpakoval z rodné Strážnice do Cajzlu, což bylo ještě v době kdy jsme spolu hráli v Massgenocide Process a jeho další fungování s náma vyšumělo do prázdna. Zvládli jsme jeden koncert a popřáli si štěstí. Jinak mít v kapele ženu je v pohodě, neviděl jsem v tom žádný zádrhel.

Despair: Nechápu, kam tím míříš. Blanche or die!

Proč máte anglický název a hlavně z jakého důvodu zpíváte anglicky? První EP ještě bylo v češtině, změna nastala díky nástupu Kubánce k mikrofónu?

Karel: Protože Kuba neumí česky.

Kuba: Píšu tak primitivní texty, že je na ně mého rodného jazyka škoda. Staré texty jsem měl taky zpracované v angličtině, ale Blanka chtěla "hovoriť rodnou rečou", tak je první materiál v češtině.

Despair: Bombraid inherit!

Co byste řekli k vašim textům, kdo je má na svědomí? Přišli mi zajímavé vaše komentáře k nim. Ono kolikrát není jednoduché z nich poznat, co přesně tím, kterým textem chtěl autor říct. V hlavě mi utkvěl dovětek ke skladbě „...“, kde je napsáno: „nehledejme vinu všude kolem sebe, když je hlavně uvnitř nás“. To mi přijde jako silná myšlenka.

Despair: Píše je Kuba, vyjádření nechám na něm. Avšak tahle myšlenka je i dosti aktuální! Teď cituji: „Je těžké otočit prst proti sobě!“

Kuba: Texty píšu já a beru je jako subjektivní pohled na objektivní skutečnost.:o))) Jsou celkem abstraktní, tak proto k nim dodávám i komentáře, které beru jako nedílnou součást textové složky. Jinak díky kompliment. Ten text se týká situací, kdy je za každou cenu potřeba najít viníka jen proto, abych sis mohl říct (nevím, jestli s čistým svědomím) "to já ne". Určitě už jsi někdy cítil, že něco, co jsi udělal, nesklidilo takový úspěch/uznání, jak by sis představoval/zasloužil a pak sis řekl, že bys to příště mohl..., no jebat do huby!!! Sdělení toho textu je: "co takhle to příště zkusit udělat jinak." Na druhou stranu jsou v životě věci, které ovlivnit nemůžeš a nějaká textová motivace je Ti k ničemu, ale to už je trochu něco jiného...

Podnikli jste někdy nějaké souvislé zahraniční turné? Je něco takového momentálně v plánu, nebo to není nic pro vás, ať už z časových důvodů, nebo se vám nechce nic domlouvat a někam se táhnout?

Lukáš: Jeli jsme jedno kratší CZ/SK. V plánu to momentálně není, bo pracovní a rodinné vytížení je velké. 

Karel: Bylo by to pěkné, ale my radši chodíme do práce.

Despair: Ještě s Blanche jsme odjeli 8 koncertní minitour – Revenge of Warhammer 2008 (CZ/SK)! Parťáky nám dělali chalani z Mänsklig Ladugard (Bratislava/SK). V tuto chvíli nic v plánu není (bylo, ale to padlo). Nemáme čas, nechce se nám nic domlouvat, natož se někam na 3 týdny táhnout. Jak píše Karel, raději podporujeme systém.

Co hraní na festivalech? Co jsem zaregistroval, tak největší akcí kde jste zahráli byl Play Fast. Je mi jasné, že je to otázka nabídky/poptávky, ale asi se stejně nejlépe cítíte v malých klubech, než na velkých pódiích, nebo je to jinak?

Lukáš: Ano, to byla největší akce, co jsme odvrzali . Do budoucna bych preferoval spíše jen menší kluby.

Karel: Cítím se dobře tam, kde je mi dobře a to záleží na hodně okolnostech.

Kuba: Hraní na festivalech já osobně zrovna nevyhledávám a ten Play Fast (díky za pozvání, kolikáté to bylo, třetí?:o) je tak maximum. Cítím se dobře i na velkém pódiu, ale když na něm nebudu, tak se velice nic nestane. A s tou naší ne-aktivitou ani nečekáme, že by nás někdo někam zval. Když už, tak to stejně většinou odmítneme, protože někdo z nás zrovna nemůže. Vůle něco tomu podřídit nám už tak nějak chybí.

