Od prvního ročníku udělal festival Phantoms of Pilsen obrovský pokrok. Z undergroundové akce s většinou kapel tuzemských se stala uznávaná událost, vždy obohacená o velké množství zahraničních jmen. Na sedmém ročníku, celým názvem Red Raven Phantoms of Pilsen vol. 7, patřili mezi největší lákadla například norští AURA NOIR, němečtí NARGAROTH, VULTURE INDUSTRIES se svým divadlem či dánští sebevražedníci MAKE A CHANGE… KILL YOURSELF. (Opat)
Páteční den započali němečtí melodic death metalisté HAILSTONE. Tato mladá skvadra, na svém kontě mající debutovou fošnu „The Greater Counterfeit“, pro mne byla absolutní neznámou. Pětice se ale do úvodního vystoupení „fantomů“ pustila s vervou a v čele s charismatickým zpěvákem Danielem do nás ve své půlhodince nasypala několik energických skladeb. Nejednalo se ale o nic objevného a celý koncert byl trochu degradován zvukem, který ještě chvíli trvalo vypilovat. (Opat)
Z první kapely – HAILSTONE – jsem slyšela kvůli pracovním povinnostem jen poslední dva songy. A popravdě, asi ani kdybych stihla vystoupení celé, tak bych před pódiem nevydržela, protože jsem nehodlala přijít o sluch hned u prvního vystoupení festivalu a pak už neslyšet nic. Když jsem HAILSTONE poslouchala doma, říkala jsem si, že je to příjemný melodický black/death, ale ve smršti, co se valila z pódia, bych asi melodii hledala dlouho. (Veronika)
Nebudu zastírat, že tento festival byl pro mě hlavně o dvou kapelách, DEMONICAL v pátek a AURA NOIR v sobotu. Black metal si vždycky rád poslechnu, ale spíše rekreačně, než abych byl oddaným a zapáleným fanouškem. Kvůli volbám vyrážíme až pár minut po druhé hodině. Po cestě nás zdrží ještě několik dopravních zádrhelů. Ale nakonec v 5 hodin konečně přijíždíme do Plzně. Nejdříve se jdeme ubytovat do penzionu, který Mařenka zabookovala. Do Hospody Pod kopcem, kde se tento black metalový dýchánek odehrává, to máme 4 km, a tak jedeme autem. Zaparkujeme u parkoviště před konzumem a jdeme přes most asi 400 m do místa konání. U vstupu předkládáme vstupenky, které jsme zakoupili v prvním předprodeji za 590 Kč za kus. Odbavení probíhá velmi rychle a žádná šacovačka se nekoná. Do sálu přicházíme zrovna, když SPASMODIC dohrávají poslední song. První, čeho si všímáme, je perfektní zvuk. Ze všech míst v sále je zvuk na všechny kapely maximálně kvalitní. Druhá věc, méně příjemná je mírné přeplnění sálu, který je často našlapán tělo na tělo. Teploty v průběhu koncertů stoupají a vzduch je občas vydýchaný. Na sále platí zákaz kouření, u zahraničních návštěvníků žádný problém, několika českým křupanům však všude přítomné varovné cedule se zákazem kouření na sále byly naprosto lhostejné. (KubaAjz)
Na letošní ročník Phantoms jsem dorazil ve chvatu, těsně před začátkem oprátkařů SPASMODIC. V rychlosti jsem navlékl červené triko Phantoms a jal se pomoci vrchnímu stage managerovi při obšťastňování kapel na podiu. SPASMODIC mne bavili od prvních tónů. Nekompromisní řežba, stylizace kapely, nic zbytečného kolem, co by kazilo zážitek. Jejich set mi utekl jako voda a jakožto jedni ze dvou zástupců švédského deathu na Phantoms to u mne překvapivě vyhráli právě oni. (Aleš)
SPASMODIC dorazili ze Švédska se svou porcí brutálnějšího death metalu. S domácím poslechem jsem na tom byl stejně jako u předchozí bandy a vlastně mohu i o živém provedení říci něco podobného. A to i o ozvučení, protože i zde jsem se chvílemi naprosto ztrácel. Asi by mne SPASMODIC bavili o něco více než předchůdci, jejich styl mi byl o něco blíže, avšak zatím jsem se do toho nějak nemohl dostat. (Opat)
Druhá kapela – SPASMODIC – mě nadchla. Švédi spolupracovali s (teď už opět bývalým) zpěvákem z DARK FUNERAL, což je moje srdcovka, tak možná už to mi mohlo naznačit, že se nemám vzdalovat. Švédský death metal sice poslouchám, ale nejlépe v jeho melodické verzi á la DARK TRANQUILLITY. Ovšem tihle pánové s oprátkami místo kravat mě přikovali na místo a já jejich set vyloženě hltala. Oprátku mají mimochodem i v kapelním logu – člověk by takové motivy čekal možná spíš u funeral doomu. (úsměv) Nicméně hudebně mi to chvílemi připomínalo staré HYPOCRISY, zvuk byl parádní a já si spokojeně chrochtala. Snad jen škoda, že bicí byly pouze ze samplů. (Veronika)
