Kolem osmé nás vítá do nového dne slunečné ráno. Vydatná snídaně = 3x čínská polévka + konzerva fazolí s párkem ohřátých v ešusu. Jsme již zkušení trampové, připravení na všechno. Stejně jako my se probírají k životu i sousední metalheads. Někteří rozjíždějí párty, jiní pouští draka. V půl dvanácté by měla dle programu začínat TANTARA, ale všechno je jinak. Na podiu skáčou nějací metalcoroví blázni s kšilty vyžehlenými žehličkou, rozkrokem tepláků u kolen a trenýrkami vytaženými až po prsa. To jsem trochu přehnal, ale metalcore to byl. Což znamená, že se zas otáčíme na podpatku. Poté, co zkoukneme přepsaný program, se rozhodneme využít volné hodiny a půl k výletu do města. Město Straubing je plné architektonických skvostů, a tak máme stále na co koukat. Na pěší zóně uvnitř centra probíhají něco jako předvánoční trhy. Děcka jezdí na kolotoči, onášivkovaní metalisti se po různu proplétají davem tzv. „normálních lidí“. Po tom, co Mařenka učiní velmi výhodný nákup fuseklí, se vracíme zpátky do festivalového areálu.
A hurá do kotle na norský thrash metal TANTARA. Oproti včerejšku mi dnes už přijde zvuk lepší, a nebo jsem si zvykl, nevím. TANTARA předvádí důmyslně propracovaný, chytlavý thrash metal Bay Area střihu. Na kontě mají vynikající loňské LP „Based of evil“, které jsem si koupil v Praze, kde TANTARA předskakovala ARTILLERY. Je hodně návykové, doporučuji všem thrash maniacs! Ke konci se dokonce s Mařenkou zapojíme s pár dalšími moshheroes do komorního circlepitu. Povedené vystoupení, škoda, že si zatím pod podium nenašlo cestu víc diváků.
Kupuju si nové LP ONSLAUGHT za krásných 15 eur a rozmýšlím se, jestli ho stihnu odnést do auta, než začne další kapela, když v tom prochází kolem Jeff Williams (basák ONSLAUGHT), ukazuju mu můj čerstvý nákup. Očividně má radost a podává mi ruku a Mařence chválí zádovou nášivku Onslaught. Super, utíkám odnést desku do auta a vracím se akorát na začátek M-PIRE OF EVIL. Za nemocného Mantase zaskakuje kytarista ONSLAUGHT a kapela vystupuje se zkráceným setem. Škoda neúplné sestavy, ale i tak M-PIRE OF EVIL předvedla bravurní šou. Žádný matematický genius by nespočítal všechny ty škleby ve tváři zpívajícího basáka Tony Dolana. Přidal bych mu špičaté uši a byl by to úplný upír z Nosferatu. Asi po 20 minutách je konec, škoda chci ještě. Jejich temný thrash, protnutý citelným odkazem starých VENOM, mě hodně bavil.
Minulou zimu jsem měl období, kdy jsem se rozhodl, že budu mít vousy jako Paul Speckmann. Asi po 4 měsících, kdy už jsem se nemohl normálně najíst, protože všechny nudle z polévky mi uvízly v plnovousu, jsem to vzdal. Pevně věřím, že Paul to nikdy nevzdá, že nikdy nevezme žiletku do ruky a nikdy nepřestane hrát čistý death metal staré školy. Death metalu chtivé publiku nabírá na síle a skanduje MASTER, MASTER!! Paul laškuje s publikem, všechno šlape jak čerstvě namazaný stroj. Bez několika přídavků dnes MASTER neodejdou. Úžasné vystoupení a dokonce i se zatím nejlepším zvukem.
Následující atmosférický black z Rumunska NEGURA BUNGET jsem si chtěl poslechnout pěkně z povzdálí. Ale snaha narvat zřejmě rumunské folklórní nástroje do metalové hudby nedopadla příliš dobře. Znělo to nepřirozeně a píšťala, flétna, nebo co to bylo, zněla opravdu šíleně a úplně mimo. Asi po deseti minutách volíme ústup na svačinu do auta. Včas se vracíme zrovna, když rumunští fujaristi vyklízejí plac.
Zabíráme si super flek v první řadě, protože teď přichází thrash metalový kult! ONSLAUGHT od svého reunionu nevydali slabou nebo jen průměrnou desku. Ta poslední ještě čerstvá je opět geniální, ale předchozí „Sounds of violence“ mě bavila o chloupek víc. V první půlce zaznívají songy z posledních tří alb, druhá půlka se zas nese ve znamení hitovek z osmdesátých let. Na „Metal Forces“ je v moshpitu snad celá hala a refrén „Power from hell“ se z několikasethlavého publika ozývá jak jeden mocný pekelný hlas. Jako vždy jsem si ONSLAUGHT naplno užil.