Despair: Jo, máš to zčekovaný. Padla snad i pozvánka na Fluff fest, ale z naší strany to neklaplo. Kluby stále vládnou!

Jezdíte sami jako fanoušci hudby na nějaké větší akce/festivaly, nebo se za hudbou dostáváte jenom v pozici muzikanta?

Lukáš: Pokud něco chci vidět/slyšet, tak jedu, ale všechny koncerty, co jsou někde poblíž, už nenavštěvuji. Letos jsem byl na Party San festu a s klidem říkám, že na kapely, zvuk atd. nejlepší fest, kde jsem byl. Obscene samozřejmě taky výborný. Popravdě nechápu, co pořád někdo má proti tomuto festu.

Kuba: Tento rok jsem byl pouze na Prague Death Mass. Štve mě, že jsem neviděl Evoken na Obscene, ale okolnosti a Čurby mi nebyly nakloněny.:o))) Velice sympatický je mi PartySan v Německu, tak snad se tam příští rok dostanu. Jinak koncertů určitě víc vidím, než odehraju.

Despair: Abych řekl pravdu, tak už moc ne. Většinou jsem už po prvním dnu otrávenej! Zmiňovaný Party San bych ale zkusil, třeba příští rok, letos mi to neklaplo.

Jak jste na tom vlastně vy a metal? Jste striktně uvrtaní v HC/punk vodách, nebo si pustíte domů přes práh i něco metalových kapel, a když jo, tak jenom staré chrastivé death metaly, nebo i něco současnějšího?

Lukáš: Za poslední rok jsem na gramci protočil asi jen 2 HC - potažmo crust desky - a to nový Roxor a posmrtný Massgenocide Process. Jinak hrnu prakticky jen death metal/black metal. Momentálně se těším na nové LP Hail of Bullets.

Karel: Hardcore už skoro neposlouchám. Chrastivé death metaly i současné, současně i se spoustou jiných žánrů, které se vymikají hardcore představám.

Kuba: Ty vole, to ses měl zeptat spíš opačně. Snad krom Ondřeje posloucháme většinou metalovější věci. Já poslouchám celkem dost rapu, ale jinak hlavně black a doom metal. Jednou za čas (2x za rok) mám období, kdy poslouchám různé moderny (deathcore, djent, atd.), ale netrvá to nikdy moc dlouho a šáhnu po nějakém funeral doomu. Taky dost ambient, noise, drone...Co se týká hc/punku, tak zůstávám věrný scandi crustu 90. let.

Despair: Za jaký omezence nás máš? Zrovna jedu Make A Change… Kill Yourself – II! Poslouchám toho fakt hodně a v poslední době převažuje postaru zahranej dech metal (nynější kapely i zakladatelé stylu), DSBM a polský uličný rap – RPK RPK!

Velké množství muzikantů hrajících v HC/punk kapelách je aktivně činných, ve spoustě jiných kapelách/projektech. V tomto směru nejste ani vy žádnou výjimkou (alespoň co je mi známo u Kubánce). Můžete své bokovky popsat? Co vlastně člověka nutí mít víc kapel? Je to třeba tím, že chce hrát ještě jiný styl, sejít se s jinou partou lidí, moc volného času a neví co s ním :-), atd?

Karel: Kruh. S Lukšou ještě hrajeme v Blood In Our Wells a Nahema. S každou kapelou jiný styl, neboť každý pocit má jinou barvu a ztvárnění. Pocitů je spousta.