Švédská škola death metalu patří k mým nejoblíbenějším stylům. Letošní nová deska DEMONICAL doma poslední dobou zase k nejhranějším. A tak byla jejich zastávka v rámci jinak převážně blackového festivalu PHANTOMS OF PILSEN jasnou volbou. DEMONICAL si v rámci svého evropského turné přivezli death/grindové soukmenovce SPASMODIC. Tento večer jsem měl zcela jasno. Vidět a slyšet dvě zmíněné kapely a popít nějaké to dobré Svijanské pivo, kterým je hospoda v Božkově proslulá. (Asphyx)
SPASMODIC měli kolem krku ustřižené oprátky, neměli bubeníka a hráli drsně a tvrdě. Mám pro jejich death/grind slabost. Jedná se totiž přesně o ten odlidštěný, kovový materiál, který vás buď totálně smete, nebo nechá chladným. Patřím do skupiny fanoušků, která jim hned od začátku vše zobala z ruky. Bylo nás sice jen pár, ale i tak měli tihle Švédové pěknou odezvu. Nasypali to do nás bez jakýchkoliv kompromisů. Bylo to surové, divoké, prokládané industriálnímu mezihrami. A i když jsem byl ještě unavený z předchozího dne, SPASMODIC mě ihned vtáhli do své morbidní hry. Jejich vystoupení se mi velmi líbilo. Mám to takto přesně rád, žádné zbytečnosti, žádné pózy. Jen a jen smršť riffů prokládaná chorobným vokálem. Za mě jednoznačně palec nahoru. (Asphyx)
Když jsem se po SPASMODIC šla vyvětrat ven na zahrádku, měla jsem tu čest vidět členy ENDSTILLE, kterak se připravují na vystoupení – rozuměj chlístají po sobě umělou krev. Už to mi naznačilo, že to bude pořádný zlo black. (úsměv) A šlapalo jim to výborně, zpěvák řádil a hodně mě to bavilo. Snad jen škoda bicích, které byly podivně nazvučené, alespoň tedy já jsem slyšela jen virbl a občas nějaký činel. Došlo i na představení nové desky „Kapitulation 2013“, která téhle německé kapele vyjde v listopadu. (Veronika)
Po příchodu ENDSTILLE na podium by se člověk skoro bál. Chlapíci ve warpaintech ale dorazili s úsměvem na zakrvácených tvářích. Byla to výborná parta, sice jsem jim málem ztratil klíče od dodávky, všechno ale nakonec naštěstí dopadlo dobře. Na oplátku mi zajistili jeden z nejlepších hudebních zážitků z celých Phantoms. ENDSTILLE se s ničím nemazali a black metal v jejich podání sypali opravdu poctivě. U nich mi žádné zpomalení, ani další umělečtější elementy rozhodně nechyběly. Sami ví nejlíp, co jim sedí a zatraceně dobře to umí předvést. (Aleš)
Zatímco do SPASMODIC jsem se dostat nemohl, první black metalový zástupce ENDSTILLE z Německa to rychle změnil. Zvuk byl najednou o sto procent lepší a nic nebránilo tomu, naprosto si užít tuto černokněžnickou rubanici. Věděl jsem, že se s tím na žádném albu vůbec neserou a vždy se jedná o prvotřídní sypačku, ale naživo to dostalo mnohem větší grády. Takovou nálož jsem vážně nečekal. Pětice byla naprosto k nezastavení, v playlistu se vrátila i například do roku 2004 na album „Dominanz“, zazněla ale také nová skladba z chystaného alba „Kapitulation 2013“, které vyjde již 8. listopadu. Totální masakr a jedno z nejlepších pátečních vystoupení. (Opat)
První kapelou, kterou si můžeme poslechnout, jsou ENDSTILLE. Německý black metal, kulometné vypalovačky střídají pomalejší pasáže. Ve výsledku mi však v hlavě příliš neutkvěli. V řemeslu černého kovu jsou Norové mistři světa. Možná i proto mi přišli následující KOLDBRANN autentičtější, než jejich němečtí kolegové. V momentu jejich vystoupení mě jejich produkce hodně bavila, ale s odstupem času rovněž v paměti příliš nezůstává. (KubaAjz)
