Pohled první: Apshyx
Pražská zastávka turné SLAUGHTERFEST s britskými ONSLAUGHT a česko-americkými MASTER pro mě byla již dlouho dopředu velmi lákavá. Obě tyto legendy totiž vydaly letos pro mě zdařilá alba a tak bylo velice příhodné si ověřit, jak jejich novinky fungují naživo. Povolal jsem tedy do zbraně své milé „koncertové“ společníky Michala a Barťase a v pátek večer jsme vyrazili ku Praze. Vždycky se na podobná setkání těším dlouho dopředu. Už ráno v práci jsem si přehrával případný scénář v hlavě a těšil se jako šelma na tučnou kořist. Zažil jsem sice už mnoho koncertů, ale pokaždé je to stejné. Napínavé, příjemné, a i když si kolikrát říkám, jestli to mám ve svém věku ještě zapotřebí se takhle trmácet a bývám vždy druhý den dost unaven, ty zážitky jsou pokaždé neopakovatelné a dlouho na ně pak vzpomínám. Přijíždíme do hlavního města a vstupujeme do klubu Nová Chmelnice, dávám si první točený a dobře pitelný Radegast a ocitám se konečně zase ve svém živlu.
Nová Chmelnice je již dlouho proslulá špatným zvukem. Bohužel nejinak tomu bylo i tentokrát. Sice to nebylo tak šílené jako při jiných vystoupeních, ale přesto bych pana zvukaře s rozběhem nakopal do zadní části těla. Co takhle se zajít podívat do nějakého menšího klubu, jak se to má dělat? Ale vraťme se k muzice jako takové.
Jako předkrm byla podávána mladá norská TANTARA. Mladí thrasheři se do toho od začátku opřeli s vervou a nadšením. Bohužel vše shazoval dolů horší zvuk. Příliš mi neseděl projev zpěváka, kterému to ve výškách občas ujíždělo. Stylově mi připomínali hodně dánské ARTILLERY. Pokud za to pánové vzali pořádně a rubali hlava nehlava, líbilo se mi to. Pomalejší pasáže mi tolik neseděly, ale i přesto mohu s klidným svědomím prohlásit, že pořád se jednalo o hráčsky lepší kapelu, než osmdesát procent české produkce. Na rozjezd velmi příjemné vystoupení.
Následovala ostrá polévka v podobě britských M-PIRE OF EVIL, ve kterých hrají bývalí členové VENOM a heavymetalových MANTAS. A právě hudba slavných Cronosových VENOM byla základem jejich songů. Kdybych zavřel oči a jen poslouchal, chvílemi bych si dokonce myslel, že tam slavnější kolegové právě stojí. Představte si něco mezi britským black´n´rollem, ranými MOTÖRHEAD a přidejte si k tomu thrashové a speedové vlivy. Velmi se mi líbil charismatický projev zpěváka Demolition Mana. Na něm v podstatě vše stálo i padalo. Byla to vydařená show. Podle receptu na tuhle polévku se sice poprvé vařilo již před mnoho lety, ale alespoň jsem měl jistotu, že se jedná o léty prověřené příjemné postupy. Nic z čeho bych si sednul na zadek, ale takhle k pivu a pohodě to bylo velmi pěkné vystoupení. Tedy opět zase až na utopený zpěv.
Jako hlavní chod jsem si objednal moje srdcové MASTER. Ti byli pro mě hlavním lákadlem večera. Vlastně jsem si přijel zkontrolovat, jak znějí songy z nové desky naživo. A mohu říci, že je to paráda. Sice opět zpočátku „perlil“ pan zvukař a co jsem pochopil, tak se muzikanti příliš na pódiu neslyšeli. Každopádně to na sobě nenechávali vůbec znát a já opět zažil skvělý koncert pro mě notoricky známých melodií. Je velice příjemné si zase jednou zařvat texty a zobat mistrovi Speckmannovi z ruky. Musím vyzdvihnout hru bubeníka Zdeňka Pradlovského. To není bubeník, ale démon! Někdy po první třetině setu jsem přestal fotit a vnímat celé okolí. Jednoduše jsem propadl old schoolu a nechal si od pánů z MASTER diktovat death metal v jeho klasické podobě. Doslova jsem čerpal energii, která na mě z pódia stékala. A když jsem se rozhlédl kolem sebe, zajímavé bylo, že i všem ostatním zářil na tváři úsměv. MASTER jsou ve vynikající formě. O tom se nedá ani moc psát, to se totiž musí zažít. Samozřejmě k tomu musíte mít ten správný vytříbený vkus pro podobnou muziku (smích). A abych nezapomněl. Aleš Nejezchleba nám ty své řezavé riffy podával s takovou grácií, že jsem chvílemi měl co dělat, abych neupadl. Nemá cenu nic dál dodávat. Krátce a jednoduše. Vynikající vystoupení, které jsem si užil vrchovatě. Odpadl jsem po posledním songu a vyvolávání MASTER zpět na pódium málem vyčerpáním. Ale tělo nebylo v té chvíli důležité. Hlavní byl ten skvělý zážitek. Na tenhle set budu zase pěkně dlouho vzpomínat! Masakr deathovou pilou!
