TRAUTENBERK - Hladová srna

Troufám si říct, že většina našeho národa naprosto bezpečně bude vědět, kdo že to byl Trautenberk (úsměv). Vždyť kdo by si nepamatoval jednu z hlavních postav, nejen dětmi, velmi oblíbených „Krkonošských pohádek“, kterou ztvárnil Ilja Prachař. Naopak určitě ne všichni pak budou vědět, že výše zmíněnou postavou se nechala inspirovat parta klatovských muzikantů, kteří podle ní pojmenovali svou kapelu.

Jelikož ani na oficiálních profilech této formace nelze najít nějaké bližší informace o jejím fungování a historii, tak alespoň v krátkosti zmíním, že TRAUTENBERK se dali dohromady v roce 2010, o dvě léta později vydali EP „Tady je Trautenberkovo“ a letos prostřednictvím plzeňského vydavatelství Avik přicházejí se svým debutovým albem, jemuž přisoudili název „Hladová srna“ a které přináší 10 autorských písní.

Pakliže teď přemýšlíte nad tím, jakou muziku asi tahle parta vzhledem ke svému pojmenování hraje, tak se nemusíte bát, není to ani dechovka, ani lidovky, ale směsice tvrdších hudebních odnoží, kterou sami hudebníci označují spojením „tanzmetal“, na Bandzone profilu pak nalezneme ještě upřesňující pojmenování „těžkotonážní tanzmetalová formace ze Šumavy“. Takže, v každém případě můžete očekávat velice hutnou muziku, která v sobě přináší vlivy různých stylů, od zmíněného metalu (objevit se dají i thrashové pasáže), přes hardcore, ke crossoveru a věřím tomu, že by se tam dalo najít i spousta dalšího. betforumu Součástí skladeb jsou dva, poměrně hodně barevné, vokály, které každou chvíli mění polohu a výraz, spíše se však nesou v čistších polohách. Zpěvy asi mají působit humorně, z mého pohledu však do prezentované muziky moc nesedí, jelikož se ubírají spíše právě jakýmsi „klaunským“ směrem.

Samostatnou kapitolou jsou texty, ze kterých možná někdo bude nadšený, naproti tomu jiný je totálně zatratí (patřím spíše do skupiny číslo dvě). O jejich obsahu už částečně vypovídají názvy jako „Kejklíř“, „Selka“, „Slepička“, „Pytlák“ nebo „Medvěd“. Autoři se snaží, aby texty působily vtipným dojmem, což se někdy daří více, někdy méně a většinou vůbec.

Výhrady mám k obalu CD, který sice obsahuje kompletní texty, vyjma nich jsou zde však umístěné pouze graficky různě zmasakrované obličeje členů skupiny (asi) a názvy songů. O tom, kdo na desce hraje, kdo je autorem hudby a textů, kdy byla nahrávka natočena, kdo pořizoval zvukový záznam (zmínka je pouze o tom, že se natáčelo v Ex Aviku a master se dělal ve studiu Pyha) a dalších věcech spojených s nosičem, se nedozvíte ani zbla.

Můj dojem z alba je hodně rozpačitý, pakliže bych vzal v úvahu pouze hudební složku a zvukový kabát CD, pohyboval bych se někde u čísla sedm, za zpěv je to tak pět, texty za čtyři, suma sumárum, jsem ve výsledku někde mezi 5 6 body, když přihlédnu k nepovedenému obalu, tak celkově zůstanu u čísla 5.