KOLDBRANN pokračovali v sérii vysoce kvalitních vystoupení. Norové zde odehráli předposlední koncert s odchozím baskytaristou Stianem Johnskarengem. Letošní deska „Vertigo“ mne sice příliš nezaujala, těšil jsem se hlavně na staré fláky. Mimo tři dlouhohrající desky KOLDBRANN nezapomněli také na EPko „Stigma: På kant med livet“ a předvedli velmi dobré black metalové vystoupení. Prostě takový standard, nemůžu říci, že by mne úplně odrovnali (což se povedlo právě ENDSTILLE), ale odcházel jsem spokojen. Navíc Mannevond (zpěv) se ukázal i v zákulisí jako velmi pohodový chlapík. Mohl by se tu někdy ukázat i se svou další kapelou DJEVEL, kde obsluhuje basu. (Opat)
Následovali norští KOLDBRANN. Jejich pomalejší black se mi sice líbil, také zvuk měli slušný. Ale v sále bylo v tu dobu už pěkně narváno a kromě toho, že tam bylo asi tisíc stupňů, dost mi chyběl kyslík, takže jsem bohužel vydržela poslouchat jen chvíli. (Veronika)
Vrátila jsem se na FEN. Sama jsem byla zvědavá, zda mě budou bavit, protože z desky z nich až tak odvařená nejsem. Nakonec se však jednalo o nejlepší vystoupení večera, tedy hned v závěsu po SPASMODIC. FEN mě svou atmosférou okamžitě pohltili a už nepustili. Tahle britská kapela umí předvést jak lyrickou náladu, tak pořádné peklíčko. Víc než post rockové mě baví blackové pasáže a moc nemusím suicidal blackový vokál, ale jinak nemám vystoupení co vytknout. V rámci prvního festivalového dne to byl trošku dramaturgický odklon po všech těch zlých black metalech, ostatně i lidí v sále bylo méně. To ale nebylo na škodu, alespoň se tam dalo dýchat. Jak jsem tak poslouchala přítomné po vystoupení, dali by se rozdělit do dvou skupin – jednu tvoří ti, kdo byli naprosto nadšeni a druhou ti, kteří byli znuděni. Já se řadím rozhodně do té první. (Veronika)
U anglických náladotvůrců FEN jsem měl vždy problém s čistými vokály. V mnoha pasážích mi prostě nesedly, přišly mi až falešné. Když jsem měl náladu na nějaký post-black metal, často jsem zvolil spíše jiné spolky a k FEN jsem se příliš nevracel. Bylo by však hříchem, nedat jim šanci naživo. Neočekával jsem příliš, o to více mne však trojice potěšila. Hned od počátku se jim, zahaleným do husté mlhy, podařilo navodit pochmurnou atmosféru a v tomto duchu se jim podařilo nést celou téměř hodinku. Melancholické pasáže byly vždy proříznuty ostrými Frankovými riffy a vokály mi až na několik krátkých momentů přišly naprosto v pořádku. Zajímavé, jeden by to čekal spíše naopak, ale živě mi opravdu přišly mnohem povedenější než na deskách. FEN pro mne byli největším překvapením prvního dne, a to příjemným. (Opat)
Náladotvůrci FEN byli kromě MAKE A CHANGE… KILL YOURSELF a VULTURE INDUSTRIES kapelou, na kterou jsem se těšil nejvíc. Do posledního bodu mi splnili vše, co jsem očekával a chtěl slyšet. Vyvážený playlist, úžasný zvuk kytar a dokonce i falešné zpěvy z desky. Netušil jsem, že kapela hraje jen ve třech. Kytarista a zpěvák v jedné osobě podělil zvuk mezi dva aparáty, takže plochy, které devastovaly sál, už další strunný nástroj nepotřebovaly. Atmosféra, kterou dokážou FEN vytvořit, je zkrátka jedinečná a když člověk navíc zjistí, že to jsou výborní lidé, odchází nadšen ještě o fous víc. (Aleš)
FEN jsem poslouchal vsedě ze zadní části sálu. Převážně pomalý atmosférický black. Nejsem cílová skupina, takže jsem spíše nabíral sílu na nadcházející death metalový uragán. DEMONICAL byl ten hlavní důvod, proč jsme dnes dorazili. Zpěvák DEMONICAL před koncertem lákal Mařenku, aby po vystoupení zašla na párty do jejich tourbusu, naštěstí zůstala po mém boku (smích). Já bych se Sabinou Classen do autobusu taky nešel, to je jasný. Plně si užíváme každičký chrastivý tón podlazených kytar, tolik charakteristický pro švédskou podobu death metalu. Paříme pod podiem společně s kolegou Asphyxem, který nás dnes provázel celým večerem. Skvěle jsme pokecali o životě i muzice, souznění, které se slovy těžko popisuje. Zpátky k DEMONICAL, těch 50 minut uteklo hrozně rychle. Jako by to bylo jen pár minut. Kupuju si jejich nové LP za lidových 300 Kč. Jednoznačně nelituji, že je jsme vyrazili, každá vteřina vystoupení DEMONICAL za to stála. (KubaAjz)