Původně jsem si myslel, že pro mě bude britská thrashová legenda ONSLAUGHT jen takovým dezertem na závěr, ale šeredně jsem se spletl. Prvních pár songů sice bylo opět díky panu zvukaři šíleně „přeřvaných“, ale pak se zvuk ustálil a nastaly syrově pravé thrashové žně. Chvíli jsem se snažil něco málo nafotit, ale jednoduše to nešlo. Já i jihočeští thrashers jsme každý pařili dle svých fyzických možností a vzhledem k tomu, že ke konci nebylo moc poznat, kdo je muzikant a kdo fanoušek, si z koncertu ONSLAUGHT pamatuji hlavně pořádnou thrashovou pařbu. Divoký mosh, skákání z pódia, „odžískovaní“ divocí thrashers z jihu v šíleném tanci mezi hudebníky, jednoduše parádní thrashový obřad. Pivo teklo proudem a já si skoro až dojatě vzpomněl na podobné vystoupení ONSLAUGHT před mnoha a mnoha lety také v Praze. Byl to masakr a krásná ukázka toho, že staro-školský thrash pořád zabírá. Takhle nějak bych si to s dovolením představoval! Příště jedu zase.
Odjížděl jsem sytý, možná „přejedený“ dobrou muzikou. Musím poděkovat kolegům Barťasovi a Michalovi za skvělou společnost a jihočeským thrashers, kteří mi zase jednou ukázali, jak se má pořádně pařit (smích). Co si vlastně může člověk víc přát? Možná snad jen ten zvuk, který nebyl zrovna dokonalý. Jinak se ale jednalo o skvělý death/thrashový večer přesně podle mého old schoolového gusta.
------------------------------------------------
Pohled druhý: Míra
Na SLAUGHTERFEST jsem se hodně těšil už delší dobu. Bohužel z avizované sestavy vypadli EXUMER, ale ty jsem naštěstí viděl na Basinfirefestu. Takže kolem sedmé hodiny jsem konečně dorazil do prostor Nové Chmelnice. Po cestě jsem se už sešel s Petrem a uvnitř už čekal další člen redakčního komanda Asphyx. Začalo se ihned družně mluvit a pít první dávky piva. Naposledy jsme se takto sešli dnes už legendárně na Basinfirefestu.
Po půlhodině na stage naběhla norská čtyřka TANTARA. Tihle mladíci rozjeli směs technického a rychlého thrash metalu povedeným způsobem, takže zapomenete jakou hudbou je Norsko proslavené. Klidně bych několik black metalů oželel, pokud by se více exportoval i thrash. Ale thrashové vikingy doprovázel výpadek kytar a slabší zvuk, což bývá úskalím předkapel.
Než se člověk stačil osvěžit a opláchnout, tak už si nástroje připravovala trojice válečníků z Velké Británie. V čele M-PIRE OF EVIL stojí bývalý člen kultovních VENOM – Mantas, který žel kvůli nemoci přepustil své místo náhradníkovi. Hodně zaujal Tony Dolan na basu, který (pro mě) předváděl show á la zlý Lemmy. K tomu si přidejte špinavější zvuk a bylo rázem zaděláno na malou připomínku VENOM. A dostalo se i na ně! Cover „Countess Bathory“ si zařvalo celé osazenstvo Nové Chmelnice. Za těch cca 30 minut se stala tato kapela velkým překvapením. Opravdu mě ten špinavější thrash/black/heavy bavil a potvrdilo se, že i kapela ve třech dokáže udělat větší „peklo“ než obří sbory, a to ani nemusí mít warpaint, řetězy a obrácené kříže.