Mařenka volí spánkový odpočinek až do KREATOR a následnou noční cestu domů. Já si jdu poslechnout Řeky ROTTING CHRIST. Když jsem je viděl posledně ve Zlíně, tak mě jejich dark metal hodně bavil, ale dnes je to takové nemastné neslané. Po energií nadupaných ONSLAUGHT to bylo příliš nevýrazné vystoupení.
Na soupisce programu přicházejí na řadu CREMATORY a já peláším urychleně ze sálu, tohle opravdu slyšet nemusím. Jdu si dáchnout do auta. Nařizuji budík a asi jsem i na 15 minut usnul. Zpátky na nohy a valím do kotle pod podium. Dostávám se až do třetí řady s dobrým výhledem. TWILIGHT OF THE GODS vznikli jako BATHORY tribut band, dnes ovšem přišli představit svoje vlastní písně, které se nesou v pomalých tempech black metalovou atmosférou nasáklého heavy metalu. Ke konci setu nakonec dojde i na ty legendami opředené BATHORY. Pochopitelně songy z pozdějšího období. Miluju hlavně black metalové BATHORY, ale spokojenost i tak obrovská.
Program zdržuje opět nějaký metalcore, a tak si jdu znovu odpočinout do auta. Tentokrát usnu snad jen na 10 minut. Tento podivný spánkový režim moje tělo moc nepobralo, a tak se necítím zrovna ve své kůži. Ale co už, poslední kapelou celého Metal invasion jsou KREATOR. Je to asi nejdivočejší koncert KREATOR, kterého jsem byl svědkem. To snad nebyl mosh pit, ale war pit. Čekám už jen, kdy se začne pod podiem střílet a vzduchem budou létat granáty. Mille říká směrem k publiku, že je to slabota, že to chce víc brutality v kotli. No tak jo, ale my už děláme několik kroků směrem vzad. Co se týče setu, zaznívá několik songů, které v poslední době už tak často na živo slyšet nebývá. V půl druhé ráno KREATOR zakončují svůj set tradičními vypalovačkami „Flag of hate“ a „Tormentor“. Jako vždy byli skvělí, ale vhledem k mojí únavě dnes u mě vyhráli ONSLAUGHT, které jsem si přece jen užil trošku víc.
Ihned po konci vyklízíme pozice a usedáme do auta. Chvilku trvá, než se chytne navigace, ale pak už je vše ok. Ve tři ráno si dáváme večeři-snídani ve fast foodu před českými hranicemi. A před pátou hodinou ranní jsme v pořádku doma. Až na slabší zvuk se mi na festivalu Metal invasion líbilo. Uvidíme, co organizátoři přichystají na příští rok. Třeba zas vyrazíme.
Fotky: Mařenka
Celá galerie
A hurá do kotle na norský thrash metal TANTARA. Oproti včerejšku mi dnes už přijde zvuk lepší, a nebo jsem si zvykl, nevím. TANTARA předvádí důmyslně propracovaný, chytlavý thrash metal Bay Area střihu. Na kontě mají vynikající loňské LP „Based of evil“, které jsem si koupil v Praze, kde TANTARA předskakovala ARTILLERY. Je hodně návykové, doporučuji všem thrash maniacs! Ke konci se dokonce s Mařenkou zapojíme s pár dalšími moshheroes do komorního circlepitu. Povedené vystoupení, škoda, že si zatím pod podium nenašlo cestu víc diváků.
Kupuju si nové LP ONSLAUGHT za krásných 15 eur a rozmýšlím se, jestli ho stihnu odnést do auta, než začne další kapela, když v tom prochází kolem Jeff Williams (basák ONSLAUGHT), ukazuju mu můj čerstvý nákup. Očividně má radost a podává mi ruku a Mařence chválí zádovou nášivku Onslaught. Super, utíkám odnést desku do auta a vracím se akorát na začátek M-PIRE OF EVIL. Za nemocného Mantase zaskakuje kytarista ONSLAUGHT a kapela vystupuje se zkráceným setem. Škoda neúplné sestavy, ale i tak M-PIRE OF EVIL předvedla bravurní šou. Žádný matematický genius by nespočítal všechny ty škleby ve tváři zpívajícího basáka Tony Dolana. Přidal bych mu špičaté uši a byl by to úplný upír z Nosferatu. Asi po 20 minutách je konec, škoda chci ještě. Jejich temný thrash, protnutý citelným odkazem starých VENOM, mě hodně bavil.