DEMONICAL jsou zosobněním švédského death metalu. Chladné melodie jsou prokládané surovým nečistým death metalem, který mi koluje v krvi. Tohle nebylo vystoupení, to byla totální smršť. Velká poklona panu zvukařovi, to byl průzračně čistý syrový severský diktát! Hrál se průřez celou tvorbou a došlo samozřejmě i na songy z nového alba. Znělo to přesně jako z desky. Pro mě se jednalo o úžasný zážitek. Když jsem DEMONICAL slyšel před dvěma lety v klubu Modrá Vopice, byl jsem tenkrát rozsekán. V pátek to bylo ale ještě lepší. Personální změny DEMONICAL určitě prospěly. Bylo to šílené, zběsilé, smrtící. Již po prvním songu jsem byl zcela stržen do víru severských melodií a přestal jsem vnímat okolí. Asi to znáte, je to přesně ten krásný pocit, když vám přijede srdcová kapela do místa vašeho bydliště, vy se několik měsíců těšíte a pak konečně stojíte pod pódiem. Skvělé vystoupení! (Asphyx)
Závěr pátečního festivalového dne měla na starosti kapela, jíž jen tak v Česku neuvidíte. Do Plzně nalákala ale i mnoho zahraničních návštěvníků, kteří již před vystoupením NARGAROTH okupovali první řady. Ash (dříve Kanwulf) se svou live-sestavou dorazil, aby rozpoutal pravé black metalové peklo. Prostor v setlistu totiž dostaly hlavně staré kultovní skladby. Mimo těch jsme se však dočkali také několika coverů, jmenovitě například „Freezing Moon“ od MAYHEM či „War“ od BURZUM. Ash v kukle (o němž jsem zaslechl několik debat, zda to vlastně byl opravdu on) kázal svým agresivním vokálem (ačkoliv mu příliš rozumět nebylo) a pro fanoušky starých desek to jistě byl zážitek, možná na celý život. Mne to ovšem příliš nevzalo a po nějaké polovině setu jsem se vzdálil. Sice jsem se na NARGAROTH dosti těšil, zároveň jsem však příznivcem spíše posledních desek a vystoupení mi přišlo trochu monotónní. (Opat)
Set NARGAROTH byl pro mne největší katastrofou. Kytarista měl problém s podlahovou ladičkou, takže mu chyběla patřičná délka kabelu na stagei. Znamenalo to tedy sledovat basáka, kdy vytrhne kabel kytaristovi a zběsile se rozběhnout k aparátu jej znovu zapojit. Po půlce setu si konečně uvědomili, že bude opravdu dobře, když si přehodí strany a vše už bylo relativně v pohodě. NARGAROTH sami přiznali, že problémy na koncertech mívají ještě větší a že tentokrát to bylo ještě v pohodě (úsměv). Zpěvák při mávání kudlou ani nikomu neuřízl prsty, takže show, ani jednoduchým blackem si mne příliš nezískali. Jelikož s NARGAROTH skončil i první den a já byl střízliv, šel jsem tuto chybu napravit. (Aleš)
Poslední kapelu dnešního programu, NARGAROTH, z části prokecáme s Asphyxem. Ta část koncertu, kterou jsem viděl a slyšel, se mi docela líbila. Zpěvák asi od matky přírody moc krásy nepobral, a tak celé vystoupení zpívá v lyžařské kukle. (úsměv) Publikum si tuto black metalovou legendu užívá, a tak je vše jak má. Dnešní večer se nesl v pohodovém duchu, proběhlo i navazování nových přátelských kontaktů s redakčním kolegou Opatem, milovníkem old school heavy metalu Asurou a dalšími fajn lidmi. Mařenka si dnes užívala barových orgií s Apshyxem, a tak za volant usedám já. Odvezeme Asphyxe domů, s vřelými díky odmítáme pozvání na guláš, koláč a death metal a míříme k penzionu, kde jsme ubytováni. Povečeříme jídlo z nejmenovaného rychlého občerstvení a jdeme na kutě. (KubaAjz)
Letošní PHANTOMS OF PILSEN pro mě byli zážitkem dvou oblíbených kapel. Celá akce je skvělá po organizační stránce. Velkým plusem je samozřejmě opravdu dobrý zvuk (tedy co jsem měl možnost slyšet). Akci jsem si užil a i když je mi stylově víceméně vzdálená, budu se těšit příští rok znovu. Musím také poděkovat KubaAjzovi a Mařence za pěkný pokec a odvoz až domů. Sám bych se asi ještě několik hodin toulal po Plzni. (smích) Byl to pěkný večer. (Asphyx)
Fotky: Kabrio
Fotky budou ještě doplněny...