Před dvojicí největších jmen se už začala Nová Chmelnice plnit, ale můj konečný odhad mohl být tak 1/3 kapacity. S nástupem MASTER se dostavil duch doby, kdy death metal byl čerstvě narozené miminko a o jeho střídavou péči se starali společně DEATH, POSSESSED, OBITUARY a MORBID ANGEL. Pokud jsem opomněl některou kapelu, pak se omlouvám, ale tady jsou pokládány základy. MASTER pořád mají v genech špinavý heavy metal a právě tihle pánové jsou pro mě deathmetaloví MOTÖRHEAD. Osobnost jako je Paul Speckmann je v death metalu hodně výjimečná. Dost řečí a rychle k věci. Konečně se zvuk dostal na správnou úroveň. Hodně pomáhá, že MASTER hrají ve třech. Takže zpět k mé tezi, že ve třech se udělá větší „peklo“. Za tu hodinu nasázeli do publika plnou dávku poctivé death metalové muziky. Odezva byla veliká a i poslední vynikající deska „Witchhunt“ získala velký ohlas. Osobně vidím poslední tři desky i s „Witchhunt“ za extratřídu nejen v death metalu. Už v průběhu setu MASTER se ve mně vaří krev a už jsem si musel nechat jen džísku. Malé pokusy o moshpit a třepání hlavou – zda tohle překonají ONSLAUGHT?! Za mě osobně to byl nejlepší koncert MASTER! Díky skvělé partě, atmosféře a výkonu.
Britská thrashová legenda ONSLAUGHT nastoupila za zvuku intra z poslední povedené desky VI. Okamžitě se usadila do sedla válečného koně a střídala rychlé a pomalejší momenty. Setlist se více pohyboval kolem posledních alb – zazněly písně „Burn“, „Sounds Of Violence“, „66 Fucking 6“ či „Destroyer Of World“ – ale ke konci došlo na opravdový old school. Skladby jako „Let There Be Death“ a „Power From Hell“ dokonale rozpálily všechny thrashery! Rodinný moshpit, headbanging a nakonec i stagediving. Takto se paří na thrash metalu! ONSLAUGHT nezklamali a fungovali jako pomyslná třešnička na dortu.
Celý SLAUGHTERFEST se povedl! Díky skvělé partě a kamarádům to byla skvělá akce podzimu. Tak snad zase někdy příště na podobném thrash/death metalovém dýchánku!
------------------------------------------------
Pohled třetí: Peťan
Klubové turné nazvané SLAUGHTERFEST se pro letošní podzim stalo lákadlem pro nejednoho thrashera a death metalistu. Vždyť v roli headlinerů celého tour se představily kapely, které jsou považovány za jedny z praotců svých žánrů – ONSLAUGHT a MASTER. Původně potvrzené EXUMER, kteří zrušili své tour, nahradili „mlaďáci“ z TANTARY a čtveřici kapel doplnili M-PIRE OF EVIL. Pražskou zastávku v klubu Nová Chmelnice měla pod palcem agentura Pragokoncert a zde si dovolím jednu poznámku. Vstupné 650 Kč na místě na takovouto akci mi přijde dost přehnané. Tento „trend“ u Pragokoncertu pozoruji už delší dobu a podle toho vypadá návštěva těchto „undergroundových“ kapel. Zkrátka a dobře – znám mnoho lidí, které odrazuje výše cen vstupenek a to nemluvím o merchandise. Do pozadí zase tolik nevidím, ale merch kapel na akcích pořádaných Pragáčem je nechutně předražen. Ale pojďme raději k hudbě.
Na Chmelnici dorážíme něco po sedmé, dáváme Radegast (konečně tu netočí Podkováka!), pozdravím se s kámoši a něco kolem půl osmé jde na věc TANTARA. Norská čtveřice se během pár měsíců představila v Praze podruhé a jak se mi v květnu (turné s ARTILLERY a GAMA BOMB) celkem líbili, tentokrát jsem se po dvou skladbách vzdálil od pódia k baru a kapelu sledoval z povzdálí. Nařvaný zvuk a ne zrovna poslouchatelný vokál mi set TANTARY zkazily. Hudebně kapela šlape dobře – thrash metal ve střihu slavné Bay area. Tentokrát se především mizerný zvuk podepsal pod nepovedený koncert. Dlouhé skladby pak byly spíše utrpením a tak jsem konec po půlhodince uvítal.