Minulou zimu jsem měl období, kdy jsem se rozhodl, že budu mít vousy jako Paul Speckmann. Asi po 4 měsících, kdy už jsem se nemohl normálně najíst, protože všechny nudle z polévky mi uvízly v plnovousu, jsem to vzdal. Pevně věřím, že Paul to nikdy nevzdá, že nikdy nevezme žiletku do ruky a nikdy nepřestane hrát čistý death metal staré školy. Death metalu chtivé publiku nabírá na síle a skanduje MASTER, MASTER!! Paul laškuje s publikem, všechno šlape jak čerstvě namazaný stroj. Bez několika přídavků dnes MASTER neodejdou. Úžasné vystoupení a dokonce i se zatím nejlepším zvukem.
Následující atmosférický black z Rumunska NEGURA BUNGET jsem si chtěl poslechnout pěkně z povzdálí. Ale snaha narvat zřejmě rumunské folklórní nástroje do metalové hudby nedopadla příliš dobře. Znělo to nepřirozeně a píšťala, flétna, nebo co to bylo, zněla opravdu šíleně a úplně mimo. Asi po deseti minutách volíme ústup na svačinu do auta. Včas se vracíme zrovna, když rumunští fujaristi vyklízejí plac.
Zabíráme si super flek v první řadě, protože teď přichází thrash metalový kult! ONSLAUGHT od svého reunionu nevydali slabou nebo jen průměrnou desku. Ta poslední ještě čerstvá je opět geniální, ale předchozí „Sounds of violence“ mě bavila o chloupek víc. V první půlce zaznívají songy z posledních tří alb, druhá půlka se zas nese ve znamení hitovek z osmdesátých let. Na „Metal Forces“ je v moshpitu snad celá hala a refrén „Power from hell“ se z několikasethlavého publika ozývá jak jeden mocný pekelný hlas. Jako vždy jsem si ONSLAUGHT naplno užil.
Mařenka volí spánkový odpočinek až do KREATOR a následnou noční cestu domů. Já si jdu poslechnout Řeky ROTTING CHRIST. Když jsem je viděl posledně ve Zlíně, tak mě jejich dark metal hodně bavil, ale dnes je to takové nemastné neslané. Po energií nadupaných ONSLAUGHT to bylo příliš nevýrazné vystoupení.
Na soupisce programu přicházejí na řadu CREMATORY a já peláším urychleně ze sálu, tohle opravdu slyšet nemusím. Jdu si dáchnout do auta. Nařizuji budík a asi jsem i na 15 minut usnul. Zpátky na nohy a valím do kotle pod podium. Dostávám se až do třetí řady s dobrým výhledem. TWILIGHT OF THE GODS vznikli jako BATHORY tribut band, dnes ovšem přišli představit svoje vlastní písně, které se nesou v pomalých tempech black metalovou atmosférou nasáklého heavy metalu. Ke konci setu nakonec dojde i na ty legendami opředené BATHORY. Pochopitelně songy z pozdějšího období. Miluju hlavně black metalové BATHORY, ale spokojenost i tak obrovská.
Program zdržuje opět nějaký metalcore, a tak si jdu znovu odpočinout do auta. Tentokrát usnu snad jen na 10 minut. Tento podivný spánkový režim moje tělo moc nepobralo, a tak se necítím zrovna ve své kůži. Ale co už, poslední kapelou celého Metal invasion jsou KREATOR. Je to asi nejdivočejší koncert KREATOR, kterého jsem byl svědkem. To snad nebyl mosh pit, ale war pit. Čekám už jen, kdy se začne pod podiem střílet a vzduchem budou létat granáty. Mille říká směrem k publiku, že je to slabota, že to chce víc brutality v kotli. No tak jo, ale my už děláme několik kroků směrem vzad. Co se týče setu, zaznívá několik songů, které v poslední době už tak často na živo slyšet nebývá. V půl druhé ráno KREATOR zakončují svůj set tradičními vypalovačkami „Flag of hate“ a „Tormentor“. Jako vždy byli skvělí, ale vhledem k mojí únavě dnes u mě vyhráli ONSLAUGHT, které jsem si přece jen užil trošku víc.
Ihned po konci vyklízíme pozice a usedáme do auta. Chvilku trvá, než se chytne navigace, ale pak už je vše ok. Ve tři ráno si dáváme večeři-snídani ve fast foodu před českými hranicemi. A před pátou hodinou ranní jsme v pořádku doma. Až na slabší zvuk se mi na festivalu Metal invasion líbilo. Uvidíme, co organizátoři přichystají na příští rok. Třeba zas vyrazíme.
Fotky: Mařenka
Celá galerie