Asphyxova galerie
Mařenčina galerie
Asphyxova videa
Páteční den započali němečtí melodic death metalisté HAILSTONE. Tato mladá skvadra, na svém kontě mající debutovou fošnu „The Greater Counterfeit“, pro mne byla absolutní neznámou. Pětice se ale do úvodního vystoupení „fantomů“ pustila s vervou a v čele s charismatickým zpěvákem Danielem do nás ve své půlhodince nasypala několik energických skladeb. Nejednalo se ale o nic objevného a celý koncert byl trochu degradován zvukem, který ještě chvíli trvalo vypilovat. (Opat)
Z první kapely – HAILSTONE – jsem slyšela kvůli pracovním povinnostem jen poslední dva songy. A popravdě, asi ani kdybych stihla vystoupení celé, tak bych před pódiem nevydržela, protože jsem nehodlala přijít o sluch hned u prvního vystoupení festivalu a pak už neslyšet nic. Když jsem HAILSTONE poslouchala doma, říkala jsem si, že je to příjemný melodický black/death, ale ve smršti, co se valila z pódia, bych asi melodii hledala dlouho. (Veronika)
Nebudu zastírat, že tento festival byl pro mě hlavně o dvou kapelách, DEMONICAL v pátek a AURA NOIR v sobotu. Black metal si vždycky rád poslechnu, ale spíše rekreačně, než abych byl oddaným a zapáleným fanouškem. Kvůli volbám vyrážíme až pár minut po druhé hodině. Po cestě nás zdrží ještě několik dopravních zádrhelů. Ale nakonec v 5 hodin konečně přijíždíme do Plzně. Nejdříve se jdeme ubytovat do penzionu, který Mařenka zabookovala. Do Hospody Pod kopcem, kde se tento black metalový dýchánek odehrává, to máme 4 km, a tak jedeme autem. Zaparkujeme u parkoviště před konzumem a jdeme přes most asi 400 m do místa konání. U vstupu předkládáme vstupenky, které jsme zakoupili v prvním předprodeji za 590 Kč za kus. Odbavení probíhá velmi rychle a žádná šacovačka se nekoná. Do sálu přicházíme zrovna, když SPASMODIC dohrávají poslední song. První, čeho si všímáme, je perfektní zvuk. Ze všech míst v sále je zvuk na všechny kapely maximálně kvalitní. Druhá věc, méně příjemná je mírné přeplnění sálu, který je často našlapán tělo na tělo. Teploty v průběhu koncertů stoupají a vzduch je občas vydýchaný. Na sále platí zákaz kouření, u zahraničních návštěvníků žádný problém, několika českým křupanům však všude přítomné varovné cedule se zákazem kouření na sále byly naprosto lhostejné. (KubaAjz)
Na letošní ročník Phantoms jsem dorazil ve chvatu, těsně před začátkem oprátkařů SPASMODIC. V rychlosti jsem navlékl červené triko Phantoms a jal se pomoci vrchnímu stage managerovi při obšťastňování kapel na podiu. SPASMODIC mne bavili od prvních tónů. Nekompromisní řežba, stylizace kapely, nic zbytečného kolem, co by kazilo zážitek. Jejich set mi utekl jako voda a jakožto jedni ze dvou zástupců švédského deathu na Phantoms to u mne překvapivě vyhráli právě oni. (Aleš)
SPASMODIC dorazili ze Švédska se svou porcí brutálnějšího death metalu. S domácím poslechem jsem na tom byl stejně jako u předchozí bandy a vlastně mohu i o živém provedení říci něco podobného. A to i o ozvučení, protože i zde jsem se chvílemi naprosto ztrácel. Asi by mne SPASMODIC bavili o něco více než předchůdci, jejich styl mi byl o něco blíže, avšak zatím jsem se do toho nějak nemohl dostat. (Opat)
Druhá kapela – SPASMODIC – mě nadchla. Švédi spolupracovali s (teď už opět bývalým) zpěvákem z DARK FUNERAL, což je moje srdcovka, tak možná už to mi mohlo naznačit, že se nemám vzdalovat. Švédský death metal sice poslouchám, ale nejlépe v jeho melodické verzi á la DARK TRANQUILLITY. Ovšem tihle pánové s oprátkami místo kravat mě přikovali na místo a já jejich set vyloženě hltala. Oprátku mají mimochodem i v kapelním logu – člověk by takové motivy čekal možná spíš u funeral doomu. (úsměv) Nicméně hudebně mi to chvílemi připomínalo staré HYPOCRISY, zvuk byl parádní a já si spokojeně chrochtala. Snad jen škoda, že bicí byly pouze ze samplů. (Veronika)