Mezitím dorazila onášivkovaná písecká výprava a tak je zase o něco veseleji (úsměv). Na řadu přichází M-PIRE OF EVIL. Kapela Mantase (ex-VENOM) bez něj. Kvůli nemoci Mantas v kapele chyběl, ale znát to bylo. I tak mě ale M-PIRE OF EVIL bavili. Thrash nasáklý heavy metalem osmdesátých let se slyšitelným odkazem právě na VENOM. Zřejmě kvůli technickým problémům s kytarou kapela odehrála závěrečný cover VENOM – „Countess Bathory“ pouze s baskytarou, která měla drtivý sound. Do toho chroptil a olizoval se Demolition Man (ex-VENOM) a „evil“ black metal jako za starých časů byl na světě. Celý set měl všehovšudy něco málo přes dvacet minut. Věřím, že M-PIRE OF EVIL ještě dostanou šanci u nás zahrát. A to v plné sestavě.
Po krátké pauze přišli na řadu MASTER. Paul Speckmann je žijící legenda žánru a okamžitě to dává najevo. MASTER svůj nekompromisní old school death metal hrnou ze všech stran. Výborný Zdeno Pradlovský je jeden z nejlepších bicmanů u nás a pokaždé, když ho vidím v akci, mám hubu dokořán. Alex Nejzchleba v tradičním triku The Exploited sází riff za riffem a třepe hlavou do rytmu. Paul je v transu, postoj jako Lemmy, zavřené oči a jen pár slov v závěru setu. MASTER nekecali a odehráli prvotřídní, špinavý, poctivý a zabijácký set. Nechyběly samozřejmě nejslavnější vykopávky z diskografie kapely, ale také nové vály z právě vydané desky „Witchhunt“. MASTER jsem viděl poněkolikáté a nikdy mě neomrzí. Poctivý, neotesaný death metal s těmi nejstaršími kořeny. Totální rakev!
Také headlinery ONSLAUGHT jsem několikrát viděl a přesně jsem věděl, co očekávat. A to také přišlo. Old school thrash metal těchto anglických veteránů dokáže pořád nakopávat prdele a ani tentokrát to nedopadlo jinak. Zpočátku trochu zahuhlaný zvuk sice udělal z prvních skladeb kouli, od nějakého třetího válu se však zvuk výrazně zlepšil. ONSLAUGHT postavili výborný set, ve kterém nezapomněli na žádnou ze svých šesti desek. Turné je na podporu novinky „VI“ a právě nové skladby vedle těch starších zapadly náramně. Energie na rozdávání, souboj riffů a kytarových sól, pobrukující basa a Keelerův řezající vokál – ONSLAUGHT ve výborné formě. Samostatnou kapitolou je postavička za bicí soupravou – Michael Hourihan. Neskutečný řezník. Plechový zvuk jeho bicích zněl asi tak, jako když do sklepa sypete brambory. Největší bordel rozjíždíme na staré vypalovačky „Let There Be Death“, „Metal Forces“ a „Shellschock“. Komorní circle pit, mosh a třepání palicí mě odrovnává. Na závěrečné přídavky – legendární „Power From Hell“ a „Thermonuclear Devastation“ se celá naše jihočeská thrashová mafie objevuje na pódiu, chvíli paříme se členy kapely a pak následuje mini stage diving. To celé několikrát opakujeme. Pokud nebyla chvílemi vidět kapela, omlouváme se (smích). Externí „live členové“ ONSLAUGHT dokonali už tak perfektní koncert! (úsměv)
Pražská zastávka SLAUGHTERFESTU se vydařila na jedničku. Celý večer ovládli pánové z ONSLAUGHT, MASTER a z jihu Čech (úsměv). Znovu se potvrdilo, že legendy žánru jsou prostě těžko překonatelné a stále si drží svůj vysoký standard. To mj. jak ONSLAUGHT tak MASTER předvádějí na svých nových deskách. A naživo je to peklo! Škoda jen slabé návštěvy (odhadem max. 90 – 100 lidí), která podle mého názoru byla zapříčiněna vysokou cenou vstupenky. Old school večírek pro srdcaře hudebně naplnil nebo možná i předčil veškerá očekávání.