Lukáš: S Karlem hraju ještě v Blood In Our Wells, což je kapela, co nikdy neměla veké ambice se nějak koncertně prosadit, ale momentálně máme natočený nový materiál. Obměnili jsme sestavu a snažíme se odlepit od bodu, ve kterém jsme tak trochu zamrzli. Připravované LP vyjde v kooperaci labelů a pod palcem to má Petr/Waking the dead rec. http://bloodinourwells.bandcamp.com/ Pak ještě hraju v  black metal projektu Doppelganger Of Death,  http://doppelgangerofdeath.bandcamp.com/ Nahema je s Karlem náš nový projekt, který je zatím ještě v plenkách. Do konce roku máme v plánu natočit demo a jde o death metal. S časem je to právě naopak, moc ho není a bude to ještě omezenější. Tyto hudební aktivity mi ale vlévají krev do žil, takže se snažím to nějakým způsobem zvládat a nic neojebávat.

Kuba: Hraju ještě v Blues For The Redsun a to proto, že mám rád pomalou nanicovatou hudbu. Dřív jsem měl s kytaristou Gospel Of The Future chasu, která se jmenovala Redgrave, což bylo ještě v době kdy GOTF hráli hc/grind. Když jsme to po pár letech zabalili, tak bylo jen otázkou času, kdy zkusím něco podobného s jinými lidmi. Co si budeme vykládat, najít podobně naladěné jedince, kteří by rádi něco podobného hráli není hned, ale beru to tak, že není kam spěchat a po delší hibernaci to snad zase přivedeme k činnosti.  Jinak samozřejmě jde o to hrát jiný styl, s jinými lidmi a o čas, kterého je vždycky nedostatek.

Despair: Já nejsem činný v žádný jiný kapele. Další projekty jsou zatím stále jen v mojí hlavě!

V místě působiště máte psané Otrokovice, což je do Zlína, co by kamenem dohodil. Máte v jednom z těchto měst svou základnu, tím mám na mysli nějaký klub, kde děláte akce?

Lukáš: Zlín je už hodně dlouhou dobu mrtvý a Otrokovice momentálně taky.

Kuba: Koncerty teď moc neděláme, protože není čas a ani velice nikdo, koho by to zajímalo. I když cca každé dva měsíce tu něco je. Ale jinak si myslím, že Napajedla/Otrokovice mají, co se týče hardcore/punku celkem bohatou historii. Zlín jsem bral vždycky jako mrtvé město. Celkem to šlape v Holešově, kde lidi aktivní v hc/punk kruzích provozují klub Wats, kde to celkem žije a to nejen ohledně kytarové muziky. Snad jim to dlouho vydrží. Občas něco v Uherském Hradišti spáchá Petr z Weaking The Dead records.

Despair: OE city, Hail To Baťov! Zlín je mrtvej. Teda spíš mě nezajímá, co se tam děje, jestli se tam vůbec něco děje!

Je někde ve vašem okolí, když nebudu počítat Brno, něco, čemu by šlo říkat scéna? Nějaký klub - město kde to na koncertech žije a lidi se ještě o hudbu trochu zajímají?

Lukáš: V okolí to docela žije. Pár lidí, co dělají koncerty v Uherském Hradišti anebo Holešově. V Tlumačově zase death/grind maniaci, co dělají koncerty pod hlavičkou Disharmonic Devastation, na který shodou okolností dnes vyrážím. Jinak co si neuděláš sám, tak nemáš. 

Karel: Nevím a je mi to jedno. Jsem hardcore ignorant.

Despair: Co to je „scéna“, tohle slovo mi nic neříká! Tohle označení nemám rád, takže se dál raději nebudu rozepisovat.

Váš názor na tištěné fanziny a internetové webziny?

Lukáš: Čtu obojí.

Kuba: Obojí má svoje pro a proti a obojí mám rád. Ty tištěné radši, ale není to pro to, že si ho můžeš vzít na hajzl, tam trávím jen tolik času, kolik je nezbytně nutné. Je to prostě hmatatelný důkaz lidského snažení a píle.

Despair: Obojí si občas koupím či přečtu. Nedávno jsem dostal poslední Smrt!

Díky za váš čas věnovaný odpovědím a za vaše názory.

Lukáš: Měj se.

Karel: Není zač, měj se a dík za prostor.

Kuba: Díky za prostor a přeju pevné nervy v další práci. "Nikdy nelži sám sobě." Furt len 100ka!!!

Despair: Díky za zájem a prostor k vyjádření svých pokroucených myšlenek! Stále stoka, serus!