Švédská škola death metalu patří k mým nejoblíbenějším stylům. Letošní nová deska DEMONICAL doma poslední dobou zase k nejhranějším. A tak byla jejich zastávka v rámci jinak převážně blackového festivalu PHANTOMS OF PILSEN jasnou volbou. DEMONICAL si v rámci svého evropského turné přivezli death/grindové soukmenovce SPASMODIC. Tento večer jsem měl zcela jasno. Vidět a slyšet dvě zmíněné kapely a popít nějaké to dobré Svijanské pivo, kterým je hospoda v Božkově proslulá. (Asphyx)
SPASMODIC měli kolem krku ustřižené oprátky, neměli bubeníka a hráli drsně a tvrdě. Mám pro jejich death/grind slabost. Jedná se totiž přesně o ten odlidštěný, kovový materiál, který vás buď totálně smete, nebo nechá chladným. Patřím do skupiny fanoušků, která jim hned od začátku vše zobala z ruky. Bylo nás sice jen pár, ale i tak měli tihle Švédové pěknou odezvu. Nasypali to do nás bez jakýchkoliv kompromisů. Bylo to surové, divoké, prokládané industriálnímu mezihrami. A i když jsem byl ještě unavený z předchozího dne, SPASMODIC mě ihned vtáhli do své morbidní hry. Jejich vystoupení se mi velmi líbilo. Mám to takto přesně rád, žádné zbytečnosti, žádné pózy. Jen a jen smršť riffů prokládaná chorobným vokálem. Za mě jednoznačně palec nahoru. (Asphyx)
Když jsem se po SPASMODIC šla vyvětrat ven na zahrádku, měla jsem tu čest vidět členy ENDSTILLE, kterak se připravují na vystoupení – rozuměj chlístají po sobě umělou krev. Už to mi naznačilo, že to bude pořádný zlo black. (úsměv) A šlapalo jim to výborně, zpěvák řádil a hodně mě to bavilo. Snad jen škoda bicích, které byly podivně nazvučené, alespoň tedy já jsem slyšela jen virbl a občas nějaký činel. Došlo i na představení nové desky „Kapitulation 2013“, která téhle německé kapele vyjde v listopadu. (Veronika)
Po příchodu ENDSTILLE na podium by se člověk skoro bál. Chlapíci ve warpaintech ale dorazili s úsměvem na zakrvácených tvářích. Byla to výborná parta, sice jsem jim málem ztratil klíče od dodávky, všechno ale nakonec naštěstí dopadlo dobře. Na oplátku mi zajistili jeden z nejlepších hudebních zážitků z celých Phantoms. ENDSTILLE se s ničím nemazali a black metal v jejich podání sypali opravdu poctivě. U nich mi žádné zpomalení, ani další umělečtější elementy rozhodně nechyběly. Sami ví nejlíp, co jim sedí a zatraceně dobře to umí předvést. (Aleš)
Zatímco do SPASMODIC jsem se dostat nemohl, první black metalový zástupce ENDSTILLE z Německa to rychle změnil. Zvuk byl najednou o sto procent lepší a nic nebránilo tomu, naprosto si užít tuto černokněžnickou rubanici. Věděl jsem, že se s tím na žádném albu vůbec neserou a vždy se jedná o prvotřídní sypačku, ale naživo to dostalo mnohem větší grády. Takovou nálož jsem vážně nečekal. Pětice byla naprosto k nezastavení, v playlistu se vrátila i například do roku 2004 na album „Dominanz“, zazněla ale také nová skladba z chystaného alba „Kapitulation 2013“, které vyjde již 8. listopadu. Totální masakr a jedno z nejlepších pátečních vystoupení. (Opat)
První kapelou, kterou si můžeme poslechnout, jsou ENDSTILLE. Německý black metal, kulometné vypalovačky střídají pomalejší pasáže. Ve výsledku mi však v hlavě příliš neutkvěli. V řemeslu černého kovu jsou Norové mistři světa. Možná i proto mi přišli následující KOLDBRANN autentičtější, než jejich němečtí kolegové. V momentu jejich vystoupení mě jejich produkce hodně bavila, ale s odstupem času rovněž v paměti příliš nezůstává. (KubaAjz)
KOLDBRANN pokračovali v sérii vysoce kvalitních vystoupení. Norové zde odehráli předposlední koncert s odchozím baskytaristou Stianem Johnskarengem. Letošní deska „Vertigo“ mne sice příliš nezaujala, těšil jsem se hlavně na staré fláky. Mimo tři dlouhohrající desky KOLDBRANN nezapomněli také na EPko „Stigma: På kant med livet“ a předvedli velmi dobré black metalové vystoupení. Prostě takový standard, nemůžu říci, že by mne úplně odrovnali (což se povedlo právě ENDSTILLE), ale odcházel jsem spokojen. Navíc Mannevond (zpěv) se ukázal i v zákulisí jako velmi pohodový chlapík. Mohl by se tu někdy ukázat i se svou další kapelou DJEVEL, kde obsluhuje basu. (Opat)