Fotky: Míra, Asphyx, Ignor
Mírova galerie
Asphyxova galerie
Asphyxova videa
Pražská zastávka turné SLAUGHTERFEST s britskými ONSLAUGHT a česko-americkými MASTER pro mě byla již dlouho dopředu velmi lákavá. Obě tyto legendy totiž vydaly letos pro mě zdařilá alba a tak bylo velice příhodné si ověřit, jak jejich novinky fungují naživo. Povolal jsem tedy do zbraně své milé „koncertové“ společníky Michala a Barťase a v pátek večer jsme vyrazili ku Praze. Vždycky se na podobná setkání těším dlouho dopředu. Už ráno v práci jsem si přehrával případný scénář v hlavě a těšil se jako šelma na tučnou kořist. Zažil jsem sice už mnoho koncertů, ale pokaždé je to stejné. Napínavé, příjemné, a i když si kolikrát říkám, jestli to mám ve svém věku ještě zapotřebí se takhle trmácet a bývám vždy druhý den dost unaven, ty zážitky jsou pokaždé neopakovatelné a dlouho na ně pak vzpomínám. Přijíždíme do hlavního města a vstupujeme do klubu Nová Chmelnice, dávám si první točený a dobře pitelný Radegast a ocitám se konečně zase ve svém živlu.
Nová Chmelnice je již dlouho proslulá špatným zvukem. Bohužel nejinak tomu bylo i tentokrát. Sice to nebylo tak šílené jako při jiných vystoupeních, ale přesto bych pana zvukaře s rozběhem nakopal do zadní části těla. Co takhle se zajít podívat do nějakého menšího klubu, jak se to má dělat? Ale vraťme se k muzice jako takové.
Jako předkrm byla podávána mladá norská TANTARA. Mladí thrasheři se do toho od začátku opřeli s vervou a nadšením. Bohužel vše shazoval dolů horší zvuk. Příliš mi neseděl projev zpěváka, kterému to ve výškách občas ujíždělo. Stylově mi připomínali hodně dánské ARTILLERY. Pokud za to pánové vzali pořádně a rubali hlava nehlava, líbilo se mi to. Pomalejší pasáže mi tolik neseděly, ale i přesto mohu s klidným svědomím prohlásit, že pořád se jednalo o hráčsky lepší kapelu, než osmdesát procent české produkce. Na rozjezd velmi příjemné vystoupení.
Následovala ostrá polévka v podobě britských M-PIRE OF EVIL, ve kterých hrají bývalí členové VENOM a heavymetalových MANTAS. A právě hudba slavných Cronosových VENOM byla základem jejich songů. Kdybych zavřel oči a jen poslouchal, chvílemi bych si dokonce myslel, že tam slavnější kolegové právě stojí. Představte si něco mezi britským black´n´rollem, ranými MOTÖRHEAD a přidejte si k tomu thrashové a speedové vlivy. Velmi se mi líbil charismatický projev zpěváka Demolition Mana. Na něm v podstatě vše stálo i padalo. Byla to vydařená show. Podle receptu na tuhle polévku se sice poprvé vařilo již před mnoho lety, ale alespoň jsem měl jistotu, že se jedná o léty prověřené příjemné postupy. Nic z čeho bych si sednul na zadek, ale takhle k pivu a pohodě to bylo velmi pěkné vystoupení. Tedy opět zase až na utopený zpěv.
Jako hlavní chod jsem si objednal moje srdcové MASTER. Ti byli pro mě hlavním lákadlem večera. Vlastně jsem si přijel zkontrolovat, jak znějí songy z nové desky naživo. A mohu říci, že je to paráda. Sice opět zpočátku „perlil“ pan zvukař a co jsem pochopil, tak se muzikanti příliš na pódiu neslyšeli. Každopádně to na sobě nenechávali vůbec znát a já opět zažil skvělý koncert pro mě notoricky známých melodií. Je velice příjemné si zase jednou zařvat texty a zobat mistrovi Speckmannovi z ruky. Musím vyzdvihnout hru bubeníka Zdeňka Pradlovského. To není bubeník, ale démon! Někdy po první třetině setu jsem přestal fotit a vnímat celé okolí. Jednoduše jsem propadl old schoolu a nechal si od pánů z MASTER diktovat death metal v jeho klasické podobě. Doslova jsem čerpal energii, která na mě z pódia stékala. A když jsem se rozhlédl kolem sebe, zajímavé bylo, že i všem ostatním zářil na tváři úsměv. MASTER jsou ve vynikající formě. O tom se nedá ani moc psát, to se totiž musí zažít. Samozřejmě k tomu musíte mít ten správný vytříbený vkus pro podobnou muziku (smích). A abych nezapomněl. Aleš Nejezchleba nám ty své řezavé riffy podával s takovou grácií, že jsem chvílemi měl co dělat, abych neupadl. Nemá cenu nic dál dodávat. Krátce a jednoduše. Vynikající vystoupení, které jsem si užil vrchovatě. Odpadl jsem po posledním songu a vyvolávání MASTER zpět na pódium málem vyčerpáním. Ale tělo nebylo v té chvíli důležité. Hlavní byl ten skvělý zážitek. Na tenhle set budu zase pěkně dlouho vzpomínat! Masakr deathovou pilou!