Následovali norští KOLDBRANN. Jejich pomalejší black se mi sice líbil, také zvuk měli slušný. Ale v sále bylo v tu dobu už pěkně narváno a kromě toho, že tam bylo asi tisíc stupňů, dost mi chyběl kyslík, takže jsem bohužel vydržela poslouchat jen chvíli. (Veronika)
Vrátila jsem se na FEN. Sama jsem byla zvědavá, zda mě budou bavit, protože z desky z nich až tak odvařená nejsem. Nakonec se však jednalo o nejlepší vystoupení večera, tedy hned v závěsu po SPASMODIC. FEN mě svou atmosférou okamžitě pohltili a už nepustili. Tahle britská kapela umí předvést jak lyrickou náladu, tak pořádné peklíčko. Víc než post rockové mě baví blackové pasáže a moc nemusím suicidal blackový vokál, ale jinak nemám vystoupení co vytknout. V rámci prvního festivalového dne to byl trošku dramaturgický odklon po všech těch zlých black metalech, ostatně i lidí v sále bylo méně. To ale nebylo na škodu, alespoň se tam dalo dýchat. Jak jsem tak poslouchala přítomné po vystoupení, dali by se rozdělit do dvou skupin – jednu tvoří ti, kdo byli naprosto nadšeni a druhou ti, kteří byli znuděni. Já se řadím rozhodně do té první. (Veronika)
U anglických náladotvůrců FEN jsem měl vždy problém s čistými vokály. V mnoha pasážích mi prostě nesedly, přišly mi až falešné. Když jsem měl náladu na nějaký post-black metal, často jsem zvolil spíše jiné spolky a k FEN jsem se příliš nevracel. Bylo by však hříchem, nedat jim šanci naživo. Neočekával jsem příliš, o to více mne však trojice potěšila. Hned od počátku se jim, zahaleným do husté mlhy, podařilo navodit pochmurnou atmosféru a v tomto duchu se jim podařilo nést celou téměř hodinku. Melancholické pasáže byly vždy proříznuty ostrými Frankovými riffy a vokály mi až na několik krátkých momentů přišly naprosto v pořádku. Zajímavé, jeden by to čekal spíše naopak, ale živě mi opravdu přišly mnohem povedenější než na deskách. FEN pro mne byli největším překvapením prvního dne, a to příjemným. (Opat)
Náladotvůrci FEN byli kromě MAKE A CHANGE… KILL YOURSELF a VULTURE INDUSTRIES kapelou, na kterou jsem se těšil nejvíc. Do posledního bodu mi splnili vše, co jsem očekával a chtěl slyšet. Vyvážený playlist, úžasný zvuk kytar a dokonce i falešné zpěvy z desky. Netušil jsem, že kapela hraje jen ve třech. Kytarista a zpěvák v jedné osobě podělil zvuk mezi dva aparáty, takže plochy, které devastovaly sál, už další strunný nástroj nepotřebovaly. Atmosféra, kterou dokážou FEN vytvořit, je zkrátka jedinečná a když člověk navíc zjistí, že to jsou výborní lidé, odchází nadšen ještě o fous víc. (Aleš)
FEN jsem poslouchal vsedě ze zadní části sálu. Převážně pomalý atmosférický black. Nejsem cílová skupina, takže jsem spíše nabíral sílu na nadcházející death metalový uragán. DEMONICAL byl ten hlavní důvod, proč jsme dnes dorazili. Zpěvák DEMONICAL před koncertem lákal Mařenku, aby po vystoupení zašla na párty do jejich tourbusu, naštěstí zůstala po mém boku (smích). Já bych se Sabinou Classen do autobusu taky nešel, to je jasný. Plně si užíváme každičký chrastivý tón podlazených kytar, tolik charakteristický pro švédskou podobu death metalu. Paříme pod podiem společně s kolegou Asphyxem, který nás dnes provázel celým večerem. Skvěle jsme pokecali o životě i muzice, souznění, které se slovy těžko popisuje. Zpátky k DEMONICAL, těch 50 minut uteklo hrozně rychle. Jako by to bylo jen pár minut. Kupuju si jejich nové LP za lidových 300 Kč. Jednoznačně nelituji, že je jsme vyrazili, každá vteřina vystoupení DEMONICAL za to stála. (KubaAjz)
DEMONICAL jsou zosobněním švédského death metalu. Chladné melodie jsou prokládané surovým nečistým death metalem, který mi koluje v krvi. Tohle nebylo vystoupení, to byla totální smršť. Velká poklona panu zvukařovi, to byl průzračně čistý syrový severský diktát! Hrál se průřez celou tvorbou a došlo samozřejmě i na songy z nového alba. Znělo to přesně jako z desky. Pro mě se jednalo o úžasný zážitek. Když jsem DEMONICAL slyšel před dvěma lety v klubu Modrá Vopice, byl jsem tenkrát rozsekán. V pátek to bylo ale ještě lepší. Personální změny DEMONICAL určitě prospěly. Bylo to šílené, zběsilé, smrtící. Již po prvním songu jsem byl zcela stržen do víru severských melodií a přestal jsem vnímat okolí. Asi to znáte, je to přesně ten krásný pocit, když vám přijede srdcová kapela do místa vašeho bydliště, vy se několik měsíců těšíte a pak konečně stojíte pod pódiem. Skvělé vystoupení! (Asphyx)
Závěr pátečního festivalového dne měla na starosti kapela, jíž jen tak v Česku neuvidíte. Do Plzně nalákala ale i mnoho zahraničních návštěvníků, kteří již před vystoupením NARGAROTH okupovali první řady. Ash (dříve Kanwulf) se svou live-sestavou dorazil, aby rozpoutal pravé black metalové peklo. Prostor v setlistu totiž dostaly hlavně staré kultovní skladby. Mimo těch jsme se však dočkali také několika coverů, jmenovitě například „Freezing Moon“ od MAYHEM či „War“ od BURZUM. Ash v kukle (o němž jsem zaslechl několik debat, zda to vlastně byl opravdu on) kázal svým agresivním vokálem (ačkoliv mu příliš rozumět nebylo) a pro fanoušky starých desek to jistě byl zážitek, možná na celý život. Mne to ovšem příliš nevzalo a po nějaké polovině setu jsem se vzdálil. Sice jsem se na NARGAROTH dosti těšil, zároveň jsem však příznivcem spíše posledních desek a vystoupení mi přišlo trochu monotónní. (Opat)
Set NARGAROTH byl pro mne největší katastrofou. Kytarista měl problém s podlahovou ladičkou, takže mu chyběla patřičná délka kabelu na stagei. Znamenalo to tedy sledovat basáka, kdy vytrhne kabel kytaristovi a zběsile se rozběhnout k aparátu jej znovu zapojit. Po půlce setu si konečně uvědomili, že bude opravdu dobře, když si přehodí strany a vše už bylo relativně v pohodě. NARGAROTH sami přiznali, že problémy na koncertech mívají ještě větší a že tentokrát to bylo ještě v pohodě (úsměv). Zpěvák při mávání kudlou ani nikomu neuřízl prsty, takže show, ani jednoduchým blackem si mne příliš nezískali. Jelikož s NARGAROTH skončil i první den a já byl střízliv, šel jsem tuto chybu napravit. (Aleš)
Poslední kapelu dnešního programu, NARGAROTH, z části prokecáme s Asphyxem. Ta část koncertu, kterou jsem viděl a slyšel, se mi docela líbila. Zpěvák asi od matky přírody moc krásy nepobral, a tak celé vystoupení zpívá v lyžařské kukle. (úsměv) Publikum si tuto black metalovou legendu užívá, a tak je vše jak má. Dnešní večer se nesl v pohodovém duchu, proběhlo i navazování nových přátelských kontaktů s redakčním kolegou Opatem, milovníkem old school heavy metalu Asurou a dalšími fajn lidmi. Mařenka si dnes užívala barových orgií s Apshyxem, a tak za volant usedám já. Odvezeme Asphyxe domů, s vřelými díky odmítáme pozvání na guláš, koláč a death metal a míříme k penzionu, kde jsme ubytováni. Povečeříme jídlo z nejmenovaného rychlého občerstvení a jdeme na kutě. (KubaAjz)
Letošní PHANTOMS OF PILSEN pro mě byli zážitkem dvou oblíbených kapel. Celá akce je skvělá po organizační stránce. Velkým plusem je samozřejmě opravdu dobrý zvuk (tedy co jsem měl možnost slyšet). Akci jsem si užil a i když je mi stylově víceméně vzdálená, budu se těšit příští rok znovu. Musím také poděkovat KubaAjzovi a Mařence za pěkný pokec a odvoz až domů. Sám bych se asi ještě několik hodin toulal po Plzni. (smích) Byl to pěkný večer. (Asphyx)
Fotky: Kabrio
Fotky budou ještě doplněny...
Asphyxova galerie
Mařenčina galerie
Asphyxova videa