Původně jsem si myslel, že pro mě bude britská thrashová legenda ONSLAUGHT jen takovým dezertem na závěr, ale šeredně jsem se spletl. Prvních pár songů sice bylo opět díky panu zvukaři šíleně „přeřvaných“, ale pak se zvuk ustálil a nastaly syrově pravé thrashové žně. Chvíli jsem se snažil něco málo nafotit, ale jednoduše to nešlo. Já i jihočeští thrashers jsme každý pařili dle svých fyzických možností a vzhledem k tomu, že ke konci nebylo moc poznat, kdo je muzikant a kdo fanoušek, si z koncertu ONSLAUGHT pamatuji hlavně pořádnou thrashovou pařbu. Divoký mosh, skákání z pódia, „odžískovaní“ divocí thrashers z jihu v šíleném tanci mezi hudebníky, jednoduše parádní thrashový obřad. Pivo teklo proudem a já si skoro až dojatě vzpomněl na podobné vystoupení ONSLAUGHT před mnoha a mnoha lety také v Praze. Byl to masakr a krásná ukázka toho, že staro-školský thrash pořád zabírá. Takhle nějak bych si to s dovolením představoval! Příště jedu zase.
Odjížděl jsem sytý, možná „přejedený“ dobrou muzikou. Musím poděkovat kolegům Barťasovi a Michalovi za skvělou společnost a jihočeským thrashers, kteří mi zase jednou ukázali, jak se má pořádně pařit (smích). Co si vlastně může člověk víc přát? Možná snad jen ten zvuk, který nebyl zrovna dokonalý. Jinak se ale jednalo o skvělý death/thrashový večer přesně podle mého old schoolového gusta.
------------------------------------------------
Pohled druhý: Míra
Na SLAUGHTERFEST jsem se hodně těšil už delší dobu. Bohužel z avizované sestavy vypadli EXUMER, ale ty jsem naštěstí viděl na Basinfirefestu. Takže kolem sedmé hodiny jsem konečně dorazil do prostor Nové Chmelnice. Po cestě jsem se už sešel s Petrem a uvnitř už čekal další člen redakčního komanda Asphyx. Začalo se ihned družně mluvit a pít první dávky piva. Naposledy jsme se takto sešli dnes už legendárně na Basinfirefestu.
Po půlhodině na stage naběhla norská čtyřka TANTARA. Tihle mladíci rozjeli směs technického a rychlého thrash metalu povedeným způsobem, takže zapomenete jakou hudbou je Norsko proslavené. Klidně bych několik black metalů oželel, pokud by se více exportoval i thrash. Ale thrashové vikingy doprovázel výpadek kytar a slabší zvuk, což bývá úskalím předkapel.
Než se člověk stačil osvěžit a opláchnout, tak už si nástroje připravovala trojice válečníků z Velké Británie. V čele M-PIRE OF EVIL stojí bývalý člen kultovních VENOM – Mantas, který žel kvůli nemoci přepustil své místo náhradníkovi. Hodně zaujal Tony Dolan na basu, který (pro mě) předváděl show á la zlý Lemmy. K tomu si přidejte špinavější zvuk a bylo rázem zaděláno na malou připomínku VENOM. A dostalo se i na ně! Cover „Countess Bathory“ si zařvalo celé osazenstvo Nové Chmelnice. Za těch cca 30 minut se stala tato kapela velkým překvapením. Opravdu mě ten špinavější thrash/black/heavy bavil a potvrdilo se, že i kapela ve třech dokáže udělat větší „peklo“ než obří sbory, a to ani nemusí mít warpaint, řetězy a obrácené kříže.
Před dvojicí největších jmen se už začala Nová Chmelnice plnit, ale můj konečný odhad mohl být tak 1/3 kapacity. S nástupem MASTER se dostavil duch doby, kdy death metal byl čerstvě narozené miminko a o jeho střídavou péči se starali společně DEATH, POSSESSED, OBITUARY a MORBID ANGEL. Pokud jsem opomněl některou kapelu, pak se omlouvám, ale tady jsou pokládány základy. MASTER pořád mají v genech špinavý heavy metal a právě tihle pánové jsou pro mě deathmetaloví MOTÖRHEAD. Osobnost jako je Paul Speckmann je v death metalu hodně výjimečná. Dost řečí a rychle k věci. Konečně se zvuk dostal na správnou úroveň. Hodně pomáhá, že MASTER hrají ve třech. Takže zpět k mé tezi, že ve třech se udělá větší „peklo“. Za tu hodinu nasázeli do publika plnou dávku poctivé death metalové muziky. Odezva byla veliká a i poslední vynikající deska „Witchhunt“ získala velký ohlas. Osobně vidím poslední tři desky i s „Witchhunt“ za extratřídu nejen v death metalu. Už v průběhu setu MASTER se ve mně vaří krev a už jsem si musel nechat jen džísku. Malé pokusy o moshpit a třepání hlavou – zda tohle překonají ONSLAUGHT?! Za mě osobně to byl nejlepší koncert MASTER! Díky skvělé partě, atmosféře a výkonu.
Britská thrashová legenda ONSLAUGHT nastoupila za zvuku intra z poslední povedené desky VI. Okamžitě se usadila do sedla válečného koně a střídala rychlé a pomalejší momenty. Setlist se více pohyboval kolem posledních alb – zazněly písně „Burn“, „Sounds Of Violence“, „66 Fucking 6“ či „Destroyer Of World“ – ale ke konci došlo na opravdový old school. Skladby jako „Let There Be Death“ a „Power From Hell“ dokonale rozpálily všechny thrashery! Rodinný moshpit, headbanging a nakonec i stagediving. Takto se paří na thrash metalu! ONSLAUGHT nezklamali a fungovali jako pomyslná třešnička na dortu.
Celý SLAUGHTERFEST se povedl! Díky skvělé partě a kamarádům to byla skvělá akce podzimu. Tak snad zase někdy příště na podobném thrash/death metalovém dýchánku!
------------------------------------------------
Pohled třetí: Peťan
Klubové turné nazvané SLAUGHTERFEST se pro letošní podzim stalo lákadlem pro nejednoho thrashera a death metalistu. Vždyť v roli headlinerů celého tour se představily kapely, které jsou považovány za jedny z praotců svých žánrů – ONSLAUGHT a MASTER. Původně potvrzené EXUMER, kteří zrušili své tour, nahradili „mlaďáci“ z TANTARY a čtveřici kapel doplnili M-PIRE OF EVIL. Pražskou zastávku v klubu Nová Chmelnice měla pod palcem agentura Pragokoncert a zde si dovolím jednu poznámku. Vstupné 650 Kč na místě na takovouto akci mi přijde dost přehnané. Tento „trend“ u Pragokoncertu pozoruji už delší dobu a podle toho vypadá návštěva těchto „undergroundových“ kapel. Zkrátka a dobře – znám mnoho lidí, které odrazuje výše cen vstupenek a to nemluvím o merchandise. Do pozadí zase tolik nevidím, ale merch kapel na akcích pořádaných Pragáčem je nechutně předražen. Ale pojďme raději k hudbě.
Na Chmelnici dorážíme něco po sedmé, dáváme Radegast (konečně tu netočí Podkováka!), pozdravím se s kámoši a něco kolem půl osmé jde na věc TANTARA. Norská čtveřice se během pár měsíců představila v Praze podruhé a jak se mi v květnu (turné s ARTILLERY a GAMA BOMB) celkem líbili, tentokrát jsem se po dvou skladbách vzdálil od pódia k baru a kapelu sledoval z povzdálí. Nařvaný zvuk a ne zrovna poslouchatelný vokál mi set TANTARY zkazily. Hudebně kapela šlape dobře – thrash metal ve střihu slavné Bay area. Tentokrát se především mizerný zvuk podepsal pod nepovedený koncert. Dlouhé skladby pak byly spíše utrpením a tak jsem konec po půlhodince uvítal.
Mezitím dorazila onášivkovaná písecká výprava a tak je zase o něco veseleji (úsměv). Na řadu přichází M-PIRE OF EVIL. Kapela Mantase (ex-VENOM) bez něj. Kvůli nemoci Mantas v kapele chyběl, ale znát to bylo. I tak mě ale M-PIRE OF EVIL bavili. Thrash nasáklý heavy metalem osmdesátých let se slyšitelným odkazem právě na VENOM. Zřejmě kvůli technickým problémům s kytarou kapela odehrála závěrečný cover VENOM – „Countess Bathory“ pouze s baskytarou, která měla drtivý sound. Do toho chroptil a olizoval se Demolition Man (ex-VENOM) a „evil“ black metal jako za starých časů byl na světě. Celý set měl všehovšudy něco málo přes dvacet minut. Věřím, že M-PIRE OF EVIL ještě dostanou šanci u nás zahrát. A to v plné sestavě.
Po krátké pauze přišli na řadu MASTER. Paul Speckmann je žijící legenda žánru a okamžitě to dává najevo. MASTER svůj nekompromisní old school death metal hrnou ze všech stran. Výborný Zdeno Pradlovský je jeden z nejlepších bicmanů u nás a pokaždé, když ho vidím v akci, mám hubu dokořán. Alex Nejzchleba v tradičním triku The Exploited sází riff za riffem a třepe hlavou do rytmu. Paul je v transu, postoj jako Lemmy, zavřené oči a jen pár slov v závěru setu. MASTER nekecali a odehráli prvotřídní, špinavý, poctivý a zabijácký set. Nechyběly samozřejmě nejslavnější vykopávky z diskografie kapely, ale také nové vály z právě vydané desky „Witchhunt“. MASTER jsem viděl poněkolikáté a nikdy mě neomrzí. Poctivý, neotesaný death metal s těmi nejstaršími kořeny. Totální rakev!
Také headlinery ONSLAUGHT jsem několikrát viděl a přesně jsem věděl, co očekávat. A to také přišlo. Old school thrash metal těchto anglických veteránů dokáže pořád nakopávat prdele a ani tentokrát to nedopadlo jinak. Zpočátku trochu zahuhlaný zvuk sice udělal z prvních skladeb kouli, od nějakého třetího válu se však zvuk výrazně zlepšil. ONSLAUGHT postavili výborný set, ve kterém nezapomněli na žádnou ze svých šesti desek. Turné je na podporu novinky „VI“ a právě nové skladby vedle těch starších zapadly náramně. Energie na rozdávání, souboj riffů a kytarových sól, pobrukující basa a Keelerův řezající vokál – ONSLAUGHT ve výborné formě. Samostatnou kapitolou je postavička za bicí soupravou – Michael Hourihan. Neskutečný řezník. Plechový zvuk jeho bicích zněl asi tak, jako když do sklepa sypete brambory. Největší bordel rozjíždíme na staré vypalovačky „Let There Be Death“, „Metal Forces“ a „Shellschock“. Komorní circle pit, mosh a třepání palicí mě odrovnává. Na závěrečné přídavky – legendární „Power From Hell“ a „Thermonuclear Devastation“ se celá naše jihočeská thrashová mafie objevuje na pódiu, chvíli paříme se členy kapely a pak následuje mini stage diving. To celé několikrát opakujeme. Pokud nebyla chvílemi vidět kapela, omlouváme se (smích). Externí „live členové“ ONSLAUGHT dokonali už tak perfektní koncert! (úsměv)
Pražská zastávka SLAUGHTERFESTU se vydařila na jedničku. Celý večer ovládli pánové z ONSLAUGHT, MASTER a z jihu Čech (úsměv). Znovu se potvrdilo, že legendy žánru jsou prostě těžko překonatelné a stále si drží svůj vysoký standard. To mj. jak ONSLAUGHT tak MASTER předvádějí na svých nových deskách. A naživo je to peklo! Škoda jen slabé návštěvy (odhadem max. 90 – 100 lidí), která podle mého názoru byla zapříčiněna vysokou cenou vstupenky. Old school večírek pro srdcaře hudebně naplnil nebo možná i předčil veškerá očekávání.
Fotky: Míra, Asphyx, Ignor
Mírova galerie
Asphyxova galerie
Asphyxova videa
